Itálie:

Dlouhá cesta k OH 2006 v Torinu

Červen 1999 – Všechny italské týmy s výjimkou HCJ Milano se rozhodly sestoupit do nižší ligy Itálie, což je „A2„ – jako u nás druhá liga. Důvody pro jejich rozhodnutí jsou finanční. Týmy potřebují udržet momentální výdaje a to v nejvyšší soutěži, kde se ceny stále zvyšují, nelze. Žádná 1. liga nebude (u nich A-liga) a žádný „scudetto„ (titul jenž je udělen vítězi ligy) také nebude jmenován. Místo toho bude zachována a rozšířena 2. Liga (A2-liga) s 15ti týmy.

Všechny týmy v této lize mají pouze jednu hráčskou výměnnou kartu, jinými slovy že hráč z ciziny nebo Italo-Američan (Kanaďan) může být v týmu jen jeden. Záměrem tohoto je ponechat na soupiskách co nejvíce místa pro rodilé Italy.

V 80.tých a 90.tých letech byl nábor dřívejších talentů a hvězdiček z NHL (jako Jari Kurri, Brad Shaw, Scott Young, Cliff Ronning, John Chabot, Kent Nilsson, Gino Cavallini..) a italsko-kanadských hráčů střední úrovně jediným možným způsobem, jak zlepšit kvalitu a úroveň hry. Italo-Kanaďani jako Mike Rosati (pozn. Rosatimu vstřelil na letošním MS v Petrohradě Petr Buzek svojí první reprezentační branku :) ) pomohli získat Itálii 6. místo na MS ’94 (konané shodou okolností v Itálii, ČR se umístila na 7. (!) místě).

Soutěže, konané za mořem pro nábor lepších hráčů do Itálie, ohromně zvýšily výdaje klubů.

Finančními problémy sužované HC Milano přestalo fungovat v r. 1992, naproti tomu HC Milán (klub p. Berlusconiho) skončil své působení v r. 1996. Existence zbylých týmů byla také ohrožena nepříjemnými finančními problémy. Počet 15ti klubů v Itálii dokazuje že je pro stát příliš těžké unést více konkurenčních lig s životaschopným, talentovaným základem (schopným dokázat že úroveň hokeje v Itálii není tak hrozná).

Mezitím, co zbytek ligy sestupuje do nižší soutěže, HCJ Milano se chce zúčastnit IIHF Continental Cupu. Rozhodli se nalézt pomyslná dvířka do lepší, schopnější ligy s větší konkurencí, za účelem získat větší pozornost médií a zvýšit tak návštěvnost na zápasech. Srpen 1999 – Francouzská Elitní liga přijímá HCJ Milano jako první vstup do jejich ligy. Francouzská liga „mistrů„ (jak jí hrdě nazývají) by mohla být dobrou zkouškou pro italský tým. Úroveň soutěže je značně vyšší než v italské lize. Září 1999 – První exhibiční zápas ukázal nerovnovážnost italského hokeje. Milano rozstřílelo Asiago 10:0. Pouhých 24 hodin před začátkem Francouzské Elitní ligy vyšlo najevo šokující rozhodnutí ministerstva sportu. Ruší smlouvu s Milánem o vstupu do Francouzské ligy. První tři hry se hrají jako exhibice. Milano a Francouzská federace se dohodli na nové smlouvě, Milano tak může hrát s Francouzskými týmy ve francouzsko-italském turnaji, ale nesmí se podílet na hrách ve Francouzské Elitní lize. V tu samou dobu, Italská hokejová federace se rozhodne trošku nabrat obrátky. Aby se zvýšila pozornost vůči lize i v ní, 2. liga A2 je přejmenovaná na ligu A, znamenající že na konci sezóny tu bude již zmiňovaný „scudetto„. Změna je však pouze v názvu, úroveň ligy je stále stejně ubohá.

Říjen 1999 – Milano hraje doma druhé kolo Continental Cupu, vítězství proti Steaua Bukurešť (4:2) a Moskitos Essen (2:1) jsou následovány prohrou s Remeší (0:3). Milánské sny o mistrovství světa zde končí.

Jak pokračuje sezóna, Milano si všímá, že Francouzské týmy naprosto přehlížejí smluvené série her s Italy. Do Itálie přijíždějí pouze mladíci, aby si hokejoví veteráni mohli odpočinout a tak Milano většinu základní části vede na předních pozicích.

Na posledních 4 play-off, která se hrají v Miláně (vítěz se účastní Continental Cupu 2000) se konečně Francouzi rozhodli chovat vážněji. Kluby Rouen, Caen a Remeš přijíždějí do Milána s obnoveným zájmem vyhrát.

Po prohře s Rouánem a záslužném vítězství nad Caen potřebuje Milano porazit Remeš rozdílem alespoň 5 gólů, aby vyhrálo turnaj. Po 22 vteřinách odehraných na ledě, se tým Remeše odebírá z ledu, aby protestoval nad takzvanou „přílišnou hrubostí„ italského týmu. Francouzská federace se rozhodla přidělit pohár Rouenu.

