Co už bylo u OHF

Rok 1999

Pardubice

8. ledna 1999

Z pohledu Big eMa

Sraz se opravdu vydařil. Již hospoda na stadionu byla velmi dobře vybrána. Vzdálenost 10m mezi sklenicí piva a hledištěm se mi zdá přímo ideální. A protože pravě probíhal zápas Pardubice - Litvínov (4:1) neustále jsme přebíhali mezi pivem a hledištěm.

Do salonku této hospody jsme doráželi postupně a v počtu nevídaném.

Již od začátku bylo cítit napětí z nadcházející exhibice Růžové slipy vs. oddíl Zlínsko-vsetínského přátelství. Obavy se většinou netýkali výsledku, jak by se dalo čekat, ale spíše toho zda dotyčný exhibici přežije ve zdraví. Čas do začátku klání jsme trávili konzumací alkoholu (někteří by mohli konzumovat i za reprezentaci), hraním šipek, pěním písní a skandováním oblíbených pokřiků ( jeden z nich o nějaké partě se mi ovšem zdál být takový hloupý). Poprvé zazněl i vytouženy Medvídek z Bogoty ( Mishánek netrpělivě čeká, kdy složí také song Mishánek z Opavy). No a tak se konečně přiblížila očekávaná chvíle 10.00 SEČ, kdy jsme se pomalu přesunuli do šaten.

V šatně proběhlo důkladné zabalení těl hokejistů do co nejvíce vrstev oděvů, aby tělo neomrzlo a také aby se nepoškodilo o led při častých a nekontrolovatelných pádech ( já sám druhý den po zápase vypadám jako králíček Azurit, také jsem celý modrý).

Po krátkém rozbruslení, rozpadání, rozklouzání a rozšmajdání začal konečně zápas. Začal velmi ostře. Mužstva zapomněla respekt v šatně již v 16.s vedl OZVP 1:0. Hra se ale rychle vyrovnala a oba týmy si vzájemně nedovolili vytvořit náskok. Nálada na venkovním stadionu zhoustla když došlo k vzájemnému napadení dvou protihráčů. Bitka skončila nerozhodně protože při ní oba upadli. První poločas ( hrálo se podle pravidel OHF 2 x 20 min bez ofsajdů, zakázaných uvolňování a jiných zbytečností. Jediným faulem by mohl být nechráněný pohlavní styk mezi hráči, ale k tomu díky disciplinovanosti obou mužstev nedošlo) skončil 8:8. Po krátké přestávce jsme opět naskočili na led a snažili se každý z plných sil pomoci svému mužstvu k výhře. OZVP si sice vzápětí vytvořil dvou až tříbrankový rozdíl, ale Růžáci ke konci zápasu díky heroickému výkonu stihli vyrovnat a celý zápas tak skončil 14:14. Hrálo se na velmi kvalitním ledě což můžu dosvědčit, sám sem se s ním důkladně seznámil.

Nelze nechat bez komentáře některé výkony. KIKI se ukázal jako hvězda týmu OZVP. Vsítil 11 branek a znamenal pro Růžáky smrtelné nebezpečí. Pokusy zlámat mu nohy zcela selhaly. Svým výkonem ohromili diváky W.G. s Beníkem, kteří vířivým pohybem vydatně podporovali KIKIho útočné snažení. Jejich nadprůměrný výkon by ale neměl ujít antidopingové komisi a je otázka, zda před zápasem oba sportovci nepožili podpůrné prostředky. Výkon Martulky v brance zase nechal vzpomenout na naganské výkony Dominika Haška.
Zatímco tým OZVP vsadil na výrazné individuality Růžáci podali vyloženě kolektivní výkon. Za zmínku stojí snad jen výkon Roje, který svým přehledem a zkušeností výborně organizoval hru Růžáků a kondice Jirky ČB nastupujícího za oba týmy. Zápas jsme přežili všichni ve zdraví se šťastným úsměvem na rtech ( usměv na rtech měli všichni kromě Viktorky, ta měla na rtech slivOHFici a vydatně ji konzumovala) odkráčeli do předem rezervovaného nonstopu.

V nonstopu nás radostně přivítali a tempo konzumace alkoholu pomalu nabíralo obrátky. Kolem 12.30 Sid zavolal nepřítomným OHFákům Gábině (do Tábora) a Pafkovi ( na Floridu), kterým jsme ,aby jim nebylo líto že nejsou s námi, svorně zazpívali, pro změnu - co jiného než Medvídka z Bogoty. Malý problém nastal pokud někdo měl hlad. Personál zvyklý na hosty jící zdravě, evidentně nepředpokládal, že bychom mohli jíst i v 1.00 SEČ. Takže pokud někdo chtěl nějaké maso, polévku atd, musel počkat až prase, krávu klokana příp. rostlinu vypěstují, zabijí nebo pokosí a uvaří čímž se čekání mírně protáhlo na dvě hodiny. Zábava ale neměla jedinou chybu a za zpívání dalších medvídků pomalu nastávalo ráno. Sid se špindlákem se ještě stačili seznámit s místním playboyem (věk 70 minimálně, váha 150 také minimálně) a na chodbě k záchodku se s ním líbali. Příchod uklízečky nás donutil kolem 5.00 opustit nonstop s příjemným personálem a následoval přesun do další kalírny. Po cestě jsme si koupili mléko v zavřené samoobsluze, což její zaměstnanci po příchodu do práce jistě ocenili. V 5.15 SEČ Sid s Rojem přátelsky obvolali známé zda už spí a pokud ještě nespali napomenuli je, aby tak rychle učinili. Všichni jejich kamarádi je za to jistě mají rádi.
To už se ale pomalu rozednívalo a polovina OHFáků začínala usínat. špindlákovi se bohužel nepodařilo sehnat nikoho kdo by v tuto brzkou hodinu měl zájem o prohlídku náměstí ve špindlerově mlýně. Pomalu začal přesun na různá vlaková a autobusová nádraží. Sraz pomalu končil a skupinka unavených, ale spokojených lidiček se těšila do svých i cizích postýlek.

Dobrou noc nebo vlastně ráno.

Happy OHF !
Big M

Speciální dík Scullovi za výtečnou organizaci!!

Beník na to:

Jak jsem si tak četl Bigovu úvahu na téma sraz v Pardubicích, musel jsem ( po krátké konzultaci s W.G.) vytvořit tuto opravu té obrovské snůšce lží a polopravd, které tam padly na téma našeho zapojení do hry. Z článku zcela jasně nevyplývá naše nezaměnitelná účast při rozhodujících akcích na ledě.
Nejen že jsme svým nenapodobitelným způsobem uváděli v úžas soupeřovy řady a dokonale rozvraceli jeho pokusy o ztečení naší svatyně náhlým zjevováním se na těch nejméně pravděpodobných místech, ale navíc jsme se velice úspěšně zapojovali i do našich bleskurychlých útočných akcí ( nebrali jsme Kikimu puk ). Také systém střídání jsme měli propracovaný k naprosté dokonalosti ( kdo z nás dvou jel náhodou zrovna kolem střídačky byl za hojné účasti přihlížejících vtažen dvířky dovnitř a druhý byl zároveň zákeřně vržen do víru událostí ).
Naštěstí jsme brzy zjistili, že je kluziště poněkud nakloněno směrem k jedné z branek ( nepodařilo se nám zjistit zda je naše či soupeřova) a tak jsme se ihned po naskočení ( nahození ) na led vrhli k této modle správného OHFáka. Poté jsme se aktivně zúčastňovali tvrdých soubojů u mantinelu, jehož jsme se přidržovali při cestě zpět na střídačku. Vidět nás Lindros - přestal by s hokejem a věnoval by se již jen golfu - je to totiž jediný bezkontaktní sport s holí, na který by přišel.
Často jsme se taky potkali s pukem, W.G. dokonce tak nešťastně, že mu nezbylo nic jiného než dát gól a ten jsme překrásnými dalekonosnými a hlavně přesnými ( vždycky se k němu někdo dostal ) přihrávkami rozdělovali spravedlivě na obě strany. Několikrát jsme se dokonce dostali do středu kluziště ( hlavně při úvodním focení ) kde jsme tvrdou hrou na tělo ( pokud do nás zrovna náhodou nějaký nešťastník vrazil ) vzbuzovali hrůzu a paniku u všech hráčů ( nevím proč, ale nejen soupeřových, ale i vlastních ).
Nejvíce se nám ale líbila oblast střídačky, kde byly holky ( občas ) a hlavně slivOHFice ( pořád ). Pak jsme již byli svědky pouze toho, jak Růžové slipy vyrovnaly ( myslím že nezaslouženě - připsali jim navíc jeden gól - ale nejsem si tím zcela jist ) a o nás bez nás rozhodly, že je konec utkání což nás zaskočilo, neboť jsme si šetřili síly a hlavně veškeré své umění na třetí třetinu, kdy bychom je roznesli na kopytech ( nebo bruslích - nehodící škrkněte ) svou dokonalou kondičkou, které jsme věnovali tolik času při přípravě v jistém nejmenovaném zařízení v útrobách místního zimního stadiónu.

Ještě jsem se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že jsme s W.G. jasnými jedničkami příštího draftu NHL a ze je W.G. jasným kandidátem na cenu pro nováčka roku a já na Hartovu cenu :-) Martulka je jasná - Wenzina trophy je její :-)..

W.G.

Po tom co jsem jsi prečetl, co napsal o Pardubicích Big, jsem se rozhodl , že taky něco vytvořím.

Takže po tom co jsem dorazil v Praze na hlavák jsem si radší koupil něco na cestu , co kdyby byl zavřený restarační vůz. Udělal jsem dobře odravdu ve vlaku nebyl jako nahodou nebyl. Nejvíc tím trpěl SID , který si vyčítal , že jede vlakem, prý mohl jet třemi auty. Dorazili jsme do Pardubic , viděl jsem nějaké dva podezřelé lidi, z nichž se vyklubali Benik a Mishanek.
Dorazili jsme na stadión kde jsme zasedli do hospody. Tam jsme setrvali do začatku zápasu, někteří i déle ( např. já ) , no někdo ty věci hlídat musel. Ale abyste si nemysleli taky jsem viděl hokej ( 15 minut ) a teda moc mě nenadchnul ( zvlašť Cheza ), řekl bych že Oddíl Zlínsko - Vsetínského přátelství hrál daleko lépe. No to jsem trochu předběhl.
Po hokeji jsme už netrpělivě čekali na začátek toho pořadného klání . Čekání bylo zpestřeno písněmi, pokříky ( zvlášť ten o té partě se mi líbil ), různým popíjením, šipkami a lidmi , kteři po místosti pobíhali s foťáky a neustále ohrožovali slušné lidi.

Pak přišel ten čas. šatna . Po mnoha x letech jsem opět spatřil brusle. Ale věřil jsem si.

Začlo se hrát. Díky hvězdě zápasu ( kiki ) jsme se dostali do vedení . Poté jsem byl zákeřně napaden Mishankem , ale ubránil jsem se a začal jsem mít navrh , už jsem mu stahoval dres přes hlavu, když využil mojí malé stability a shodil mě na led, ale spadl se mnou. Kontakt s ledem jsem poznal za zápas ještě mnohokrát.

Výsledek zápasu všichni znáte a tak jako Big popíší taky hru pár hráčů.

JÁ - no prostě nevím co napsat víc, kdybych uměl bruslit možná by mi to šlo líp, ale i tak bilance 1 + 1 + jedna tyč mluví za vše.

BENIK - dobrý hráč pro zadní řady , jak tvrdí on měl bilanci +9 ( no nevím nepočítal jsem to , možná to bylo - 9 ), je to jasná dvojka příštího draftu , to bude nádhera, první dva budou češi, já první , Beník druhý , kam se na nás bude hrabat Patrik štefan. A to jestě není vše počkejte po naší první sézoně, Já budu novaček roku, Beník dostane Hartovu trofej.

LINDAA - no bruslení jí dělalo trochu potíže , ale tolik co mi ne, během hry se vyžívala v osobních soubojích, po jednom z nich musela odstoupit. škoda s ní by jsme to vyhrálí.

ROJ - no hral dobře pozičně , prosadil se i v bodování.

OSTATNÍ HRÁČI - ty jsem nestíhal sledovat , bruslili na mě moc rychle.

Po té co jsme byli vyhozeni škaredými správci plochy ( trochu porozumění by neškodilo ), jsme se přesunuli do nonstopu. Tam se to vyvíjelo klasicky , písně, zpěv, pití . Po nějaké době nás začali opouštět první odpadlíci, příště věčí výdrž !!!!!! Tak jsme pokračovali až do 5 , kdy jsme byli vyhozeni jsme se přesunuli dál. Cestou jsme nakoupili mléko ( druhý den se na snídani hodilo ). V další hospodě už nebyla síla na to pokračovat dál. Proto jsme se rozešli každý svou cestou. Na nádraží si SID ještě popovídal s Emilem Musilem , teda říkal že se tak jmenuje. Do dneška jsem netušil že SID hraje za Kladno, ale Emil mu to věřil. Pak už přijel vlak a byl konec.

Mishanek - ZIJU!!!!!!

(12.01.1999 - 18.16.21)
AHOOOOOJ VSICHNI !!!:-)) prave sem se probral po OHeFackem srazu a chci vam vsem napsat jaxem to videl JA.:-) Fakt nemuzu nez souhlasit se Spindlakem (nebude nejaka soutez ?:-) ze jste vsichni byli super!!.

...pote, co jsem se kolem seste rano ubytoval, zalehnul sem a ve snech jsem jeste jednou prozival nedherny match. Probudil jsem se, kouknu na hodinky a vidim 8.45. Rikam, dobre, jeste si pospim. Zase se probudim, kouknu na hodinky a vidim - 8.45. To se mi zdalo nejake divne, ale taxem rekl, ze to delaji asi ty hodinky.
Oblekl jsem se, sel na recepci vratit klicek a vidim, je pul dvanacte. Taxem nasel auto a vyrazil domu. BENIKU!!!! ve Svitavach me stopla NADHERNA OSUMNACTILETA STUDENTKA, temer nymfomanka :-))) a zprijemnila mi cestu az do Mohelnice.......diky zes nejel :-)))
A jeste, duvod, proc KIKI hral tak dobre: velice, ale velice zanedbaval predzapasovou pripravu a misto chlastani se ladoval prsickama Dolly Buster a sekanou pytlaka Rihy.... To se dela ??:-))

....akorat me sere, ze sem nedal ani jeden gol, jenom W.G.mu pri trestnem strileni.... chlastalo se pekne, jen co je pravda....... Do Pardubic z Blavy je to stejne daleko jako do Blavy z Pardubic MATKO!!!:-))) Ale jel bych tam, uz sem tam dlouho nebyl...:-)).....

