Zlatá éra pokračuje - Bravo hoši !!

(Sestřich dobových příspěvků)

(3.1. Roj) Jsme ve fináále.... jsme ve finááléé.... jsme ve finááléééé!!!! - pamatujete? :-) Je to tu zase!! Navzdory televisnímu mediálnímu embargu naši kluci porazili Američany 4:1 a budou bojovat o zlato s rusákama! 
Hoši bojovat!

Faxovat jim s povzbuzením za OHF můžete na 0046-910-75-24-11 Vezměte si příklad z Maximči a Evy, které jim složily i básničku!

(4.1. Roj) Dnešní vítězné finále jsme sledovali na internetu IIHF.com ! Bylo to pravé DRAMA!!! Na penalty jsme vyhrali 2-1 !!! Rusaci jsou druzi!! Omluvte strucnost vyjardovani, jsme tu se Spindlakem a oslavujeme vitezstvi a jdem bouchnout RUSKE sampano, ktere tu zanechal Albi ze Silvestra... JSME MISTRI SVETA!!! ...jak je nasim zvykem.. :-))))))

(5.1. xr) Tak si to shrňme - 1996 Mistři světa (seniorů), 1997 Smolné třetí místo v Helsinkách, 1998 Olympijští vítězové, 1999 Mistři světa (sen.), 2000 Junioři Mistři světa... (MS seniorů je v květnu - už se moc těšíme :-) - a k tomu ještě výkony našich kluků v NHL a finské lize - no řekněte, můžeme se mít ještě líp? :-)

Ruzyně - nemělo to chybu :-))))

(5.1. wegáč #10)   Tak jsme se vypravili v počtu 12 lidí ( já, Raul, TDK, Zuzka, Bára, Sparanka, Miila, Áňa, Zdenka, Smolda, Lindaa+ kámoška ) na letiště Nová Ruzyně přivítat naše zlaté hochy. No já osobně neočekával davy fanoušků, ale to co jsem viděl, mi vyrazilo dech. Kromě nás se na letišti potuloval ještě jeden člověk s vlajkou, nalepil se na nás :-)) Nakonec se počet fanoušků rozrostl na něco kolem 20, a tak bylo OHF v přesile. Dorazili jsme do haly, pro mě velké překvapení, já totiž viděl letiště asi jenom na fotce, opravdu to moc to naše travnaté ve Frýdlantu nepřipomínalo. No chvíli jsme, zvláště já, netušili co a jak. Ještě že Áňa zkušená a znalá věci vše vyzjišťovala. Po zjištění, ze vše bude probíhat v salónku, to nevypadalo dobře. No ale přišel pan novinář Raul a tak jsme se my dva vypravili vyzkoušet kvalitu našich press karet, ostatní nás vůdce následovali. Prošli jsme první vrátnicí a nic, být teroristi tak nevím .... No to už Raul zahlídl známé lidi a ze slovy "to je ten s Rudého Práva" jsme šli za ním. Dostali jsme se všichni tam kde jsme chtěli. Ale jedna zaměstnankyně neměla pro fanoušky pochopení a tak nás zbylo uvnitř pouze 5 (já, raul, lindaa, TDK, Zuzka ). No chvíli jsme pozorovali kachnu jak řeší problém se špinavýma kalhotama, ale pak nastal podezřelý ruch a šli jsme se podívat.

Byli to ONI, NAŠI BOZI. Lindaa se jako správná fotografka protlačila dopředu. Říkanku jste určitě slyšeli ve zprávách. Ale stejně ještě jednou:

PŘÁTELÉ, KAMARÁDI MY JSME VÁM TY MEDAILE PŘIVEZLI

Asi celou cestu v letadle cvičili, znělo to dokonale. A vzápětí přidali:

A CO NA TO ČEšI? JDEME NA PIVO !!!!!!!!!!!

