Re: Re: Zhodnocení finále extraligy

(Preax) Cartmanův článek mně vysloveně pobavil. Nejdřív jsem nechtěl touto formou reagovat, ale nedá mi to. Tak s chutí do toho.

Milý Cartmane, je vidět, že jsi můj článek nepochopil. Dovol, abych některé tvé omyly napravil.

Za prvé. Když jsem mluvil o ubrečenosti, došlo ze tvé strany k nepochopení. Měl jsem na mysli jiné případy, již dříve zmíněné na ohlasech. A jestli Roj  neprovedl Cenzuru ohlasů (ale nevím proč by to dělal) :-), tak je tam najdeš. A vůbec jsem nemyslel, že Sparta nebrečela při oněch gólech. Ale k nim se vrátíme. Lidé mi ovšem psali o další příklady, jak jsem se o nich ptal. No dobrá, Co České Budějovice v sérii se Spartou? Snad každý ví, o čem mluvím. Tady jde o to, že když někdo řekne pravdu, hned se na něj všichni sesypou a je ubrečenec. Dělají to hlavně novináři z Prahy, nebo z Jihlavy :-). A když začneš argumentovat, dávají ti za vzor jen Spartu.

Za druhé. Jde o stadión. Já vím, že nám arénu zrekonstruovalo město, a je mi jasné, že Praha je ve finanční tísni kvůli povodním. Samozřejmě, že je Eden regulérní. I když jen tak tak. A co se týká videosystému, vždyť se psalo, že se před finále obměňoval a kontroloval. Takže kdyby byl stejný jako všude, proč by se to dělalo? To mi vysvětli jako malému dítěti. Dále, píšeš o fanoušcích, co se jich tam vešlo. Z toho tě taky musím vyvést. Například na Spartu chodí řada našich příznivců na zápasy Pardubic na sezení. Vždyť víš,jak to tam s hosty vypadá. Navíc si spousta lidí kupovala lístky nezávisle na fanklubu. A kdyby byl jinej stadión, koupí si je taky. Tady jde o to, že nebyli líní si pro ně do Prahy dojet, nebo i tam bydlí (studují).

Za třetí. Mluvil jsi o prohlídkách. Musím tě uklidnit, účastnil jsem se před několika lety jako divák čtvrtfinále ligy mistrů Manchester United - Real Madrid na Old Traffordu. (Byl jsem pracovně v Manchesteru, dělal jsem pro jednu anglickou firmu a byl jsem v Anglii na stáži). I tam byly prohlídky. Sice stejně důsledné, ale mnohem míň ponižující. A je těžko věřit tomu, že domácí fandové byli prohlíženi stejně důkladně jako hosté. A píšeš o házení předmětů na ledovou plochu. A co Kladno a jejich fidorky? A že to lidem v Havířově nevadilo? Nějaké divné, že? Ale musím říci, že jsem vždy pronesl na Slávii několik perníků a s chutí jsem je naházel na led po skončení utkání. To by snad nemělo nikomu vadit.

Za čtvrté. Píšeš o přijetí na all-star game. Tady musím říci, že já to tehdy nekřičel. I když se jim na jednu stranu nesmíš divit. Když urážíte několik dnů předtím Pardubické publikum pokřikem: "Pardubice,Pardubice, to je …". Dál si to doplňte, já to napsat nemůžu, tak se nediv. Vím o přátelských vztazích mezi oběma fankluby. A já sám mám mezi Slávisty pár přátel. Na to setkání fandů, bohužel nejedu, protože jsem v době setkání v cizině. A pomocná škola? Že mi chodí reakce stylu "Já tě vykastruju, ty jeden hajzle" svědčí o inteligenci.

Za páté Duda vs Lubina. Věřím, že ho nemáte rádi, ale nejde tyto dva hráče srovnávat. Neviděl jsem, že by Láďa podobně provokoval. A Duda vyhořel i na MS. Jsem rád, že jde pryč, vysloveně extralize škodil. Viz případ Čakajík.

Tak zdar a těším se na další reakce.
Preax

Re: Zhodnocení finále Extraligy

(20.5.2003 CARTMAN) Drahý Preaxi. Tak jako Ty jsem si musel nechat nějakou dobu na odpočinek, než jsem začal psát tuto svoji reakci. Ovšem nikoliv na vyprchání zuřivosti, ale na zklidnění záchvatů smíchu a utření slz. Některé Tvé argumenty už opravdu zavánějí paranoiou a tak snad ani nemá cenu na ně reagovat. Ale pokusím se.

Tvůj názor na tzv. "potupné prohlídky" svědčí o tom, žes nikdy nevyjel za hranice všedních dnů a nenavštívil sportovní utkání na západ od Chebu. Pro Tvoji informaci - právě důslednost prohlídek svědčí o kvalitě pořadatelské služby!! Nedostanou se tak totiž na stadion předměty typu skleněné lahve, o kterých již bylo právě ve spojitosti s Pardubicemi napsáno dost a dost. A že Vám zabavovali i perníčky?? Ve svém lokálpatriotickém nadšení zapomínáš na jedno základní pravidlo chování na stadionech - je zakázáno vhazovat COKOLIV na hrací plochu!! Fakt, že právě pardubickým jsou jejich "vítězné perníčky" tiše tolerovány neznamená, že se tak musí stávat automaticky. Nehledě na to, že (jakkoliv se to nezdá) dobře hozený perníček při zásahu taky docela zabolí. Vlastní zkušenost...

Tvrdíš, že jsi s pardubickým fanklubem projezdil celou sezónu. To je jistě chvályhodné. Ale přes dobré styky, jež SLA a PCE mají, pamatuji si pouze jediný moment, kdy váš fanklub skandoval "Zdravíme Slavii", a to je už asi dva roky zpátky. Takže těžko mohl někdo odpovědět. A nemyslím, že jsem to mohl v tradičním "vroucím kotli Eden" přeslechnout...:-))) Naopak mám ve velmi živé paměti okamžik před prvním finálovým zápasem. Následkem mé bubenické účasti na All-Star Game byla jakási "přátelská euforie". Přesvědčoval jsem tedy své kolegy z kotle Slavie, ať při vstupu do sektoru hostů v Duhové Aréně skandujeme "Zdravíme Teslu". Ještě než se však stačili nadechnout, přilétlo nám v ústrety "Jude Slavie". Jistě pochopíš, že bylo po euforii...

Tvá antiDudovská nálada je pochopitelná, takového hráče vždy protivníci nenávidí. My zas nemáme rádi Láďu "Velkou hlavu" Lubinu, stejně jako málokdo mimo Třinec má asi v lásce Marka Ivana. Já osobně Dudu taky nemusím, ale konkrétně "aféra MS" je pro mne dalším důkazem, že nejde o konkrétní provinění, ale pouze o osobní pověst. Duda by se dokonce života klidně mohl starat o slepá štěňátka, a stejně na něj bude národ (pravděpodobně s Tebou v čele) řvát "Duda je pí*a"...

K proslavenému "brekotu" - odsuzuješ Roje za to, že Ti dává za vzor Spartu. Já se k němu ale musím přidat. Sparta dala jeden regulérní a jeden sporný gól, a ani jeden z nich nebyl uznán. Nic tak drastického se Pardubicím nestalo a přesto sparťané přijmou porážku a Pardubičtí nikoliv... Náhoda?? Když stejně sporný gól vsítila Slavia v prvním finále, a sudí ho (byť až po návštěvě p.Kusého v jeho kabině) neuznal, slávisté neprotestovali a klidně přiznali porážku, protože v tom zápase PCE prostě BYLY lepší!! Jsi si 100% jist, že by tomu tak bylo i opačně??