Tesim se do Blavy :-))

Mishanek & Medvidek z Bogoty :-))

Julibélijum Gábiny

Tábor

12. února 1999

Fotky a popis akce

Záminkou k uspořádání akce byla oslava narozenin Gábiny. Kiki poslal podrobnější popis akce! ---bohužel se to někde ztratilo... snad to najdem

Vítězný Únor

Wembloud a další holešovické hospůdky

čtvrtek 25. února 1999

Fotky a popis akce

(Roj) Tušil jsem, že to nebuda malá akce, ale nakonec to předčilo veškerá očekávání! :-)

První příchozí se totiž U Vemblouda začali scházet již o půl páté. V tu dobu mi zazvonil telefon, že JirkaCB a Beník jsou již na místě. Rychle jsem za nimi vyrazil a zjistil, že je tam již i W.G., Mishanek, TSV1860 (opravdu originální přezdivka:-)). Začalo nám docházet, že jestli se to bude takhle vyvíjet, musíme nutně přestěhovat zařízení místnosti OHF, jinak se tam nevejdeme. Po krátké konsultaci s číšnicí jsme se rozhodli uspořádat stoly do konfigurace "T", přestože původně byla navrhována varianta "L", a padaly i návrhy na jiná písmena latinské i řecké abecedy.
A místnost se začala plnit. Přišel Špindlák, jenž se vehementně hlásil o svoji cenu - vyhrál panáka za tisící přístup na OHF, pochopitelně si ho nevypil sám, a ten panák taky nezůstal sám... Dostavila se i Šárka, legenda OHF, která se stále drží na špici Jirkovy tipovací soutěže.
Přišla i nerozlučná dvojice Lindaa & Petr, hned po nich Kiki a telefonicky nás všechny pozdravil jiřík z Třince. Dál v tom ztrácím přehled, neboť jsem si s Beníkem byl pro kytaru a také jsme se podívali na závěr utkání Vit-KVa. Když jsme se asi po půlhodince s Beníkem vrátili, neměli jsme si kam sednout, a tak se musely začít sestěhovávat židle z celého Vemblouda do místnosti OHF.
A protože jsem docela ztratil přehled, napíšu jen něco o nových uživatelkách, kterých v OHF opravdu přibylo ;-) Stále více je jasné, že druhá část motta na hlavní stránce OHF neplatí pro naše OHFačky. Zcela se mu vymyká půvabná Penguins, která drží nad vodou celou svou softwarovou firmu. Krásná Lenka, která přišla s Penguins a která stejně, jako ona, fandí Spartě. Aby byl výčet příznivkyň Sparty úplný, nesmí chybět ani Spartanka - jak ti Sparťani dělají, že jim fandí tak pěkné uživatelky?... Pokud se díváte na hokejové přenosy na ČT, pak vězte, že je to i zásluhou šarmantní televisní hvězdy Iny. Naštěstí během přenosu nechodí do záběru kamer, to byste se pánové rázem přestali zajímat o hokej ;-) Na sraz také poprvé přišla sympatická karbanice Olga, hoši, pokud se při hře v karty podíváte do jejích očí, neuhrajete ani štych...
Zpět k ději. V nastávající vřavě jsme se pokusili dohodnout, které logo OHF je nejhezčí. Zvítězilo to od Alece, takže ho dáme na průkazky! :-)
Podpisování dopisu Poulíčkovi se odkládá na později, jelikož se ztratil vytištěný originál a nikdo v dostupném okolí neměl tiskárnu!
Vítězný únor pozdravil ze svého mobilu i BigM, toho času v Hradci Králové. A osobně se dostavil i Bathed, který projížděl z německa do Vsetína a pobyl s námi aspoň 3(tři!) minutky :-) Vebloud je fajn, ale má jednu zásadní nevýhodu - v jedenáct se obsluha vždy začne vymlouvat na zavírací hodinu... tak jsme se museli přesunout.
A nastal jev, který se poslední dobou stává pravidlem na všech akcích ... OHF táhne ulicemi !!! :-) Musí to být impozantní pohled... postupem doby sice někteří odpadli, ale stejně nás byla docela slušná skvadra.
Po určitých peripetiích, počítaje v to i zjištění, že jednu z mých oblíbených hospod zavřeli i s personálem, jsme se dostali do kýžené hospody, kde jsme mohli zůstat do čtvrt na pět, více v popisu od W.G.
Další řádky mého vyprávění jsou rozmazány etanolem... :-)

Mishánku, co já teď s tím stožárem od spartanský vlajky budu delat?

Účastníci: Sid, Roj, WG, Lindaa & Petr, Oggi, Gabina, Kiki, Sirian & Albi, Spindlak, Jirka CB, Ssany, Gintomik, xRadis, Pavla, Sojka, Kubíček, Pavelka, Penguins, Lenka, Olga, Šárka (na chvíli), Mishanek, Benik, Spartanka, Bathed (na 3 minuty), Asesino, TSV1860, Jake, Ina, Martulka, Luďánek.

Očima W.G. a Mishanka

Vyrazil jsem smer hlavni nadr, kde sem cekal na prijezd moravske jizdy - Benik, MIshanek. Dorazili. Sli sme hledaat odvoz, co na nas mel cekat, ale ani po pulhodine sme ho nenasli (Mish zase neco domlouval...) Vzal sem ty dva na exkurzi do mesta, to se ovsem Benikovi nikterk nelibilo, protoze od peti hrali nasi bozi (me se to taky nijak nelibilo - pozn. Misha) a Benik je chtel videt.
Proto sme vyrazili na misto akce, kupodivu sme tam nebyli prvni, sve pivo si uz vychutnavali Spindlak a Jirka CB. Benik prochazel hospodou a hledal televizi, a kdyz ji nenasel, radsi si dal pivo, (ovsem neustale nas otravoval prosbani, at se jdem divat k Rojovi na TV - pozn Misha). Prichazeli dalsi a dalsi a dalsi a zacalo byt desne tesne, pani vrchni nam postavila stoly stylem Tetris a udelala tak misto pro 35 lidi (mistnost mela 4x3 metry - pozn Misha). Pri dosazeni poctu 20 se v mistnosti jiz nedalo hybat, ale diky tomu ze OHF je desne flexibilni, jednotlivi uzivatele se natlacili na uzivatelky a naopak a vsichni se vesli.
Padnul prvni Medvidek, oslavenkyne prevzala dary (heste jednou vse nejlepsi k osmym narozkam Lindoo - moravaci), to uz byl Benik zpatky, on neunesl to, ze neni televize a nakonec sel k Rojovi (ovsem nevime jestli se opravdu divali. Po navratu nas otravoval nesmyslnymi hlaskami, ze pry VIT vyhrali osm nula, ale nikdo mu neveril :-) -Mish).
Pokracovala zabava, spartani se sekupili do hloucku a jak to maji ve zvyku, pomlouvali vsechny ostatni, hlavne ta jedna mě. (bylo jich tam nejak moc, benik to oznacil: tam byli snad vsichni spartani z celeho sveta ... vic jich uz snad ani neni ...:o))) Prubeh byl klasicky - konzumace, zpev, konzumace, zpev, chlastani, zpev, kenzumace, Medvidek, chlast, Poulicek, Konzumace...... Pisne byly taky klasicke, Medvidek, pohadky, Cehmankova orientace a Poulickovy vlastnosti... a jeste neco o sexualni orinetaci Sparty (mozna nekdo kricel Tampa, ale nebylo to slyset).
Tak to pokracoalo do doby, kdy sme byli nuceni opustit respauracku, ze pry zavirali nebo co. Sli sme do Hermanky, kde nemeli pochopeni pro Rojovu excelentni hru na kytaru a nas jiz mene excelentni zpev. Roj nas tedy vedl do jine hospody, ovsem pote, co jsme nenasli jedinou poradnou a zacali sme krouzit ulicemi holesovic, ujal se vedeni Benik a behem deseti vterin nasel krasnou velkou hospodu, akorat pro nas.
Zustalo nas jenom par (ja bych rekl ze tak 12, celkem velky par - mish), pamatuju si je naprosto presne - Ja,.........Misha, Benik....Roj...KIKI, Penguins(!), jeji pekna spartanska kamaradka-neuzivatelka a mene krasny kamarad spartan Jake, xRadis, Pavla, Sojka, oggi, Spindlak......no a nakonec.....jo byla tam....Gabina... Prubeh zase klasicky, pouze diky misty okoreneny tancem, v kterem zklamal Mishanek, protoze tancoval se spartankou (W.G. proste zavidi...misha). Mozna tam toho bylo jesta dal vic, ale nejak se mi neche vzpominat (spis si to nepamatujes - misha) atak asi kolem pate rano sme vyrazili domu k Rojovi, cestou Misha ....... ...... vlajku (jeste ze tak - misha), ale ted uz si nema co stezovat, ze ho napadaji v Ostrave a berou mu vlajku...
Sli sme spat, moc jsme z toho ovsem nemeli, jen Benik se vyspal do ruzova, ovsem osud ho potrestal, nebot mu ujel vlak...(vzbudil se az za kiwi pomeranc). To je tak vsechno, nebot rano mi bylo tak sopatne, ze to nema cenu popisovat ( toto si Misha vymyslel, neni to pravda, mozna ale mu bylo.)...Tak to je cely sraz - W.G. s mirnou Mishovou pomoci...

Jihlava

neděle 28. února 1999

Fotky

Bylo to relativně brzo po předchozím sraze U Vemblouda, ale akce byla úspěšná, zase jsme se navzájem poznali s novými lidmi, viděli jsme asi poslední vystoupení mojí milované Dukly Jihlava a pořádně jsme se servali na ledě.

Účastníci

Benik, JirkaCB, MartinCB, Spindlak, Pengi, Mishanek, xRadis, Kiki, Lindaa, Smolda, Chris, [Dave + Alec + Smail = Vsetín], GinTomik, Martulka, Dark, Kondor_99, Kruzba - jejich kamarad, Viktorka, Roj, Big_M, Stando + chot, Albireo, Sirian + bratr, Kadlec, Kubicek, Scull, Jake.M

pokud jsem na někoho zapomněl, ozvěte se!

Program

První účastníci přijeli do Jihlavy málem dřív, než já, a s hrůzou zjistili, že ve 13:00 je herna Slavia zavřená. Vyšlo najevo, že do místnosti OHF ještě není nastěhován nábytek. Proto se našel dočasný asyl v nedaleké Plzeňce. V 15:00 už bylo všechno OK a postupně přibývali další uživatelé a uživatelky. Dorazil i Stando s chotí až z daleké Žiliny. Dvacet lístků na hokej JI-ZNO se ukázalo jako dostatečný (skoro) počet, takže jsme 40 minut před začátkem vyrazili na stadion. Cestou se dovolal právě dorazivší Scull, že je na náměstí - a to byl jediný člověk , na kterého nezbyl lístek. :-( Díval se tedy na čtvrtfinále spolu s Kikim ve Slávii, kde jsme si instalovali TV.
Na stadioně byl nepředstavitelný nával, nastěhovalo se tam snad celé Znojmo. Nepřeháním, když řeknu, že dalo dost práce, dostat se na ochoz. Jelikož tamní situaci dobře znám, jsa věrný fanda Dukly, věděl jsem, že nastal autobusový efekt - u dveří není k hnutí, kdežto dále je krásně volno. Přesně tak to vypadalo i na stadioně, na mém obvyklém fleku, kde mám již vystátý důlek v kameném schodě, bylo krásně volno. Leč, malověrní OHFáci byli zvikláni a neodhodlali se za mnou procpat, pouze Victorka znalá světa běhu (a lecjakých fíglů) si užívala místečka vedle mě :-)))
Hokej to byl věru strašný, výsledek ještě horší. Připadal jsem si jako ve Znojmě... fuj :-)

Po návratu do Slávie jsme zjistili, že chybí Stando s manželkou, museli nečekaně odjet k dětem, zato přibylo dost dalších účastníků, k nejaktivnějším patřila vsetínská squadra Alec, Dave a Smajl, všichni jmenovaní navíc uměli hrát na hudební nástROJe, kterých bylo k disposici habaděj. Musím zde znovu vynadat Gintomíkovi - to howado kraje na klavír lip, než Jarré, a nic neřekne!

V 21:20 se přesouváme opět na stadion, tentokrát na ledovou plochu. A začíná epochální zápas OHF-východ vs. OHF-západ. Brzy jsme poznali, že přístup Východu byl krajně nesportovní! Oni ten hokej už někdy v minulosti trénovali! No uznejte, taková podpásovka...
Zápis z utkání vypracoval Spindlák.

Unaveni a žíznivi jsme se vrátili do Slávie, kde jsme rychle doplnili nedostatkové tekutiny a též jídlo přišlo vhod. Zábava pokračovala až do ranních hodin, Medvídka jsme tentokrát hráli i s basou!.

MS 1999

Oslo, Norsko

květen 1999

Fotky

Výprava na MS '99 do Norska

Už jsme se šťastně vrátili! Nakonec jsme jeli jen 3(tři!). Já - Roj(OHF#1), BigM(OHF#3) a Pengi(OHF#66). Často jsme se tam setkávali s Albim(OHF#5).
Cíle výpravy:

Povzbudit naše zlaté kluky - Splněno
Znechutit TV n@va její zločin, že ukradla hokej statisícům fanoušků. Dostat na obrazovku transparent "Už nikdy hokej v TV nova!" - Splněno, ale konečný cíl je návrat hokeje na ČT
Vychutnat si nádhernou atmosféru šampionátu - Bylo to báječné!

Mejly, které Roj v průběhu MS posílal mejlem Sidovi (který je postupně dával na Internet) jsou umístěny na samostatné stránce.

Kulturněsportovní víkend

Pražský koncert Lucie,
hokejbalový turnaj v Budějicích

28. - 29. května 1999

Fotky

(Mishanek) Jelikož mě mnoho OHáeFáků v čele s Pengi a řidičem Smailem přemlouvalo, ať jedu posílit team OHF do Budějic a při ti příležitosti obohatit svou osobu o kolektivní návštěvu konceru skupiny No.1 Lucie, nakonec sem podlehl a na okružní jízdu po Česku se vydal. Znamenalo to ovšem cestu na otočku Zlín-Opava-Vsetín pro potřebné hokejbalové náčiní, ale jaxe ukáže dále, co by správna OHáeFák pro tým neudělal. Poté, co nám byl mnohými v čele s Rojem vytýkán čas odjezdu, který sme stanovili na 13 hodin, rozhodl se Smail urazit vzdálenost Vsetín - Praha (která je, jak by vám potvrdil Bathed, zdrojem nezapomenutelných zážitků) v rekordním čase. Během cesty a i po příjezdu na místo koncertu jsme se telefonicky ohlašovali na spojovací centrálu OHF, no Pengiina hláška, že čekají do šesti u Wemblouda a pak že jedou za námi, nás uklidnila. Bylo asi tři čtvrtě na šest. Těch pár minut jsem se rozhodli strávit poleháváním na trávě a pozorováním best-of pražských uživatelek. Jelikož ani po téměx hodině čekání se žádná diversní skupina nedostavovala, tak nějak nás napadlo jít se podívat kolem. A za rohem jsme překvapivl narazili na Biga s Luckou, naše nadšení ovšem bylo zchlazeno hláškou, že právě volala Pengi, že jsou u Wemblouda a čekají na auto.
My z Moravy jsem ovšem nějak už z podstaty klidní lidé a jen sme litovali, že nám žádný pražák neoznámil existenci plaveckého bazánu hned vedle stadionu, jehož vodu bychom po grilování se v autě určitě přivítali. No nic, zbytek ohaefka tak nějak dorazil, vymlouvaje se na xRadisovu neschopnost parkovat. Probíhalo přivítání ukrajincu (Smail) a poláků (Kiki), následováno zjištěním, že obec uživatelek se utěšeně rozrostla o mě dosud neznámé Petru a Bixente (vyvarujte se trapasům a vyslovujte bišánt...podobnl jako miša). Roj po zkušenostech z Norska opět neudal lístek navíc ani zadarmo. Nevím proč, ale celé OHF mě neustále přesvědčovalo, že o koncert nemají zájem, a až po mém patnactiminutovém zoufalém přemlouvání jsme se methodou chůze-stop-mobil-chůze-mobil... dostali k bráně, kde stála nějaká příjemná uživatelka a rozdávala letáčky, no a taxem si šel vzít třikrát.
Koncert samotný byl až na předražené bublinkovaté pivo VYNIKAJÍCÍ, recenzi najdete tady. Zahráli celé Větší než malé množství lásky, Kengi pro Pengi hned na začátku, mnou požadovaného Delfínka sice nezahráli, ovšem Medvídek s umělým sněhem byl úchvatný, pouze lidé menší postavy a Big M nic neviděli, jelikož před Biga si nějaká slečna vylezla na ramena svého užvatele, a jxme zjistili, jediný úkaz tohoto typu na celém stadióně byl právě před Bigem. Ale jelikož on je vyhlášen} kliďas, obešel se koncert bez konfliktů, akorát mě štvalo, že zase všichi se po něm hnali hned domů. Ještě jmenovitě, kdo všechno ten kulturní skvost zhlédl - Petra, Bixente, Lucka, Pengi, Lindaa, Kiki, Smail, Big M, Roj, Smolda, xRadis, Jake.M a Mishanek. Ale nic. Vyrazili sme směr pension Pengi, posádka xRadisova vozu byla ovšem pro podezření z diversních akcm kontrolována policejní hlídkou. Na parkoviště před pension dorazili TDK, který zkontroloval i posádku vedle stojícího vozu, zda taky nejdou spát k Pengi. K naší smůle (či štěstí) něšli. Večerní program se skládal z koukání se na zápas Dallas - Colorado (by TDK & xRadis), rozlívání mlíka (by Kiki), lepeni čísel na dres (by Mish), dávání na všechno pozor (by Pengi) a studování materiálů z Norska (zaujali nás dva výsledky, které se zcela jistě dovíte během příštího zápasu našich s Japonskem z úst Mr. Powlitschka, a totiž že Japonci porazili Kuwajt 40:0 a Mongolsko 44:1..). Někteří dokonce šli spát.
Ráno jsme se vzbudili, sebrali bagáž, nově příchozí plejery a vyrazili směr ČB. Na místě jsme byli mírně zdrženi kolonou vidláků mířících na výstavu, ale nakonec jsme na hřiště TJ Pedagog mo menších navigačních sporech dorazili. Nevím proč, ale těsně po příjezdu začalo pršet, OHF to však nemůže rozházet.

