OHF - Česká televize a hokej

Zájezd na komentování televizního BULY

(HC Chemopetrol Litvínov - HC Barum Continental Zlín; 3-1)

(Penguins #66, říjen 1999)
Jak jsem byla dopředu domluvena s Michalem Dusíkem, sraz a odjezd do Litvínova měl být v 11:30 hod před hlavní branou ČT (Kavčí Hory). Před vchodem se shromáždilo mnoho lidí od techniků, přes kameramany a osvětlovače až po komentátory a samotného režiséra přenosu, přezdívaného Charlie. Na cestu byl určen mikrobus, do kterého se velmi rychle všichni naskládali.
Pak se zjišťuje, že chybí jeden z osvětlovačů a tak čekáme až dorazí. Nikdo vůbec neznervóznil, všichni ví, že s takovými věcmi se v časovém plánu počítá. Jediný problém byl v tom, že v 11:45 hod jsme v centru měli vyzvedávat Jiřího Holečka, ten nemá bohužel mobilní telefon a tak se mu nemůže zavolat, že budeme mít zdržení. Osvětlovače jsme se do dvanácti hodin nedočkali a tak se půjčuje vybavení a vyrážíme bez něho.

Sotva jsme vyjeli, téměř všichni vyndali různé noviny a časopisy a začínají si číst a ty co nic nemají si zajišťují zapůjčení a mezitím se spolu baví. Michal Dusík mě představil nejbližším spolucestujícím - režisérovi Charliemu, vedoucímu přenosového vozu Patrikovi a komentátorovi mezi lavičkami Davidu - se slovy všichni si na ní dávejte pozor ona je zástupce OHF a všechno co řeknete může být použito proti vám a může se to ocitnout na webových stránkách OHF :-))))).
Michal Dusík je velmi výřečný, a tak ho ani nemusím nijak nutit do rozhovoru či vyprávění. Začíná všem vyprávět příhodu z pátečního derby SLA x SPA (3 - 1), kdy za stavu 2 - 1, padl sporný gól do brány Ladislava Blažka. Rozhodčí požádal o konzultaci videorozhodčího, který ale místo pomalého vrácení videa o pár otáček zpět z neznalosti cvaknul rychlosvíjení a najednou byl téměř na začátku zápasu ... pak se snažil najít danou situaci a pořád si dokolečka prohlížel Blažka jak se občerstvuje, pak to vrátil a pustil si znovu to samé, trvalo mu téměř 10 min než našel hledaný okamžik. No aspoň tento pan videorozhodčí se zeširoka obeznámil s ovládáním videa :-)))).
Pak se znovu vracíme k iBuly a článku, který jsem napsala a osobně mi vysvětluje co a jak .... nebudu to tu znova rozebírat, jen chci ještě jednou Michalovi Dusíkovi říci, že ho plně chápu! Povídáme si o NHL, jak si vedou naši kluci, přes to se dostáváme k tomu, že i on hraje hokej na Smallworldu. Tým má složený pouze z českých hráčů (tak jak jsem to na začátku chtěla i já :-)) ) Nechal se zařadit do nějaké náhodné divize a v současné době se pohybuje okolo 30 tis pozice ze všech. Po návrhu, ať se přeřadí do divize OHF namítá, že v současné době nemá na SWH vůbec čas,
"Od začátku kdy to začalo jsem nestihl ani trejdovat, udělal jsem snad jediný trejd a já nechci být poslední v divizi OHF, abys ty byla aspoň předposlední. :-)))"
Loni hrával i basketball na smallworldu a nevedl si vůbec špatně, celkově se umístil cca na 300 místě a to začal asi o tři týdny později. Je známé, že v NHL fandí Torontu, tak se ptám, zda fandí v naší ČTELH Slavii, když za ní hrával.
Namítá: "Ne nefandím, já ve Slavii končil s aktivním hokejem, nebyl to jediný tým, za který jsem kdy hrál. Nefandím v naší lize nikomu, mám spousty kamarádů ve všech týmech a tak nejde fandit určitému týmu ... opravdu nemám žádný tým, kterému bych fandil."
Pak se ho David Soeldner ptá na nějakou novou PC hru, zda už ji hrál. Odpovídá, že neměl v poslední době moc času, takže bohužel ještě nemohl pořádně zapařit. Začínají spolu rozebírat, jaké hry jsou dobré a na jakých počítačích se nejlépe hrají. Je vidět, že se jak v PC hrách, tak samotných PC moc dobře vyzná. Dělám si legraci, že už chápu proč svojí prácí a potažmo i iBuly nezvládá. když celé dny pouze paří u počítače :-))) ....
Pak se mu do rukou dostává Sport, kde se po přečtení článku o derby znovu krátce vrací k Růžičkovi. Byl prý neuvěřitelně výřečný, to se mu za celou dobu jeho komentování nestalo, aby mu na tři různé otázky odpověděl třemi různými odpovědmi. :-)
Dále probíráme tolik diskutované přesunutí vysílacího času na sobotu. Znovu opakuje pro a proti. Všechno si lze přečíst na stránkách iBuly, kde se k tomuto tématu vyjadřuje. Jen co tam nestojí je, že navrhovali klubům a svazu, aby hrací dny 1. DZ ligy byly třeba sobota a pondělí. Kdyby se jeden sobotní zápas odehral v brzkém dopoledni, možná by přišlo o pár diváku méně, ale v Buly by mohl být hned sestřih a aktuální výsledek, lidi by se začali zajímat. A ponděli? V pondělí se nehraje žádný sport. Měli by spoustu místa jak v televizním zpravodajství, tak v úterních novinách. 1. DZ liga by se tím mohla mnohem lépe zviditelnit a lidé by o ni začali projevovat větší zájem. Klubům se to i zamlouvalo, ale nakonec při hlasování zvítězilo to, že některé týmy mají hráče na střídavý start a tím, že se budou krýt hrací dny, nebudou moci tyto hráče využívat... Myslím, že je to velká škoda.
Dále se prý v zákulisí hovoří, že by se zrušili pevné hrací dny a bylo by to jak v Americe, ale zatím se všichni bojí vyslovit to nahlas. Vzdálenější kluby by si mohli naplánovat třeba tři zápasy v pěti dnech ve vzdálených klubech, ušetřili by si s tím spousty cestování a tím i finančních prostředky. Největší negativum by asi bylo, že by v ochozech ubylo fanoušků. Skalní fanoušci si vždycky zjistí, kdy jejich favorit hraje, ale ostatní by asi ztráceli přehled, záleželo by to pak na informovanosti týmů. No máme se do budoucna nad čím zamyslet. V NHL to tak funguje dobře, tak proč by se to nemohlo také vyzkoušet u nás?