Vysmíváš se stadionu Slavie. Zdaleka není ideální, ale sám říkáš - je HRANIČÍCÍ s regulérností. To znamená, že JE regulérní. Od toho regule jsou!! Od toho jsou tu daná rozmezí velikosti hrací plochy a podobně!! A že je malá kapacita a většina míst k stání?? Kdyby nebyla, tak se paradoxně polovina pardubických fanoušků ani na finále nepodívá, protože by tu byl stejně jako u vás limitovaný počet nějakých 200-300 míst pro hosty a víc ani jedna vstupenka. Takhle Vás mohlo teoreticky přijet 3 000 a nikdo by neřekl ani slovo... Krom toho jsem si nevšiml, že by si HC IPB Pardubice postavil Duhovou Arénu za své. Pokud vím, hlavní finance dalo město, tak laskavě nemachruj o neschopnosti postavit si pořádný stadion. Navíc se Ti evidentně nedonesly informace o tom, že na VŠECH stadionech ELH je STEJNÁ videotechnika, liší se jen uložení kamer dle místních možností.

U člena fanklubu mne překvapuje, že jsi se ještě nikdy nesetkal "z očí do očí" s některým slávistou, ať už mnou, Jethrem, BigMirem nebo dalšími, kteří máme právě konkrétně na Pardubice kontakty dosti blízké a přátelské. Mnozí z nás dokonce takové, že už ani bližší být nemohou, jestli chápeš, co tím myslím.:-)) A mezi našimi fankluby NIKDY nedošlo k jakémukoliv konfliktu, právě naopak. I mezi prvními dvěma finálovými zápasy jsme byli společně posedět v hospodě. Existuje snad větší důkaz nekonfliktnosti??

Co říci závěrem?? Snažil jsem se tu podat pohled "z druhé strany", snad působil důvěryhodněji a objektivněji, než původní článek, na který reaguji. Snad ještě výzva Preaxovi - jestli jsi TAKOVÝ fanklubák, jak o sobě tvrdíš, tak pravděpodobně jedeš (spolu s jádrem Vašeho fanklubu) na sraz do Třince. Tam budeš moci dokázat, že jsi schopen bavit se bez emocí s fanoušky ostatních klubů, tak jako jsme se třeba my dokázali spřátelit se sparťany na tom loňském. Jestliže tam jedeš, pak mám pro Tebe "špatnou" zprávu - my tam budeme taky. Ba co hůř, jestli všechno klapne, tak Vám naše "zvláštní škola" bude dělat společnost po celou dlouhou cestu tam i zpět...:-))))

Zhodnocení finále extraligy

(16.5.2003 Preax OHF#40)
Možná se mnozí diví, proč to píšu až teď, skoro měsíc po skončení finále. Je to jednoduché, za prvé jsem se stěhoval a nebyl tudíž čas. A za druhé, čekal jsem, až emoce vychladnou. Takže se pusťme do zhodnocení.

Takže finále přineslo zajímavou bitvu, o tom snad není sporu. Spor je o všem o kvalitě, a dle mého názoru (a mnohých jiných) vyhrál šťastnější tým. Proto se nemůžu ubránit komentáře k poznámkám některých slávistických fandů. A nejen na webu Slavie, ale i tady na OHF (Jethro), což mně dost překvapilo. Co k nim říci, snad jen že mají úroveň zvláštní školy. Ostatně jako všichni fandové Slávie.

Teď vím, že jsem mnoho lidí nas…, ale jinak se to říci nedá. Ono ostatně celý přístup Slávie (hlavně pořadatelů) k finále je na zvracení. POTUPNÉ prohlídky, hraničící se sexuálním obtěžováním, zabavování osobního majetku (zajímalo by mně, jak chcete perníkem někoho zranit, nebo způsobit výbuch), urážení, atd.

O chování slávistických fandů ani nemluvit. Projezdil jsem s Pardubickým fanklubem celou sezónu a vždy, když jsme někam dorazili, pozdravili jsme fandy ostatního týmu a od nich se dočkali odpovědi. Dokonce i od Sparťanů. Jen žáci pomocné školy za slávie toto ignorovali. A nejen v play-off, ale i celou sezónu. Navíc nikdy jsme se nevysmívali, když jsme vyřadili v play-off Znojmo a Třinec, a vždy jim sportovně zatleskali. To je taky něco, co Slávisté neumí. O urážkách ani nemluvě.

Tak jsme trochu probrali fanouškovskou stránku a teď k hernímu projevu. Slávisté opět nezklamali a svojí hrou na hranici pravidel, kterou jim nadiktoval trenér rómského původu Růžička, snižovali úroveň. Například hra Radka Dudy byla taková, že by v NHL nepřežil ani 5 minut. Celkem by mně zajímalo, co by se stalo, kdyby si v NHL vyšlápl na Mario Lemiuxe a zkusil to, co třeba proti Otovi. A mým kritikům, podívejte se na MS a pak mluvte.

Mnoho lidí si teď řekne, že brečím jak Pardubičtí hokejisté. Tím mně dosti nas… Roj, dostal za to i mínus. Vždy řekli jen PRAVDU. A to nejen ve finále, ale i jindy. A víš co Roji, ty nemáš rád Spartu a pořád mi ji dáváš za vzor, že nebrečí. Neumíš si vybrat jinej tým? Na ohlasech jsem Ti dal několik případů na Slávii, napadají mně další na Třinec, Znojmo a České Budějovice. Nebudu je ovšem vypisovat, ale na požádáni je sdělím. Ona slavná ubrečenost je mýtus novinářů, hlavně pražských, nebo z Jihlavy, viď Roji.

Pokud se někdo dostal až sem, gratuluji. Pokračujeme finálovou halou pražské energetiky. Tento stadión hraničící s regurélností, a to nejen rozměry ledové plochy, ale i s videosytémém, je na výsměch, na čem se může hrát extraliga, a co teprve finále. Každý nemá peníze na novou arénu, ale něco  by s ní udělat měli, vždyť je to výsměch. Stejně jako zimní stadión na Lapači. To jsou dva nejhorší stadióny v extralize.

Myslím, že už není dál co říci. Jen doufám, že se tento článek nedočká cenzury. Proto zde píšu tuto větu. Tento článek vyjadřuje mé osobní názory a ne názory redakce. A pokud se někomu něco na tomto článku nelíbí, ať mi zavolá, vyřešíme si to. Zde je mé telefonní číslo: 777 825 021.

Dokončení

Ono to bude mít dokončení? Ne bude. Má. Už je totiž hotové. Myslím, že se musím k něčemu znovu vyjádřit. Přesněji k jisté části mého předchozího článku. Neudělal jsem to dřív, jestli si toho všimněte. Reakce svědčí že spíš ne.

O co jde. O rómského trenéra. Tuto formulaci jsem použil záměrně jako narážku na tradiční pokřik na trenéra Slávie. Takže to rozeberme dopodrobna.

Tak za prvé. Na dálku se trenérovi Růžičkovi omlouvám. Nebylo mým úmyslem ho urazit. Naopak jako hráče si ho nesmírně vážím. Co dokázal, je obdivuhodné. Jako trenér má i své chyby a na všem ostatním, co jsem o něm napsal trvám. A proč jsem to teda napsal? Abych ukázal rasismus na hokejových stadiónech.

Teď si mnoho lidí řekne, jaký rasismus? Ale vždyť jasný případ se stal v Litvínově. Po přestupu Richarda Žemličky se objevily transparenty s rasistickými nápisy. A policie trestala. První potrestaný případ. Ale že se na něj křičí řadu let "cikáne",toho si nikdo nevšiml. Ten samý případ je na Růžičku,jako hráče, ale i jako trenéra. A překvapuje to někoho. Ne. Policie to všechno toleruje.