Samotný tournament

Jelikož se oháefáků dostavilo hodně, bylo rozhodnuto, že vytvoříme, stejně jako domácí , A a B tým. Do A-týmu byli nominováni nově získaný góman Gumajz (v betonech ovšem chytal poprvé a je pravda že má stále co zlepšovat), kompletní první čtyřku tvořili opory z hokejbalu Karlos, Zdeněk, Jirka a Honza (které do CB doprovodila osobní masérka), druhou čtyřku potom domácí JirkaCB a sparťanské trio Oggi, Jake.M a Hroch. B-tým brankáře neměl, první čtyřka hrála ve složení Kiki, TDK, Smail a Mishanek, druhá pak Paul_E, xRadis a v útoku překvapivě sehrana dvojice nováčků Radas a Tarks. K nim se během dalšího vystoupenm občas ještě přimíchala domácí posila do obrany JardaCB. Best Supporter Team tvořily uživatelky - mnou poprvé viděna Denisa_88, Pengi, Petra a Bixente, a mírně jim v tom pomíhala domácí dvojice StandaCB - MartinCB. Celkem tedy 24 OHaeFáků, což bylo vynikaící.
Přesné výsledky všch zápasů vám z hlavy nepovím, snad xRadis pomůže, omezím se na zajímavé momenty. V prvním zápase OHF A prohrálo s CB B, chlapci se sice drželi, ale i pres prvnm Hrochův gól za OHF prohráli. Po krátké pauze a tréninku B-týmu se díky hracímu programu střetla obě mužstva OHF dohromady. Po Radasově akci skóroval nejdříve Tarks, poté se samostatnl prosadil Smail, ale A-tým nasadil k mohutnému finiši. Nejdříve snížil Zdeněk, načež po velice sporné situaci vyrovnal Karlos. Objevily se protesty a tak se rozhodčí musel poradit s videocentrem (ano, OHF nabídlo video ještě dřív než Extraliga...ovšem podle výsledku to bude asi na transparent "Jake.M kurví hokejbal"), načež spornou branku dosaženou původnl nohou uznal. Jelikož do konce zápasu už moc nebývalo, po remíze 2:2 přišel čas samostatných nájezdů. V nich exceloval brenkáx B-týmu, zapůjčený na hostování z Kladna. Z útočníků se prosadil pouze střelou nad lapačku TDK a na penalty tedy zvítězil B-tým OHF. Poté i přes heroický Hrochův výkon A-tým nestačil na výborně sehrané Kladeňáky, ovšem proti stejnému soupeři se neprosadili ani hráči B-týmu (sem vstřelil jedinou branku, sám na brankáře, zavřené oči a střela pod víko) a prohráli 1:6. Porážky ovšem neubírali OHF na náladě, a to i přesto, že Kiki se rozhodl získat ocenění "Pád dne" sponzorované Karlovarskou Becherovkou.
Jelikož se program dne dostal do mírného skluzu a po raním dešti začalo docela pálit slunce, bylo domluveno, že poslední zápas CB-OHF bude sehrán na delší třetiny a A i B týmy se spojí v jeden. Tohle řešení tak teprve odhalilo možnosti OHF. Přesto, že do brány nastoupil už značně unavený Kiki, ujalo se OHF Karlosovou brankou vedení. Po nešťastném vyrovnání sice měli stoprocentní šance moravští útočníci OHF Smail a Misha, ale po nechytatelné střele se do vedení dostali domácí. OHF ovšem nesložilo zbraně, a díky obrovskému tlaku se dostal k Jakeove střele Hroch a tečoval ji za záda bezmocného domácího gólmana (mimochodem byl to juniorský obránce extraligového Třince Robert Procházka). V tu chvíli celá střídačka OHF vybuchla nadšením a její hráči se mohutně povzbuzováni vrhli do útoku, což se jim ovšem nevyplatilo, protože nejdříve se po fatální chybě gólmana Kikiho dostali domácí do vedení a hned na to jej dalším gólem potvrdili. Konec zápasu dohrálo OHF už v útlumu a očekávanm velkých oslav a tak není divu, že inkasovalo další gól. Po posledním zápase bouchali šampusy překvapivě v rukou OHF, ovšem i krásné třtí místo je třeba zapít (když se to ovšem vezme do důsledků, týmy OHF skončili na 4. a 5. místě ze tří týmů, to už se dlouho nikomu nepovedlo). Při slavnostním vyhlášení výsledků jsem se nějakou nevysvětlitelnou náhodou stal kapitánem a přebíral tak diplom za třetí místo. Následovalo hromadné grupenfoto všech týmů, úklid hřiště a těl plejerů a cesta ho restauračky. (Musím říct, že sprchování se mírně protáhlo, a to hlavně díky sparťanům..všichni přece znáte tu písničku Spartaaaa, spartaaaa, buuuz......).
Co se týče hodnocení hráčů, nikdo vysloveně nezklamal (to je ovšem v OHF pravidlo), příliš střelecky se nevedlo první pětce, vlastně čtyřce (hrálo se ctyři plus jedna, to sem neřek), naopak v lepším světle se ukázala dvojice Tarks - Radas a zvláště pak vedoucí sparťanské lajny (nevím proč přezdívané "mínusáři") s číslem pět Hroch. Jeho neutuchající bojovnost byla příkladná a kanadské bodování se dvěma góly a jednou nahrávkou je vynikající. Ostatní odvedli svůj standart, až na Gumajze, jehož standart sme předem neznali, tudíž jej nemůžeme hodnotit. Poprvi ovšem padl mýtus spojení vítězný tým-JirkaCB, neboť JirkaCB jak známo sice hrál v mínusářské lajně, ale nevyhrál před domácím publikem ani to pověstné ň.

Vyhlášení trofejí: Cenu Karlovarské Becherovky "Nejlepší pád" získal zakrvavený Kiki, cenu pro nejlepšího nováčka a zárover cenu pro nejužitečnějšího hráče získal Hroch, nejlepšm fanouškovské zázemí tvořil bezkonkurenčně OHF Supporter Team. Vlezmina trofy nezískal nikdo, alébrž Gumajz nevímproč získal přezdívku díra. Ale věřím, že ve florbale je nepřekonatelný. OHF internet hockeyball team dokázal, zvláště v posledním zápase, že i bez svát největších opor Štěpána, Oldy a Albiho i bez svého zlého muže Biga dokáže hrát vyrovnaně. Po přesunu do restauračky sme si většina dali nějaké to jídlo, jen sparťany obsluhující personál vcelku úspěšně ignoroval. Dobře jím tak. Následně se moravská část rozloučila s částm středočeskou, která vyrazila směr Praha - Holešovice - Wembloud (kde večer pokračovala velice úspěšnou akcí, ovšem podrobnostmi nemohu sloužit). My se Smailem sme vyrazili směr Třebíč - Brno - Vsetín, kam jsme dorazili kolem půlnoci, Smail šel pařit na pravou valašskou zábavu a mě čekala cesta v yačínající bouřce domů. Do postele jsem dorazil kolem půl třetí a mám takový dojem že to bylo ještě o něco dřív než Sid. Za 55 hodin jsem v autl najezdil 1200 km a to jsem ještě netušil, co mě čeká na druh} den ráno. (Já jsem se vlastně celý víkend pohyboval nepřetřžitl rychlostí 28 Km za hodinu:-). O tom zase někdy příště, ale bude z toho asi Ostravská Story II.

Happy OHF P.S.:pokud si myslíte, že cokoliv ze zde napsaného se událo jakkoli jinak, či jsem nějakou podstatnou skutečnost opoměl, můžete mít zcela pravdu, nejsem Roj, abych vědel všechno :-).

Oslava Smoldových narozenin

Chata a hospoda ve Velké Lečici

půlka června 1998

Fotky

(W.G.)No protože jsem byl v pondělí pozván na příjímačky na VŠ, tak jsem se zase jednou rozhodl do centra dění OHF ( Praha ). Po strastiplných x kilometrech , spestřených ještě cestou s výletem 16- ti letých dětí ( takový jsem já určitě nikdy nebyl ). První moje cesta v Praze mířila ( jak jinak ) za mámou .....po pěti minutach ( po asi 2 měsících ) na iksku jsme vyrazili na Kovárnu. Prý tam mělo být mnoho lidí , no bylo nás 6 ( ja , pengi, jake, oggi, xRadis, Hroch ). No pěkně slabá účast. Šli jsme s xRadisem spát k Pengi . Po podívání se na VELKÉHO MANIPULÁTORA ( nebyl ve formě ) jsme vyrazili v Rojově autě do vesnice se jménem Velká Lečice, kde jsme se hned po příjezdu dověděli zajímavou věc o Pengi , asi nám ji zatajila. Bylo to něco o kamíncích , Pengi a hnízdu. No a protože měl Smolda narozeniny, tak se začlo slavit....s OHF byli přítomni....já, Smolda, Lindaa , Big, Roj, Jake, xRadis, Aňa, a asi ještě někdo nepamatuji se, navíc tam byli i nejací jiní lidé ( samí slávisti !!!).
Nejhorší ze všeho bylo to že tam nebyl signál na mobil, a proto byli všichni nějak nervózní.
No a tak jsme jedli, pili , sli hrat , fotbal , sli do hospody . "Takto to zhodnotila #penguins->w.g.: no dorazili, grilovali, poslouchali hudbu, poprali, sli hrat fotbal, prisli, sbalili se do hospody ... a tam jsme byli az do konce soboty :-)))"
Jinak ten fotbal byl uplne super , na hřišti byli tři hráči kteří nešli přehlidnout : Pengi jako brankář, Lindaa jako koncový hráč ( Kuka je proti ní střelec ), a hlavně Roj, johož poziční hra uchvátila uplně všechny.
No poté jsme šli do hospody....kde to probihalo tradičně, jenom dění zpestřoval jeden hasič, který mě neustale otravoval se slovy "hele Láďo jak se jmenuješ".
Když nastal čas hokeje, tak nás nechtěli nechat dívat. No šli jsme na chatu , Roj vytáhnultelevizi s auta a šli jsme ladit, když jsme dole nic nechytili začali všichni propadat zoufalství. Nakonec jsme hokej chytli , v prvním patře , televize v okně, aspoň to tam vypadalo jako na hokeji, teplota tak 5 stupnu. Na začátku jsem se přidal k Pengi a začal fandit Dallasu, a ukázalo se že fanoušci Šavlí jsou slabí, žadný z nich nevydržel do konce!!
A stejne jsme vyhráli.
No to je asi vše , v neděli jsme jeli domů........v pondělí dalsí akce....Kovárna... asi 20 lidi , ustředním bodem večera bylo to že si SID zase vybral obet ( objet ) kterou zničí (raul ), ale ten se nedal a v rozumné době přestal. No skoncilo to ja dostal pujčený svetr jako pro nějakého slušňáka...to jsem nebyl já......nakonec jsem skončil ve 2 v noci na Konopišti , ale to je jiná pohádka.
Ve středu byla dlaší akce ....zase Kovárna....28 lidí (!!!!!!!) ....zase to vypadalo jako vždy .....jenom SID odešel v 10 ( !!!!!!!!!!!!!!!!! ). No ve čtvrtek jsem měl jít s Pengi na domovni schůzi .....jestli to stihnu tak vám napišu jak se schůzuje v Hlaváčově.

TDK Garden II.

Kralupy

23. - 25.července 1999

Fotky

Místo : Kralupy n/Vltavou 23. - 25/99

Účastníci : Roj, Sid, Gintomik (vždy jen večer J ), Big.M(pá večer), Pengi, W.G., Vlaďka, Lindaa, Smolda, Jirka CB, Martin CB, Bixente, Gumajz, Paul, Gege, Phila, Hroch, Oggi, Míla, Pavla, Sparanka, Bára, Wormik, TDK, Tarks, xRadis ..jestli jsem někoho nejmenovala,tak máte smůlu:-)

(Vlaďka OHF#55) Ráno lilo jako z konve.V rychlíku mě čekal W.G. a v družné diskusi (hokej,Baník) nám cesta rychle utekla. Míjejících se tunelů jsme si ani nevšimli ( Beníku,zase nic:-) ). Naše první kroky vedly k Pengi a poté v ještě silnější sestavě ( hlavně pražští uživatelé a uživatelky ) jsme vyrazili na Utkáníhvězd litvínovských odchovanců. Musím se přiznat,že mě překvapil velice útulný stadion,ač jsme seděli v poslední řadě,viděli jsme skvěle. Soupisky obou týmů slibovaly zajímavou podívanou. Za hvězdy nastoupili mimo jiné Jágr, Reichel, Ručínský, šlégr, Růžička, proti nim např. Rosol, Klíma, Orct, Hořavaatd.
Samotný hokej nic moc ( jako při každé exhibici ), Jágrova ostříhaná hlava byla k nerozeznání od ostatních,ale dramatický konec se divákům určitě líbil. Domácí stáhli čtyřgólový náskok hvězd na 8:8 a následovaly penalty. V nich ligový výběr nakonec těsně zvítězil i přes to,že Reichel oba své nájezdy neproměnil( proč,nechápeme dodnes :-) )
Mezitím se počasí umoudřilo ( hezky vydrželo až do neděle ). Po zápase jsme uháněli na Tomovu zahradu, kde byla zábava již v plném proudu. Pivo i víno teklo proudem, párečky, Medvídek, spánek přišel na řadu až ráno, někteří vytrvalci ho zrušili úplně Závidět nám ovšem nemuseli, neboť po osmé Siďák v domnění, že se nachází někde na zimáku troubil tak vytrvale, až bylo po spánku.

V sobotu následovala procházka městečkem a minivýprava na Říp ( já, Roj, Sid, Bixente, Jirka CB ).
Zhruba po pěti metrech výstupu se OHF# 2 a # 30 přiškrceným hlasem domáhali vleku a kyslíkového přístroje ( to jsou másla,co:-) ). Na vrcholu jsme se osvěžili pivkem ( někteří i rumem) , snažili jsme se taky o zvěčnění písmen OHF na kamenné rozhledně ,což se nějak nedařilo ( ten vandal jsem byla já ). Personál na řípu byl k nám velice vstřícný, bohužel Sid se jim odvděčil tím, že sprostě uzmul reklamní vlajku Mövenpickzloduch jeden , a my jsme museli dolů pádit velice rychlým tempem.
Mezitím zbytek OHF hrál fotbálek a my jim vůbec nechyběli.
K večeru někteří zrádci garden nesmyslně opustili ( prý hodně práce a nějaké rodinné oslavy - že jo,Pengi :-) ). Naštěstí přibyly posily ( Gintomik, Martulka, Wormik, místní kámoši od TDK ). Už nevím, kde se vzal ten erotický časopis, ale následovalo mohutné volání inzerátů mobilem ( opět OHF #2 ).
Vypadalo to asi takto : Čususulíček Jituš, ty jsi Jituš ? Nechceš k nám přijet ? Ne, jsme tu jen dva Ty nevíš, kde jsou Kralupy ? Cože, dva tisíce ? A sleva ?..přerušovaný tón Takže nic
Večer pokračoval obvyklý scénář, alkohol ( rumíček - osvěž se znovu :-) ), k Medvídkovi přibyli Chinaski ( jaký mi to uděláš, takový to mám :-) )atd. šéfkuchař Wormik spolu s Martinem CB grilovali kuřátka a kachnu.mňam,mňam Spát se šlo o něco dříve ( aspoň někteří ) . Raul nějakým záhadným způsobem přišel o spacák ( Sid - chrrr ) a kosil v kraťasech někde pod jabloní :-).

