Zatmění Live !!

(12.8. Roj)

Smůla je, že ne všichni máme auto, mohlo by nás jet vic... lituju hlavně Albiho, který moc chtěl jet, ale musel pracovat... Nakonec jsme jeli 3(tři!), Pusinka, Nikola a já.

Vyrazili jsme v úterý v 15 hodin, vyzbrojeni materiály z inetu, hlavně http://www.ian.cz/slunce99/, http://www.czechia.com/zatmeni a http://www.zatmeni.cz/pruvodce. Mapu jsme tentokrát nezapomněli, takže hezká tradice založená naší výpravou do Basileje dostala ránu.... Po cestě jsme potkávali stopaře, cestující do páma totality, bohužel vždy cestovali ve dvojici, a my jsme měli jen jedno místo. Ještě před přejezdem hranic mě zastihla trochu rejpavá SMSka od JirkyCB, že Dukla prohrává 0:2 v páté minutě... no co jiného se dá od Dukly před zánikem čekat - bude hůř.:-(

Ze zpráv od Českého hydrometeorologického ústavu jsme věděli, že musíme vyrazit na západ, protože podmínky v Rakousku budou nepoužitelné a ani pro Maďarsko nebyla příznivá předpověď, do Rumunska se bojím, zvlášť potmě, i když ta "tma" trvá jen 2 minuty :-)) Přestože v době našeho odjezdu byly všechny meteorologické servery přetížené, takže jsme měli den staré údaje, situace se podle radiožurnálu nijak neměnila. Samozřejmě jsme byli zvědaví, co se vysílá na Německých stanicich, no hádejte - ano, o ničem jiném, než o zatmění se vůbec nemluvilo! Finsternis, Finsternis a zase pro změnu Finsternis, dokonce udělali i jingly s Finsternisem, které pouštěli každé 2(dvě!) minuty. Pro méně chápavé čtenáře mám tip: Najděte si slovo Finsternis ve slovníku, ještě napovím, že to není maďarsky :-) Jen jednou do etheru prosákla zmínka, že do Teplic přijede hrát fotbal nějaký Dortmund. :-)

Báli jsme se dopravních problémů, tak jsme zvolili strategii nejdřív se dostat do pásma totality a v něm se potom v rámci možností posunovat stále na západ, tam, kde meteorologové dávali šanci.Tak nějak jsem předpokládal, že Němci, bydlící mimo, se rozhodnou jet nejkratší cestou do nejbližšího bodu totality a zablokují tím všechny silnice kolmé k pásmu, zatímco uvnitř pásma budou rovnoběžné silnice volné. Byly :-)

Bez problémů jsme se o půlnoci dostali až do Saarbrueckenu, sousedícímu se severní Francií, kde se nám začaly klížit oči - teda přesněji řečeno, klížily se mě, holky mezitím dávno spaly :-) Jali jsme se rozebírat situaci, že není problém zalehnout v parku, nebo v podchodu, pokud by pršelo, ale problém je zaparkovat, protože auto je taková slabina. Můžou vám ho odtáhnout, dát botičku, zapsat si číslo - samé věci, které se neslučují s účelem cesty. Proto jsme pomalu hledali takové místo, kde tyto věci nehrozily. A jak tak jedeme, narazíme na ceduli "P" a šipku. Šipka ukazovala na oplocený pozemek, kde bylo asi 30 dlážděných míst k parkování, kolem kvalitně sečený trávník, vzadu křoví. Bylo zde pár aut, jedno obytné, všude spali lidi, za stromem byl dokonce postavený stan. Nikde žádná kasa, kde by se mělo platit, jen cedule, že to provozuje jakási Společnost za lepší parkování. Připadal jsem si jako v pohádce nebo učebnici marxismu. Považujte to za důkaz, že při takové zázračné události, jako je zatmění slunce, se dějí i průvodní zázračné věci. 