A proč? Hlasatel nenapomíná jako ve fotbale. V televizi na to při přenosech neupozorňují. Každý je slepý a hluchý.  Proč si komplikovat život. Ale co vím, a co jsem se bavil s mnoha fandy, docela je tyto pokřiky štvou. Snižují prý kulturu hokeje. S tím souhlasím. Takže Vás vyzívám. Až půjdete příště na hokej, zkuste se zamyslet. A jestli budete poblíž někoho, kdo to zakřičí, upozorněte ho (nebo na něj).

Teď se teda s Váma všema loučím. Pokuď ale budete mít další názory na TENTO článek, rád je zpracuju a hodím to sem. S pozdravem Preax.

Faninčin spisovatelský záchvěv
aneb Nezapomínáme

(květen 2001) Máme za sebou pár nádherných dnů, týdnů a úchvatných chvil. Rok se s rokem sešel a mi opět sborově jásali: "Jsme nejlepší! Jsme mistři!!!"
Ještě nedávno jsme křepčili u televizí, na Staromáku, líbali se a objímali a hlavně všichni dohromady souzněli jako ČEŠI!
Nezáleželo na tom, zda se jmenuješ Pepa nebo Alois, či ti doma říkají teto Karle nebo že nejsi zrovna "hvězda světového formátu".
Všeci jsme byli kingové, hrdí na svou maličkou zem, na své hokejové hvězdy a primát ve světě. Mnozí z nás při pohledu na les rukou, vlajek vlnících se do rytmu a lidí pějících národní hymnu zaplakali. Ale nebyly to hořké slzy, které svírají hrdlo - stékaly nám po tvářích kapky štěstí, kápance zlata! Je jedno zda naši "báječní" hoši přivězli prvenství a převálcovali všechny národy v Naganu, Norsku, Rusku nebo v Německu. Hlavní je, že to dokázali. Nemáme obrovitánské hory, mocné řeky, moře či prosperující a bohaté hospodářství, pokud chceme do Evropy, abychom se doprošovali.
Zem, která zažila útlak, nejednou byla "vlastenci" Čechy prodána za pár "šupů". Vždy jsme to byli my, Češi - ať už nám diktoval Rakušan, Němec nebo Rus.
A mnohokrát za zvednutou hrdou bohémskou hlavu někdo těžce "zařval". Český hokej je na vrcholu a my s ním. Táborský "Kouhout", kolínský "Kozel", Sparťan nebo Slávista, "Beran" ze Zlína nebo "Jouda" z Poruby. Nevadí, že leckkdo z nás nedržel v životě hokejku v ruce, natož pracovat s "kusem pryže, připomínající krabičku od krému na boty" jako virtuos se svým hudebním nástrojem.
Hokej přinášel a přináší svobodu, uvolnění, emoce, smích i pláč.

Jak se prožíval "malý zázrak" v jedné nejmenované rodině kdesi v Česku?

Minulé týdny ovládal naší domácnost hokej, mamka tiše úpěla, ale vidina konce šampionátu a nastoupivší letní pauza (pro mě nesnesitelný "absťák") ji naplňovala optimismem do dalších dní.
Asi těžko najdete v Jižních Čechách (možná v celé ČR) člověka, který přeje hokejistům suchou letní přípravu již od ledna..:)
Vystřízlivění (obrazně řečeno) po trojnásobném triumfu přišlo pomalu, ale zato se ohlásilo velmi razantně.
Návrat k tvrdé realitě byl krutý, teď z pokoje zní "checht" šťastné Manuely (pro neznabohy a televizní nemaniaky - TV Prima, slavná telenovela..:)), která právě zjistila, že její milý jí nebyl nevěrný se svou zákonitou manželkou Isabelou, která má nevyléčitelnou nemoc a vůbec netuší, že Manuela je její vlastní sestra, která je na chlup stejná, ale má jinou matku ... ten jejich táta ale musí mít genovou výbavu..:)
Než tuto telenovelu krutě zhaním a pošlu do píp (ano, až tam), neb mi připadá, že intelektuální dopad na její obdivatele je asi tak přínosný jako pohled na Faselův milý ksicht pro fanoušky (ne děkuji, již jsem zvracela)..zabrzdím.
Pro mou mámu znamená tento seriál možná to, co pro mě prožívání zápasů a lásku ke krásnému ledovému představení s brankami a betony.
Únik od všední reality, obohacení dojmů a pojmů, relax či vylnění prázdných míst v životě...kdo ví.

Hockey?

Desítky let si malí kluci hrají na rybníku či venku za domem na opravdové hokejisty. Zpočátku rebelie, která se nehodila pro slušné hochy, kteří se měli spíše věnovat studiu či ušlechtilejšímu fotbalu. Na rybnících, na Štvanici, bandy-hokej, seznámení s fenoménem "kanadského hokeje". Začátek 20. let minulého století a "mušketýři s hokejkami" - roky "sborné" a kanadské nadvlády.
Vzestup českého hokeje, který započal v minulém století, odstartoval Naganem a pokračuje nyní - to jsou milníky světového hokeje.
Za mořem vrcholí nejslavnější hokejová soutěž - boj o Stanleyův pohár a teď je již jisté, že minimálně jeden Čech tu trofej v ruce potěžká a nesmazatelně se zapíše do historie.
Momentálně vedou 3 Češi kanadské bodování play-off ... můžeme být hrdí!
Ať si kdo chce co chce říká (a mě tedy žádný politik nebo rozumbrada radost nezkazí) - hokejisté udělali pro tuto zem víc než dost. Je jedno, že naše kvality a naši zemi povznášeli díky svému umění mezi mantinely a oháněli se při tom hokejkami.
Čert to vem! Jsme MISTŘI!!! Praotec Čech zřejmě do daleka při věštění ukazoval zahnutým klackem obaleným izolepou a nápisem KOHO :))
Jednou možná bude naše populace tak nízká, že národní mančaft povedou "naturalizovaní Vietnamci" (pro méně bystré je to pobídka - "Milujte se a množte se!!", kurňa ať máme nástupce Albiho, Dominátora či Jury Dopity !!!). Kanaďané, Američané budou opět slepě šmátrat po mapě a hledat "nějaké" Česko.
Teď je teď a mi jsme "CHAMPIONS" (anglicky proto, aby tomu rozuměly i ty housky ze zámoří).
Možná to skončí za rok, za dva nebo za dvacet let a pak už budeme jen vzpomínat. O to tu ale nejde! Naše hrdá a nevzdávající se srdíčka nám nikdo nevezme.

A aby nebylo těch silných, optimistických a oslavných slov na závěr příliš mnoho - SAKRA! KONEC SEZÓNY! BOŽE, CO BUDU DĚLAT - JÁ JSEM ZÁVISLÁK!!!

PS: doufám, že mi to "chraptění a mutování" nezůstane napořád. I když, stálo to zato, máme zlato...mistříííííííííííííííííííííííííííí.

Hokej a ženy? PROČ NE!