Neděle byla ve znamení balení a úklidu, někteří blázni se jeli projet na motokárách, načež Roj při zpáteční cestě do PHA se domníval, že z motokáry ještě nevystoupil :-) Asi pět nás zůstalo ještě na sledování F1 u TDK a k večeru jsme s W.G. vyrazili směr OVA..Oba jsme akci zhodnotili jako mimořádně vydařenou,tak doufám,že ve špindlu nezůstanete pozadu :-) ..Tak si to užijteHappy OHF!!! :-)

(Raul OHF#69) Je pátek dne 23. 7. 1999 a začíná považte již druhá akce s názvem TDK GARDEN. Předem bych chtěl poděkovat TDKáčkovi za jeho odvahu podruhé si pozvat zvířectvo se jménem OHF do jeho malebné zahrádky, je vidět že tento člověk má odvahu. Možné je i vysvětlení že jeho koníčkem se stalo po hokeji i uklízení, kterého bylo po akci dostatek.

Nyní už k samotné akci, která oficiálně začala kolem páté hodiny odpolední v pátek 23.7. . Neboť se ve stejný den hrál první oficiální zápas v Litvínově a druhý oficiální zápas kdesi na jihu Čech, party se začala pořádně rozjíždět až po příjezdu lidiček z těchto akcí, kde samozřejmě OHF nesmělo chybět.

Zřejmě lepší hokej byl k vidění v Litvínově, kde se již tradičně hrálo UTKÁNÍ HVĚZD, které pořádal Robert Reichel. Na severu Čech se objevila velká většina OHaeFaků a velká většina osobností českého hokeje. Nechyběla taková jména jako Jágr a Růžička v týmu hvězd a Rosol s Hořavou v týmu Litvínova. Atmosféra na hokeji byla skvělá, ale na místech, které jsme osidlovali my byl klid. Naštěstí Roj posilněn kapkou alkoholu vše zachránil a pořádně rozdováděl nás všechny, především však sám sebe.
Utkání skončilo nakonec 8:8 a na trestné střílení nečekaně zvítězil Litvínov. Svůj životní gól zřejmě vstřelil Jindřich Kotrla . šokující však bylo že Reichel, který sám o sobě říká, že si nevzpomíná na moment, kdy nedal gól z nájezdu, neproměnil hned dvě trestné střílení. Jediný kdo uspěl v samostatném nájezdu z týmu hvězd nebyl nikdo jiný než Vladimír Růžička, ten se nezalekl ani pískotu diváku a bezpečně proměnil.
Zápas skončil a my jsme se rozdělili na 2 tábory. První jel do Kralup a druhý nejel do Kralup. Do Kralup jela auta pánů Gintomíka a Roje. S nimi se svezli Penguins, Phila, Bixente, Vlaďka, WG a možná ještě někdo jiný. Zbytek odcestoval do Prahy a do Kralup vyjel následující den.

Jelikož sem patřil do druhé skupiny, nemohu referovat o zážitcích z noci páteční, ale ze soboty si pamatuji vše.

Byla sobota asi tak 7 hodin, když mě vzbudila melodie mého mobilního telefonu, než sem telefon našel, přestal vyzvánět, proto jsem si šel ještě dáchnout. Očkem jsem však mrknul na políčko zmeškaná volání a zahlédl jsem jméno SID, no kdo jiný by volal v tak nekřesťanskou hodinu že ???? Nakonec jsem se probral a vypravil se na nádraží, zvané Masarykovo, kde jsem měl sraz s Lindouu a Smoldouu o))). Úspěšně jsme se našli, koupili lístky a po menších problémech i stravu s pitím na cestu. Lindaa, která evidentně nesnídala, se hned v kupé vrhla na Lázeňské oplatky. První oplatku také chtěla patřičně zapít, ale láhev své Poděbradky otevírala tak vehementně, že jí půlku vylila. Po asi desetiminutovém záchvatu smíchu začala loužičku uklízet. Smolda mezitím nevěděl, co roupama a proto začal na nástupišti vyhlížet opory do našeho hokejbalového týmu. Nakonec vybral asi 140 cm vysokého, trošku přičmoudlého chlapíka nápadně připomínajícího STOUPU.

Nakonec jsme v klidu vyjeli a i přijeli do Kralup. Lindaa se ihned po příjezdu jmenovala vedoucí výpravy a zavolala TDKáčkovi aby pro nás přijel. TDK přijel opravdu velice rychle a ne sám, ale se Sidem, ten se rovnou stal i průvodcem po ulicích kralupských. Teď již vím, kde bydlí M. Procházka, kde je Supermarket a na jakém principu fungují dveře do tohoto nákupního střediska. Věřte nebo ne, ale v Kralupech již mají spousta chutných i nechutných věcí.
Po nákupu jsme se odebrali již na zahrádku, podle stavu obyvatelstva, byla předešlá noc velmi bujará. Většina lidí dokonce ještě spala. Ubytovali jsme se, vyndali jídlo, například kachnu a šli si sednout k ohni. Tam jsme se pořádně přivítali, všichni se jaksi vzpamatovávali.

Čas utekl velmi rychle a pomalu byl čas k obědu, proto jsme se vydali směr hospoda. Cesta do hospody byla velmi útulná, sem tam kopřiva, sem tam garáže, ale v celých Kralupech nebyl kromě nás ani živáček. Po asi půl hodině chůze, někomu to trvalo i déle, jsme byli na místě činu. Hned u dveří nás přivítal sympatický, přesto trochu vyplašený a z někoho i polekaný číšník. Po menším chaosu jsme se usadili a čekali a čekali na jídelní lístek, protože nás bylo asi 20, 3 lístky opravdu nestačily. Nakonec jsme si bez problémů objednali a čekali a čekali. Mnoho z lidí nevědělo, jak překonat to čekání, ale Sid na to přišel. Začal totiž hrát automat a to ne ledajaký, to byl automat výherní. Sid u automatu strávil asi 15 minut, než odešel a se slovy to je krám na hovno si sedl. To já sem nenápadně mrkl do peněženky a uviděl sem tam 30 korunek. šel jsem k automatu a skoro jsem nevěděl, co mám mačkat za knoflíky, ale brzy jsem na to přišel. Uplynulo asi tak 5 minut a první výhra byla na světě, bylo to 260 korun. Musím Vám říct, že když ty mince padají a různě cinkají do náruče je hezký pocit, nicméně když vidíte Sida, jak nevěřícně kroutí hlavou a nechápe, co se stalo, je Vám ještě mnohem lépe. Bez větších problému sem vyhrál něco málo i na druhém přístroji, tam jsem dokázal své kvality, když jsem stopnul žolíka a následně mi přišli další dva. O třetí automat se postaral Smolda, který si nakonec odnesl 700, je vidět že něco pochytil, když se na mě chvilku díval. Jinak oběd byl chutný, ale večer na WC nechutný, nevím jestli to bylo po obědě nebo po ničem jiném. POO jsme se vrátili zpět do hlavního stanového tábora.

Po menším odpočinku jsme se rozdělili na dvě skupiny. První se jela podívat na naší dějinami proslulou horu Říp a druhá šla sportovat. Ještě tu byla jedna skupinka, na kterou jsem zapomněl a ta zůstala v chatě a údajně spala.

Já sem byl samozřejmě ve skupince číslo 2. Opět jsme se vydali směr hospoda, protože právě nedaleko tohoto podniku bylo hřiště na basket. Rozdělili jsme se na dva týmy. Prvním týmem byli uživatelé v bílém a v druhém uživatelé v barevném. Basketbal byl velmi vyčerpávající a náš tým barevných hrál v zápase až druhé housle, ale je to jen proto, že jsme do zápasu šli z plné přípravy. Prohráli jsme rozdílem třídy i kvůli špatnému počasí, které našemu agresivnímu stylu nevyhovovalo, bylo snad 30 stupňů Celsia ve stínu. Při fotbale, ten následoval bezprostředně, se ukázalo, že jsme netrénovali nadarmo a fyzicky jsme soupeře zdolali. Jelikož na tom soupeř nebyl ani technicky dobře, oplatili jsme jim porážku i s úroky. Nakonec jsme se rozešli unavení a vyčerpaní a na světelné tabuli svítil celkový stav 1:1. Jenom bych chtěl podotknout, že jsme se rozdělili podle barev triček nikoliv kůže, prakticky to znamená, že třeba já nejsem barevný jako černoch, ale jako tričkoch o))). Co mě velice zklamalo, byla několika členná skupinka fanynek, která však nefandila, nýbrž pouze hledala chyby hráčů. Několik jedinců si šlo po basketu ještě zaházet na koš. Já, jako velice dobrý házeč ( moje bilance byla téměř 100% ), jsem musel všechny učit můj styl zvaný Zákloňák. Nejlépe se učil Phila, nejhůře házel Phila o))). Když sem každého porazil tak 7krát, tak jsme radši šli zpět.

Velice zajímavou zálibu mají v Kralupech děti. Na vlastní oči jsme viděli mladíka, který se líbezně zamiloval do sloupu u místní silnice. Byla to určitě láska na první pohled, protože chlapec se od sloupu neodtrhl ani po mírných narážkách nás lidí, kteří ani nevěřili vlastním očím. Další raritu jsme viděli když jsme procházeli kolem nějakého zeleného domu, rarita to byla proto, protože Sid ani nevěděl že dům je zelený, to nás opravdu překvapilo, neboť Sid tvrdil že zná každý kout Kralup okomentoval tuto stavbu slovy ty wole, co to tu je, to tu snad nebylo ne ??? Jinak Zimák v Kralupech je normální, děti nenormální a lidi líní, důkazem toho je, že ani minigolf nefungoval a to i v tak atraktivní dobu jako jo je sobota asi 14:00 o))).

Vrátili jsme se tedy ze Sportovního odpoledne a zamířili jsme k ohni. Skupinka číslo jedna se ještě nevrátila a tak se začalo pít opět bez ní. Netrvalo dlouho a spousta lidí opět začalo mít dobrou náladičku. Opět netrvalo dlouho a někteří již měli ještě lepší náladu. To už s námi byli i jedinci z Řípu. Všichni měli spíš tu lepší náladu, Sid, hlavní hvězda večera jí však měl nejlepší. V hospůdce přímo na Řípě, kde podle jeho slov byla sympatická obsluha totiž odcizil vlajku nejmenované zmrzlinárny. Ovšem jak říkal nebylo to jen tak lehké, protože jakýsi muž ho začal pronásledovat a uhánět směr dolů. Tím se zároveň vysvětlily otřesy, které nás vyrušily v odpolední siestě v Kralupech. Ze Sida opravdu vyzařovala dobrá nálada a pýcha z jeho výkonu. Pomalu se stmívalo a někteří z OHFáků odjížděli domů.

Mezitím přišel pan šéfkuchař Wormik i se svým šéfgrilem. Je to pohádka dívat se na mistrovskou práci kuchaře, jak napíchává kuřata na vidlice a pak jak tře po nich šťávu, kterou doma vyrobí, no byla to pohádka prostě. Kuřata byla vynikající, kůže křupavá a maso akorát, tak jak to mám rád. Po kuřatech se na vidlice dostala kachna, která vážila snad 7 kg a to se také potvrdilo. Gril a hlavně jeho motorek totiž nemohl s kachnou hnout, byla opravdu mohutná a nakonec jí chlapci museli rozříznout na dvě půlky. I když to trvalo déle, než se kachna udělala ( udělala rozuměj byla napůl hotová ), vyplatilo se čekat, byla opravdu vynikající a Sidík jí nakonec sežral skoro syrovou.

Ovšem při opékání drůbeže se dělo mnoho zajímavého. Velice zajímavé bylo to, že se z ničeho nic setmělo. V Sidovi vzbudila tma jakousi touho protelefonovat nějaký ten penízek a možná i touhu sexuálně se vyřádit. Proto obvolal dámy z inzerátů, které našel v nějakém časopise.
Bylo to za

a. Leo
b. Inspirace
c. Čtyřlístek

Je pardon, ale právě koukám na Rexeso o))). No to je jedno teď bych Vám chtěl popsat, jak asi tento rozhovor mezi dvěma probíhal. Chci jenom podotknout, že slova lehké slečny si domýšlím.

ROZHOVOR

Sid : Čususulíček ( Gábino, Martino, Lenko, Jano, Věro atd. ) jméno si můžete vybrat, Sid postupně volal všem.
Děvčata : Ahoj broučku !!!!!!!! o)))
S : Nechtěla bys k nám přijet ????
D : A kde jsi ??????
S : V Kralupech o)))
D : Co to je ???
S : To je takový město o)))
D : Ale já jezdím jenom do Prahy a okolí
S : To je okolí
D : A jak dlouho se tam jede ??
S : Hodinka vlakem
D : To je daleko o(((
S : není o)))
D : Tak dobře
S : A kolik stojíš ???
D : 2 000 ,-
S: Cože a sleva ???
D : pííííííííííííííííííííííp
S : kurwa o)))

Po této sekvenci se večer začal opravdu rozjíždět, Roj žhavil kytaru a hlavně struny a my zpívali jak o život. V ten večer zazněly takové hitovky jako Medvídek, Zelená je tráva a nechyběla ani Sametová. Pak už hrál Roj jako Džukbox. No a dál už to znáte z ostatních srazů, jenom se chlastalo, chlastalo a chlastalo. Jediné co neznáte, alespoň někteří byly čtyři chlapci. TDK říkal něco o tom že to jsou Kralupáci a že je nepozval. No oni se ale chovali jako doma a o zábavu se občas starali pouze oni.

Jinak OHF se také představila nová OHFačka, ta je velmi pěkná a jmenuje se Sid, je to fenka yorkshaerského teriéra ( čti jorkšír, nevím totiž přesně, jak se to píše ), která vypadá roztomile. Jediné co jí nepřeju je její majitel, jmenuje se Gintomik a jestli ho znáte, tak mi dáte za pravdu, že horšího pánečka si nemohla přát o))) ( gine to je vtip ).

Večer pomalu končil a lidičky se rozmisťovaly do příbytků. Nakonec jsem u ohně zbyl jen já, Hroch M a Martin CB. Já sem však musel častokrát odejít, poněvadž mě zužovaly střevní problémy. Nakonec jsme se i my rozhodli jít spát, měl sem zablokovanou postel, takže jsem se těšil dvojnásob. Udělal jsem však zásadní chybu, pustil jsem do chatky nejdříve Hrocha. Už od dveří jsem slyšel podezřelé chrápaní a mezitím co si kamarád už lebedil na své posteli, já sem uviděl Sidovo tělo, jak si leží na mé loži a co hůř, přikryt mým spacákem. Zkusil jsem ho jemně vzbudit a prosil o svůj spacák, ale nechtěl o ničem ani slyšet. Ještě bylo docela teplo, tak sem se sebral a šel spát na zahradu. Měl sem na sobě jen kraťasy a mikinu, ale usnul sem velmi rychle a dokonce sem i spal, bylo to však pouze do 4:30, to jsem se probudil zcela zmrazený , zkrátka byla mi kosa, tak jsem se musel zahřát, šel jsem se tedy projít po zahrádce, pozdravil sem se s ježkem, který zrovna procházel kolem, pak jsem ho chvíli pozoroval, šel směrem na Prahu asi měl taky po tahu o))). Já sem se pomalu nezahřával, tak sem musel jít k Benzině na benzínku pro nějaký pití, ale hlavní důvod tohoto pochodu byla vidina tepla. Nakonec jsem se vrátil a už docela zahřátý si opět lehl na kosmickou karimatku, kupodivu jsem zabral podruhý.

