Wellehrad 2000 - BIČ BOŽÍ!!

 

Papež měl štěstí, že tam zrouna nebyl :-)

(22.5. Qjeták)
Ani drobná nepřízeň počasí mě nemohla zkazit dojem z tak alkoholem, hudbou, "sportem", gulášofkou a v neposlední řadě smíchem prosáplou bránicej prožitýho vejkendu ve Velegrádu. No ani OHF nemají tu schopnost poručit větru a dešti.
    Ještě do srazu sem žil v pocitu, že umim trochu hrát na kejtru...ale potom, co předved Suter sem názor na svoje "hraní" změnil. Pak sem si myslel, že sem byl platná opora hornobranskýho fotbalovýho tejmu...změna názoru...ale gól sem dal hezkej:-)) Pak sem si myslel, že na hradech se musí bejt ticho a chodit tam jen v civilu...potom, co se tlupa třiceti lidí, z nichž pulka byla voblečená v dresech, přihnala jako banda Husitů na hrad Buchlov, mě nezbejvalo nic, než opět změnit názor. Ale když to srovnám s tim vejtem na Kokořín...:-)
    Byly zde také pokusy o puč v OHF a bylo i hlasování o zrušení celého OHF nebo aspoň o svržení Roje z jeho funkce. Špindlák přivez kazety a Big videjo. Tudíš sme mohli sledovat záznami ze srazů a pořad A, kterýho se účastnil Roj. Pro tuto příležitost byl zhotoven transparent " Už nikdy Roj na TV N@va". Akorát místni pejvo bylo diuný, by přímo hnusný...ale když už jich bylo kolem deseti, tak bylo celkem dobrý...eště, že byl Budvárek, za což Budějičákum upřimě děkuju:-)
Dobrý den, sportu zdar...OHF zvláště:-)

Jak to viděl srazový nováček

(21.5. Shanahan #153) No jo, jo je to tak já OHF 153 Shanny jsem se účastnil svýho prvního srazu a během něj mi bylo xRadisem sděleno že OHF má takový pravidlo, kdy o sraze píše nějakej rokkie a že tím pádem bych mohl něco navařit v hlavě a hodit to na papír já. Moje reakce byla takováhle ":-))) dobrý, ale já neumím psát, hele co tak Ada? a jeho týdny ?" na čež mi xRadis řek že už na sraze byl. To se mi ale vůbec nezdálo byt správnou odpovědí na moji otázku o Adovi a tak ve stylu světové legendy kriminalistiky Honzy Zemana, kterýho každej pořádnej OHFák zná, (že jo Špindláku,Beníku,Qjetáku atd.:-) ) a nenápadně jsem se přiblíž k Adovi abych zjistil teda co a jak.
      Po dlouhém nenápadném výslechu, teda myslím si že Ada nepoznal že je to výslech, jsem z něj dostal že je to jeho první sraz, takže jsem si řek, no tak to je fklídku, Ada je velkej spisovatel, on už něco dá do kupy a zapoměl NATO. Ale po mým příjezdu domů jsem si sednul ke komplu, zapnul net, poslal na všechny mě dostupný čísla SMS (nejedná se o SadoMasoSpeciál) a začál se nudit a tak si řek že bych to přece jen mohl zkusit napsat, a tak je to tady.
      Na začátek ještě pár vysvětlivek k mý rádoby reportáži. Na srazu jsem se já bohužel mohl zdržet jen pátek a sobota dopoledne z důvodu reprezentace mýho města ve fotbale, což mě dost nasralo protože sraz byl dobře nakouslej :-) a další pojal jsem to tak trochu netradičně asi, hodně jen z pohledu mýho, ale nejen tak. :-)
      Tak vysvětlení máme za sebou a teď se pokusím opřít do samotnýho srazu. Začnu svým přesunem do samotného místa konání srazu - jak by maďar nebo Matko řek "Kemping keruleptik kdežto ješt tabor možno wellehrad" - pro českou část čtenářů volně přeložím - přesunul jsem se do kempingu na Wellehradě kde je možný tábořit. Měl jsem to vymyšlený moc dobře.V 15.00 odjezd z Kroměříže autobusem na Kostelany (obec poblíž Wellehradu) a odtamtud jít pěšky na místo konání srazu a občas se pokusit stopovat, i když hustota průjezdu aut v tomhle úseku je asi tak 1 auto na 30 minut, ale vzdálenost z Kostelan na místo srazu je cca 8km, takže klídek.
Jenže to jsem nevěděl že Honza Zákopčaník a jeho slunce v duši ohlásí na pátek tohle:
      Dnes Pátek
(19.5.2000 - 7:59am)
Dnes bude na území ČR proudit chladnější vzduch od západu. V noci bylo zataženo až oblačno, místy s deštěm. Teploty se pohybovaly mezi 11 až 7 °C. Přes den bude většinou oblačno místy přeháňky, ojediněle i možnost bouřek. Denní teploty 15 až 19 °C. Vát bude západní až jihozápadní vítr 4 až 7 m/s.
      Jakej byl tlak to už jsem zapomněl. Honzova předpověď se skutečně naplnila, z čehož musel mít Honzík velkou radost, ale mě to přineslo tak leda velký zklamání. Celej den v Kroměříži pršelo, takže můj plán s procházkou padnul. Ale pozor! Já mám vlastně na Kostelanech dědu a děda má 28 let starou škodofku 110 L, takže bych mohl dojet jakoby taxikem. Dojel jsem na Kostelany, a i když se to na mě nepodobá, šel jsem do místní restaurace smočit rty do pifa. Vlezl jsem do hospy a u stolu všude seděli lidi v černým, říkám si trochu divný plná hospoda fandů filmu Men in Black. No ale neodvrátilo mě to od úmyslu smočení rtu v pifku a tak jsem si jedno dal. Pěkně jsem si ho vychutnal a došel k pultu zaplatit, vytahuji z pinoženky lesklou dvacku když v tom mi paní vrchní povídá "ale chlapče co platíš to platí rodina pozustalýho jo, chudák byl mladej" a já NATO " no...no..hm ... dobře, jo jo je to zlý co se mu stalo" pak jsem se pokusil vzít bečku jako že na pozůstalý, ale to se už nepovedlo, škoda. Tak jsem vyrazil za dědou žádosti taxislužby. Děda byl taky po pohřbu a jak se přiznal byl už taky zapít nebožtíka, ale že prej už řídil z víc než 3 pifama a 1 slivOHFicí, takže není problém. A taky nebyl v 17.15 příjezd na místo činu bez ujmy na zdraví. Poděkoval jsem dědovi a tímto ho i zdravím a to pifo co jsem ti slíbil za odvoz ti koupím.
      Tak jsem se konečně dostal na místo srazu. Vyběhl jsem mezi uživatele a uživatelky, kteří byli rychlejší než já a v mísil se do davu. Uživatelé první jen koukali že jako kdo tohle je? teho neznáme :-) , a tak jsem se začal seznamovat. První koho jsem znal z fotek z netu a koho nejde přehlídnout je Beník za ním následoval v rychlým sledu Misha, Zbycho, Kadlec, RTD a další uživatelé a uživatelky. Jak si možná někteří OHFáci na xku fšimli, již delší dobu chce Kadlec po mě vypálit (ne do xichtu) CD z hrou Champions manager 2000 a vždy jeho první věta byla: " B.S tak co máš to CD ?" a já mu slíbil že mu to dovezu na sraz, takže logicky jedna z prvních vět na Wellehradu byla "Shanny máš to tady pro mě". Po předání CéDa Kadlecovi a krátkým rozhovoru přišla chvíle ubytovací. Já jsem se připojil k Jihlavský dvojici ožrala Kadlec a abstinent RTD a vyrazili jsem vzhůru k chatkám. Dostali jsem chatku číslo popisné 16 s klíčem bůhví proč 2. Rozhodli jsme se pro horní patro kde se nacházely 4 postele, z toho 2 samostatně a 2 sraženy jako manželský. Z nepochopitelných důvodu jak pro mě tak i pro Kadlece si RTD vybral právě tu manželskou. Po ubytování jsme vyběhli před chatku a viděli že u vedlejší chatky to už jede. Bratři z ČB, tj. Jirka a Martin dovezli dvě bečky budvaru a jednu z nich hned narazil asi na Beníkovo přání :-). U stolu se nacházelo po vícero uživatelů, mezi nimi Qjeták a jeho basa pif značky Krakonoš :-) (doufám že se tak píšeš, že ti to jméno nekurwím a pokud jo tak soráč), Coffey a jeho dva foťáky, Jirka CB, Martin CB, Špindlák a jeho kapesní TV, Misha s narychlo udělaným transparentem: "www.ohf.cz - už nikdy Roj na tv nova!", samozřejmě Beník a narychlo přisednutý ožrala Kadlec.
      Během tehle akce dále přijížděli stále nový a nový OHFáci jako ooo nejvyší Roj, který se jen pousmál nad Mishovým transparentem a zamrmlal si něco ve stylu Poulíček je bůh a Wolfová suprová holka ! (sorry Roji :-))) ) Spolu z Rojem dojel Ada a Zuz jestli dojel ještě někdo s nimi a já na něj zapomněl tak to sorry. Mezi dalšími byl Big M se svojí uživatelkou :-) . Časem se tam nějak zjevil Dark, Libor, Bixi, Faninka, Rado, xRadis, Dafi, Ssany, Oggi v pěkně slušivých maskáčích :-), atd. atd. na spoustu lidí jsem zde zapomněl tak se jim omlouvám. Po následovným přesunutí do společenský místnosti a rozvěšení transparentu s OHF se Roj a Qjeták rozhodli dosavadní dění tradičně obohatit hudbou, pro začátek elektrickou hudbou. Qjeták výtáhl mimo svý elektrický kytary i jakýsi prapodivný nástroj od apačů, který postupně koloval po uživatelích až se dostal ke Kadlecovi a ten byl z něj tak mimo že myslel že bez něj neusne, ale pak se tohle mlátítko nebo co to bylo jaxi ztratilo, stalo se pohřešovanou osobou. Já ale hlavně Rado jsme stále vyzívali Qjetáka ať nám zahraje "bič boží" od Mimicri, Qjeták nebyl dlouho proti a tak jsem si dali malý úryvek a z týhle písně se stala vlastně průvodní píseň srazu, klidně bych dal návrh aby se tenhle sraz zapsal do OHF jako "Wellehrad 2000-Bič Boží". Protože ať se dělo co se dělo, vždy se ozvalo "ááááá"!!! nebo "červi se rozlezou" prostě Wellehrad 2000 - Bič Boží.