Cesta utekla velmi rychle a my vystupujeme před litvínovským stadiónem. Na místě je už dávno technické zařízení. Všichni se odebírají na hromadný oběd do místní restaurace, kde už mají pro všechny připravenou polévku a smažený řízek s bramborovým salátem. S Michalem Dusíkem si přisedáváme ke stolu pana Jiřího Holečka. Michal mě opět představuje a upozorňuje, že vše co řekne může být použito proti němu :-)))). Obsluha se ptá, co si dáme k pití, pan Holeček nezaváhá a objednává si jedno pivko, Michal Dusík na chvílí zaváhá, nakonec řekne také jedno pivo. Pak se na mě podívá a říká no tohle asi pěkně schytám na OHF.
Všichni se tomu zasmějeme a v tu chvíli volá Roj, abych mu řekla něco, co by už mohl dát na stránky, v tu chvíli mě napadlo jediné .... :-))). Během jídla si Michal Dusík začíná počítat statistiky. Stěžuje si, že neměl čas si je dopředu na počítači připravit.
Pan Holeček si se zájmem prohlíží aktuální statistiky brankářů. Pak se zamýšlíme nad výkonem Petra Břízy. Myslel si, že bude velkým přínosem, ale zklamal ho. Když odcházel, byl vynikajícím brankářem, vypadá to jako by v Německu zakrněl a začal zaostávat za ostatními brankáři. Ale jeho plus je, že je stále lepší než byl Milan Hnilička. Pak se zamýšlí nad Martinem Pruskem, lituje, že se mu před 2 lety někdo pořádně nevěnoval, že to byl obrovský brankářský talent, ale teď se propadá do průměru. Diskuse nad brankáři končí konstatováním, že v současné době je naším nejlepším brankářem je Ladislav Blažek, ale ten už má svůj věk. Neuznává ani Romana Čechmánka, ten z jeho a nejenom z jeho pohledu neumí chytat, těží pouze ze své postavy.
Pak se rozebírá sesazení Pavla Richtera z postu trenéra HC Sparty Praha. Michal Dusík už prý týden před sesazením se ho ptal jestli se vrátí na komentátorské stanoviště a dával mu na výběr, které zápasy by chtěl komentovat. HC Sparta Praha ten zápas vyhrála a tak se sesazení posunulo o týden. Dále se znovu vracíme k Vladimírovi Růžičkovi.
Děláme si legraci, že v pátek konečně začal hrát, protože po navýšení platu se konečně uzdravil, pak si vybral trenéra, kterého chtěl mít za sebou a při zápase dával Josefu Beránkovi z ledu pokyny pro hráče a ten je "tlumočil" dál. Pepík Beránek by mohl uspět, protože má na svojí straně to nejdůležitější v týmu HC Slavie Praha :-))).