Ráno bylo krásný, po menším vzpamatovaní jsme se vydali na motokáry. Roj, který tuto atrakci navštívil již v sobotu, znal naštěstí skvělou zkratku, takže jsme místo 10i minut šli o hodinu déle. Dorazili jsme na místo činu, kde byl velmi nesympatický stařík hlídač, ten vypadal opravdu drsně. Byl to zkrátka jeden velkej sval. Přišli jsme moc brzo, proto jsme se usadili v autobusovejch sedačkách a čekali na majitele dráhy. Roj nám mezitím přesně popsal trať, tu jsme si nakonec i prošli. Po instruktáži jsme věděli že je zbytečný v zatáčkách brzdit a že nesmíš dávat nohu z plynu. Pak už přišel šéf, odemknul formulky, narovnal nárazníky přifouk pneumatiky, prodiskutoval s Rojem o výhodách a nevýhodách tratě, začal nadávat na místní frajery, kteří mu zničili auta a samozřejmě nastavil budíky. Roj přezdívaný Schumi usedl do kokpitu jako první, WG jako druhý, Smolda jako třetí a Lindaa jako čtvrtá. Rojovi tato trať zřejmě seděla občas jel jako Tomáš Enge, ale většinou asi rychleji. Paradoxní situace nastala, když předjížděl Linduu, vypadalo to jako kdyby Lauda předjížděl Loudu o))). Po první desetiminutovce odpadl ze závodu Smolda, hned po něm Louda. Na trati zůstal Roj a WG, oni si ale připlatili dalších 5 minut. Roj už nudou nevěděl co má dělat, proto při každé příležitosti se nechal Ostravakem předjet, aby ho v následující šikaně opět předjel, každé takové předjetí oslavil nenapodobitelným gestem. Poslední pikantnost byla, že když Rojovi uběhlo 5 minut, tak mu majitel odmával konec šachovnicovou vlajkou, ale Roj jezdil stále dál, pán měl trpělivost ještě dvě kolečka a když Roj vjížděl do třetího popětíminutového, tak už se rozčílil a dokonce zařval něco ve smyslu ty si slepej nebo co. Roj tedy odjel do depa a omluvil se, výmluvou Co jéééééé dyť já to mám na deset minut neee. Nakonec se vše vyřešilo a i když to Roj neměl na 10 minut, pán se skoro začal omlouvat. Vrátili jsme se zpět, pomalu začali uklízet půllitry, někdo boural stan, někdo hledal pouzdro na spacák, ale byla pohoda. Ještě jsem si naposledy kopl do koboukmíče a nasedl jsem do Roj auta, které se chystalo do Prahy.

Po rozlučce jsme vyjeli. Nevím proč, ale Roj jel snad ještě riskantněji než v motokárách. To že nepoužívá brzdu u hraček mi nevadí, ale že jí nepoužívá ani ve svém autě v běžném provozu mě trošku zaráželo. Koleje jsme místo přejíždění přelétli a chudák Lindaa si dala opravdu pořadně do hlavičky. Nakonec jsme dojeli do Prahy za 10 minut, takže ta cesta měla i své výhody.

Party prakticky skončila naším odjezdem, lidé v Kralupech se rozjížděli, někteří ještě koukali na F1 a na bezchybnou jízdu Davida a Mikky o))).
Akce byla výborná, myslím bez větších kaňek, až na jedno klíště a myslím že nic nebrání tomu, aby se konala i příští rok o))).

Jelikož je dneska 1.8.1999 a TDK ještě nemá sklizeno, je zřejmě tím pravým důvodem této akce opravdu hobby se jménem ÚKLID.

Špindl I.

Moravská bouda v Krkonoších a přilehlé kopce

víkend na přelomu července a srpna 1999

Fotky

(Roj) To byl zážitek... sraz vysoko v horach, krásne počasí, pití za prijatelne ceny... Lituju všechny, kdo nemohli přijet a též sám sebe, že jsem musel odjet už v sobotu. Popis akce a fotky jsou v Archivu.

Posezení v Jagr baru

Václavák

(Pengi) Tak vam tady popisu kousek vcerejsi akce v Jagr´s sport baru. Ucast byla prumerna, vystridali se tam Smolda, Raul, Lubos Lindaa, W.G., GEGE, Sparanka, Smail, Hroch.m, Barrra, Cockie, Jake.m, Oggi, Mila, TDK, Zuzka a ja. Kdyz uz byl pozdnejsi vecer, prisel do sveho baru i majitel Jagr, nejdrive jsem vsichni pokukovali, pak se zacalo premejslet, na co by se nechal podepsat, az nekteri vytahli sve hokejove karticky a vystrachali tam nasi hvezdu. Premluvila jsem GEGEho, ze za zruseni jeho ucasti ve slavistickem kotli pri derby, musi prinest podpis Jagra .. cukal se, ale tohle se odmitnout nedalo, pridal se k nemu i Jake.M, ktery mel svoji "slusivou" ksiltovku penguins. No ale vyvesena reklama na mliko, ktera se vyjimala kousek od naseho stolu nekterym z nas nedala a tak jsem se cisnice zeptali, jestli nahodou neprodavji mleko, odpoved byla NE!... A tak se Lindaa s TDK rozhoupali a vybehli do nedaleke vecerky koupit jednu krabici mleka, po tom jsem pozadali obsluhu, zda by Jagrovi panaka mlika nedonesli jako pozornost od naseho stolu, to rezolutne odmitli. Tak jsme nalili panaka sami a s Lindou se rozhodli, ze ho tam zanesem sami a nechame podepsat i tu krabici :-)) Zuzka chtela jit s nami a tak se vystrachala jeste jedna karticka. Kdyz jsem mu davala panaka, tak jsem rikala, ze je to pozornost od Opravdových Hokejových Fanoušku. Nevericne se na to podival a rekl: "Ty vole, to je mliko!" a tlemil se, pak jeste Lindaa ziskala podpis na tu krabici (velikost 68 kb :-))), a Zuzka na karticku. Posleze jsem ho opustili. Zda toho panaka vypil ci nikoliv nevime, ale pri pohledu do jeho talire bych to ani ja neriskovala na to pit mleko :-))) ...... Happy OHF :-))

Sraz u Vsetína

Miloňov

20. - 22. srpna 1999

Fotky

(Matko #63, půlka ledna 2000) Na zaciatok sa kazdemu ospravedlnujem, pretoze niektore mena a udalosti mozu byt napisane inak ako sa skutocne stali ved zraz bol pred pol rokom ! Btw. bol to moj prvy zraz a uz asi mesiac pred nim som cez ICQ hovoril Alecovi ake su moje sance ze pridem. Tak som sa nakoniec rozhodol prist. Autobus mi isiel z Bratislavy vo velmi vyhodnom termine o 3.30 (rano). Ale na druhej strane, aspon viem ze uz o 3.30 sa u nas predavaju aktualne noviny :-) V autobuse sa nedalo spat lebo stale v nom nieco hucalo a navyse do neho nastupili asi styria (4) vitkovickyi fans pretoze Vitkovice hrali den pred tym na nejakom turnaji v Trencine a isli domov. Niekedy o 7.30 som zacal zistovat kde sme a vypytovat sa ludi kedy prideme do tej malej dediny called Vsetin :-)

Prisiel som tam o 9.30 a uz na stanici netrpezlivo preslapoval Jirka CB s ktorym som bol dohodnuty ze ma tam bude cakat. Potom tam bol aj Jirkov bracha a tak sme nasadli do auta a isli hladat Milonov. Kedze vsetinsky web na ktorom bola mapa nefungoval a vsetci mali naplanovane vytlacit si mapu v den odjazdu, hladanie Milonova bolo realne asi ako ze Slovensko vyhra nad Ceskom vo finale ZOH v Salt Lake City :-) Alec spominal ze Milonov je od Vsetina asi 10 km, ale to sa asi pomylil lebo takych 25 km to bolo urcite. Cstou tam sme presli cez nejaku sprostu dedinu kde bol prave nejaky trh a ludia chodili po cestach takze sa tade prejst nedalo. Ale presli sme :-) Btw. ta dedina mala asi 4 km a bola najdlhisa aku som kedy v zivote videl. Alec tiez spominal ze vsade na ceste od Vsetina budu sipky OHF ale to nebola tiez pravda lebo prvu sipku sme zbadali asi 300 m od hotela kde sme sa mali stretnut a to este bola ta sipka niekde na zemi :-) Potom sme prefrcali okolo Roja ktory isiel (a to doteraz neviem preco :-) z Milonova :-) Tak sme mu volali na mobil a Roj sa stal tretim OHFakom ktoreho som videl na zivo :-) Zistilo sa ze Roj prevaza vo svojom aute nebezpecny naklad Vladku :-) Ked sme cakali na Roja tak som sa prezliekol do najkrajsieho dresu na svete aby ma vsetci spoznali co robilo Rojovi problemy a zistil kto som asi az po 10 minutach (Roj, za volantom sa pit nema :-).

Potom sme este asi 15 minut bludili po lese (s autami :-) az kym nam do cesty neskocil Benik v roztrhanom (a navyse malom) bileom tricku a roztrhanych (a navyse malych) teplakoch a s nejakou palicou v ruke. Tak to bol shock :-) Tak sme sa uz nejak dostali k "vsesportovemu" arealu kde sa malo stanovat a tam uz hrali futbal prazaci. Tak sme sa nejak privitali, Sparanka ma narozdiel od Roja spoznala na prvy krat (okrem ineho preto, lebo moj dres ma numero 30 :-) a islo sa na drevo do lesa. Asi po hodine sme zistilo ze to drevo nam je aj tak na howno, lebo hned vedla uz bolo drevo nanosene a dokonca aj pekne posekane :-) Potom zacal prichadzat zbytok OHF, niektori, sportovo zalozeni, hrali nohejbal a volejbal a niektori, trochu inak zalozeni sa rozhodli zorganizovat akciu "Pohariky" ktora vyzerala tak ze sa islo do najblizsej dediny kupi 17 poharov aby bolo z coho pit pivo. Potom sme sa isli ti slusnejsie vychovani nazrat (Vladka, Smail, Sparanka,Jake.M,Hroch a ja). V tom hostinci zacali vsetci nadavat na Spartu, na Sparanku a na Jakea takze moj slovanisticky dres prezil :-)

Ked sme sa vratili uz sa nalievalo a vsetci slopali tak my zase ti slusnejsie vychovani :-) sme isli sportovat ("Sportom proti drogam" :-). Potom prisiel hrat volejbal aj benik takze hra prestala mat hned s jeho prichodom uroven. Kedze benik volejbal hrat (narozdiel odo mna :-) nevie, tak si priviedol aj s Alecom na pomoc cely tabor ale aj tak im to nepomohlo. Niekedy asi o 16.00 som isiel do Vsetina spolu s Radom a Alecom cakat na nadrazi Jarcu s jej kamoskou zo Zlina. Potom sme isli na pivo, Alec zozral pizzu a ja som zistil ze Staropramen stoji za howno :-) Medzitym prisla za nami cela banda uz wozratych OHFakov. Ked uz sme asi hodinu vsetci cakali na pizzu, prisla casnicka so vsetkymi pizzami a ako nam ich davala na stol, obtrela sa (urcite nahodou) o benika a ten zacal vykrikovat ze sa "dotkol jej nadra !!!". To uz som vedel ze benik je howado :-) Ked vsetci dozrali tak sa islo na stadion hrat hokej.

Pred Lapacom bola nejaka sprosta cedula kde bol rozpis kto a kedy ma obsadenu ladovu plachu a bolo tam ze od 22.00 ju ma OHF !!! Smailik zohnal asi troje korcule a isiel sa hrat hokej Cechy Morava (dodnes neviem preco som hral za Moravu ja som navrhoval aby hrali teamy Cechy, Morava a Slovensko systemom kazdy s kazdym ale nejak sa to neujalo). Hned na zaciatku sa podarilo nejakemu expertovi rozbit fotak takze nemohol nafotit moje excelentne dva goly v pribehu dvoch minut ktorymi sa Morava ujala vedenia 3-1. Sice padli obi dva goly z ofsajdu lebo moj post bol vysunuty center, pretoze modra ciara bola pre mna moc daleko tak somcely zapas stal pred superovou brankou a cakal kym sa ku mne nieco odrazi). Potom mi vsetci prestali nahravat lebo by to bolo jednoznacne nefer ked som mal 100% uspesnost strelby, tak tym ze ma vlastny spoluhraci eliminovali a nechali len cakat pred brankou sme dali sancu aj Cecham nech trochu dotiahnu skore. Zdenka zapisovala strelcov golov a asistencie a zistilo sa ze asistencie nahlasovala iba Sparanka, vdaka comu mala najviac kanadskych bodov (4+3). Asistencie sice nahlasoval aj Jake ale jemu ich Zdenka nepocitala lebo ked sa zapas skoncil 11-9 pre Cechy, zistilo sa ze Jake ma bilanciu 2+14 co bola absolutna blbost :-) Zapas sa skoncil niekedy o polnoci (ako zapasy play off NHL :-) a islo sa naspat do tej "10 km vzdialenej dediny" (citujem Aleca :-).

Neviem akym sposobom ale nakoniec sa Rojovi nejako podarilo rozfukat ohen (asi preto ze z neho bolo citit alkohol a ten je ako vsetci vieme horlavina :-). Potom sa spievali vsetky mozne pesnicky z ktorych som poznal celu iba jednu (Medvidek), z ostatnych som poznal len par slov. Medzitym kolovala flasa fernetu a vzdy sa zastavila iba pri mne a Zdenke, takze sme ju vypili a od tej chvile si o mne vsetci myslia ze pijem fernet :-) Niekedy o 4.00 sa islo spat (teda aspon ja). Neviem kolko bolo hodin ked ma zobudil v stane JCB s nemravnym navrhom posunut sa do stredu, lebo onsa vraj do stredu pre svoju velkost nezmesti :-) Bolo asi 8.00 ked sa zacal budicek. Zo stanu som vyliezol ako prvy, ohen uz nehorel ale dymil, pretoze Sparanka so Zdenkou ktore sa mali starat o ohen sa starali o Smaila, takze bola zima. A aby toho nebolo malo, tak nebolo ani pivo, pretoze pivo, ktore sme dali do bazena na prvy schodik zaliaty vodou sa ocitlo v strede asi metroveho bazena (doteraz nechapem ako ...) a tak sa hladal dobrovolnik ktory sa vyzlecia vyskusa si teplucku milonovsku vodicku :-) Nakoniec sa nasral JCB (koniec koncov, bolo to jeho pivo :-) a tak zase vsetci slopali ...

To uz sa zraz koncil, tak sa iba vyzbierali prachy za piov a hokej, zacalo prsat a ja som nasadol do rojovho auta ktore islo do Vsetina. Kto neebol s Rojom v aute akoby nebol vobec :-) Uz som myslel ze tie reci o jeho jazde su blbost, ale potom ukazal do prava "Aha, vodopady !" , vsetci sa pozreli doprava a my sme prave vtedy preleteli ponad kolajnice a pokracovali dalej asi 120-kou cez dedinu :-) Pri Lapaci sme vystupili, Hroch, Sparanka, Zdenka isli na hokej, lebo rozhodcom bol Smail. Tak sme sa chvilu pozerali az kym sme neskonstatovali ze tie muzstva su slabsie ako slovenska repre, ja som sa so vsetkymi rozlucil a isiel na pizzu. Na pizzu, ale v slovanistickom drese a furt po mne pozerali dvaja mierumilovni ujovia s vyholenou hlavou :-))) Nazral som sa, o 16.29 nastupil na autobus do Bratislavy a zacal hladat v autobuse miesto. Nebolo to lahke, lebo autobus isiel z Ostravy a nanestie v nom sedeli asi siesti chlapci v trickach I LOVE OSTRAVA. Ono by mi to ani tak nevadilo, ale ja som mal na sebe slovanisticky dres a nemal si kde sadnut, takze som stal hned pred nimi :-))) Ale nakoniec som prisiel cely, aj ked benikom psychicky poznaceny do Bratislavy a teraz uz len cakam na dalsie prazdniny a dalsi zraz, lebo AJ KED ORGANIZACIA BOLA NA HOWNO, BOLO FAJN :-)))

Happy OHF

Matko (OHF #63)

ČP-Cup 99

Zlín

4. - 5. září 1999

Fotky

(TDK) >Vzhledem k faktu, ze z mnoha minulych srazu se nam nezachovaly bud zadne, nebo jen kuse (az na vyjimky) pisemne informace, rozhodl jsem se, ze z nejvetsi hokejove akce letosniho roku poradane v Ceske republice sepisi tento elaborat sam.