No je vidět, že i mladí znají dobře co je třeba...
Pak se přemístili do salónku, chtělo to skupinové foto a najednou nejlepší útočník (Kraft) nikde. To pana asistenta Rulíka dost naštvalo a se slovy: "Vyřiďte Milanovi ať sem okamžitě přijde, chce to pan Rulík !!" a podobně. No nakonec přišel ale zase chyběl Holík, tak se křičelo JARDO, JARDO, i on utekl kamerám a přišel. No byl přípitek, foto a když chtěl mluvit pan Gut, tak se strhla mela. Velká novinářská strkanice, pan kamareman TV PRIMA proti asi dvěma fotografům (prý ČTK) . No vypadalo to zajímavě, málem došlo i na pěsti. Pan kameraman asi na přikaz pana redaktora Pouvy, který všude znateně poběhoval, chtěl asi dobrý zaběr. No měl štestí, už jsem viděl i ruku co vytahovala kolík ze zdířky (pro neznalce odpojovala mu kameru), no nakonec dotyčný vyměkl. Ale jinak bitka skoro jako na hokeji. Pan Gut měl projev, který zněl kapku divně. Když se zmiňoval o tom, že na dvacítkách vyrostli velcí hráči jako Gretzky, Kasatonov, Lindros apod., a že s našich to vyroste taky, se mu začal někdo smát. A on "no FAKT to je pravda NESMĚJTE SE TOMU, JÁ V TO FAKT VĚŘÍM". No měl, z pár našich budou hvězdy. Já si to myslím TAKY. No pak se to rozprchlo na všechny strany, vítali se rodiní příslušníci a mezi tím vším se pohybovali Lindaa, Raul a W.G. a hledali co by.

Raul pak odešel jako jediný s nás na tiskovku.....sám popíše co se tam dělo...aspoň to tvrdil. No my jsme s lindou chodili fotili a sledovali dění. Byli k vidění transparenty rodiných příslušníků jako ZDRAVÍME MISTRY SVĚTA S ČESKÝCH BUDĚJOVIC a pod. Nejvíce společensky unaven vypadal pan Rulík. Zato hvězdou byl Jaroslav Svoboda...ten se zcela poprávu bavil, a nejen sám ale i okolí. No jak se s ním chtěla Lindaa fotit...řekla mu "Jirko..můžu" ? Jasně ...já dostal do ruky ten její stroj co už jsme s ním jednou fotil a nic nevyfotil...a udělal dva snímky. Raul na to jaký Jirka to je JAROSLAV !!!! Doufám že vyšly.

Pak přišla moje chvíle...zahlédl jsem hráče číslo 16...Zbyňa Irgl..s někým ještě mluvil. Počkal jsem.. Najednou byl sám...tak za ním jdu...podepsal se mi..vyfotili jsme se s polu...chvíli pokecali a jde se dál. chodíme, čumíme, fotíme....jdem se mrknou co ostatní ...chudáci malí stojí venku na mrazu..ale co se dá dělat...buší na sklo..křičí ..ale pořád málo platné. Jenom Smolda a Aňa se dostali dovnitř, zvášť Aňa opírající se o vlajku vypadala zajímavě. Já si říkal, když už tam jsem udělám s tím Irglem rozhovor. No přijdu za ním a najednou nevím na co se ptát....a holky se dívali přes okno a říkali že jsem se červenal...já se sobě ani nedivím, můj první rozhovor.

W.G.: No u nás finále nikdo neviděl, jak to probíhalo ?
Z.I. : Byl to hokej zezadu, pár šancí, docela jsme je přesříleli.

W.G. : Co ta penalta ? Zazils to nebo to chytil ?
Z.I. : No já to zkoušel na vyrážečku, trefilo ho to, moc ke gólu nechybělo ( pozn. to mě štve víte jak bych byl nesnesitelný kdyby zrovna on rozhodl..to by jste si to všichni "užili" ).

W.G. : Co Vítky docela to začíná dobře vypadat, co bude play-off ?
Z.I. No nevím, hodně se zkazil zápas se Znojmem. Měli jsme vyhrát. Nebyli zas tak dobří.

W.G. No to ne a s Varama to bylo podobné.

No v tuto chvíli mi došel dech :-)))) Tak jsme mu podal ruku a pogratuloval a šel premýšlet o tom že ze mě novinář asi nikdy nebude :-)))) No poprvé je to vždycky nejhorší.