Po obědě se přesouváme do místního Fitness centra, které se stává dočasným útočištěm ČT. Snad úplně všichni si zde objednávají kafíčko a k tomu nějakého panáka. Čekám, jak zareagují komentátoři. Ti všechno odmítají. Říkám jim, že přede mnou se bát nemusí a na to dostávám odpověď, že to není mnou, ale po alkoholu se hodně špatně artikuluje a člověk je přeci jenom tím alkoholem omámen, a to si nemůžou dovolit. Pak si Michal Dusík začne se všemi zúčastněnými domlouvat jak bude vypadat základní představení týmů. Už to má všechno v hlavě. Za stranu Litvínova je vše naprosto jasné. Robert Reichel, propočítal si k tomu
statistiky, jak si tým vedl bez něj a s ním, takže úvod bude zamyšlení nad tím, jestli návrat Robert
Reichla pomůže k hernímu klidu Litvínova nebo ne.
Na straně Zlína je také jasné o čem se bude hovořit. Jeden z brankářů je zraněn, takže se diskutuje, zda nastoupí Richard Hrazdíra, který je v týmu "dvojkou" nebo mladičký Petr Tuček, který debutoval loni právě na ledě Litvínova a zápas tenkrát skončil 0 - 0. Volá to do pražského studia Robertu Zárubovi, aby si zatím připravil, o čem bude mluvit on, a aby se to pojilo k těmto úvodníkům. Posléze se domlouvá i s Jiřím Holečkem a rozdělují si otázky a odpovědi. Pak už se přináší Zápis o utkání a Michal Dusík se domlouvá s technikem na soupiskách a nejdůležitějších statistikách, aby si mohl připravit informativní titulky.

Čas mezitím zase tak rychle utekl, že už je 16.00 hod a komentátoři se přesunují ke střídačkám, kde se budou úvodníky předtáčet. Ještě předtím mizí Michal Dusík a Jiří Holeček v kabinách trenérů a snaží se zjistit taktiky týmu. Domlouvají se rozhovory s hráči obou týmu. Za Zlín Petr Čajánek nedělá žádné problémy, za to Robert Reichel jako zástupce Litvínova odmítá rozhovor předtočit před rozbruslením, slibuje, že snad po něm.