      Časem se OHFáci roztrousili do různých diskusních kroužků a diskutovali, pili panánky že jo Roji :-) . Tyhle skupinky se měnily podle příležitosti. Někde rozebírali hokej, někde fotbal, někdo vydělával prachy že jo Misho z Adou :-) Tyhle takový malý Áčka bez wolfový trvaly poměrně dlouho, až zima a tma přinutila většinu lidí se vrátit do společenský místnosti kde mezi tím se změnil styl muziky z elektrický kytary na španělky. Podium a tím i diváci patřili teď jen Rojovi a MartinoviČB a Qjeták jen přitleskával, jelikož mu chudákovi elektriku zatrhli. Spustili velký galakoncert OHF a jelo to ve velkým. Projely se všechny český hity + skandovačky ze zimáků a mezitím JirkaČB a kdo jinej něž Beník přinesli od chatek naraženou bečku a začali to rozčepovávat. Mezi tím se už našli první přátelé lehu na stole za účelem malého odpočinku. A tak se to neslo po zbytek večera, kdy jsem byl já přítomen.
      Na druhý den jsem se vzbudil krásně vyspinkaný v 9.00. Venku před druhou chatou už to zase žilo, jen s tím že zatím nebyla pípa na naražení a do pití již té druhé bečky. Špindlák nevěřil a tak to šel omrknout do potoku a když zjistil že pravda je opravdu tak krutá odebral se dále spát do svýho auta z náhonem na 4 kola :-). Pípa se skrývala v autě kluků z Budějic, kteří s ní odjeli na nákup do Uherskýho Hradiště. Došla již i konečně chvilka, kdy přijel pořadatel srazu a taky vlastně zahraniční posily v OHF, Suter a Matko. První co po příjezdu udělali bylo, že Suter vypustil holuby s SMSkama, no v rozvojových zemích se stále holub používá místo mobilů. Suterova zpráva byla dost dlouhlá protože na ni potřeboval 4 holuby, jeden prej unese 169 znaků :-))). Qjeták jen tak proběhl kolem chatky a rychle zmizel ve vnitř taky se ještě trochu dospat. Kde spí Roj to taky nikdo nevěděl. Volali jsme mu na mobil, ale bohužel neměl signál, tak jsme jen čekali kdy se odkud se vynoří :-)
      Jak tak Špindlák spinkal uvnitř svýho 4x4, napadlo Beníka odtlačit ho i z autem někam pryč. Tak se zvedlo pár lidí, a šli NATO. Špindlák měl ale podle vyhlášky zabržděný auto a tak se první pokus nevyved, ale to nevadilo, protože druhá varianta byla aspoň to auto zvednout, tak se i stalo a nakonec Ssany si otevřel dveře od Špindlákova auta a odbrzdil jej. Škoda že se Špindlák zbudil :-). V tento okamžik nastala chvíle pro rozhodnutí jaký bude kulturní program pro krásné chladné sobotní ráno. Již od ranného rozbřesku Beník navrhoval výlet na blízký hrad Buchlov, který se od kempu skrz lez nacházel cca 8km. Beníkovi to připadalo pořád schůdný pěšky, ale po nátlaku ostatních uživatelů a taky přidání asi 600 metrů k těm 8 kilometrům, myslím že je dodal RTD, se rozhodlo, že se pojede vozmo. Před odjezdem se ovšem ještě musela pořídit hromadná fotka všech přítomných protože někteří již odjížděli. I když stejně na fotce chybí Coffey, musel to přece někdo blejsknout :-) . Coffey byl s toho celkem nesvůj a tak jsme mu nabídli že se tam vyfotí sám a že ho tam xRadis fotomontáží dosadí, z nepochopitelných důvodu odmítl tuto nominaci, ale aspoň mu xRadis přislíbil že pod fotkou bude napsaný: fotil Coffey.