Ucast na tomto srazu nesrazu OHF ve Zline jsme naplanovali zhruba nekdy v case vydareneho srazu u Spindlaka. V tu dobu take u me padlo rozhodnuti, zucastnit se z financnich duvodu pouze jednoho srazu na jizni Morave. Vzhledem k tomu, ze nasi repre jsem uz dlouho nevidel, rozhodl jsem se pro Zlin.

Odjezd jsme naplanovali na cca 8:00 rano v sobotu z Prahy. Jeli jsme dvema auty, Jake.m svou Feldou a Smolda Citroënem pick-upem. V Jakeove aute jsme jeli, ja, Jake.m, Pengi a Raul, ve Smoldove, Smolda , Lindaa a Lubos. Puvodne se mela expedice zucastnit i posadka Gintomik, Sid, Phila, ale protoze Gintomikovou oblibenou vlastnosti je vzdy pokud mozno co nejdele do posledni chvile nic nevedet, do Zlina nakonec neodcestovali.

Sraz s Jake.m jsem mel za Nuselskym mostem cca v 9:15. Sedel sem si tam na zabradli a cet ranni tisk, kdyz tu jsem najednou zahledl poocku jakesi auto, ktere couvalo po rusne magistrale v protismeru ke me. Az tesne u me mi bylo jasne, ze to neni nikdo jiny nez Smolda, ktery se chysta vysadit ze sveho auta Pengi a soupnout ji k nam. Domluvili sme se, ze Smolda pojede napred a sraz s Jakem si dame na prvni stanici nejmenovane hamburgrarske firmy za Prahou. Tak se take stalo, nekteri tam posnidali, my co tyto jine restaurace nenavstevujeme jsme posnidali u benzinove pumpy.

Cesta po dalnici az do Brna probihala prakticky bez zajimavejsich momentu az na Pengin nakup casopisu, o jehoz vydavateli natocil Milos Forman jeden ze svych filmu a na jehoz obalce je vyobrazen nas mily prezident s jednou nejmenovanou Cechoamericankou :c)))).

Vzruso zacalo az po sjezdu z dalnice kdesi u Vyskova. Raul zacal hazet sve hnusne Haribo medvidky za 50 Kc nejprve na Smoldovo auto za nami, pote v podstate na veskere objekty (auta, cyklisty, chodce...) v jeho dosahu. Procento uspesnosti bylo mizive, ale aspon jsme se dobre bavili. Munice mu vydrzela v podstate az do Zlina, kam jsme dorazili kolem poledne.

Nejdrive jsme dorazili ke stadionu a nakoupili potrebne vstupenky. Zde se k nam pripojila take jedina ucastnice srazu ze severni Moravy - Vladka17. Hned pote jsme se jeli ubytovat. Objekt jsme nasli hned diky Pengi, ktera uz ve Zline byla a naprosto presne vedela, kde ze se mame ubytovat :c))))). Pote co nas recepcni z tohoto omylu vyvedla jsme se z ni snazili dostat, kde tedy ony inkriminovane studentske koleje opravdu jsou. Jeji odpoved typu jedte kolem kostela za Divadlo pracujicich byla, jaxme se pozdeji presvedcili, jeste z tech normalnich. Co na tom, ze sme vubec netusili kde objekty jako kostel a divadlo jsou, na nas dotaz bylo odpovezeno zhruba tak, ze pokud nejsme slepi, tak kostel uvidime. No faktem je, ze jsme koleje po urcitych peripetiich nasli, ovsem, nebyly to koleje nase. To uz nas pomalu zacal tlacit cas, bylo neco kolem tri ctvrte na jednu a od dvou hodin zacinal prvni bod programu, zapas SWE - FIN. Nastesti mama co napachala zase odcinila kratkym telefonatem Mishankovi, ktery nam pote cestu zevrubne popsal, takze jsme ty nase spravne koleje behem deseti minut nasli. Jedinym problemem bylo, ze ubytovani nestalo 110,-- jak jsme byli informovani, nybrz 213,-- na osobu na trojluzkovem, 245,-- na osobu na dvojluzkovem a 390,-- (!!!) na osobu na jednoluzkovem pokoji. Tuto informaci jsme se vsak dozvedeli az pote, co jsme se ubytovali a cestou na stadion jsme chteli v recepci zaplatit. Jednoluzkovy pokoj si vylosoval Jake.m, ktery diky tomu, ze mel s sebou spacak objednavku okamzite zrusil s tim, ze bude spat v aute, totez provedli i Smolda s Lindou. K tomuto bodu jeste nutno podotknout, ze pokud chcete videt opravdu, ale opravdu poomaaloouu a neoperativni recepcni, zajedte se podivat do Zlina :c))))).

Kvuli casovemu skluzu jsme museli zrusit puvodne planovany obed a spokojit se s velmi dobrym uzenym pareckem s chlebem a pak uz se slo na stadion. Na obed presto zasla dvojice Linda + Smolda, kteri kvuli tomu nestihli prvni tretinu.
Nasli jsme si místo s dobrym vyhledem hned vedle kamer nasi Ceske televize :c)))) a sledovali jsme zapas slusne urovne, jehoz skore se menilo jako na houpacce, aby se nakonec zastavilo na vysledku 4:3 pro Finsko, coz potesilo zejména Finku v ceskem podani Vladku17, jejiz home made finska vlajka snesla jen ta nejmene prisna meritka :c))))). Nejzajimavejsim momentem utkani byla zrejme strela z poloviny kluziste jednoho ze svedskych obrancu, ktera roztristila tvrzene sklo za finskou brankou, cely incident mame natocen diky nasemu kameramanovi Raulovi.

Po skonceni zapasu nas poradatele nepochopitelne vyhnali z haly, abychom se do ni po zhruba 20 minutach opet vratili na zapas Ceska republika - Rusko. Prestavka mela pry slouzit k uklidu stadionu, ale po nasem navratu tam byl uplne stejny bordel, jako kdyz jsme odchazeli.

V 17:30 zacal zapas za ohromne divacke kulisy, ke ktere jsme se pridali diky hlasivkam a vlajkam i my. Byli jsme soucasti zrejme nejvetsiho kotle na stadionu a musim uznat, ze divaci, kteri se do Zlina sjeli z cele republiky, byli opravdu vynikajici. Vedli jsme 1:0 diky ceskobudejovickemu strelci Vaclavu Kralovi, ale Rusove za nejaky cas vyrovnali. Nasi ale zapas dovedli do vitezneho konce, kdyz se trefili jeste Caloun a dokonce v oslabeni Kucharcik, coz bylo pro Raula neco tak uchvatneho, ze bych si tipnul, ze nejlepsi zazitek z letosni hokejove sezony uz ma za sebou :c)))). Po dvou kolech turnaje tedy vedla Ceska republika se ctyrmi body, Finsko melo tri, Rusko jeden a Svedove byli preqapive bez bodu. Pro nas byl opet nejzajimavejsi udalosti zapasu nehokejovy moment, a sice sms, kterou nam zaslal Roj, ve ktere se pravilo, ze Michal Dusik oznamil pritomnost nas ohaefaku na stadionu!!! V prubehu zapasu se k nam pridal dalsi clen OHF dark1, jehoz pusobeni po celou sobotu a nedeli nechavam bez komentare. Ale nebojte se, ze o neco prijdete. Az ho totiz jednou potkate, tak vam o tom bude sam od sebe alespon trikrat az ctyrikrat vypravet a k tomu vam prida posledni novinky z oblasti sportu, vedy, techniky, horolezectvi, turistiky, machani pradla, hitparad a strasnou spoustu dalsich a dalsich veci. Uvidite :c))))))). No a pri samotnem odchodu ze stadionu si nas nasla i jedina domaci ohaefacka Zlinacka Jarca se svou kamaradkou, jejiz jmeno si ted uz nedokazu vybavit. Nevim jestli jste uz Jarcu nekdo videl, ale ja myslim ze si nas predstavovala jako syny a dcery bohatych prazskych podnikatelu, jinak by nam asi neposilala ceny za ubytovani kolem 850,-- Kc v hotelu Moskva a podobne :c)))). Avsak vzhledem k tomu, ze v Moskve byli ubytovani nasi reprezentanti, nasel se jeden clen vypravy, ktery byl ochoten 850 Kc za noc zaplatit. Byl to Raul, ale cenu podminoval tim, ze bude spat na jedne posteli s Kucharcikem, coz ovsem jediny zastupce prazske Slavie v narodnim teamu pres Raulovo nalehani striktne odmitl :c))))).

Po zapase jsme se presunuli do hospody Art Studio, kde Smolda zaridil TV, na ktere jsme mohli sledovat utkani Litva - Ceska republika, ktereho se osobne zucastnil i clen OHF W.G. Do hospody uz s nami Jarca ani kamaradka necestovaly, zato se v ni ukazal Condor (nebo Kondor???) se svým kamaradem. W.G. se bohuzel na obrazovce neukazal, ale i tak jsme byli po skonceni zapasu s vysledkem 4:0 pro nas navysost spokojeni, ja obzvlast, i kdyz jsem tipoval pred zapasem vysledek 0:0. Kolem desate vecerni jsem zacal pocitovat unavu a tak jsme se rozhodli s Raulem, Jakem a s Lubosem k presunu na ubytovnu a k nacerpani sil na nedeli.

Netusili jsme ovsem, ze se v sousedstvi nasich koleji nachazi jakysi Z-Club, do ktereho kolem nasich oken neustale proudil dav zlinskych neuzivatelek. Operativne jsme se proto do klubu presunuli. Bylo tam vsak plno a nemeli jsme si ani kam sednout. Obzvlast jsme se tesili na setkani Jake.m s mistnimi neuzivateli, nebot Jake se vydal do klubu ve spartanskem dresu. Bohuzel pro nas a bohudik pro nej vsak k vubec nicemu nedoslo. Mistni bud nemeli svuj den, nebo se zalekli tri ranaru (me, Raula a Lubose), kteri Jaka doprovazeli :c))))).
Neuzivatelky se doslova nabizely samy, ale my jsme slusny kluci a navic jsme byli ve Zline quli hokeji. Proto se nejvetsim zazitkem z klubu pro nas stal prichod tri nejmenovanych reprezentantu na diskoteku!!! Vzhledem k tomu, ze nejsme praskaci a netusime, jak tolerantni je Ivan Hlinka co se volneho casu na turnaji tyce (co kdyby prisel na www.ohf. cz ze???) neuvedu jejich jmena. Prozradit snad mohu jen to, ze jeden z nich je prosluly tim, ze pri zapasech narodniho teamu hraje vsemi barvami, druhy byl jeho klubovy kamarad, ktery nikdy nedostane reklamni smlouvu na sampon a kvuli tomu tretimu zaplatila pozdeji Vladka17 vstup 40 Kc jen quli tomu, aby se ji podepsal. Jako prvni se osmelil Jake.m, jez se sel optat, zda by se s nim oba (jeste pred prichodem Vladcineho oblibence) vyfotili. Souhlasili. Fotil sem ja, i kdyz se mi aparat kroutil v ruce. Zrejme se na to sam nemoh divat :c)))). V prubehu diskoteky se vsak jednoznacne nejdal dostal Raul. Opojen tanecnimy rytmy, pivem za 25 Kc a blikanim svetylek se odhodlal jit domlouvat plichtu nejmenovaneho muzstva v patek na Slavii. Se slovy: Romane (rikejme jednomu treba Roman), co takhle za panaka v patek plichta??? zacal svuj nesmely rozhovor. Za panaka nikdy!!! znela odpoved. Raul po psovsku zavrcel a zkusil to na toho druhyho: kdyz nebudete hrat na nasi treti lajnu tak vyhrajem, odpoved jak na treti lajnu??? od jednoho z nasich reprezentacnich forvardu Raula evidentne rozhodila, a proto uz v rozhovoru nepokracoval. Kolem druhy se hosani zvedli a odesli, totez sme udelali asi o pulhodku pozdeji i my. Jake.m jsme propasovali k nam na pokoj, kde se ve spacaku v pohode vyspal.

Druhy den jsme toho meli vsichni dost. Rano od zhruba deseti hodin jsme shaneli prosteradlo a pasku na transparent, coz se nakonec povedlo, nekdo sbiral podpisy hracu na treninku i pred halou, nekdo se valel atd atd. Pred zacatkem prvniho utkani jsme s Jakem zasli za Michalem Dusikem a podekovali za jeho zviditelneni v sobotnim zapase :c)))). Utkani Rusko - Svedsko 4:5 jsme takrka prospali a nedostal nas z toho ani pokrik andrasidarerniklara, ktery je mezi nami velice obliben, a kterym jsme se pokouseli rozdovadet zhruba ctyrclennou skupinku svedskych fanousku. Neuspesne. V prubehu zapasu dorazil Smail s kamaradem (nebo brachou???) Martinem, po nem take Alec a Bathed s malym Bathedkem. Na finale Cesko - Finsko take Mishanek s brachou a kamaradem. Na zazitku z finale se alespon u me projevovala unava, take proto jsem predal vlajku na chvili Mishankovi, aby maval misto me. Jak zrejme vsichni vite, vyhrali jsme 3:0 (Reichel, Caloun, Ujcik do prazdne), snad i diky transparentu www.OHF.cz ZDRAVI MISTRY SVETA. Opet se k nam pridala Jarca, tudiz jestli se nepletu, seslo se ve Zline celkem 13 clenu OHF, coz nejni na nejvetsi hokejovou akci v CR letos moc :c(((. Trinactka se ukazala nestastnou pro Mishanka, kteremu nekdo ukradl batod i s klicema od auta a s komplet dokumentaci, takze musel cekat na rodice, az mu z Opavy privezou nahradni klicky :c((((. Asi na sesty pokud jsme po (jako vzdy) srdceryvnem louceni opustili Batovo mesto. Jednou vetou se zminim o tom, ze jsme vezli darka1 do Brna, viz on vice priste :c)))). S jedinou kratkou zastavkou na 185. km, kde jsme si dali kratky fotbalek, jsme dorazili kolem pul dvanacte do Prahy.
Jestli jsem na neco zapomnel, tak mi dejte prosim vedet.

Howgh.

Nagano II.

Vítkovice

první říjnový pátek 1999

(Roj) Teda pánové Pražáci, Kralupáci a štěťáci, vaše smůla, že jste tam nepřijeli :-) Všechno vám vyžrali Budějičáci, Moraváci a Slezáci.. :-) Beník nepřeháněl! Na programu byl zápas Vít-ZLN, kultura v Naganu, dobývání hradu Hukvaldy, nácvik brždění přeplněného vlaku, objev nejlepší hospody v celém Slezku...
Souvislejší info zatím nikdo nedodal a zdá se, že už asi nedodá. Fotky taky zřejmě nebudou :-(

Špindl II.

Moravská bouda v Krkonoších

poslední listopadový víkend 1999

Fotky

(xRadis) První sraz OHF na sněhu máme úspěšně za sebou. Nakonec jsme se shodli, že kdyby se udělovaly nějaké ceny za nejlepší organizaci, nejlepší lokalitu a vůbec nejlepší srazy, špindlák a Moravská bouda vůbec by byli nejvážnějšími kandidáty.
Ssany popsal v prvním článku průběh akce, Scull připojil neuvěřitelnou anabasi, kterou by normální smrtelník rozhodně nepřežil, jenže v OHF nejsou normální smrtelníci! :-)
Časem se snad na netu objeví i nejzajímavější videoklipy pořízené na Alecovu a špindlákovu kameru.
Co je nejdůležitější - všech 16 účastníků sraz přežilo ve zdraví. Nikdo neumrzl, nikdo se neuchlastal xmrti a nikdo se naštěstí ani neudusil pod nečekaným přívalem sněhu do vlastní postele, ačkoli k tomu moc nechybělo :-)

(Ssany) Objev roku: V létě je na horách krásně a nemusíte se na to připravovat, v zimě je na horách všude zima, sníh a mráz. A nikdy si nevezmete tolik věcí, aby vás ochránili a když už tak je necháte dole v údolí zavřené v autě a to zjistíte a když je potřebujete....