Osnova: 1. Úvod
2. První skupina, tzv. "kořist"
3. Druhá skupina, tzv. "sváteční fanynka"
4. Třetí skupina, tzv. "běžná fanynka"
5. Čtvrtá skupina, tzv. "fanynka odborník"
6. Závěr

1. Úvod
Na základní škole jsem asi jako každý z nás nedával moc pozor, rušil jsem výklad učitelů svým šeptaním si se spolužáky a i jinak docela zlobil. A tak se i stalo to, že si z výuky moc nepamatuji a když potřebuji informaci, kterou vy jistě víte, musím si jí prostě někde vyhledat. Jediné, co si pamatuji je to, že se při každém slohovém cvičení má nejdříve udělat osnova a podle ní se pak má i postupovat. Vy už mojí osnovu znáte a znáte i téma, které jsem si zvolil pro svou dnešní úvahu. Ano, pouštím se na ten nejtenčí led a zkusím napsat můj názor na fanynky. Proč to dělám? Inu proto, že se včera na znojemských stránkách rozjela zajímavá debata, jestli by neměli mít muži vstup na hokej zakázán. Vzhledem k tomu, že na stadiónech tvoříme většinu, rozhodl jsem se otázku obrátit. Nemělo by být právě ženám zakázáno vstupovat na stadión?
Nejprve si rozdělím fanynky do několika základních skupin, ke každé skupině něco řeknu a pak v závěru vyslovím svůj názor. Ještě jednou upozorňuji všechny případné kritiky a kritičky, že se jedna pouze o můj osobní názor a že každou reakci na svou úvahu vítám. Možná se nakonec dobereme i k nějakému všeobecnému závěru. Ale teď už pojďme na to.

2.První skupina, tzv. "kořist"
A mám tu hned první problém. Tato skupina se rozděluje na dvě podskupiny.
Podskupina 1a je podskupinou zahrnující "kořist" pro "lovce fanouška" a skupina 1b zahrnuje "kořist" pro "lovce hokejistu". Ač se tyto dvě podskupiny od sebe dost liší, mají jednu věc společnou. Většinou fanynky z těchto skupin nesledují hokej kvůli hře samotné, ba právě naopak, spíše je zajímá, jak lépe si sednout či stoupnout, aby byly více na očích. Vždyť jejich jediným úkolem je na sebe na stadiónu nějak strhnout pozornost. A zde se jednotlivé podskupiny liší. Zatím co podskupina 1a chce upozornit na svou existenci především nějakého fanouška, podskupina 1b chce na sebe upozornit nějakého předem určeného hokejistu. Pokud by například zajímal některou z "fanynek" ze skupiny 1b Čajánek (vybral jsem právě jeho, protože je znám tím, že je doslova obletován těmito "fanynkami") je potřeba se nějak dostat do jeho nejbližšího okolí a zkusit na něj zapůsobit. Vždyť to může vyjít, ne? Pro podrobnější informace o této podskupině vyhledejte nejbližšího pohledného hokejistu, určitě vám k tomu bude mít co říct.
Já se spíše vyznám v podskupině 1a. Je známa tím, že její členky neustále rády krouží kolem ledové plochy, aby byly opravdu vidět. Vyznačují se i tím, že deset minut po skončeném zápase, které domácí vyhrají nad hosty 5:2 vám na otázku, jak že dopadl hokej odpoví buď, že neví, nebo jakýkoliv výsledek pro domácí jen ne 5:2. A když se jich ještě zeptáte, s kým že jste to hráli, většinou pochodíte stejně mizerně. Jediné, o čem vám bude tato podskupina schopna opravdu odborně poreferovat je to, kde že stál ten, či onen nááádhernej chlap. No uznejte, není to užitečná informace. :c)

3. Druhá skupina, tzv. "sváteční fanynka"
Do této skupiny patří fanynky, které fandí českému reprezentačnímu mužstvu "když je nějaké to Nagano, nebo když je nějaké to mistrovství světa". Pokud právě probíhá nějaká z těchto akcí jsou schopné vám vyjmenovat dejme tomu 5 - 10 našich hráčů a když máte štěstí, můžete narazit i na fanynku, která ví, s kým že jsme hráli, s kým budeme hrát a na jakém že místě v tabulce že zrovna jsme. To už je skoro jako informace z Novy, no ne? :c)

4. Třetí skupina, tzv. "běžná fanynka"
Pozor, začínáme se dostávat do skupin, kterých si už musíme vážit. Tzv. "běžná fanynka" o hokeji ví přibližně to, co každý řadový fanoušek a dokonce si s ní člověk může na téma hokej docela dobře pokecat. Dobrá, musíme občas přehlédnout to, že vám možná řekne, že stejně nejlepší brankář v Extralize je Masný z Havířova, protože je strááášně talentovaný a jen mu nedají pořádnou šanci a navíc má tak krásný oči, no ne? Jenže, mějme pro tohle pochopení. Vždyť přiznejme se, kdo z nás nefandí v tenise Kurnikovové. A nemyslím si, že by to bylo právě proto, jak hraje. (Příklad s Kurnikovokou byl pouze pro ilustraci, já totiž fandím Hingisové - umí hrát tenis a je podle mě stejně daleko hezčí :c) )

5. Čtvrtá skupina, tzv. "fanynka odborník"
Kterákoliv fanynka, které se dostala do této kategorie, se má čím chlubit. Prozatím znám jen asi 4 fanynky, o kterých mohu říct, že sem patří, ale pevně doufám, že jich je daleko víc a že se do budoucna můžeme těšit třeba i na to, že televizní přenos Extraligy bude komentovat žena. Vždyť proč ne? Když může webové stránky o Táboře dělat Faninka, psát "Na cestě" a další moře článků o hokeji Zuz, spolu s Mishankem a MiŠ dělat znojemské stránky Mišel a nejen pro naše stránky, ale i pro Mladou frontu a Jihlavské listy psát reportáže o Dukle, k tomu pracovat i pro největší regionální rádio moje spolupracovnice Eva, mohlo by konečně někoho v České televizi napadnout, že žena má k hokeji stejně daleko i blízko jako muž. Vždyť nebylo by krásné, kdyby nám zprávu o tom, že jsme Olympijští vítězové v ledním hokeji ze South Lake City přinesla nějaká opravdu pěkné komentátorka? ;c)

6. Co dodat závěrem? Snad jen to, že bych si přál, aby fanynek z první skupiny postupně ubývalo a abychom se na stadiónech i mimo ně stále častěji setkávali s fanynkamy skupiny třetí a čtvrté. A na mou původní otázku o zákazu vstupu fanynek na stadión odpovídám rozhodně NE!
Vždyť každý z nás má právo se potěšit hrou zvanou hokej. A proto, zapomeňme na rozdíl mezi pohlavími a pojďme společně zvolat: Ať žije hokej a OHF zvlášť! :c)

Jágr - Hlinka, o čo tam vlastne ide?

(8.12. Suter) Celý hokejový svet sa v posledných týždňoch čoraz viac pozerá do jedného ničím mimoriadnym zaujímavého mesta v USA. Pittsburg.  Teraz ma napadá jedna paralela: "Za mhlou hustou tak, že by se dala krájet, je rybníček Brčálník. A když padne na něj noc, dějí se tam prapodivné věci...". Čo prapodivného sa deje v Pittsburgu?  A hlavne v tom hokejovom?

Na svetlo sveta začínajú prenikať fámy o tom, že Jágr s Hlinkom si lezú do vlasov. A najzarážajúcejšie na to je, že tieto famy sú pravdivé. A v poslednom čase to tam začína dosť vrieť. Čo sa deje, a kde je príčina?
Samotní hráči mužstva už sami nevedia, kedy a kde to začalo, niektorí vravia, že už pred niekoľkými rokmi, keď doslova donútil k odchodu vtedajšieho trenéra Tučniakov Kevina Constantina. Urobil to z pozície hviezdy tímu NHL, ktorá začínala mať negatívne hviezdne maniere. Kecala trénerom do zostavy, do herného štýlu a prejavu, do hernej taktiky. Objavujú sa názory, že to robil všetko len pre to, že on bol hviezdou tímu, a preto sa malo všetko podriadiť jemu. V podstate dôkazom toho sú aj jeho štatistiky. V posledných piatich sezónach Jágr získal spolu 639 bodov v kanadskom bodovaní, čo je úctihodný priemer takmer 128 bodov na sezónu. Štatistika hodná hviezdy. Tento rok má zatial úbohých 29 bodov.