Fotil Coffey - pozn. xR. :-)
      Po focení a odjezdu některých uživatelů a uživatelek se teda na pevno rozhodlo, že se jede na Buchlov. Rozdělili jsme se na několik posádek s těmito řidiči nebo vlastně piloty :-) - R.a.d.o., Špindlák, Roj, Ssany, JirkaCB a Suter. Zezačátku se vše jevilo jako klidný výlet krajnou, ale po ataku R.a.d.a. na Roje a následovaném předjetí se s tohohle výletu stala Rally Wellehrad-Buchlof 2000. R.a.d.o po přejetí Roje začal atakovat i Sutera a po jeho předjetí ho napadlo si zvýšit náskok tím že projel jakousi výsku 140kilometrovou rychlostí :-). Bohužel tenhle pokus byl marný a Suter se stále držel R.a.d.o.vi v patách a na výjezdu na silnici 50 první třídy ho Suter dokonce předjel. To se R.a.d.o.vy samozřejmě nelíbilo a tak i když měl do protífky jedoucí autobus dostal na rychlost 150km/h a opět se dostal do vedení. Na Sutera pak zaútočil i Ssany, který zvolit skoro špinavou taktiku. Předjel totiž Sutera asi 200 metrů před odbočkou na Buchlov a ten raději aby riskoval jen dál rovně :-) . Během tohohle vznikla i fotka, která zachycuje Roje ve 120 km/h.

Konečné pořadí Rally Wellehrad-Buchlof podle agentury ČTK je následující:

1. R.a.d.o. (Alfa Romeo)

2. Ssany (Pežot)

3. Roj (Filcka)

4. Suter (Pežot)

5. JirkaCB (Vectra)

6. Špindlák (Justinka 4x4)

      Cena pro vítěze což je R.a.d.o. bude předána na příštím sraze :-) . Po příjezdu se hned vyrazilo k hradu Buchlovu. První co je na každým hradě normální je zakoupení lístku. Ale co je pro ostatní lidi normální to pro OHF je problém. První kdo začal jsédnat o lístcích byl náš vůdce Ilič Lenin, sakra to je něco jinýho, Roj. První se zeptal jestli existuje něco jako týmová vstupenka, na češ paní pokladní odpověděla že ano, ale musí se zavolat o den do předu a nahlásit se. Roji se snažil namluvit že volal a Qjeták dokonce tvrdil že posílal pohled, ale nezabralo to a tak se Roj zeptal jaká vstupenka je nejlevnější. Nejlevnější byla studentská vstupenka a tak se z Roje stal student. Všem se to nepovedlo, hlavně Coffeymu, který tak dlouho čekal na lístek z číslem 77 až zapomněl si požádat o studentský lístek a platil plnou dávku. Naplánovaný jsme to měli pěkně. Následující prohlídka, již jsme se měli zúčastnit, byla za 10 minut. Byli jsme dost početná výprava a ti lidi co šli s náma asi hodně litovali že jeli zrovna dnes v tuto dobu.
      Hned při nástupu bylo jasný, že tahle prohlídka nebude krátká ani jednoduchá a navrch nám přidělili šikovnou slečnu průvodkyni. Po úvodním seznámením z hradem a Adovými dotazy na slečnu průvodkyni kdy se hrad postavil a kdo tady žil, a kdo měl jaký záliby a kdo v zimě na Buchlově chodil lyžovat atd. se to rozjelo. Věcí, které se na Buchlově staly bylo tolik, že jsem si je všechny ani nezapamatoval a tak tady uvedu jen část. První kdo absolutně vytuhnul a neudržel se a musel se smát až se hradby otřásaly byl Suter. Zuz od začátku litovala lidi co šli s náma a ti lidé přemýšleli jestli mají skočit dolů z hradeb nebo ukrást někde meč a probodnout se. Na dotaz jestli víme co je napsáno latinsky nad bránou hradu kde stálo také tohle slovo : "tv" , Qjeták hned odpověděl že Už nikdy Roj v Tv Nova. Po tom co nám slečna průvodkyně oznámila že tahle Lípa pod níž stojíme je zasazena korunou do země a kořeny ven, Suter hned prohlásil že je v tom podfuk. Jen ten Ada stále pečlivě poslouchal :-). V dalším průběhu kdy jsme se dostávali dál a dál jsme se dostali do místností se zbraněmi kde samozřejmě každý s nás poznal prehistorickou golmanskou výzbroj až později jsme byli vyvedeni z omylu a poučeni že se jedná o oblek samuraje, ale i tak to byla Čechmánkova výstroj z Jihlavy :-) . Po vystoupení do obytné části hradu se projevil Beník když se ptal kolik stojí tenhle svatý obrázek, po ujištění že cena je takměř nevyčíslitelná oponoval slovy "tak to se ještě dá".
      V pracovně kde kdysi zkoumali syfilis jsem já rozpoznal v tváři nemocného v třetím stádiu syfilisu Titelbacha.
Jen tak náhodou v jedné místnosti Matko vyhlásil soutěž "kdo má tady signál" každý hned samozřejmě vytáhl svýho mobila a zapojil se do soutěže. Při pohledu na lebky z niž jedna byla černá (byla z ebenového dřeva) vše objasnil Qjeták tím že je to lebka černocha a že potom není poznat jeho barvu :-) . Další dotazy typu proč je tady ta kachna, nebo proč mají ve vitrínce Stanley Cup byly zase Matkovými výplody. V místnosti věnované roku 1848 celý OHF rozpoznalo kamufláž a shodlo se že je to hokejová síň slávy. Proč? protože se zde nacházela vlajka Litvínova, týmová fotka OHF z roku 1848 kdy měli sraz na sněmu v Kroměříži a na niž byl dokonce zachycen mladý Roj ještě z knírkem. :-) Nacházel se tam i neznámý hráč, o něm jsem prohlásil že má nakreslený šedý zákal. Když xRadis viděl ty vlajky, neodolal a vytáhl svoji vlajku OHF a chtěl ji tam někde vyvěsit, bohužel nebylo kde :-(. Nakonec jsme se dostali do poslední místnosti kde byly namalovaný kachlíky nazdi. R.a.d.o. se ptal jestli je to tapeta a jestli je omyvatelná a Beník zase tvrdil, že takový kachlíky má v koupelně. V týhle místnosti se nachází takový výklenek jako malá chodbička do níž se Misha schoval a něco tam pozoroval, když v tom slečna průvodkyně zrovna povídala že odtamtud každou půlnoc vychází zdejší bílá paní a jak to dořekla Misha vyšel ven :-) .
      Pak jen následoval výstup na nejvyšší věž Buchlova kde již nevím kdo poznamenal že se tu nacházel první zesilovač GSM z roku 1200. Následovalo hromadné foto i se slečnou průvodkyní. Pak chtěl Beník vyhlásit další soutěž "kdo dohodí dál papučema" ale slečna byla proti. Pak už jen následoval odchod z hradu a ostatní lidé si jen odýchli že už je konec. Během celé prohlídky šli z davu zaslechnout uryfky z písně Bič boží :-) a Qjeták hledal pro tenhle protessong vhodný místo s dobrou akustikou, nakonec se nejvhodnější zdála kaple a tak si tam aspoň lehce spolu semnou a R.a.d.em zazpíval malou část tohohle sqwělého protessongu :-)
      Byli jsme asi nejdelší prohlídka v historii hradu, protože jen jak jsme vyšli za námi vyběhle hned druhá skupina :-) naše prohlídka trvala 1.25.00 což je pěkný. A zde končí můj pobyt na sraze. Po tomhle jsem se musel vydat na stopa abych mohl reprezentovat svoje město, stejně jsme ale prohráli 3:2 a ještě jsem hrál jen za dorosty :-).
      Je to takový jiný pohled na sraz, spíš detailní popis toho čeho jsem se já, Shanny, účastnil, tak pokud se vám nelíbil tak jste to neměli číst :-)))

Special Thanks to : R.a.d.o. za výpomoc při rekonstrukci rally a pomocí se správným psaním slova rally :-)
            Díky R.a.d.o.
            A to samý Ssanymu.