Pátek 19. listopadu léta páně 1999
15:30 Praha - Zličín
Kolem půl čtvrté odpoledne jsem nastupoval do auta které obětoval TDK ve prospěch mé maličkosti a Raulovi veličkosti. Všichni jsme vyjeli vstříc dalšímu srazu bájného OHF. Aby TDK ukázal jaký je pán silnic, rozhodl se z dvouproudé silnice pro motorová vozidla na pár okamžiků udělat silnici tříproudou. Dozajisté to měl v plánu a byl na to připraven, jen nevim proč jsme pak asi hodinku odpočívali a TDK běhal po blízkém remízku.

17:45 5 km od špindlu
No vlastně cesta pokračovala bez problémů, až pár kilometrů před špindlem TDK najednou zpomalil uchopil pevně volant a začal přemýšlet proč nemá zimní obutí. Takto jsme se seznámili se sněhem. Nevím jestli se i těm desíti řidičům co jeli s námi styl turistický vláček ze Staromáku na Hrad a zpět náš výlet líbil, my jsme si vůbec nestěžovali.

18:00 špindl - Parkoviště P-3
Za pár minutek jsme už stáli na parkovišti a dostávali kyslíkovou tranfúzi, ledový obklad na své tváře a vůbec prostě zjistili jsme, že zima se narozdíl od léta vyznačuje kupodivu zimou, mrazem a sněhem. Náhle se zjevil on, náš zachránce. špindláááák. Sice chvíli jsme přemýšleli jak dostat tři velké tašky do kufru velikosti lahve od okurek, my jsme si však poradili a vyjeli vstříc tomu kopci nad náma. Popis cesty: Vyjíždíme. Spindlák se chlubí svým řidičákem. Má ho měsíc. Spindlák se chlubí svou jízdou na sněhu. Jede na něm podruhý. Ten den. Jinak poprvý. Spindlak přiřazuje pohon všech kol. Řítime se proti betonové stěně, řidič dostává smyk, před námi je 100metrová propast. Auto stojí v 40 cm sněhu. Opouštím vozidlo společně s TDK a Raulem. Justinka se zahrabala. Justinka se vyhrabala já se válím ve sněhu. Pokračuj v cestě. Uf. Spindlák zastavuje.

asi 18:30 křižovatka pod špindlerovou Boudou
Vystupujem z auta a Spindlák nám ukazuje jeho kamaráda s dalším kamarádem byl to řidič skútru kupodivu se skútrem. Kupodivu se sněžným skútrem. No na radu, že se máme obléct jsem začal hledat kulicha a tam mrška zůstala dole na parkovišti. Po tom co jsme chvíli přemýšleli jak si na to máme sednou a kde že ty sáňky maj topení, jsme se rozjeli. Prvních 5 vteřin šok. Ale pak se člověk otrká a zjistí že to je zážitek na celej život, fakt super, bomba, extáze, or.... no zase nesmim přehánět.

ztráta pojmu o čase, Moravská bouda
Když jsme ze sebe seškrabali led, podivný bílý melír z vlasů, metrák sněhu zpoza krku, vlezli jsme do krásné, vytopené chaty. Ano náš cíl cesty byl dobit. Tam už na nás čekali kluci z Budějovic, personál chaty, Spindlakova manželka a jeho dcera :))) (nezaručená zpráva), spousta jídla, pítí, chlastu, šipky, stoly, židle, kulečník, okna, postele, dveře a co ja vim co ještě. Po ubytování na pokojích, jsme se pořádně napapali, byl výtečnej gulášek s výtečnou cibulovou polívkou. Začalo se mi tam moc líbit. Po nás dorazili Big s Radisem a Luckou, po nich Roj, Alec a Kvitecko, pak následoval Sid, Gintomic, Jano a Ája. Abych nezapoměl, Big se pochlubil se setkáním s místní republikovou policií. Myslím, že se divili jeho vzorku na zadní ose a padla slova na způsob to je na závodní dráhu.
Akce začala, pivo, likvére, a vše co teče teklo proudem, náš orchestr hrál pěkně od podlahy, nezaškodí je představit. Roj (kytara, basová kytara), Alec (kytara), Martin_CB (kytara), Gintomic (klavesy). Zpěv - všichni co chtěli nebo měli 2 promile alkoholu v krvi :). Což po pár rundách všeho možnýho musel mýt každý. Celý večer se prostě pilo, seznamovalo, kecalo, hrály se hry (kulečník, šprtec, šipky), zase pilo, kecalo, fotilo a natáčelo kamerou. Taky se promítalo video z minulého špindlu, a všem se to zdálo jiné. Jaktože každý je oblečen na lehko, jaktože auta stojí až před chatou a proč je všechno barevné. Někdo moc chytrý prohlásil, že před tím bylo léto a teď je zima. Nevěřte mu, za to můžou ufouni jednoho jsem viděl měl zelené tělíčko a bílá očíčka a pořád se za něčím schovával a byl v televizi. Asi ve čtyři hodiny jsem usoudil, že je potřeba vyzkoušet tu věc na pokoji co se jí říká postel.

20. listopadu 1999 ráno, kupodivu Moravská bouda
Ráno bez kocoviny, se skvělou snídaní alá švédský stůl (švédové nemaj nejlepší obranu, ještě lepší jsou ty jejich stoly) jsem se nasnídal a asi o hodinku jsem snídal znova to když Roj zauvažoval zda to všechno sníme a zda ti, co nesnídali, budou na nás naštvaní. Bohužel (za některé dík???) se ukázalo, že zdejší personál je na vše připraven, začal stůl zase zásobovat. Akce žrout skončila. Co všechno tam bylo? šunka, Eidam, jugurt, džemy meruňkové, jahodové, lesní směs, máslo (se čtyřlístkem), rama, zelenina, housky, tousty (k tomu taková ta věc co se v ní chleba ohřeje), chleba, vánočka, džus (velice promyšlená věc), čaj, káva. Jo ještě nás opustil TDK a Raul, kteří jeli odehrát zápas.
Kolem jedenácté hodiny z davu vyskočila myšlenka "Co jít probudit Sida a Gintomika" této myšlenky se chytil Big a vzal nádobu na sníh a já neváhal, vzal jsem druhou nádobu. A už jsme se řítili k pokoji, kde tito dva spali, první to odnesl Sid z rukou Biga, Gintomic dostal dávku sněhu ode mně.
Pak jsme vyrazili před chatu prozkoumat další využití sněhu, po koulovaní, sánkování, házení všech do sněhu, se Big rozhodl prověřit pravdivost řečí Spindláka, že jeho kamera vydrží vše a že se sní natáčí pod hladinou moře. No akce nedopadla nejlíp, ale kamera to vydržela. Teda po stránce vzhledové, po té technické to už nešlo prověřit. Krásná slova od Kvítečka, že chce být suchá jsme respektovali, ale nevím proč si šla pak hrát na anděla do sněhové závěje.
Pak byl oběd dle libosti, teda co si kdo vybral v jídelním lístku. následovala lavina zmrzlinových pohárů. Byla to zase bašta. V průběhu dne se sledovala televize, ta o deset let zpět. Podle ohlasů nám to všem přišlo k smíchu. Kolem druhé hodiny se zrodila výborná myšlenka co jít probudit odpočívajícího Biga. Této myšlenky jsem se ujal zase já, Gintomik a Sid. Já měl sníh v pullitru zbytek dohromady dvě lopaty. Akce zase dopadla úspěšně a já se začal bát co bude se mnou.
Světe div se, setmělo se a nastal večer. Tudíž byla večeře, kuřecí směs s rýží. Zase dobrota. Během dne nás opustili Roj a Kvítečko, Sid, Gintomic, Jano s Ájou.
Sobotním večer bych nazval sportovním a fylozofickým. Jenže když tu náhle telefon. Pro Spindlaka. S hrůzou v očích oznámil, že volal Scull od Boudy u Bílého Labe. Což by bylo dobré v případě, že je léto a světlo a Scull by měl sebou auto, ale tou dobou řádila kolem vánice, zimnice a bůh ví jaká to horská potvora a Scullovi se o autu mohlo asi jeno zdát. Spindlak se tak bál, že vyhrál za spolupráce Lucky turnaj v šipkách "Primitiv Halus Cup" (název turnaje je pojmenován po pořadateli a vítězi v jedné osobě". Povedlo se mu dost nevýdaných kousků třeba hodit 67 bodů na dvě šipky a vyhrát tak nad týmem kde byl MartinCB a moje maličkost, a vůbec těhle výstřelů. Další týmy byly složeny Alec a xRadis (favorité) a Big s Alenkou (další favorité), další dva týmy znáte to byli outsideři. Ti obsadili první dvě příčky.
Po desáté hodině se rozrazili dveře, pevným krokem, vstoupila postava do jejíž tváře jste neviděli. Mohutným hlasem prohlásil "Tak jsem tady a tady mě máte". Všichni jsme začali zkoumat kdo to je. Přišel.... né Krakonoš, ale slavný dobyvatel, cestovatel, dobrodruh sněžný a ledovýmuž v jedné osobě Scull. Spadl nám půlitr na stůl, dobrodruh dostal polévku a grog a zábava začala.
Po turnaji a tiskové konferenci vítězů a fotografování, Spindlak přišel s myšlenkou mít Silvestr s OHF na jeho ozdravovně tento nápad byl vzat na vědomí a vřele přivítán. Už se těším. :))) Po té se většina odebrala na kutě. Zůstali jsem tam se Spindlákem, xRadisem a Scullem a probírali jsme všední otázky tohoto světa. Pak jsme šli spát.

Neděle 21.listopadu, Moravská bouda
V devět hodin jsem se probudil, nasnídal zase ten stůl ze severu, zaplatil, odevzdal klíč a vydal se na cestu domů. Zase skůtrem, i když jsem se připravil řádně, nepomohlo to. Zmrzl jsem zase na kost, ale jízda to byla super :))).

tak to byla akce špindl zima 99.

slovo závěrem: Spindlaku díky, bezchybná organizace, dostatek pití, velice dobré jídlo, výborná společnost. Dokázal jsem si odpočinout, nádherně vyčistit mysl a vypustit tu zeleň co nosim v hlavě.

Končit, pozor!
Spindlaku na základě této akce ti uděluji pochvalu
Pohov, volno, rozchod...

Dobytí severního pólu
aneb
Co člověk udělá kvůli chlastu :c))

(Scull #33) Když jsem v 16:00 volal špindlákovi a ptal se jestli má vůbec cenu přijet, poněvadž se na to už určitě všichni po pekelném pátku (bohužel, nebo bohudík ? vím, jak to v pátek na Moravské boudě při OHF srazech vypadá) vykašlali, jsa uklidněn jeho ujištěním, že účast je hojná, že Gintomik se Sidem zůstávají, a že to s mým odvozem na boudu nějak zařídí, jsem bezelstně vyrazil vstříc vysokohorské a dlouho pěstované luxusní žízni. Něco o věcech budoucích naznačil už odjezd autobusem.

Jak už to tak při mých dálkových výpravách bývá, absolutně jsem netušil, z kterého nástupiště mi to vlastně jede. Z toho vyplývá, že než jsem trefil ten správnej autobus, tak jsem se stačil narvat do dvou nic netušících spojů, z čehož ten první vypadal obzvlášť věrohodně (Jel do Jičína), ale pan řidič se k malinkaté zajížďce do špindlu ukecat nenechal (hulvát) :c((. Když už jsem si říkal, že mi jako obvykle ABUS s mým nemalým přispěním vnutil nedělní spoj, přijel na nádr autobus a jelikož to byl jediný vehikl a navíc s nápisem špindlerův Mlýn, tak jsem to ho třetice prubnul. A vyšlo to. Trošku mě zarazilo, když si řidič v Hradci kupoval lahváče, ale pak jsem si vzpomněl na Gintomika, což mě uklidnilo.

špindl mě přivítal takovou kosou, až jsem se lekl, jestli mě řidič neunesl do Ruska. A jelikož sme se s špindlákem domluvili, že až přijedu, tak mu brnknu, vydal jsem se hledat budku na mince, protože karta je jen pro zazobanou a zámožnou dělnickou třídu. Procházeje náměstím jsem samozřejmě narazil hned na čtyři budky vedle sebe u pošty. Ale protože generalita Telecomu patrně celé dny tak akorát v budkách mastí ferbla, byly všechny karetní. Tudíž nezbylo než to vyřešit pochlapsku..... pěšky. Říkal jsem si, těch 6 kiláků tě nezabije, když taj něco stopneš ! Všechna tři auta mě ovšem v ohromném oblouku minula a nebylo mi nic platné ani spínání rukou (což jsem udělal ve své stopařské kariéře dokonce úplně poprvé.....).

Pak jsem ovšem dorazil na první rozcestník a chtěl jsem ho rázně minout ve směru, který jsem si z poslední cesty s Rojem autem (nezapomenutelný zážitek) pamatoval (tedy rovně.... s Rojem vždycky zásadně rovně, stranou ni krok !!!!). Pak jsem se ale blbec podíval nahoru a uviděl ten prokletej nápis..... špindlerovka 3 km doprava. Navíc když jsem si v měsíčním svitu přečetl, že jsem už ze špindlu ušel 2 kiláky řekl si, jaká je to paráda, jak mi to odsejpá,a že mě ňáký kiláček už nezabije (kdybych tušil). A tak jsem, jak jsem se později dozvěděl, minul onu jedinou v zimě normálně schůdnou cestu ke špindlerovce a nechal se zlákat vidinou tříkilometrového mámení po modré (nebo co to bylo v té tmě za barvu). Na dalším rozcestníku jsem ovšem už šipku a odbočku ke špindlerovce úplně přehlíd, takže jsem se směle jal dobývat Luční boudu a při toku Bílého Labe (který si asi budu pamatovat navěky) dorazil k poslední výspě civilizace neoriginálně nazvaná Bouda u Bílého Labe. Tam mi paní ochotně řekla, že ke špindlerovce, je to akorát 4 kiláky ňákou srnčí stezkou, a že s baterkou se to dá projít :c)). Čímž mě uklidnila. Ačkoliv jsem z té chaty volal pevnou linkou na Moravskou boudu, špindlák mě vůbec neslyšel se neustále domáhal SMSky (což by byl z automatu opravdu husarský kousek). Tak jsem teda šel.

Chvilku to šlo, ale pak najednou závora. Tu jsem neohroženě podlez a v momentě zahučel po pás do závěje. To jsem v tu chvíli toho měl opravdu po krk vydal jsem se zpátky ke špindlu. Ale najednou jsem uviděl, že stezička vede vlastně jinam (thanx to měsíc, mockrát děkuju) a vydal jsem se do dalšího dobrodružství, když jsem se totiž vyhrabal někam pod vrcholy na jakousi řádnou cestu, nevěděl jsem pochopitelně jestli se de dál do leva nebo do prava a tak nezbývalo použít jedinou známou cestovatelskou metodu a risknul jsem to do leva, protože to bylo z kopce. Když jsem pak za pár kiláčků zahlíd světýlka civilizace, rozbušilo se mi srdce, jak Amundsenovi na jižním pólu (ovšem i ta pravděpodobnost, že to přežiju byla přibližně stejná). Když jsem pak minul (světe div se) Erlrbacherovu (či jak se to stavení jmenuje) boudu myslel jsem, že mám vyhráno. V klidu jsem šel dál rovně do lesa (podle toho, jak si to pamatuju z cesty s Rojem, hlavně neodbočovat) a říkal si, že jsou to poslední dva kiláky v tej nekonečnej noci. Nebyly.

Blbec jsem přišel k Petrově chatě, svítící, jak vánoční stromeček,a jelikož jsem ju na poslední výpravě do Moravcky jaxi přehlíd po půl hodině marného hulákání jsem se vydal zpátky na špindlerovku hledat tu jedinou a pravou cestu na Moravcku. U špindlerovky jsem dorazil k polské boudě (a překročil tudíž i státní hranice, což jsem ovšem do poslední chvíle netušil) a jal se domáhat nějakých turistických informací. Ti čuměli. Když mi pak, jako známému lingvistovi z jejich halekání došlo, že musím zpátky na Petrovku myslel jsem, že si snad dělají kozy. Takže po opětovném slavnostním překročení kóty Petrovka už bylo jenom otázkou cti zase neminout Moravsku. Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to !!!!