Čo sa deje? Že by Jágr strácal formu? 80% ludí, ktorí sledujú NHL to pripisujú tomu. Ak sa však na to pozriete trochu z iného uhlu pohladu, zistíte, že pravda je trochu iná. Do mužstva prišiel coatch, ktorý uprednostňuje iný štýl hry.
Zrazu sa nič nepodriaďuje hviezde menom Jágr. Zatial, čo v predošlých sezónach všetko podstatné na lade išlo čo i len myšlienkou cez hráča č.68, táto sezóna je už trochu o niečom inom. Popri Hlinkovi, ktorý takmer celú svoju kariéru venoval hre jedného tímu a nie jedného hráča, si hráči začínajú uvedomovať, že cesta hry na jednu hviezdu nevedie nikam a preto hrajú na svoj tím a nie na svoju hviezdu. Možno nebudete so mnou súhlasiť, ale skúste sa pozrieť do histórie fungovania klubu. Pokial sa na lade objavoval Jaromír Jágr, Tučniaci šlapali od víťazstva k víťazstvu. Stačilo jedno zranenie, ktoré ho vyradilo na pár mesiacov a Pittsburg Penguins zrazu strácali na svojich protivníkov.
Prečo? Lebo všetko sa hralo na Jágra.
A keď Jágr chýbal, nebolo na koho hrať, mužstvu chýbala základná koncepcia hry a na lade sa doslova hladalo. Samozrejme, že túto koncepsiu si svojím vplyvom u trénerov presadil samotný Jágr. Teraz prišiel na trénerský post človek, ktorý od základu prebudoval hernú stratégiu a vytvoril z hráčov, ktorých mal k dispozícii (mimochodom, doposial v tejto sezóne nastúpilo aspoň v jednom zápase za Tučniakov 10 Čechov z celkového počtu 28 hráčov) štyri viacmenej rovnocenné a rovnako  výkonné päťky.  A čo sa stalo? Zrazu to Jágrovi prestalo sypať. Zrazu mu to nešlo tak, ako si predstavoval.

A práve vtedy začali spory. Jágr bol zvyknutý zo svojej pozície diktovať trénerom, ako majú svoju prácu robiť. A Hlinka, ktorý presne vie, čo má robiť, či zasa do toho nechcel dať kecať a spor bol na svete. Jágr vo svojej velkosti a vo svojej mysli v podstate zaspal dobu. V hokeji začína dominovať hra mužstva. Čerstvým a jasným príkladom toho bol minulú sezónu celok St.Louis Blues. Vyhral základnú časť s takým presvedčivým výsledkom, ako už dávno nikto predtým nie. A nebola to práca hviezd Demitru, Prongera, Turgeona, McInnisa, Younga. Bola to tímová práca.
Dávno sú preč časy, keď malo mužstvo dve-tri hviezdy a tie robili výsledky a celý hokej. Ale aj tie mysleli viac na mužstvo ako na seba. Spomeňme Maria, ktorý, keď zistil, čo sa v jeho tíme deje, rozhodol sa, že znova naskočí do kolotoča menom NHL, spomeňme Steva Yzermana, Paula Karyiu, z davnejšej histórie Petra Šťastného, Bobyho Halla a mnohých ďalších. A samozrejme nesmieme zabudnúť ani na megahviezdu s číslom 99. Tí všetci boli alebo sú hviezdami. Ale nikdy nezabudli spomenúť to, že bez svojich spoluhráčov by sa nimi nestali.

Jaromír Jágr podobné slová už dávno nepovedal, teda aspoň ja osobne som ich od neho už dávno nepočul. Možno aj preto sa momentálne celá česká légia stavia na stranu Ivana Hlinku, ktorý svojím prístupom umožnil vyniknúť popri Jágrovi aj ostatným hráčom. A v podobnom duchu naňho začínajú útočiť aj zástupcovia pittsburgských médií, ktorí s ním tiež v poslednom čase nemajú práve najlepšie spomienky.

Proste vyzerá to tak, že volakedy príjemný Jaromír Jágr neuniesol ťarchu, ktorá na ňom ako na hviezde NHL spočívala a zviezlo ho to úplne niekde inde, než sám chcel. A akosi sám nevie pochopiť, kde sa stala chyba. Vedenie Pittsburgu Penguins však odpoveď na túto otázku už asi pozná, lebo dosť vážne uvažuje o tom, že ponúkne Jágra na predaj. A pokial Mario Lemieux naozaj nastúpi znovu na lad v zápasoch NHL, asi k tomu ani tak daleko nebude. Otázne je len to, či kluby, ktoré pochopia celý problém, budú mať o Jágrove služby záujem....

(roj) Šutráku, skvělá analysa - naprostej souhlas! V Naganu i v Petrohradě nevyhrávaly hvězdy, ale týmy...

Pozdě, ale přece

(24.9.Roj) Jelikož jsem byl celý týden mimo vlast, následující příspěvek ze Sydney, psaný před týdnem, trochu ztratil na horké aktuálnosti, ale i tak stojí za přečtení. Berme ho jako memento :-)

(17.9. Albi) Tak máme druhou medaili - a první zlato. Takový start do Olympijských soutěží asi čekal málokdo - i když v případě Štěpánky Hilgertové byli mnozí hodně velkými optimisty. Slováci jsou tady v Sydney optimisty každý den: dnes ráno u snídaně mi jeden ze Slovenských novinářů zcela suverénně tvrdil, že dnešek je pro Slovensko Dnem "D", dnem, v němž získají čtyři medaile, z toho tři zlaté. A představte si, že ten člověk tomu dokonce i věřil. Střelec Gönci prý už dvakrát nastřílel ze vzduchovky absolutní možný výsledek 600 bodů, bohužel to nikdy nikdo neviděl, protože to nebylo na oficiálních závodech. Poprvé to na veřejnosti mělo být dneska - jenže pokud je Gönci tak suverénní střelec, jak tvrdí Slovenští novináři, musela mu za letu jedna jeho diabolka vysublimovat nebo se přesunout v časoprostoru - 590 bodů stačilo nakonec na 11. místo - a to je, jak jistě sami uznáte, od zlata poněkud daleko. Smůla.

Další zlato měl získat kanoista Martikán. Člověk, který je o svých jedinečných schopnostech přesvědčen podobně, jako Slovenští novináři. Hned za ním, tedy druhý, měl skončit jeho kolega Minčík. Předpoklady se skoro potvrdily, až na to, že oba Slováky jaksi předběhl Francouz Estanguet. Nedivil bych se, kdyby mu ve Slovenském tisku našli nějaké Slovenské předky.

No, a třetí zlato v představách Slovenských žurnalistů mělo ověnčit kajakářku Kaliskou. Jenže ta moc chtěla, při průjezdu jedné branky si ťukla a dostala trestné sekundy, a nám se navíc zdálo, že jednou brankou projela jen tak tak. A co je nejhorší, Slovenku o zlato připravila Češka, Štěpánka Hilgertová. No, nejhorší. Ono to pokračovalo, Kaliská nakonec obsadila 4. místo.