A aby byla představa atmosféry srazu dokonalá, přikládám text písně Bič boží od amatérské skupiny přátel songu, věřím že ji hlavně ocení R.a.d.o. a Qjeták, ale snad i ostatní co by si někdy chtěli zanotovat tuhle legendární hitofku.
Text je v samostatném souboru zde, odkaz na em pé trojku je v tomto seznamu (odkaz "červi se rozlezou" dole).

(následující fotky by JirkaCB)

Jak to viděla armáda...

Autor: Ssany #51
Název akce: Velehrad MM
Kdy: 19.5 - 21.5
Předpokladný průběh: Nemožno určit
Účast: Hojná asi 30 lidí (někdy až 60 a další násobky 30)
Úkol: Přežít

Den první a né poslední....
Takže jelikož a protóže se mi podařilo přesvědčit rodiče, že mi můžou svěřit rodinné vozidlo na celý víkend a poté co jsem dlouze vysvětloval, že v OHF jsou jenom slušný lidi, kteří nemají sklony sedat za volant pod vlivem alkoholu a na tož porušovat dopravní přepisy jsem v pátek usednul za volant a vyjel směr Velehrad, cestou jsem nabral Oggiho, xRadise a Faninku a v šest hodin jsem opouštěl rodné město vstříc dalšímu srazu. Cestu jsem absolvoval naprosto v pohodě a mé nadšení z rychlé jízdy mi vydrželo do devíti hodin kdy jsem dojel do Velehradu.
      Hned jsem zkusil místní pivo, mno řekněme že jsem pil lepší. Mnohem... :))) Situaci ale zachránili chlapci s CB, za co jim patří dík protože Budvar je Budvar a mezi piva to patří právem. Po obhlédnutí terénu a nalezení nejlepšího místa pro stan jsem se radši ukryl do společenské místnosti kde jsem s Oggim a dalšími co se k nám přidali zkonzumovali ňákou tu kapku Fernetu, a vydali jsme se stavět stan. Jelikož jsme byli posilněni alkoholem, vůbec nám nevadilo, že už bylo po soumraku a stan během desíti minut stál a byl připraven k tomu k čemu je určen. A mohlo se jít dál užívat akce, zpěv, alkohol, nový lidi, jídlo, no prostě další vydařená akce. Pamatuju si pár důležitých bodů, jelikož jsem měl jediný pořádnou obuv (název pochází od jedné hokejové "velmoci"), tak jsem byl vybrán pro vysvobození sudu s pivem z místního potoka. Od toho je dobrá armáda, pomůže vždy když to nejvíc potřebujete:))). A vzkaz pro Špindláka: tu Justinu jsem ti přeparkovával já :))) Asi ve 3 ráno...

Den druhý pro někoho poslední, pro někoho první, ale nejzajímavější....
Předem říkám, že každý prožil den jinak a tak se nelekněte, že se můžou lišit naše zážitky. :)))
      Ráno probuzení, vysvobození ze stanu, nádech, výdech, otrava kyslíkem, vzpamatování, čuchání k výfukům nastartovaných aut, probrání.... Ufff Rada starších v tomto případě těch aktivnějších rozhodla, že musíme na hrad, nikdo nekladl odpor a po vydatné snídani v místním bufetu (výtečná gulášovka) jsme naskákali do svých OHF vozů a vydali se vstříc hradu.
      Začala myslím historicky první OHF rally na trase Velehrad - Buchlov. Jelo spousta aut, rozmanitých značek, domácích Škodovek, sportovní Alfy, romantického Romea, francouzských Peugeotů. Určitě jsem na něco zapoměl tak mi řekněte :))). Závod to byl zajímavý, pohled na silnici asi 50 metrů před horizontem a vedle sebe Roj se Suterem v rychlosti která není povolena ani na dálnici, předjíždění ve všech možných a hlavně nemožných místech, focení Roje ve 120, následný průjezd nějaký vesnice ve 140, odbočování doprava z levého pruhu, vytlačení Sutera z křižovatky, Roj předjíždí na silnici která má do šířky asi 3 metry a konečně dojezd na hrad. Jelikož jsem slíbil Scullovi, že se pro něj zastavím v UH a dovezu do Velehradu, otočil jsem se namístě a frrrr zpět. Navíc Hrad už jsem viděl... Naložil sem Sculla a dvě nové uživatelky tuším že Aničku a Petrušku ale ruku za to nikam nedám. Návrat na slavný Buchlov obsazení místní hospody a čekání na historické nadšence, dozajista rabující a dělajíc důstojnou kulisu místnímu hradu. Po prohlídce a nabrání sil, byl další přesun části OHF a to na II. fotbalovou ligu Synot - Frýdek, fotbal to byl na prd, zvlášt po tom když jsme přijeli do kempu a shlédli zápas OHF - OHF, kde vynikali jednotlivé osobnosti, zmiňme Květáka, který bavil fanoušky svými kousky (cituji "Brazílie hadr"), Mishánek který se obnažoval do půli těla ať dal gól on, či spoluhráč někdy i protihráč, xRadis který stále byl daleko v poli i s míčem, Scull s největším nadáním od boha, Suter který nasadil sve SSkopačky (Kanady), místní potok který poznali snad všichni, Matko který nakopl Biga do ruky, Big brankář který se nechal nakopnout do ruky, a vlastně všichni chlapi co hráli a neseděli jako já, Oggi, Beník a Špindlák na tribuně. Ale přeci správný kotel je dvanáctý hráč :))) Ženská část byl třináctý hráč a mohutně fandila :))) Večer klasický děj, kytary, chlast, jídlo, foťáky, atd... co víc dodat?

Den třetí, poslední... bohužel
Probuzení v sedum, vstávání v osum, rozhlédnutí, nadávání na ty vidláky co si tam pouštěli rádio, snídaně (několik Luckystrikes), filozofování Beníka nad vším, odvoz pár lidí do Brna, vracení, boření stanu, rozloučení se Zuz a Rojem a ve složení Coffey, xRadis a Oggi, odjezd směr Praha. Po cestě se nestalo skoro nic zvlášního až na vyhlášení války Ukrajině, pozorování krajiny a vajglpauzám...

Ve Špindlu MM nashle :)))
 