No dál.......konečně se umoudřili a pustili ostatní dovnitř... ti s pokřiky a vlajkama v pochodovali dovnitř...mladí se trochu překvapeně dívali hlašky typu "jéééé fanoušci" byli časté...tak jsme jim trochu zaspívali. No staří pardové v kravatkách se na nás zle dívali. Pak přišli na řadu otázky typu "co je to OHF ?" ......no přece opravdoví hokejoví fanoušci...tak jsem si představil že někteří říkají Ožralí Hokejoví Fanoušci...ale myslím že ani s tím a s Tommym by jsme se tam nestratili. Pak někoho geniálního napadlo udělat foto s hráči...No fotilo to tak 6 fotografů.. holky vepředu s vlajkou OHáeFka na nimi hráči a ostatní. Pokuď já můžu soudit, já byl úplně vzadu, přede mnou asi to byl Vašíček ( je hodně velký ) a proto vidět nepůjdu...ostatní a hlavně vlajka dokonale...chce to doufat, že se to v nějakém plátku objeví, byla by to pěkné propagace OHF. No pak mě napadlo posbírat podpisy...aspoň těch našich spoza louže. No asi chyba..už se odjíždělo...no aspoň jsem chytil Krafta, Svobodu a Vašíčka to je spolu s, hráči "mojich" týmů, Irglem a Pivkem prvních 5 autogramů do sbírky. No pak se odjíždělo....naposledy jsem si zaspívali a šli jsme na bus....kde se mi pořád smáli za můj rozhovor....ale stejně vás mám HANKO, BÁRO A ZDENKO RÁD :-))) ještě jsem zjistil, že mám roztrženou bundu, asi ta sfině s Primy....a jelo se domů....Jinak lidi KDO NEBYL ..CHYBOVAL !!!!!!!!! FAKT TO STÁLO ZA TO....

P.S. Možná toho říkal Irlg i víc, ale já si to nepsal a při psaní vzpomínal s hlavy....jo ještě jsem chtěl něco pochytit i od Krafta se šmídem, ale ti byli v jednom kole....nešlo se k nim dostat.

Tisková konference s mistry světa...

...očima Kachny, Psa a Luara.

(7.1. Luar #69)   Tiskovka proběhla za účasti Milana Krafta, Radim Rulíka, Jaroslava Holíka, Karla, Karla Guta a Zdeňka Šmída. V útulné místnosti se mačkalo dalších sedm fotografů, třináct novinářů a manažer Zbyněk Kusý a rodiče Milana Krafta a taky já, Luar :-).

Nejdříve si představíme jmenované lidičky, kteří trpělivě odpovídaly na otázky novinářů (mimo jiné i jednoho pána z Rudého práva, které má nyní maskovací název PRÁVO).

• Milan KRAFT – nejlepší hráč šampionátu, nejproduktivnější hráč českého celku, druhý nejproduktivnější hráč MS (před něj se dostal jen ryšavý Henrik Sedin !!!, ale jen kvůli tomu, že ten Švéd nějak bodoval v bezvýznamném zápase proti Švýcarům), kapitán s velkým "C" a hlavně vůdce našeho celku.
• Radim RULÍK – jeden z nejperspektivnějších trenérů v našich luzích a hájích, který hodně pochytil od svého kolegy z Plzně Marka Sýkory. Rulík se také předvedl emotivním projevem na TK.
• Jaroslav HOLÍK – bratr Holíka Jiřího, je od pohledu přísný, od pohledu trošku rebel, ale hlavně první trenér, který dokázal stmelit bandu kluků a dovést je až k historicky prvnímu titul mistrů světa v juniorské kategorii.
• KAREL – asi největší sympaťák, protože je Maskot našich juniorů. Našel ho Sparťan Holý ve vrtulníku v obchodním domě. Ačkoliv se nechci nějak navážet do Martina Holého, tak se mi zdá podezřelé, že zrovna Sparťan se prochází po hračkářství a hledá plyšový blbosti. Má kliku, že našel Karla.
• Karel GUT – předseda ČSLH, který měl v úvodu večera dojemný projev. Právě on dirigoval celou TK a hlavně měl úvodní slovo. Jinak seděl hned vedle KARLA a stále se usmíval. Asi byl pyšný.
• Zdeněk ŠMÍD – sympatický hoch, jenž ještě není draftován. Letos chytal v osmi zápasech extraligy a na MS nepustil ani jednou do branky Dubu, který se mohl po celý turnaj pouze mazlit se střídačkou, jež naštěstí pro něj byla prý dubová, takže byl vlastně jako doma. Jinak Šmíd byl největší překvapení v našich řadách.