Moje babička pochází z Oravy a děda od Nitry, takže mám ke Slovákům celkem blízko. Přesto jsem měl dnes možná i trochu pocit zadostiučinění směrem k jejich novinářům. Sportovců samotných je mi líto, stejně tak mě mrzí pocity zklamaných fanoušků. Ale být příliš přesvědčen o své dokonalosti se nevyplácí, a člověk si na to musí dávat pozor. Mimochodem, dalším dokonalým důkazem jsou naše fotbalové "hvězdy". Takže si teď budu dávat velký pozor, abych třeba v případě Tomáše Dvořáka nebo Martina Doktora (nebo i dalších) nedával svůj optimismus moc najevo. Mohlo by se mi to vrátit, i když to ti naši stejně vyhrajou... :)

Úvaha nad chlapy z ledu mimo led a pokec s OH

(31.8. Zuz) Rondo má tu nevýhodu, že je kulaté, a já tu, že nemám orientační smysl. A ještě k tomu tma a hromada lidí. Tak to dopadá, když dovnitř vlezu vchodem E a ven vchodem D. Když chci k šatnám, tak musím....no asi tadyma. Jojo, idu tadyma, jak říká Tesil. Celkem pěkně se tam zas vlnil a po vzoru vsetínské školy bránil tak, že když to hořelo, skákal na bránu. Ale jo, asi jsem šla správným směrem, jenže jsem to stejně musela celé obejít. Kam ti lidi jdou! Parkoviště plné! Ještě že u těch šaten je málo místa, tak se jich tam moc nevejde. Ajeje, dovnitř přímo před šatnu mě asi nepustí. Ale to dokonce ani Opravdové Novináře, tak to su klidná. Pán u dveří má černou uniformu a tváří se drsně. Minule byla šílená kosa, tak pouštěli nebohé fandy i dovnitř, dneska ne. Kluci plánujou sbírat podpisy na hokejové rukavice. No nic, budu muset jako řadový fanoušek počkat v davu. Aspoň zaktivuju ten diktafon. Který magor vymyslel to balení kazet! Ale jo, dobré, fachčí to. Tak co, už se někdo vynesl? Asi ne, lidi jsou v klidu.

Co se jich, sakra, budu ptát? Ono je to fuk, člověk musí být flexibilní a vědět o všeckých všecko. To tak je vždycky. Připravím si hromadu otázek pro Tesaříka, a pak toho Tesaříka ani nevidím a bavím se s Brošem a improvizuju. Tak radši počkat, co se naskytne. Už jsem je dlouho neviděla takhle naživo zblízka, chlapy mizerné. Zas to začne - liga a tím pádem to naše sepisování, lítání, shánění. Hra na novináře. Jistěže jenom hra. Aspoň co se mě týče. No jo, jenže když já je mám všecky ráda. Je to hloupé, ale je to tak. Co mám dělat. Booože, to jsou zas úvahy. Prostě tady hrála repre, OHF zajímá úplně všecko, co se kde šustne, su tu, tak co bych se jich na něco neoptala. Po přáteláku se ptá tak leda jaký byl led a lidi. Zajímal by mě ten Zepter..a pak u každého milion věcí...no uvidíme...

Hele hele, pár lidí se někam pohlo ve směru k busu. Že by vyšla nějaká hvězda? Tam ten velký člověk, co vleče tu velikou kabelu, to vypadá na Zábraňáka. Nevypadá, to JE Zábraňák! No jo, Liborek, už ho na Spartě majú, no nech si ho užijú. Jak pak se tam asi má? A co že ho to napadlo tam jít??? No nic, tak se ho optáme. Anebo neoptáme. Vypadá nějaký zelený a nevypadá, že by se mu chtělo odpovídat na blbé otázky. Tak se podepisuj a foť. A Martin Chabada. Nikdo ho asi nezná, nikdo si ho nefotí. Už je v busu.

Další hlouček. Kdo to je uprostřed? Čajda. Mistr světa už vlastně. Chudák, jak na něho vždycky na Vsetíně škaredě řvou. A on přitom vypadá takový neviňour a docela sympaťák a celkem hezounek. Baby ve Zlíně po něm šílí. Prý ho lanařili na Vsetín, ale kdo ví, co je na tom pravdy. Je k lidem moc ochotný, trpí ty holčičí řečičky a podepisuje se jim, kam chcou. Peťo, my si pokecáme, jenom co si Tě všeci vyfotí. Tak už toho nechte, baby. Ta moje taktika, že si vždycky počkám, až je kolem daného objektu klid, mi většinou vychází. Tak ještě jedna fotka, ještě jeden pokec. A mám Tě. Já vím, baba s diktafonem, to asi není obvyklé, ale fakt tě nejdu pozvat na kafe...

Tak tedy Petr Čajánek, útočník HC Continental Zlín:

Petře, vy tu jste taková hvězda, nedal byste mi kraťoučký rozhovor? tři vlasy do čela, bílé tričko, plachý pohled, vypadáš nějaký hubený, hochu. No neščuř se, ten diktafon je fakt pravý!
Ale jooo, jasně!

Vy jste dneska hrál v útoku s Martinem Paroulkem a za pár dnů se s ním budete mydlit v lize. Těšíte se na extraligu?
No bodejď! Extraliga je něco inšího, už se na to moc těším!
Něco inšího! Slyším dobře? Ty máš moravský přízvuk a zelené oči, tak to je kombinace...jo, ale musíme pokračovat...

A jak se vám dneska líbilo tady v Brně? Však jste tu nehrál poprvé...
Ale jooo, dobře se mi hrálo, mně se hraje všude dobře, když se vyhraje...
Chudáčku, to jsou hlody, co? Tak něco normálního...

Myslíte, že vás Slováci někdy porazí?
Určitě. Už nás porazili, jednou dvakrát v nějaké přípravě, a myslím, že nás někdy porazí znovu...
..když ty se tváříš tak vyděšeně, člověče, vůbec nevypadáš na to, jak se rveš na ledě, neboj, já tě nekousnu ...

Vy hrajete kromě takovýchto přípraváků ještě jeden organizovaný přípravný turnaj, Zepter cup. Jak to berete, když je to teď aspoň trochu motivované? Berete to trošku jinak než přípraváky z předchozích let?
Je to takové...no trochu jiné...já nevím, my jsme z toho vypadli, tak bych teď mohl říkat, že to bereme jako přípravu, a kdybychom postoupili, tak bych to bral vážně...neee, určitě je to trošku motivované, že se musí postoupit, ale když to nevyjde, furt je to příprava, o nic se nejedná...
..no jo! Vlastně ty jsi jeden z těch, jak si vždycky na ně Hešák vytahuje triko, že na vás umí sokolíci ze Znojma zahrát! Tak to ti můžu předhodit!

Právě vy, Zlín, máte asi jako jediní v lize negativní bilanci se Znojmem, které jste měli ve skupině v Zepteru. Jeee, teď jsem Tě asi vyděsila! Neboj, tak to trošku zobecníme!! Trošku si rýpnu aj do vlastních... Čím to je, že někdy se sejdou takové dva týmy, třeba Vsetín-Plzeň nebo Znojmo a Zlín, že se těm, když to tak řeknem, favoritům, nedaří? No já vím, favoritům, když Vsetíňáci vždycky přijedou z Plzně jak banda amatérů, teda kromě play-off...
Favoritům...Jednak Znojmo má dneska už dobré mužstvo, kvalitní kádr, a jednak některé mužstvo někomu opravdu nesedí. My s nima hrajem špatně, chceme je přehrát a prostě nám to na ně nějak nejde..