Hrad Buchlov konečne dobytý

(22.5. Suter #196) OHF po svojom vstupe do dejín českého hokeja začalo konečne meniť aj dejiny celonárodné, ba dokonca historické. V rámci zrazu na Velehrade sa totiž uskutočnil v sobotu popoludnia hromadný výlet na hrad Buchlov, nachádzajúci sa v blízkosti základného tábora OHF.
      Po zhruba dvojhodinovej búrlivej debate sme sa konečne dohodli na tom, že ideme sa pozrieť na Buchlov. Ako posledný sa o tomto dozvedel Roj, pretože po ťažkom večernom a nočnom programe vstával okolo 11 hodiny a jeho "ranná" hygienická očista mu trvala skoro hodinu. Približne o štvrť na jednu teda z kempu vyrazila kolóna áut smerom na už vyššie spomínaný hrad. Cesta prebiehala vcelku normálne, teda až po tom, ako sme sa na ceste zoradili do ucelenej kolóny. Jednotlivé vozidlá totiž kemp opúšťali približne v dvojminútových intervaloch, to podľa toho ako sa kompletizovali jednotlivé osádky. Bezpečnosť kolóny občas narušoval dym z môjho diesláka, ktorí značne vadil vozidlám idúcim za mnou a permanentná jazda v protismere Rada, ktorý 170 koní svojej alfy hnal aj proti oprotiidúcemu autobusu s ľadovým kľudom. Tesne pred odbočkou z hlavnej cesty na cestu vedúcu na hrad som takmer spôsobil kolíziu, lebo Ssany aj Roj sa na mňa lepili ako teplí bratia a v 80km rýchlosti sa na cestu širokú zhruba 4 metre proste trafiť nedá, tak som jednoducho neodbočil.
      Jednako, nech bolo, ako bolo, šťastlivo sme sa dostali na hrad. Posledných 200 m sme síce museli vyšliapať po svojich, ale to nám na eláne neubralo. Ba naopak, rozhodli sme sa namiesto návštevy pridruženého hostinca absolvovať prehliadku hradu. Pri pokladni najskôr úradoval Roj, ktorý sa najprv snažil vybaviť skupinovú zľavu a keď sa mu to nepodarilo, pokúšal sa vybaviť aspoň zľavy pre dôchodcov a invalidov. Keď ani s tým nepochodil, museli sme si kúpiť lístky normálne. Niektorí s pokladníčkou vybabrali, keď sa im podarilo na zamestnanecké preukazy dostať študentské zľavy. Medzitým Benik s Rojom špekulovali, ako sa asi dajú spustiť mohutné mreže na vstupnej bráne. Po úspešnom zakúpení vstupenky, kedy na popud toho, že Roj mal na vstupenke číslo 68 (číslo jeho dresu), Coffey začal zmätkovať a prehadzovať ľudí v rade pri pokladni, aby sa jemu ušla vstupenka s číslom 77 (číslo jeho hokejbalového dresu), sme sa psychicky pripravovali na prehliadku čítaním Návštěvního řádu. Viacerí z nás zistili, že na prehliadku nemôžu ísť, pretože "zůčastnit sa prohlídky není dovoleno osobám v podnapilém stavu." Nikomu to ale nevadilo.

Beník, Suter a Roj vyjednávají u okýnka slevu, ostatní je s napětím sledují :-)

Keď medzi nás prišla veľmi milá sprievodkyňa, slečna Petra Beránková, ešte netušila, čo ju čaká. Rýchlo to ale pochopila pri prvej zastávke hneď u vstupnej brány, keď ju počas výkladu prerušovali poznámky a otázky OHFákov ("Kdy že to bylo?" – otázka od Ady na nejaký letopočet približne minútu po jeho uvedení). Podobné poznámky a otázky sprevádzali sprievodkyňu počas celého výkladu. Uvediem zopár príkladov z mojej blízkosti (by Suter a další):

A. pri hradnej Zázračnej studni:
- podľa výkladu sprievodkyne mala voľakedy studňa hĺbku zhruba 80m. Voda v nej bola zázračná a spôsobovala to, že keď bola do nej vhodená žena neverná, okamžite sa utopila, keď však do nej padla žena verná, ostala na hladine.
- poznámka z okolia: chcel by som vidieť tú osobu, ktorá by prežila 80-metrový pád do vody :-)))
B. v hradnej zbrojnici
- sprievodkyňa hovorila o náhubku pre ukecané ženy
- moja otázka: Vyrába sa to sériovo niekde aj dnes?
C. pri jedinom zachovanom hradnom záchode sa po sprievodkyni viacerí dožadovali možnosti jeho použitia
D. pri príchode do archeologickej a zoologickej expozície pri pohľade na čiernu lebku viacerí ohromili sprievodkyňu názorom, že pochádza z černocha
E. pri obrovských otvorených knižných archívoch bol podaný podnet na vyhľadanie stránky OHF
F. pred prechodom miestnosti s poznámkami o venerologických výskumoch:
- sprievodkyňa nás upozornila, aby sme si všimli na stene tablo, na ktorom boli zaznačené príznaky a postup choroby v treťom štádiu sifilisu
- moja poznámka znela: "Vidíte, ešte dobre, že sme sem išli!"
Po tejto mojej poznámke sa Roj so Zuz mierne zarehotali a Roj mi oznámil, že som pre OHF obrovským prínosom, lebo ja sa na howado nehrám, ja ním skutočne som :-)))
G. pri posteli, kde podľa sprievodkyne spávali dámy v polosede, aby si nezničili vysoké barokové účesy, som po oznámení, že práve v tom období vznikli známe ženské "drbátka", odkiaľsi začul poznámku, že to boli predchodcovia dnešných vibrátorov
H.Hned na začátku: "Kdy že to bylo?" - otázka od Ady na nejaký letopočet približne minútu po jeho uvedení
I. kdosi.."To to ti vyjde levně".. JCB stál nebezpečně blízko u vzácných obrazů a ptal se jaká je jejich hodnota.. že prý nevyčíslitelná
J. měli jsme jít nahoru po schodech a zahnout doprava... "to je ta ruka, kterou píše...ale já píšu vemi deseti.."
K.Matko..vyšel právě z hospody na hradě a říká: "Oni na ma pozerali, ako keby ma nerozumeli"...poté jsme zjistili, že Matko si chtěl koupit Tic-tac... kdosi mu navrhl, že česky se říká "hodinky"...
L....slečna průvodkyně ukazovala na široký rodokmen nějakého šlechtického rodu...kdosi:  "Seznam OHF"...
M...po příjezdu z hradu, Clouseau se sklonil ke svému psovi a začal zpívat.."Ahoj, rád tě vidííím, jak jéé ? Dneska těžko pokecáme..." :-)
dál mě další nenapadají, snad jen Matkův Stenlykap

      Takto by sa dalo pokračovať, ale nestačil by na to celý index OHF.

Mishanek, Clouseau, Qjeták, Shanahan, Dafi, Zuza, Roj, Matko a Suter v Místnosti OHF na hradu Buchlov

      Zopárkrát sme sprievodkyňu prekvapili aj svojimi pohybovými schopnosťami. Začalo to tým, keď som sa v textilných papučiach korčuľoval po dlažbe pozostatku hradnej kaplnky z 13. storočia, pokračovalo tanečnými kreáciami JirkuCB pri veľmi vzácnych obrázkoch, ktorých cena je vraj nevyčísliteľná (sprievodkyňa sa po tomto pri pohľade na naše hokejové dresy snažila zaskočiť JirkuCB otázkou, či to takto ťaháme už od finále, na čo sme ju zaskočili odpoveďou, že áno) a končilo to v egyptologickej miestnosti, keď nám sprievodkyňa ukázala na čierny otvor a povedala, že z tohto otvoru podľa povesti vychádza na svoju prechádzku Čierna pani Buchlovská, a v tej chvíli z neho vyšiel Mishanek.
      Na záver prehliadky sme sa ocitli na rozhľadni hradu Buchlov, kde Rado začal odo celého okolia hulákať útržky pesničky Bič boží. Viacerí uvažovali, čo by to asi urobilo, keby tak skočili dole a ostatní nahovárali sprievodkyňu na spoločné foto. Proste pohodička. Dolu neskočil nakoniec nikto, aj Radovi už došiel dych aj s Bičom božím a pridruženými červami a spoločné foto sa tiež podarilo zrealizovať. Nastal záver prehliadky hradu Buchlov. Pekne sme sa sprievodkyni poďakovali a odchádzali sme. Samozrejme, že niektorí sa s ňou chceli rozlúčiť aj bozkom a výmenou adresy, ale ona bola proti. Tak som sa jej pre istotu opýtal, či môžeme prísť aj o týždeň. Odpoveď bola kladná, ale s poznámkou, aby sme dali dopredu vedieť, aby si zobrala dovolenku.