Tak po úvodním představení si popíšeme tiskovou konferenci. Jelikož si nepamatuji její začátek, tak si ji budeme přibližovat po minutách. To znamená, že když napíšu 1. – znamená to první minuta. Když napíši 65. – 189. – znamená to, že někdo mluvil od 65. minuty do 189. minuty; to jen pro příklad. Časy jsou přibližné !!!

Tisková konference - Ruzyně (nikoliv vězení, ale letiště)

(konala se ve středu 5.1. večer)

3 2 1 start

1.– 2. Sem nestihl, takže Vám nemůžu říci, co se odehrávalo, ale prej nic zvláštního.

3.– 8. Slovo má Karel Gut, který chválí, říká "novinky", chválí a zas říká "novinky". Nakonec poděkuje hráčům, trenérům atd.

9.– 16. Jaroslav Holík začne kritizovat české novináře, že nebyli přítomni na podle mě třetím nevýznamnější události v hokejovém světě. Zdůrazňuje, že kanadských novinářů bylo na místě minimálně šedesát a dokonce i s TV štábem. Z Čech tam byl pouze jeden novinář !!!!!!!!! Trenér Holík smutně poznamenal, že jim bylo kvůli tomu smutno.

17. – 20. Novinář z Práva se ptá, zda družstvo prošlo krizí. Trenér Holík trošku dvojsmyslně odpovídá: Když sem to dostal, tak sem potřeboval k sobě mladého trenéra……… a pokračuje, jakým způsobem vybíral hráče, že věřil po zápase se Slovenskem, že uspějeme, a že tým žádnou krizí neprošel.

21. - 25. Pan Holík a Gut se vyjadřují k problému, proč nemohlo být jmenováno víc jak 5 hráčů z USA. Na toto téma se nikomu nechce moc hovořit, přesto Holík říká, že se s tím nedalo nic dělat. K tomu poznamenává něco i Gut, ale jeho poznámka nestojí za to, abychom se jí zabývali.

26. – 28. Milan Kraft odpovídá na dotazy … ani to nestojí za řeč. :-)

28. – 35. Novináři pokládají klasické otázky a dostává se jim klasických odpovědí. Vyzdvihnu několik témat – pouze 5 hráčů z USA, rozhodující penalta, rozhodující penalta, maskot, pouze 5 hráčů z USA, souvislost s Naganem, penalty atd.

36. V této chvíli si vzal slovo Radim Rulík. Ten měl takovou dá se říct OHaeFackou náladu. Jeho emotivní projev začal za vyzvánění mobilního telefonu jeho nadřízeného Holíka. Ten, když si uvědomil, že je to jeho aparát, tak ho vytáhl z kapsy a na displeji se mu objevilo Rulík, to bylo velmi nečekané, že i on umí zavtipkovat. Po asi vteřinovém smíchu pokrčoval asistent v monologu. V něm pochválil manažera Kusého, jak jde úspěchu naproti, to nám mimochodem dokazují jeho Pardubice, které jsou na předposledním místě tabulky (NIC VE ZLÉM). Právě Kusý stál za nápadem s FAXY, které jsme mohli do Švédska posílat. Poté Rulík pokračoval v "nekonečném" vyprávění a zvýšeným hlasem vyprávěl, jak všechny faxy strhal před zápasem s Amerikou, aby hráči nemysleli na to, co se děje doma, ale na hokej. Po výhře se faxy vylepily na hotelu A DODÁVAL KLUKŮM SÍLU. Svoje zážitky ukončil dojatý Rulík se slovy: "Ty dvacetiletý kluci – to je radost"

36. – konec tiskovky – opět otázky. Mě nejvíce pobavila maminka Milana Krafta, jež pyšně pozorovala svého syna a při jedné z mnoha otázek na její ratolest řekla manželovi: "My si s ním uděláme rozhovor doma co??"

Závěrem si dovolím zmínit tři perličky z TK. 1. Sympatický manažer Kusý. 2. Sympaťák Aleš Procházka, který měl ohromnou bouli na čele přelepenou leukoplastí. 3. KRAFT mluví skoro stejně jako JÁGR.

Tiskovka tedy skončila a OHF se mohlo v klidu rozprchnout do všech koutů Prahy, koneckonců stejně jako hráči, kteří nám možná dali hned v lednu ten největší dárek roku 2000. (raule ty pesimisto... a co leningrad v květnu??? xr.)