Zpátky na italské bitevní pole, Asiago většinu sezóny dominuje, na kontě má pouze jednu prohru. Bolzano, dominantní tým poslední desítky se vypracuje na to, že drtivě porazí Asiago v rozhodujícím 5. Finálovém zápase. Bolzano je mistrem ligy a stává se tak scudettem.

Špatná úroveň hry a umu hokejistů, ochabující zájem fanoušků poslední sezónu 20. století postavil italský hokej do krize a do nucených rozhodnutí. Je nemožné pokračovat hrát hokej za takových okolností, v jakých byla právě zkončená sezóna. Vyskytlo se velmi málo drahocenných zpráv z médií a televizních informací. I tak, většina klubů souhlasí s návratem Milána do ligy a dovolením 4 hráčských karet a jednoho evropského gólmana.

V sezóně 2000/20001 bude v lize „A„ hrát a soutěžit o scudetta deset týmů – Milano, Bolzano, Merano, Asiago, Alleghe, Brunico, Val Pellice, Fassa, Renon a Vipiteno.

Cílem je vybudovat solidní, vhodné zázemí pro národní ligu bez vracení se ke „zlatému přívalu„ z bláznivých 80.tých a 90.tých let.

Zimní Olympijské hry 2006 se konají v Torinu. Cílem v italském hokeji je objevit dobré, mladé a perspektivní italské hráče, kteří by složili soutěživé a cílevědomé mužstvo na OH v Torinu.

Zahajující bule pro sezónu 2000/2001 ligy A je stanovena na 3. října 2000.

Lorenzo Pulici

(Více o milánském hokeji a stávajících problémech se dozvíte na stránkách http://www.milanohockey.com)

---

Mistrovství světa 2000 - Itálie - Mise splněna

(Lorenzo Pulici, překlad Pierce)   Na hokejové mistrovství světa v Petrohradě (skupina "A") jel italský národní hokejový tým s jediným cílem - bojovat na všech frontách a udržet se v "elitní" skupině. Tento rok byl pro italský hokej celkem náročný - před rokem opustil hokejové arény Gaetes Orlando, brankář Mike Rosati chtěl zůstat doma se svojí manželkou čekající syna, u obránce Larry Rucchin (bratr Steveho Rucchina z NHL týmu Migty Ducks) byla objevena rakovina.

Bob Nardella nemohl opustit Chicago kvůli rozjetým finální části IHL, stejně jako Bruno Zarrillo a Dino Felicetti v Německu a další, pro tým klíčoví hráči, byli zraněni. Trenér národního týmu Adolf Insam měl před sebou těžkou práci - udržet se v "A" skupině s týmem plným mladých hokejistů.

Na MS hrála Itálie ve skupině B s Rakouskem, Finskem a Slovenskem. První zápas, který hráli proti Finsku, dopadla 0-6 v neprospěch Itálie, nicméně mladý brankář Andrea Carpano se stal "hrdinou" titulních stránek místních novin díky úspěšnosti 89,66%. Po tomto zápasu se ze zahraničí vrátili Mike Rosatti, Bruno Zarillo a Dino Felicetti a tím zvedli trenérovy naděje. Druhý zápas proti Slovensku - prohra 2-6 nicméně Itálie vydržela první dvě třetiny hrát na úrovni Slovenska. Slovensko dalo tři z šesti gólů v přesilovkách a trenér se po zápase nechal slyšet, že Italský tým byl mnohem lepší než v předchozím zápase, že některá rozhodnutí rozhodčího byla namířena proti Itálii, a že jde o otázku zkušeností. Mezitím se zrodilo velké překvapení, když Rakousko remízovalo 3-3 s Finskem a Itálie musela vyhrát svůj poslední zápas s Rakouskem, aby se udržela v "A" skupině aniž by musela hrát opravné zápasy. Za obrovské týmové spolupráce Itálie vyhrála 3-0 a v "A" skupině se udržela.

Následující zápasy Itálie prohrála vysoko 2-9 (proti České Republice) a 0-6 (proti Kanadě). V posledním zápase Itálie remízovala s Norskem 1-1 a tím otevřela Kanadě cestu do čtvrtfinále. Pro Itálii to znamenalo poslední zápas a úspěšné splnění předsevzatého úkolu. Pro tento rok Italové potřebují získat několik mladých hráčů (Lorenzi, Strazzabosco, Zisser, Helfer, Gruber) k vytvoření plnohodnotného týmu a k větší spokojenosti s výsledky.

Určitým zklamáním může být postoj sdělovacích prostředků v Itálii - z největší italské televizní sítě (RAI) se hokeji věnovala pouze satelitní RAI, ostatní televizní sítě tento úspěch v podstatě ignorovaly. V novinách byla situace podobná - úspěchu italských hokejistů se věnovaly pouze některé místní noviny a z "větších" novin se mistrovství světa věnovaly pouze jedny z těch významějších - "La Gazzetta dello Sport". Zdá se, že Italové mají zájem o zprávy z takových sportů, jako fotbal nebo formule 1.