(Velká fotka (1000x600, 85 kB) je TADY.)
Na nejvyšší věži Buchlova: zleva Bixente, Clouseau, v pozadí Špinldák, s parohy Zbycho, za ním Faninka, v dresu Zuz, a dále Woman, MCB, s méně vyditelnými parohy Roj (to je paradox :-)), Suter, Rado, Shanahan, Dafi, RTD, Qjeták, Beník, slečna průvodkyně Petra Beránková. Dole zleva xRadis, Honza, za vlajkou Mishanek, Matko, Coffey a Kadlec. Za foťákem si domyslete JCB.
      Nakoniec to všetko dobre skončilo. Po prehliadke sme v hradnej krčme objavili Chvili a Sculla. Cesta na kemp bola ešte viac nezrozumiteľná ako cesta na hrad. Niektorí išli na futbal do Uherského Hradišťa, mi ostatní sme upaľovali do kempu. Ako zázrakom tam každé auto išlo inou cestou. Proste nádhera.
      Čo dodať na záver? Snáď len jednu úvahu. Na začiatku výkladu nás slečna Beránková upozornila, že hoci bol hrad niekoľkokrát dobývaný, ani raz nebol dobytý. Mám taký silný dojem, že OHF v sobotu 20.5. zmenilo tento historický fakt. Už sa teším na budúcoročný zraz na Velehrade, kedy si snáď exkurziu na hrad Buchlov zopakujeme a slečnu Beránkovú, už ako starú známu, budeme požadovať na ďalší, tentokrát už rozšírený výklad.

Zájemci o seriózní informace o hradě nechť zabrousí na stránku věnovanou Buchlovu, kterou nalezl Špindlák. Feďo díky!!

---

Všechny fotky pořízené JirkouCB jsou na jeho sajtě - www.volny.cz/jirkacb/akce/velehrad/velehrad.htm

Velehrad [Velegrád/Wellehrad] dva tisíce

(fotky z maxiččina digifoťáku - fotil většinou Coffey)

Kompletní soupiska z Velehradu:
Bixente, Faninka, Jituš, Women, Chvili, Zuz, Lucka, Roj, Big M, JirkaCB, MartinCB, Ada, Benik, Suter, Matko, Sany, Oggi, xRadis, Coffey, Špindlák, Qjeták, Scull, Kadlec, RTD, Shanahan, Rado, Mishanek, Clouseau + pes + kámoš Honza, Dafi, Zbycho, Libor, Dark + 5 uživatelek externetistek

Shakespeare Zbycho :-)

S odstupem času, přesně jednoho týdne se vracím ke srazu na Velehradě. A to když jsem se dozvěděl že každý nováček OHF by se měl ke srazu nějak vyjádřit. Jde-li o nějaké společné akce, ve společnosti druhých nejspíš mlčím. Až doma mě napadné co a jak řící? Moc bych chtěl najít partu lidi, se kterýma bych si rozuměl. Ale jak jí najít, když to těm lidém ani nedokažu řící?
Někdo nazvál Velehrad za zlom v historii OHF a Velehrad je v historii nějak tež stotožnováný jako hlavní město Velkomoravské říše a jako sídlo arcibiskupa a věrosvěsta Mětoděje okolo roku 855. Autokemp v udolí Salašského potoka tak dobře zapadnul do historie OHF.
Tak jako i hrad Buchlov původně kralovský hrad založený v první polovině 13.století, jako hrad na ochranu obchodní cesty přes Chřiby. Těď v sobotu jsem byl v divadle na představení Sen nocí svátojanské Wiliama Schakspera je to hrá, jejíž děj je moc rychlý, ale její vyznám si lze různě vysvětlít, třeba hořce, neboť lyrika je ironií všecho.
Hra spěje rychlé od zasnoubení milenců na kralovském dvoře, které je hlavním obrazem děje ale zarověň toď prolog a epilog všeho. JAK skončí se ta komedie dell´arte? Teď myslím ta Velehradská story OHF, kde by i ROJ mohl být kníže OBERON-vládce Elfů, kde já, Zbycho bych mohl býti PU! KEM-skřítek a blázen zarovéň. Byl bych ROJOVÁ druhá ruka na divadle světa ale byl bych i ten člověk, který to všechno popleté, tak nějak všecko jako i tu barvu střechy ať už červená, zelená či modrá.
Jak cesta naše dlouhá a pod nohamá tenký je led a jak velké riziko vztahu - ať to nenaruší další srazy! Jak křehké jsou duše uživatelské! Teď temný les u Velehradu se mění, teď je to ta divadelní scená na dvoře divadla, když si ze Shakespeara čteme. Slunce je kulisák staví tam kulisy a z okna nám nadává OHF-ák, jakysi to Libor ve společenské místností zamknutý kleje.
A Shakespeare dostává nové dimenze, není tu opony ani publika, tady se nekřiči a ani nevzlyká. Když na hodinkách už velká ručička dohnalá malou a hodiny na věží už odbilý půlnoc. Pojďme už do postele! Ať nejme sami milencí mezí milencemí, ať nejsme sami spiklencí! Půlnoc toď hodina duchů, tak pojďme spát. Aby i zítra pokračovál naš sraz, aby i člověk nevyspaný nezaspál po tak uspěšné noci hrad Buchlov. Když ještě pár takových noci a divadlo na koncí světa bude víc něž uspěšné.
Tak prima kůs to dneska hrálí. A ještě ať někdé v dalce zařvé LEV, ať VLCI zavyjou na měsíc a pak, když už usné i ROJ a s ním celé OHF, když už i z komína poslední jiskra letí, když pod Buchlovem zahouká SOVA, ať její hlas probudí všecky duchy a v místností, kde ležela mumie, ať i černá paní ožíje. A pak až se změníme v řadu starcu, třesoucích se pár bezzubých lidí, aby i naší vnucí jezdílí dál na srazy OHF a ať potáhnou po Velehradě tu naší káru dálé.

Zbycho.

Faninka #105 popisuje vnější okolnosti :-)

Sraz to byl sice "už" druhý (takže nejsu už nováček), ale zanechal ve mě stejně skvělé pocity jako by to bylo poprvé... Sepsala jsem spíš svoje zážitky okolo, protože o srazu a o dění na Velehradu napíšou jiní a lépe.....Takže jestli Vás zajímají mé osobní zážitky, s chutí do toho ..... (omlouvám se, že je to tak dlouhé)

NA ZAČÁTKU BYLO ...
Měla jsem mít rozum ... neměla. Podlehla neodolatelným hokejbalistickým očím a zúčastnila se jejich divoké a nezřízené pitky. Podle toho to taky druhý den vypadalo - slabá vůle, to je prevít. Tak to byl čtvrtek 18. května. Místo abych se se připravovala na svůj první pořádný sraz - měla jsem problémy s vlastním přežitím.
V pátek jsem živořila až do 16,00 hod. kdy mi jela šalina ČSAD do Prahy. Vidina známých tváří,Morava - vysílala mozku elektrické podněty, aby dál fungoval. Je nesmírně zajímavé, co člověk nestihne během 10minutové cesty na aut. nádraží a na co nepřijde - odhalí 5 věcí (životně důležitých), které zapoměl zabalit do torby a přijde na 5 zaručeně bezvýznamných věcí, které váží min. 30 kilo a bez kterých by se opravdu, opravdu obešel. Vynadala jsem si, ale co - čekají mě příjemnější věci !