Ráno nás pás totality zavedl do Fancie. Stále jsme lovili nejnovější zprávy o počasí, v Sársku (D) předpovídali 80% oblačnost, což znamenalo jediné - GO WEST! Pak už nebylo možné chytit žádnou německy mluvící stanici, tak jsme přeladili na Francouze - a ejhle! Žádný Finsternis je nezajímal, zato měli plno řečí o Eclipse :-)

Za městečkem Longwy, jižně od Lucembuska, se začaly objevovat prví skupiny pozorovatelů. Typicky to byli Belgičani a Holanďani, jakmile se objevilo místo k zaparkování, rozbalili své stativy a spokojeně očekávali slastný okamžik. Ve Francii je místo k parkování každých 200 metrů. Leč pohled na oblohu nic hezkého nesliboval, zatímco ráno ještě občas probleskovala modrá obloha, během dopoledne mraků stále přibývalo. My jsme sice věděli, že zatmění uvidíme, ale bylo nám líto těch tisíců lidí, které jsme míjeli a jejichž snaha měla přijít nazmar. :-(

Před jedenáctou začala stoupat nervosita. Několikrát jsme zastavili, prohodili pár přátelských slov s pozorovateli, ale vždy jsme přišli NATO, že to ještě není ono.

Jak je všeobecně známo, ve Francii jev začal o něco dříve, než v CR, proto byl nejvyšší čas ve čtvrt na dvanáct začít s pozorováním. Východně od Remeše jsme našli velké parkoviště , kde bylo asi 60 lidí, které se nám líbilo, v blízkosti byla i ohrada a krávy, takže jsme mohli pozorovat i reakce zvířat.Tady jsme mohli vidět první kontakt měsíce se sluncem. Jenže mraky byly stále hustší. Začala detektivka. 

Použil jsem své astronomické pomůcky k tomu, abych určil směr pohybu mraků a zjistil jsem, že spodní okraj oblačnosti jde přesně od severu a rychlost není příliš vysoká. Jenže výhled na sever nám zakrýval kopeček, takže jsme, ač neradi, změnili působiště a vyjeli jsme nad kopec, abychom si zmapovali všechny díry v oblačnosti severně od nás. Žádné díry na sever nebyly, ale na kopci jsme viděli, že na zemi jsou vidět světlejší místa, nad nimiž jsou mraky řidší. Vyplynulo z toho, že mraky jsou velice nízko a tedy když se na nebi objeví díra, stačí se přemístit třeba jen o půl kilometru a jste pod ní! Začali jsme zběsile pojíždět po silnici i po poli, abychom mohli aspoň chvílemi zahlédnout, jak měsíc postupně užírá víc a víc slunečního kotouče. Přitom jsme stále nebyli daleko od "našeho" parkoviště.

Totální zatmění mělo přijít ve 12:26. Asi ve 12:05 se začalo citelně ochlazovat, že jsem si musel obléct bundu. Až později mi to došlo - jak ubývalo světla, měli jsme dojem, že je čím dál víc zataženo, takže jsme začali málem propadat panice... vtom se severně od nás objevil velký kus modré oblohy! Ještě jsme stihli zajet na "naše" parkoviště a snažili jsme se přesvědčit tamní osazenstvo, at popojdou těch 200 metrů za náma :-) Asi v 12:10 slunce vykouklo zcela z mraků a my jsme spokojeně uvelebeni očekávali velkolepé představení.

Do začátku zbývalo necelých 15 minut - když jste se podívali na zem, vypadalo to, že je slunce za tenkým mrakem, přestože bylo jasno, svit byl takový bledý, bylo to všechno těžko popsatelné. Protože poblíž nebyl žádný strom, zkusili jsme promítání slunečního srpku mezi prsty - fungovalo to taky, jen okolní Belgičani nechápali, co to děláme :-) Byla čím dál větší zima a trochu se zvedl vítr.

