8.část

Když se po týdnu konečne mohli s čistou myslí vrátit pánové ze svazu zpátky do města, na odchodu sebou brali i starostu Zeleného a hostinského Točku jakožto pokladníka klubu. Když to viděla nezainteresovaná Hanáková, která žila ještě stále v tom, že pánové byli od policie, zalomila rukama a vřískala na celou ves, že teď to tady bude sodoma-gomora, když už i takového milého a hodného člověka, jakým byl Točka, bere policie a že teď na vsi zůstali jenom samí ožrani a vagabundi.

Nikdo se jí to nesnažil vysvětlit. Všechny totiž trápilo něco jiného. Točka odjel a neměl ho kdo zastoupit, takže po dobu jeho nepřítomnosti zůstal hostinec U sedících volů „Z technických důvodů dočasně uzavřen„. Nikdo nečekal, že by se všechno mohlo skončit takhle nešťastně. Kdyby jim alespoň dopředu načepoval takových dvěstě piv, neměl by nikdo námitky.

Starosta Zelený a hostinský Točka nejeli do města jen tak, pro zábavu. Jeli na svaz zaregistrovat nový klub a založit si v bance konto. Každý správný klub má přeci své bankové konto. I když na něm ze začátku bylo již dříve vybraných 2.500,- korun českých.

Když se Zelený s Točkou vrátili, bez kdejakých řečí se zavřeli do hostince a dlouho do noci nad něčím seděli a vadili se. Když se v hostinci zhaslo, nastal všeobecný klid. Každý čekal, co se ráno bude dít.

To, co se dělo ráno, ale nečekal nikdo. Hostinec zůstal zavřen a Točka se starostou se vadili ještě víc. Už-už to vypadalo, že sa porvou, no v tu chvíli jako kdyby někdo ztišil rozhlas a hádka ustala. Brůča okamžitě zaujal kriticko-pesimistické stanovisko a vyhlásil, že se tam oba navzájem podřízli. Když se pak další půlhodinu nedělo ni, nekteří začli s Brůčou souhlasit a chtěli okamžitě vola záchranku, policii, hasiče, linku důvěry a ligu na ochranu zvířat. Vtom se ale ze dveří vypotácel totálně nalitý starosta Zelený a zahlásil, že dnešním dnem oficiálně existuje hokejový klub NashVillage Cretens, jelikož až doteďka s Točkou zápasili s vyplňováním přihlášky. Vtom je ve dveřích objevil i Točka a všem bylo jasné, že ze vsi zmizel poslední abstinent. Točka ledva stál na nohou a ve tvářích neměl to svou klasickou ružovou, nýbrž brčálově zelenou. Stará Hanáková vyzvala vesničany na protest proti lednímu hokeji. Nikdo ji ale neposlouchal, každý chtěl na vlastní oči spatřit ten celosvětový zázrak se jménem Ožralý hostinský Točka. Chlapi se začli radovať, že konečne bude hostinec otevřen, ale Točka je rázem schladil. Vyhlásil, že pokuď nevystřízlivý, hostinec bude z provozovních důvodů uzavřen. Také tak učinil a chlapi jenom naprázno polkli. U některých se začli projevovat abstinenční příznaky. Tonda Skopeček při své lehké váze nadskakoval zhruba metr osumdesát do výšky, ale do malého otevřeného okénka na toaletách se mu vyskočit nepodařilo. Eugen Lízal se psychicky zhroutil a nebýt toho, že mu jeho spolustolovník Vlasta Suchý neovlažil rty lahvovou dvanáctkou, už by bylo dávno po něm. Největší obavu ale měl bezdomovec Stoka. Hostinec U sedících volů byl jeho druhým domovem a tudíž momentálně neměl kde spát. Jal se teda tázat chlapů, kde maj volnou stodolu, aby měl kde přespat. Když nocleh našel, se slovy „I zítra je den„ odkráčel směrem k svému novému přechodnímu bydlišti. Po tomhle se smuteční shromáždění před zavřetým hostincem pomalu rozešlo.

Na druhý den ráno již svěží Točka hospodu otevřel a společne se starostou začli vysvětlovat všem to, co se dověděli ve městě. Během přednášky a následné diskuze se všichni přítomní dověděli, že náš klub bude od příští sezony zařazen do nejnižší okresní soutěže, tedy pokuď ovšem do té doby seženeme dostatečný počet hráčů. Po tomhle téměř polovina lidí zesmutněla, protože doufali, že budeme hned hrát extraligu a na našem provizórním hřisti přivítáme Spartu, Vsetín, Třinec, Zlín a další kluby. Franta Tupohlav se těšil taky na Pittsburg a nikdo mu nedokázal vysvětlit, že i když při výsledcích Pittsburgu v novinách čte jenom česká jména, tenhle klub českou extraligu nehraje. Další krutou ránu nám uštědřil osud tím, že nám bylo uloženo do konce tohoto roku předložit kompletní soupisku hráčů, trenérů i funkcionářů klubu, aby jim mohli být od příští sezóny vydány registračné průkazy. Dále nám bylo odporučeno, aby si Karel Vlezlý jako hlavní trenér udělal trenérský kurs, protože jinak na lavičku nesmí a klub bez trenéra hrát nemůže. Prostě bylo toho tolik, že se už nikdo nedivil, že se starosta s Točkou tolik vadili a nakonec ožrali jak zákon káže. V té chvíli se nikom nechtělo na hokej ani pomyslet a většina s nás začla proklínat tu chvíli, kdy se rozhodlo, že u nás na vsi se bude hrát lední hokej.

Točka celý den mlčky chodil pomezi stoly a mlčky roznášel pivo mezi mlčky sedící konzumenty. Prostě nálada jak o pohřbu. Nikdo v tu chvíli nevěděl jak dál.