ZKOUŠKA PRO OTRLÉ
To vše šlo překousnout - pak však přijela Karosa. Během cesty do naší metropole jsem děkovala na každém 1,5 kilometru, že jsem pohodář a ne psychopat. Jízda prostředkem ČSAD byla tradičně líbezná - lidé se tlačili, šťastnější seděli, méně šťastní stáli, někteří dokonce čouhali i z okýnek. Prostor busu připomínal děštný prales, vytvořilo se tam několik vegetačních pater:
a) zemní část u podlahy do 1 m - zde se nedalo dýchat, nepronikalo tam světlo, ale zato člověk "seděl"- to jsem sobecky zabrala JÁ (byla jsem nejmenší a nejrychlejší). Protesty ženské, které jsem trůnila na nohách, jsem nebrala, řkouc - "Paní, svět je krutej.... silnější přežívá... kdyby jste chodila na hokej, znala by jste to - to je zákon tribun." Vzala to jako správná svazačka. Ale stejně mám takový divný pocit, že jí ta stokilová bichle (knihy na Buchlově byly proti tomu časáky), kterou četla (nemusela být až zas tak sečtělá) a která mi několikrát během cesty přistála na hlavě nevypadla nechtíc.
b) kapitalistické patro - to byli všichni sedící a optimisticky se tvářící bezohlední cestující na sedadlech
c) patro fyzicky zdatných a otrlých - stojící, přepadávající přes sedící a přeze mě, zkrátka Ti, kteří se rozhodli cestu ustát (mnozí neustáli...)
Když jsem v Praze vypadla z vozidla, líbala jsem chodník a děkovala Alláhovi, Buddhovi a Santa Klausovi, že jsem přežila.

VZHŮRU NA BĚLEHRAD
Na busáku na mě čekal XRadisek, Ssany a zbytek osazenstva auta a já v očekávání věcích budoucích na všechny útrapy zapoměla. Cesta proběhla v pohodě a zvedající se kopce, zeleň (ne, že bychom jí na Jihu neměli) a naše stále se zlepšující nálada dala tušit, že jedeme správně. Mimochodem, Ssany, díky !

VYCHYTANÉ MÍSTO S VYCHYTANÝMI ČÉČAMI
Rojíček, Zuz, pár broučků, které jsem neznala (vlastně spíš by se dalo říct, že jsem znala 5 lidiček a zbytek jsem netušila).... I když jsem po čtvrtečním seznamovacím večerem s metlou lidstva musela v pátek pít pouze Dobrou Vodu z Nových Hradů (která mimochodem vůbec není dobrá) - královsky jsem se bavila. Celý večer jsem bedlivě vše pozorovala a užívala si uměleckých zpěveckých vstupů Roje, smála se na všechny strany, debatila o Vítkách, o Třincu, pochytila pár valašsko-polsko-třinecko výrazů. To se prostě nedá popsat, to se musí zažít. Předvedla jsem se však jako absolutní barbar, protože jsem spala až do oběda a určitě jsem přišla o spoustu zajímavých a podnětných věcí ..
Krátce se zmíním o výletu na hrad Buchlov - myslím si, že toto téma bude na stránkách rozebráno až na kost - mě to prostě taky nedá. Špatně se mi o tom píše, protože když na to vzpomínám, ještě teď mě bere křeč smíchy . Myslím si, že už OHF nefiguruje v děsivých snech jen Vovkovi a jeho hic partě z NOVy, ale od jisté doby jedné nevinně vyhlížející paní průvodkyni. Její výklad mě velice zajímal, ale jako rozenej psycholog jsem se jala sledovat její myšlenkové pochody - nebylo těžké poznat, co se jí honí hlavou po setkání s námi (tiky, koulení očima, podivné úsměvy..) - místy mám výpadek, protože jsem se několikrát udeřila při chechtu (nekontrolovatelný záchvat smíchu) hlavou o zeď (třebas když někdo zahlásil, že hradní mumie vypadá jako Čechmánek). Když jsme stoupali na rozhlednu, zvolala do davu, že nikdo nemá skákat dolů - tak to už hovořilo za vše.

KRUTÝ ODJEZD
Bohužel sobotní večer a nedělu popsat nemůžu, protože to už jsem byla hóóódně daleko. Svůj slavný odjezd jsem oplakala - "Rado, příště mě k té lavičce přivaž !" Jihočeši - Jirka CB, Martin CB a Woman se nabídli, že mě hodí až před barák. Ale musela jsem oželit 1 a 1/4 dne společnosti broučínků. Já fakt jinak nemohla, já musela - vidina další cesty nějakým prostředkem ČD nebo ČSAD v neděli byla naprosto nemyslitelná. Víte jak špatně se tam dole na podlaze busoše dejchalo? UFF. Při odjezdu projevil svůj skvělý smysl pro humor a pro dramatičnost kočí Jirka CB. Zatímco já jsem si užívala na svém klíně váhy vítkovického fanouška (Rado, rozchodila jsem to), Jirka CB nabral vítr do plachet a odjel i s mým báglem. Udiveně jsem pozorovala mizející auto na obzoru, které se nevracelo a nevracelo. Zde se OHFáci projevili jako správní kamarádi - někteří se mě jali vítat na srazu a zbytek se smál. Rado se projevil jako gentleman, odvezl mě k autu (Budwaisáci čekali na parkovišti, tuším v Buchlovicích) a jal se mě vyměnit za sud piva. Ke cti mu je, že mě třebas nechtěl vyčejndžovat za nožičku klobásy nebo párku. Za zmínku ještě stojí to, že jsem se za ten "joke s odjezdem" Jirkovi a Martinovi CB pěkně odvděčila. V hospůdce ve Velké Bíteši jsem si poručila sóju po Sečuánsku, nad kusem PVC si zamlaskala a tím jsem zbytek posádky dokonale a spolehlivě odrovnala (doufám, že Vás jsem teď neznechutila?)
Po příjezdu do mého rodného města jsem byla tak strašně zmatená z návratu do "normálního a všedního" života, že jsem se nechala vysadit na druhém konci města než bydlím a zmatená jak lesní včela jsem čekala 10 minut na aut. zastávce. Když mě mama doma uzřela, podala mi první pomoc (víno) a já slzu žalu utopila v kapce (min. 2 sklenice - pozn. mamka) dobrého moku.
Kdo nebyl, přišel o BIČ BOŽÍ - bylo to KOŽÍ.

Tvůrčí kolektiv Dafi + Zuz:

 Díky Jituš "od plotny" a Radovi a jejich ochotě mne vyzvednout v Přerově se mi podařilo dorazit na Velehrad již v pátek (všichni dorazili OK, jenom Zbycho měl problémy, protože na Suterově prospektu byla střecha recepce zelená, kdežto aktuálně je červená - pozn. Zuz). Po příjezdu nás přivítal Roj se svým typickým (???) úsměvem na tváři.  Než jsem stačil udělat kolečko na seznámení se všemi přítomnými, přiřítila se ke mně postava ve vsetínském dresu a podávala mi lahváče. Mok (xR ho označil jako "druholigové" pivo) nesl název "Krakonoš" - byl jsem doma. Byl to Qjeták.
    Po ubytovaní se rozběhl vír zábavy. Čepoval se budvárek, který dorazil spolu s jihočeskými OHFáky.  Hudební produkce se ujali Roj s Qjetákem (výstižnější by bylo říct, že řvát a bušit do elektrických kytar začali ti dva) za přispění sboru OHF (těch, kteří ten řev snesli). Srazoví nováčci absolvovali seznamovací kolo v místním bufetu při Ginu, Vodce, Fernetu (jistěže Roj chtěl nováčky opít - pozn. Zuz). Beníkovi moc chutnala dršťková (jídelníček byl pestrý. Jeden den dršťková, druhý gulášová, xR se živil především chlebem s paštikou [a pytlikovými polévkami Vitana - pozn. xR] a zvlášť hladoví jedinci jako Roj, Jituš, já, Big_M, Lucka prchali do přilehlého UH na kulturní večeře).
    Ani nevím jak, znaven únavou jsem se přesunul do chatky a uložil se nad ránem ke spánku. Ranní ptáčata vstávala již v 6.00 a přemýšlela, kdo je zamknul ve společenské místnosti, kde trávila noc (Libor luštil záhadu zamčeného pokoje, kdy dal klíče do opatrování Darkovi, zalehli a ráno tam byli zamčení a klíče fuč). Obdivoval jsem Adu a Darka, kteří již v 8.00 řešili problém databáze hokejistů, která by se měla umístit na web. Snídalo se za asistence Alkiho, který se najedl snad nejvíce (Alki je vlčák-plyšák, OHFáci menšího vzrůstu na něm můžou jezdit a jemu to absolutně neva).  V sobotu ráno dorazil zahraniční zájezd ze Slovenska: Suter a Matko. Suter vypustil čtyři poštovní holuby, načež Beník poznamenal, že právě odeslal čtyři SMSky (Beník furt do Slováků rýpal, vůbec bych se nedivila, kdyby mu Suter dal do zubů, ale Suter je míru- a kytarymilovný člověk - pozn. Zuz) Největší přehled o pohybu osob byl u Rada a Qjetáka, kteří neustále zpívali (rozumějte hulákali jak na lesy) "Bič boží". Skupina ranních ptáčat se jala vymyslet program na sobotu. Nejdříve to vypadalo na pěší dobytí Buchlova, které však nakonec neprošlo díky vzdálenosti 8,5 km (Suter prohlásil, že "cez bahno v lese něidě" a Beník se nehodlal pohnout vůbec z místa). Nakonec jsme osedlali novodobé oře a vzali Buchlov útokem (jízda auty tam byla strašná. Roj s Radem a Ssanym se v serpentinách Buchlovických hor předjížděli, až nám s Faninkou a Mishou tuhla krev v žilách).
    Při kupování vstupenek si Matko vydobyl slevu jakožto student gymnázia v Bratislavě a Coffey byl radostí bez sebe, že získal vstupenku s koncovým číslem 77 (Roj neuspěl při vyjednávání hromadné slevy ani s příslibem, že hradu uděláme reklamu na netu). Když se z ampliónu ozvalo, že návštěvníků se ujme kastelán, z davu OHFáků se unisono ozvaly tři zklamané hlasy: "To nebude kastelánka?" Slečna kastelánka a hlavně spolunávštěvníci se na hlučnou grupu v hokejových dresech dívali s obavami, které se do puntíku naplnily. (největší výtržnosti během prohlídky dělali Beník a Qjeták) Odměnou za její velkou výdrž (nakonec to nevydržela a smála se s náma, i když při vtipu při pohledu na mumii, že je to Luděk Čajka, celkem změnila barvu v obličeji) pak bylo společné foto na hradní rozhledně (Beník jinak nedal, než že tam musí být s náma). Pokud přežil ve zdraví Buchlov naši návštěvu, tak musí přežít už cokoliv.
    Po tomto kulturním zážitku jsme se na čas rozdělili. Část jela do nedalekého Uherského Hradiště na fotbalové utkání Synot Staré Město vs. Frýdek Místek (hlavně Scull, který tam v žádném případě nechtěl jet). Většina se však přesunula do kempu, kde ještě někteří tvrdili, že na fotbal určitě pojedou. Ovšem nenašli odpovídající odezvu u řidičů, kteří byli natolik vysíleni kulturou, že zahájili pivní regeneraci. Nakonec však přece jen fotbal byl přímo v areálu kempu, kdy si jej zahráli OHFáci. Nejdříve sudí proti lichým a pak Čechy proti Moravě a Slovensku. Označení pro hru, kterou jsme nazývali fotbalem, je dosti odvážné. Byla to kombinace fotbalu, hokeje, suma a jiných sportů. Excelovali zejména: Mishanek v zahazovaní šancí, které bylo z řad obecenstva doprovázeno pokřiky "Opavaaa, Opavaaa", Matko, který nadával na české spoluhráče, protože mu nepřihrávají a Suter, který naháněl hrůzu v kanadách.

Nesmím zapomenout na schůzi OHF (viz foto níže), která se týkala nejvíce Ady, xRadise, Mishanka, Roje a Sutera (schůzovali prakticky nepřetržitě, Roj neustále hledal tužku a papír a mluvili nesrozumitelně cizími slovy a zkratkami - pozn. Zuz) [eksesácká dýbejzka, relační databáze, primární klíč, PID, TID, SID apod. - pozn. xR]. Zbývající osazenstvo se bavilo při sledování videozáznamu pondělního Áčka s Rojem v hlavní roli (Misha k této příležitosti vyrobil plakát s nápisem Už nikdy Roj v TV Nova) a Snídaně s Novou, Maxičkou a Allakem.

    Zábavu sobotního večera rozproudili hudebníci (Roj, Qjeták a Suter) (Roj s Qjetákem záhy pochopili, že jestli někdo na kytaru fakt umí a má být hvězdou večera, tak oni to rozhodně nebudou. Kruh obdivovatelů se vytvořil okolo Sutera, který válel naprosto skvěle a zvládal české písničky mnohem lépe než domorodci. Zaujala mě taky plzeňská modifikace známé valašské písně, kde se zpívá "Na tebeee, Tooomaaaajkooo, zapomenúúút mooosím" - pozn. Zuz). Co se týká hudebního repertoáru, nesmíme zapomenout na českou a slovenskou hymnu (neuměli jsme její druhou sloku) a také sovětskou jakožto vyjádření soustrasti nad neúspěchem na letošním mistrovství světa. Obdiv zaslouží Jituš, která se vytáhla chlebíčky a utopenci a po zásluze získala titul "mistr provianťák OHF" (Scull říkal, že už ví, co chybělo srazu v Pardubicích).  Jiní byli zase zaujatí stolním hokejem (Roj v zápalu hry sepjal ruce k nebesům a na svou kritiku zvolal: "Co jsem to za debila?!!!…Říkejte mi Patero!!!"), kde finálem byla repríza nedávného česko-slovenského finále i se stejným výsledkem (Maťko sice prohrál 3:10, ale 5 gólů bylo vlastních a taky tvrdil, že hraje hlavně pro diváky). Hold komplex je komplex.
    Budíčku se v neděli ráno ujal Rado, který svým libuzvučným hlasem všechny probudil (řval pochopitelně Bič boží, co jiného). Asi nejvíce z toho byl "nadšen" Scull, který šel spát v 5:30. Postupně se všichni účastnici rozdělili do aut a rozprchli se do rodných míst (do poslední chvíle xR s Coffeym hráli tenis a pak podlehli stejné posrazové depresi jako všichni ostatní).

75 fotek v kupě:
prohlížení na webu. Zabalené do dvou osmikilových zipů: vel00a.zip a vel00b.zip.

Další reportáže a fotky z Velehradu jsou zde.
 

Reportáže z akcí
jakož i jednotlivé ohlasy
jsou očekávány na
xradis@seznam.cz.

Oskenované fotky
prosím posílejte POUZE
na xr-fotky@seznam.cz.