Pravda, to jsme se moc nedověděli, ale na nějaké rozbory setkání defenzivního a ofenzivního pojetí hry jsou spíš trenéři a Robert Záruba, že jo. Tak si radši ověříme nějaké drby, když tě tu tak mám...
Jednu dobu se mezi lidma nosilo, že jste měl nabídku ze Vsetína. Je to pravda? Víš ono kvalitních centrů není nikdy dost, Dopi to tam sám věčně tahat nebude! váháš?...no neboj, povídej, já to nikomu neřeknu:)
No pravda to je, ale já su ve Zlíně:)
Tak přece! A úsměv nějaký vidím? Beru! Ty čoveče na to, že jsi ten Zlíňák, máš něco do sebe:) pokujem železo:)

A na Vsetín byste nešel?
Já mám ve Zlíně smlouvu, takže to nijak neovlivním. Pořád ten úsměv? Tak to asi víš, která bije a že my dva jsme z protějších břehů. Fakt jsi prima, Čajánku:)

Vy jako hráči - vnímáte tu rivalitu mezi fanoušky Vsetína a Zlína? A jak je to mezi hráči? Neříkáte si: na Vsetín nepůjdu hrát? Já vím, že je to lokální záležitost a že to moc lidí nezajímá, ale mě to zajímá!
Rivalita tam je. Ale ta je všude. A když má hráč podepsanou smlouvu, tak si nemůže vybírat, kde půjde hrát. Jiná věc je, když ho klub někam vymění, pak to je dané. Nebo když tu smlouvu nemá, tak si může vybrat. Ale já ji mám.
Nějak dlouho váhals, kamaráde. Kdybys řek Jo, su Zlíňák a tím ostanu, jak to asi je, bylo by to lepší než tyhle řeči. Já vím, dáváš bach, co říkáš. Tak jo, tak já tě už nebudu otravovat...

A poslední dotaz: slyšel jste někdy zkratku OHF?
OHF?... ... ... někde jo, ale teď nevím:)

Jestli chodíte na internet, tak se někdy podívejte na www.ohf.cz a tam se to dovíte...
Na internet chodím... To bude něco s fanouškama, že jo?:)
Jo:). Taky tam najdete tenhle rozhovor. Díky!

Fakt sympoš, tenhle Čajánek. Takový človíček příjemný. To je stejně zvláštní, že ti chlapi jsou na ledě někdy úplně jiní než mimo led... Všichni lidi zmatkujou, protože se objevil Dopi. A kraválu nadělají. Nejsu tak naivní, abych čekala, až se dopodepisuje a dofotí, protože ten s tím nekončí nikdy. A kromě toho se Dopity bojím, je na mě moc veliký. A novináře nemá rád, to se o něm ví. Motá se jich tu hodně, hvězd. Ale lidí šílí jenom z Dopity. Co to říkala ta baba? Že ti nezajímaví nikoho nelákají? To je teda ale koza blbá!!! Neznám jediného nezajímavého hokejistu! Kdo se to blíží? Salfa s Jánkem Pardavým! Dušane, promiň, taky bych s Tebou měla řeč, ale Jáno tak nějak víc můj a navíc, z týmu poražených... Je to trochu divné, že jsem dneska fandila vlastně i svým proti svému...

Tak tedy Ján Pardavý, útočník HC Slovnaft Vsetín: Dál to napíšu česky, neumím slovensky a nebudu dráždit naši zahraniční sekci, zdravím Sutera a Matka:)

Nedal byste mi krátký rozhovor pro fanoušky?
Ale ano, rád.
Moc nadšeně nevypadáš, no jo, prohráls, ale na co, proboha s sebou taháš tolik hokejek, to jich za zápas zlomíš deset???

Vy jste dneska hrál proti svému centrovi...
Hrál jsem proti centrovi, proti obránci i proti svému křídlu, ale takový je prostě hokej, že se na ledě potkají spoluhráči proti sobě. Samozřejmě si nebudeme ubližovat, ale hrajeme jako proti normálnímu soupeři...
...tak tos mě převez, kamaráde, já měla na mysli jenom Dopiho, a on tam byl vlastně i Tesil a Martin Paroulek!

Myslíte, že někdy zlomíte to prokletí porážek od Čechů?
Já myslím, že tyhle přípravné zápasy nejsou zas tak důležité a my jsme nějaké přátelské zápasy s Čechy už vyhráli, ale tam o nic nešlo. Pro nás jsou důležitá ta mistrovství světa a tam nám to zatím nevychází, ale snad někdy to přijde...
Tak jo, tak nebudem rýpat do národní hrdosti. Optáme se to co Čajdy...

Vy teď hrajete Zepter cup...
..český svaz to udělal pro všechna mužstva, aby měla zajištěnou přípravu a já si myslím, že to je dobrý nápad, je tam i určitá motivace. Ale i tak, i když je to motivované, je to stále jen příprava a není to ten hokej, který je v lize a člověk se trochu i šetří, aby se nezranil před tou ligou. Ale některé ty zápasy mají celkem dobrou úroveň. Celkově si myslím, že to byl dobrý nápad, takový turnaj udělat.
Teda ty povídáš sám, ale moc tě to neba, tak jo, tak dáme pokoj...

Těšíte se už na ligu?
Už se moc těším! Už ať to je, protože už mám té přípravy fakt celkem dost. Fakt na to vypadáš, že toho máš dneska dost!

Slyšel jste někdy zkratku OHF?
Ne, nikdy. Cože? Na Internetu? Nemám možnost, takže bohužel...

Jánko vyloženě není v náladě. Říká, že ho přípraváky neberou, ale asi trochu jo. A lidí furt šílí z toho Dopity. A Martin Prochy je taky na roztrhání. Hele, Viktor Ujčík. Okolo Třince by se taky dalo povídat. Ale zdrhá do busu. Všichni se už sunou pomalu dovnitř. Že by pro dnešek stačilo? Ale ne, ještě přes cestu přímo ke mně přebíhají nějaké dlouhé vlasy. To vypadá jako Michal Sýkora! Nene, to není Michal Sýkora, taky co by tu dělal! Ale taky je to taková dekorace naší ligy. David Moravec...

Takže tu máme Davida Moravce, útočníka HC Vítkovice:

Davide, jak se vám líbilo dneska v Brně?
Joooo! Fakt dobře se mi hrálo! Dobré obecenstvo, dobrá atmosféra, fakt dobré to bylo. A vyhráli jsme, to je hlavní!:)
Neber si to osobně, ale asi všude je větší rachot než na Vítkách..

Byl tu větší kravál než na Vítkovicích?
Tady je trochu útulnější hřiště. Ve Vítkovicích je taky dobrá atmosféra, lidí chodí hodně, ale je to tam trochu dál od hřiště.
Stačí si poslechnout tři slova a každý ví, že jsi ze severu. Ten přízvuk, to je něco:). Ale aspoň změna od toho Heleviď...

Dneska jste hrál se svým novým spoluhráčem Martinem Procházkou a s centrem Jiřím Dopitou, minule jste hrál s Pavlem Paterou. Je mezi těmito centry nějaký citelný rozdíl?
Já vím, že asi neřekneš, že Patesovi to v poslední době moc nešlo, ale...no uvidíme..
To jsou všechno kvalitní hráči, takže se všema se mi hrálo perfektně.
Hmmmm, takže to nerozeberem...

Vy teď máte na Vítkovicích nového trenéra. Jak se vám trénuje pod panem Hadamczikem?
To by mě fakt zajímalo, jestli je Lojza takový drsňák, jak říkají Třinečáci...
My jsme toho zatím moc nenahráli, takže zatím se nic neprojevilo. Ale všecko je v pořádku, takže pohoda.
Prý nic nenahráli! Neprojevilo! A co ty křeče s Havířovem? A co ta ostuda v Šumperku! Prý nic nenahráli!