Severní pól byl po čtyřech hodinách a přinejmenším 14 kilometrech dobyt....... Čest práci OHFáci.

P.S. Mimochodem, nepotřebuje někdo specialistu na noční přechod Krkonoš ?

Scull (vyslovuje se Skula)

Litvajz 99

Gintomikova winárna

pátek 4. prasince 1999

Fotky

(xRadis) Přežili jsme další sraz, který se tentokrát konal v Gintomíkově sklepní vinárně v krásném severočeském měste Litvínof. (jak řekla Bišántka na Ohlasech - ve městě s nejkrásnějšíma trubkama :-)

Účast byla hojná: Roj, Gintomik, Marťulka, Sid, špindlák s chotí, xRadis, JCB, MCB, Phila, W.G., G.G., Kengi, Míla, Jake.M, TDK, Zuzka, Smajl, Spařanka, "srazový nováček" áRTýDý, Hroch, Zdeňka, a Raul.

Vinárnička je to věru pěkná, ba přímo nádherná. Napadá mě srovnání s Wembloudem - taky jde o sklepní prostory se slabým signálem. Tím ale podobnost s Wembloudem končí, personál i nabídka jídla a pídla jsou daleko lepší. Stejně jako ostatní srazy OHF, i tento byl spestřen oslavou Gintomíkových narozenin. Akce splnila cíl - vinárna byla pokřtěna, zdi byly dekorovány (šampusem), poznali jsme dalšího OHFáka (RTD #154). Ovšem nakonec nás mrzelo, že se nám nepodařilo najít (ani po dotazech litvínovských chodců) rezidence našich miláčků plyšáčků luneťáčků, což některé slabší citlivější povahy nesly velmi těžce. Třeba takový Sid - ten silně rozrušen tím, že z Litvínova odjíždí bez Vaškova podpisu, vypil cestou do Prahy lahev modrého portugala...

(8.12.) Jako vždycky se komentáře proběhlé akce objevily na Ohlasech. Pro přehlednost jsem je šoupnul i sem:

W.G.: Hmmm Litvajz. Tommy mas to mooooc pekne. Zase to vypadalo tradicne....piti a piti a zpev . Jenom napoj SID asi nikdo jeste nepil....jo sid byl pekny :-))) kdo videl veri....sprcha v sampanskem taky sla...az na to ze mi vsechno smrdi .-) ubytovani bylo pro me oka , jsem zvykly a stenani v noci mi se toci hlava budu asi zvracet sveci jenom o vydarenosti akce....jo jo bylo to sqele.......happy OHF...P.S. jake.m ty modre podvlikacky nemaji chybu .-))

RAUL: Litvajz byl super, Gintomikovi patri veliky dik za to ze jsme se mohli opet setkat mezi sebou. Zvlaste bych chtel poukazat ze sidovi viditelne akce neprospela, ponevadz ac 50 hodin bez spanku nevydrzel ani do pulnoci. Jinak hvezdou akce byl RTD kterej ani douskem nezavadil o kapku alkoholu , coz je mezi chytrejsim pohlavim uplny unikat. ¨p.s. sejdeme se na koznim o)))

PENGI: Raule koukam, ze jsi byl v tom Litfajzu hodne spolecensky unafen, kdyz si ani nepamatujes, ze RTD mel sampus a tudiz nejaky ten alkohol vypil a Zdenka ho dokonce donutila vypit i dva panaky, ale jemu to nic neudelalo ............. a xradisi kdo se me tam pokousel opit???? *) Nikdoooooooooo ... vzdyt jsem pila alkohol sama od sebe, ale to tys "abstinente" ani nepostrehl, tak nemat okoli jo? :o)))))))))))

*) OMLUVA: Na tomto místě jsem o Pengi a RTD nespravedlivě napsal, že na litvínovském sraze téměř vůbec nepili alkohol. Nepravdivou informaci jsem smazal, abych dál nemystifikoval čtenáře. Omlouvám se za uvedenou lež, a vítám tímto NEabstinenty Pengi a RTD mezi námi alkoholiky :-) -xr-

Silvestr 99

Hotel "U Špindláka"

poslední dny roku 1999

Fotky

Účastníci : (všichni, kteří nezůstali doma)

(Phila 3.2.) Ať si říká kdo chce co chce, již nikdy nebudeme prožívat rok s jedničkou na přídi. Poslední, v pravdě historický den 31.12.1999 prožívali lidé různě. Svým neopakovatelným způsobem ho pojalo i OHF. Ke každému konci roku patří trocha srandy. Ta začala už ráno, když jsem šlapal s báglem na autobus směr Praha. Tak těžká není ani hokejový výstroj., kdybych tušil, že některé ty lahve (JAN BECHER) co táhnu na zádech vyletí oknem asi sem vyletěl z kůže.Naštěstí cesta proběhla rychle a než jsem se rozkoukal stál jsem na Florenci.

Tam mne čekalo mámení zraku. Viděl jsem podivuhodnou skupinku ve které vynikal mladík no mladík již skoro muž s dětskými boby. Ano bylo to OHF (ten s boby byl Raul). Po vřelém přivítání jsme nasedli do autobusu. Bohužel, nutno konstatovat, že ihned jsem se zachoval jako buran a v dopravním prostředku poměrně tápal. Nevím co tomu chtělo, ale nějakým zázrakem se mi podařilo, že jsem jako jediný seděl na pravém místě podle místenek, které ochotně dopředu zajistila Lindaa. To místo zase tak pravé nebylo,neboť bylo jak se později ukázalo spojeno s blátivou sprchou. Cesta na dálnici rychlostí dvacet kilometrů za hodinu příjemně utíkala. Klid občas sice vyrušovali Raulovi telefonáty, kterými zjišťoval jak se daří našim mladým hokejistům na MS (křik Sochor kolik gólů dával Sochor zaujal většinu spolucestujících). Avšak moment pana Raula měl ještě přijít. Podařilo se nám prokousat dálnicí do hor. Zde začala šou dvou panů Raulátka a pana řidiče. Na silnici , která silnici připomínala jen z dálky se rozhodl pilot stroje, že nám ukáže, že v jeho těle koluje krev Ayrtona (betona) Senny. Na pobízení Raula Že je nepředjedeš v té zatáčce co ? pilot opravdu začal předjíždět dva osobní automobily. Smyk a pád Raula následovaly zákonitě. Přes všechny trable jsme světe div se přistáli v tom místě- Špindlerův Mlýn.

Po šoku ze zimy a také s toho, že všechny cesty nevedou do Říma, nýbrž do kopce jsme vybalili dvě důležité věci. Někoho mapu a Raula vodku. Podařilo se nám určit směr upít něco vodky a vyrazit. Po cestě, která vedla stále do kopce ( což kvitovali s povděkem zvláště lyžaři Hroch a Zdenka) jsme dorazili do jisté zatáčky ve které nám běžel kdosi vstříc. Mělo to tepláky a šusťákovou bundu byl to on náš hostitel Bůh tedy ON Špindloň. Byli jsme uvedeni do objektu a po menším zmatku s pokoji i ubytováni.

Po převlečení, pojedení a podobně jsme vkročili do společenské místnosti obvykle jídelny. Zde nás uvítal mírně společensky unavený Gitnomik Kdybych tušil, že je to naposledy co slyším jeho pozdrav o části ženského těla a mém bydlišti vychutnal bych si ho řádněji. Postupem večera se celé osazenstvo začalo bavit jak kdo uměl. Je mi to blbé říkat, ale Tommy byl Opilý Sid nemocný a tak ta zábava dosti vázla. V první chvíli sem byl i ochoten souhlasit s Raulem, který situaci zhodnotil slovy To je trapas roku, ale po ujištění od Pengi, která trávila bohužel silvestra se svými nejbližšími (ONO TO NENÍ OHF?), že se nudí ještě více začal jsem hledat pobavení. A vskutku objevil jsem šprtec. Bohužel po zjištění, že sem v tomto neporazitelný již nikdo nechtěl se mnou hrát. Na řadu přišel ping pong. Dlouho očekávaný a předem vyprodaný souboj Raul vs. Philak skončil po tvrdém souboji až ve třetím setu, kdy lepší připravenost zúročil slávista a radoval se s tohoto pro něj jistě nezapomenutelného vítězství. Pak se to stalo kdosi vytáhl hru Dostihy a sázky. Začali hrát téměř všichni namátkou Lindaa, Big, W.G, a tak dále nevím zda hrál též Albireo. Ten se však proslavil nápojem, který v tento den požíval. Uznejte, že pít na silvestra slovenské Mlieko je výkon takřka heroický. Později přišla na řadu další zábava našich babiček, sledování televize. Poté co , ale mizelo více a více alkoholu v našich hrdlech začínala být i sranda. Došlo i na zpěv tuším, že ten s kým jsem si tak vydatně ťukal byl Smoldaa, alespoň Petřík na to později vypadal.

Večer vesele plynul a brzy došla ta očekávaná chvíle- půlnoc. Všichni se vyhrnuli ven před ozdravovnu, kde předvedl menší šou pro pobavení OHF jeden Lounský externista. Uznale se nad jeho výkony vyjadřovali i známý odpůrce alkoholu Sid a TDK tohoto člověka dokonce překřtil na Atrakci večera a děkoval mi za její dovezení. Po té následoval skvělý ohňostroj a odchod zpět na ozdravovnu. Zábava snad pokračovala dále bohužel si toho s této doby příliš nepamatuji. Budíček obstaral Tommy, který mne vylákal na cigaretku a probrání jedné důležité věci dnes už víme všichni (Tommy je na Vincentu). Do chodbičky se ještě vtěsnal W.G. Právě v této místnosti došlo o malinkou chvíli později k malému trapnému incidentu Pozdravujeme Špindlákova kamaráda Ondřeje. Byl jsem s Tommyho oznámení a nejen z něho tak omráčený a unavený, že mne začala bolet sedmička vpravo dole. Musel jsem se tak odebrat na lože. Nebylo to vpravdě nejednodušší. Přes různé kýble a hrnce čehosi co ze sebe vypravila atrakce sem se do postýlky skutečně dostal.

Druhý den se část osazenstva začala rozjíždět do svých domovů. Silní jedinci však tento den pojali sportovně a vyrazili na lyže. Brzy pochopili, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které mohli na nový rok 2000 vymyslet. Čtveřice Hroch, Zdenka, Philak a externista Dan strávila skvělé odpoledne na zasněžených svazích. Pravda vždy to nebylo příjemné. Nad všemi nechtěnými pády vynikal Hrocha let do neznáma - do mlhy. Po skončení sportovního odpoledne jsme se rozloučili i s Tommym zřejmě naposledy co sem ho spatřil bylo, když se zoufale pokoušel vyjet se svojí milovanou Borinkou kopec.

Druhý večer na horách se společnými silami bavili Philak, Lindaa, WG, Vlaďka, Zdenka,Hroch, Scull, Smoldaa, a asi i další lidi. Část osazenstva začala opět hrát ďáblův nástroj Dostihy další se však odebrala do místnosti s piánem a ping pong stolem. Kde se pomocí ví čert čeho dostávali do lepší a lepší nálady. Následně jsem byl znemožněn Chacharem, kolem kterého již určitě někdy pálka na pinčes prolétla. Porazil mne levou rukou a to má údajně nikdo neví proč silnější pravou. Zábavou, které je nutno vyčlenit samostatné místo se stalo bobování. Začali to již o silvestra Raul a hlavně hlavní bobista výběru WG. Já usedl na tuto mašinku až později a musím ocenit její klady. Je to silný zážitek z jízdy. Správný bobista musí však jaksi ztrácet pudy sebezáchovy. V této oblasti vynikal WG, jehož jízdy nenašli konec ani, když mu v cestě stály schody a zábradlí. Já, který si dal dvě novoroční předsevzetí ( již nikdy neotevřu Smallworld a zabiji se na bobech) sem se snažil dodržet druhou část předsevzetí, ale když se mi podařilo zahnat strach udělal jsme hroznou ba přímo tragickou chybu. Vezl jsem na svých nebeskou rychlostí řítících se bobech i malinkého milého růžovoučkého Jaka. Ten zřejmě nechtěl spatřit mou smrt a zabrzdil boby vlastním tělem. Bohužel se při tomto činu vážně poranil. Navrátili jsme se na místo činu k ping stolu a pokračovali v hodování na zemi a v konzumování nejrůznějších nápojů.Velice dobře se bavila trojice Zdenka, Philak a WG, kteří večer pojali jaksi po svém dorazili ještě Scull a Vlaďka. Scull přitahoval hudební nástroj piáno a nutno podotknout , že s jeho dvouhodinové produkce znělo asi 30 sekund jako hudba. Pak večer pokračoval tuším, že jsme i zpívali a někdy nikdo neví kdy jsme se odebrali na pokoje. Ještě před tím, jsme se domluvil, že ráno mne přijde zbudit na další várku lyžování Zdenka svůj úkol splnila dokonale, asi si jí najmu, aby mne budila do školy a práce, ale nepřálo nám počasí. Místo lyžování jsme museli vzít za vděk procházkou k bobové dráze spolu s ostatními. Tam nám však štěstí též nekvetlo. Bobová dráha byla zasypána sněhem a člověk který pomocí jakéhosi sněhoflusu dráhu odklízel zřejmě ještě stále pracuje. Nebylo by to však OHF a v něm cwok Lindaa, aby nevymysleli nějakou ztřeštěnost. A skutečně sněhové bitvy stavění sněhuláka a skákání do sněhu bylo skvělé.

Blížil se však čas odjezdu a tak jsme museli balit. Ochotný a po celou dobu pobytu pozorný hostitel Špindloň nám dopravil věci na nádraží. Pak to znáte rozlučka autobus a cesta domů. Pokud cesta na sraz byla více než strastiplná na cestu zpět zřejmě nikdy nezapomeneme. Vzrušení přinesly dvě věci zácpa (automobilová Lindaa měla jiné problémy) a opět moje pravé místo. Zatímco při první cestě jsem prožil blátivou sprchu při druhém putování sem usedl vedle zajímavého člověka. Tento člověk se vyjadřoval dvěmi přednostmi nic se mu nelíbilo (což dokázal svojí nenapodobitelnou hláškou je mi vedro jako Rakovi) a stále něco pojídal. Nevím zda se vrátil se stáže v Rusku, ale jeho apetit byl obdivuhodný stejně jako nekončící zásoby potravin v červeném batůžku. Při rozhovoru s tímto exotem, kterému pozorně naslouchala před rakem sedící Lindaa jsme se dostali do dopravní zácpy. Náš řidič byl však vykuk. Nic nedbal toho, že se jezdí po místech tomu určených a po krátké zkoušce toho co dělá autobus na poli jsme se dostali na vedlejší silnici a nic nám již nemohl bránit k cestě ku Praze.

V hlavním městě jsme se ocitli se zanedbatelným zpožděním dvou až tří hodin. Srdečně se rozloučili s některými pražskými uživateli a uživatelkami. Hroch , Philak a Vlaďka zašli ještě na tradiční český pokrm do nedaleké restaurace. Řeknu vám ta Pizza nebyla vůbec špatná a když mojí zapomenul číšník naúčtovat zdála se být skvělá. Rozloučil jsem se i se zbylými účastníky srazu a o dvě hodiny později dorazil domu. Silvestr OHF se jistě vydařil nejméně tak jako ostatní srazy a všichni se můžeme jen těšit co přinese ten následný

Rok 1999

Z pohledu Big eMa

Beník na to:

W.G.

Mishanek - ZIJU!!!!!!

Očima W.G. a Mishanka

Účastníci

Program

Výprava na MS '99 do Norska

Samotný tournament

Dobytí severního pólu aneb Co člověk udělá kvůli chlastu :c))

Dobytí severního pólu
aneb
Co člověk udělá kvůli chlastu :c))