Jak se stále víc stmívalo, koukal jsem, jestli od západu neuvidím přilétat ostře ohraničený měsiční stín, ale byly tam husté tmavé mraky, tak to nebylo moc pozorovatelné. Ale velice působivé bylo najednou rychlé setmění, jako když v divadle setmí scénu. Na Slunci byly krásně vidět Bailyho perly, pak koróna... myslím, že každý měl v tu chvíli potíže s dechem. Hned na to se z různých stran začal ozýval jásot - nejvíc od "našeho" parkoviště, kam modrá díra taky zasáhla.

Během těch dvou minut se toho stane tolik, že jeden neví, co má dělat dřív, jestli fotit, koukat na koronu, koukat na okolní hvězdy nebo jen tak radostně křepčit :-) Tak jen, co jsem viděl já sám: 

Nebyla úplná tma, řekl bych, že bylo podstatně víc světla, než o úplňku. Byla dobře vidět Venuše vlevo dole, Merkur jsem nespatřil. Pozorování zhoršovalo docela silné halo, rozptyl světla způsobený blížící se teplou frontou od La Manche. Proto nebyl asi vidět ani Merkur, ani bližší silné hvězdy, protože byly přebity korónou. Dál od oblasti ozářené korónou byly mraky, takže ani tam nebyly vidět hvězdy. Na severním obzoru byly červánky.

Třetí fáze začala nečekaně a samozřejmě dříve, než jsme si přáli. Sotva se člověk trochu rozkouká a zvykne si na tmu, je konec. Začalo to perlami, které byly opravdu krásně viditelné. Ještě chvíli se na obloze "držela" Venuše, pak už byl jas příliš velký, a ani ne minutu po konci úplného zatmění se slunce schovalo za mraky. Připili jsme si a rozhodli jsme se, že pojedeme do Afriky na zatmění 2001!

Cesta zpátky ale byla o dost komplikovanější. Najednou se všichni rozhodli vrátit, takže silnice na sever byly souvisle zaplněné popojíždějícími kolonami. Cestou jsme potkali pár Čechů, kteří nám řekli, že viděli jen několik sekund, ale asi nikdo nelitoval, že se na cestu vypravil. Díky naší cestovní strategii jsme však kolmo na fronty přece jen postupovali vpřed. Zajímavé bylo, co jsme chytili na Sáském rádiu. Fronty na dálnici na sever dosáhly délky 300(třista!) kilometrů. V Baden Badenu došlo k tragické nehodě - 42 letý řidič během jízdy zatmění pozoroval a zřítil se z mostu , snad je to jediná obět. Na území Německa prý bylo jen 8(osm!) malých lokalit, kde slunce vykouklo zpod mraků. Celková nálada Němcú - prý zklamání. Pak vyšlo najevo, že meteorologové v Německu den předem tvrdili, že v Sársku bude 80% jasno! Nechápu, kde to vzali, když náš zlatý ČHMÚ nás neomylně poslal do Francie.

Ještě v Německu chválili dobře udělanou osvětu, že v oblasti totality oční kliniky nezaznamenali ani jeden případ poškození zraku, zato v Berlíně jich měli 5(pět!). Přesto, že dopravní kolaps byl nevídaný, kolem 21.hodiny jsme jeli skoro plynule nad Stuttgartem. - tou dobou se prý 300kilometrová fronta u Frankfurtu už zkrátila na 50 kilometrů :-)) Ve 23.05 jsem poprvé chytil Český rozhlas a dychtil se dozvědět, jaké bylo zatmění doma. Túdle! Jsou přece důležitější věci, třeba to, jestli České dráhy mají nebo nemají peníze.. :-( Doma je doma... :-( 

Jestli máte někdo nahraný na videu něco o zatmění, pujčte mi to, prosím, nebýt internetu, nevěděl bych nic.

Nashledanou v Africe 2001 ! :-) Dráha zatmění je zde!

Jiřík(OHF #20) zpracoval vlastní pozorování v Třinci na Třineckém webu.