Doufáte ve zlepšení postavení v tabulce oproti loňské sezóně?
No to doufám!!! Horší už to asi být nemůže!!!
Nemůže. A taky by s váma Lojza si zatočil!

Slyšel jsem někdy zkratku OHF?
OHF? Fakt ne...fanoušci na internetu?? www.ohf.cz...tak jo, zkusím se podívat!

Davídek je taky prima. Zarostlý, fakt hodně připomíná Michala Sýkoru. No nic, hoši, mějte se. Ale tady ten člověk přede mnou, toho odněkud znám. To je Albi Lerinc! Jo, dělám tu to, co ty, akorát pro jinou firmu!

Dušane, ti lidi po tobě šílí, ale to mi vysvětli proč. Ještě aj po autobusu skáčou, vy už jste dávno pryč a tady se ještě skanduje. Hop na šalinu a dvě zastávky dom. Bydlím na zastávce, je to neuvěřitelné, Vsetínská. Tak nám ta sezóna už asi fakt začala...

Reportáž z tohoto zápasu je zde.

Blues o jednom velkom kamarátstve

(27.7. Suter) Ono to tak väčšinou býva, že človek potrebuje niekoho, s kým by sa mohol podeliť o svoje radosti i starosti. A väčšinou to bývajú kamaráti, priatelia. A to preto, lebo ich si človek môže vybrať. Rodičov ani súrodencov nie. Aj ja som z tých, ktorí takýchto ludí vedla seba potrebujú. A ďakujem všemohúcemu za internet. Vďaka nemu som sa zoznámil s obrovským množstvom ludí, o ktorých by som bez internetu nemal ani šajnu. Cez internet som sa v mojich začiatkoch spojil s kamarátom, s ktorým sme okupovali internátnu izbu počas štúdia na vysokej škole a teraz býval v Austrálii. Bohužial, cez internet mi jeho snúbenica oznámila aj jeho smrť, keď neprežil autonehodu. Cez internet som sa zoznámil s na prvý pohlad nič nehovoriacim nickom Huber, za ktorým sa skrýval postarší 50-ročný pán. Neviem, ako to bolo možné, ale aj napriek velkému vekovému rozdielu sme sa stali kamarátmi a dnes, keď je to aspoň trošku možné, chodievam ho pozrieť na Velehrad do kempu alebo do Zlína do jeho podniku. Cez internet som sa zoznámil s jednou dievčinou, u ktorej ma zaujal jej velký záujem o hokej. Strávili sme spolu nezabudnutelného Silvestra a keby nebolo blbosti jej bývalého partnera, asi by sme komunikovali spolu dodnes. (Sirian, pozdravujem Ťa, ak toto čítaš, ozvi sa mi niekedy, zasa pokecáme ako za starých čias...). Cez internet som sa dostal k zhruba trom desiatkam ludí roztrúsených po celom svete (Argentína, Nový Zéland, Kanada, Japonsko, Južná Afrika, Španielsko, atď, atď. Vďaka nim nezakrpatela moja angličtina a dodnes je na akej-takej úrovni, že sa aspoň dohovorím. Cez internet som sa zoznámil s ludmi z celého sveta, ktorí majú deti postihnuté rovnakou vrodenou srdcovou vadou, ako má moja dcérka. A s nimi mi to ide pochopiť trochu lepšie. Bez nich by som asi nevedel, ako sa mám k dcérke správať, ako sa s ňou mám hrať, ako proces postupného poškodzovania srdca spomaliť, ba dokonca až zastaviť. Cez internet som zažil veľa krásnych chvíl na chatoch (10-hodinové rozhovory o ničom s človekom ktorého som nikdy predtým a už ani nikdy potom nevidel, ponuky na zopár nocí, internetovú svadbu na X-chate, kto si ju pamätáte, verím že mi dáte za pravdu, že to stálo za to:-))), zopár stratených a znovunájdených kamarátstiev a priatelstiev a podobne.) Cez internet som sa dozvedel, že sa môjmu kamarátovi narodilo dieťa, po ktorom strašne túžil, a už to vyzeralo tak, že sa ho už asi nedočká.

Cez internet som sa zoznámil s Pengi, ktorá ma uviedla do OHF, zasvätila ma do jeho tajov, do jeho zákutí, do jeho zradností. (Pengi, ak toto čítaš a ja verím, že to čítaš, ďakujem ti strašne moc, aj keď sa tvoje vzťahy s OHF dostanú na akúkolvek úroveň, OHF budem mať navždy spojené s tebou, dúfam, že si to niekedy budeme môcť povedať aj naživo a nie len cez telefónne káble. Diki). A cez internet som sa spomedzi užívatelov v OHF-ku zoznámil s jednou osobou, ktorá mi obzvlásť prirástla k srdcu. Ďakujem jej za niekoľko krásnych mejlíkov, za kvantum mesidžov cez Ajsikju, za niekolko krásnych telefonátov, za to, že ma podržala, keď som to potreboval, za to, že som ju mohol podržať ja, keď to zasa potrebovala ona, proste za to, že je. Verím, že by vás bolo viac takých, proste v OHF-ku je vela ludí, ktorí dokážu byť naozajstnými kamarátmi. Ale len táto osoba mi padla do noty a je nám spolu na sieti fajn. Vďaka nej som zistil, ako fajn je žiť, keď máte nejakú trebárs aj 500 kilákov vzdialenú osobu, ktorú ste prakticky v živote nevideli, o ktorej prakticky nič neviete, ale ktorá vás je ochotná vypočuť, ktorá vám neradí, čo a ako, ktorá vám je ochotná pomôcť bez toho, aby po vás chcela niečo na oplátku. Ak sa toto dostane von na stránku, a tá osoba sa spozná, odkazujem je, že jej strašne velmi pekne moc ďakujem a že verím, že nám to takto vydrží čo najdlhšie.

Prečo toto všetko tu píšem. V minulých dňoch sa tu prehnaly ďalšie nechutné aféry ohladom celého OHF. Či už to bol Záblesk (inak tomu, kto to robí by som chcel odkázať jedno. Sú to fajn stránky, len by to chcelo, aby pred uverejnením každého čísla vedeli o ňom všetci spomínaní, aby neboli prekvapení. Verím, že aj Roj, aj Zuz by nemali nič proti Záblesku č.1, keby o ňom vedeli dopredu. Skúste sa nad tým zamyslieť. Je to fajn oživenie, ak niekedy v budúcnosti budete ohovárať mňa, máte moje požehnanie, len si to chcem pred uverejnením prečítať. Skúste to tak urobiť aj pri ostatných. Diki.), alebo to bola nechutná hádka okolo odchodu Pengi zo zoznamu OHF. Zamysleli ste sa vôbec, o čom je celé OHF? Som tu dosť krátko, aby som mohol niekomu niečo hovoriť. Ale poviem vám, čo si o tom celom myslím ja. OHF nie je o hokeji (pozdravujem Adu a celé World.OHF), OHF nie je o fanúšikovaní (pozdravujem Roja a ostatných skalných fanúšikov), OHF nie je o chlaste (guten taaaaaaaaaaaaak :))) ), OHF nie je o užívatelkách (zdravíme do Frýdku:-))) ), OHF je o kamarátstve, o priateľstve. Skúste sa nad tým všetci zamyslieť a prejdite si, čo pre vás znamená OHF. A potom sa teda podla toho aj v OHF správajte. Verím, že rozumní ludia ma pochopili.