Hned se diskutuje nad tím, jestli se to do startu Buly, stihne zpracovat, ale ujišťují je, že Reichel chodí z rozbruslení dříve, takže by to neměl být až takový problém. Ale pro jistotu se do kamery nikde nikdo nezmiňuje, že s ním bude rozhovor. Připravuje se nasvícení na rozhovor, když se zdá vše hotové, tak vysvitne sluníčko, takže se přehazují barvy, aby nebyli moc přesvětlený.
Začíná se točit. První část úvodník Litvínova se povedl napoprvé a Robert Záruba v pražském studiu pokračuje, děla několik chyb, takže musí svůj výstup zopakovat, konečně se mu to podařilo. Nutno podotknout, že tyto vizitky se ze začátku sezóny dělali živě, ale bylo moc velké riziko, že komentátoři se pak nestihnout včas přesunout na své stanoviště, nebo byli natolik udýchaní, že to ve vysílání pak bylo slyšet. Takže se zase vrátili k předtáčení. Mezi tím, si pan Jiří Holeček z malého taháku, který si předtím připravil čte statistiky zlínských brankářů, aby neudělal nějakou chybu a už začínají točit úvodník Zlína. Také se povedlo na poprvé. Všichni zvednou palec nahoru a jsou rádi, že se jim to povedlo a mají to za sebou.
Mezitím, už začali hráči chodit na led, takže se kamera rychle přesunula k reklamní ceduli, kde David Soeldner natáčí rozhovor s Petrem Čajánkem. Michal Dusík se zatím s Jiřím Holečkem přesunují na komentátorské stanoviště, kde už mají připravený sluchátka. Provedla se krátká kontrola zvukového spojení, že se všichni na různých pozicích slyší a začala malá příprava Michala Dusíka na komentování. Podle soupisky si na předem připravený přehledný papír vypsal pětky obou týmů. Když si normálně stačí tuto přípravu udělat v klidu v kanceláři, tak ji má vytisknutou z počítače a u každého hráče má vypsanou základní statistiku typu, váha, výška, věk, počet odehraných zápasu a kanadské bodování.

Pak jsme ho na chvíli vyrušili, abychom mohli s Gintomikem a Philou (kteří se přišli podívat) udělat historické foto a zas jsme ho nechali pracovat. Na můj názor vyndal až moc málo papíru s informacemi.Vždycky jsem si myslela, bůhví co všechno tam nemají a v čem při vysílání vyhledávají informace. Michal Dusík si pouze vyndal Ročenku ledního hokeje, a pak pár statistik vytisknutých z hokejového světu.

Byla to jen aktuální tabulka, kanadské bodování hráčů a statistika brankařů. V kabině se nachází ještě speciální televize, na které si můžou zvolit, zda se chtějí koukat na záběry co vysílají oni z Litvínova, nebo co běží přímo ve vysílání. Zde také potom vidí opakované záběry.

Na předem dohodnutý signál, tj., že Michal Dusík začne mluvit, že se schyluje k začátku zápasu, to slyší ve sluchátkách David Soeldner, který stojí mezi střídačkami, ten mávne na rozhodčího a ten vhodí úvodní buly, začíná zápas. Komentování jako takové snad popisovat nemusím, to každý kdo někdy koukal na televizi slyšel. Jen podotknu, že Michal Dusík ani Jiří Holeček na sebe nemusí dělat žádné posunky, kdo zrovna bude hovořit, prostě je vidět, že za ta léta komentování ví, co jeden od druhého mohou čekat a tak se skvěle doplňují. Při přerušení hry, vždycky zkontrolují, co vysílají za obrázek a snaží se ho okomentovat.
Nastala tam za celý zapas jediná jedna směsná událost, kdy režisér Charlie na začátku třetiny zvolil záběr kamery, která byla právě zaměřená na zaměstnance Litvínova, který se snažil hadicí vody rozmočit sníh, který tam navezla rolba po úpravě ledu. Ten pán stál jak tělo bez duše, koukal ke stropu. No prostě vypadal tak, jak když naše mužské pohlaví vyprazdňuje své útroby. Michal Dusík si toho také všiml a měl co dělat, aby se šíleně nerozesmál do mikrofonu. Bylo slyšet, jak se mu zlomil hlas, ale zachoval se jako profesionál a zvládl to. O další pauze to vyčítá režisérovi, ať mu to už příště nedělá :-))).

Když během komentování házel z rukávů tolik informací, které si ve svých statistikách nemohl přečíst, ptám se ho jak to dělá, že si to pamatuje, vidím i, že se málokdy musí podívat na svůj přehled, který že to hráč je právě u puku. Prozrazuje mi, že za těch pět let komentování už si takové ty důležité informace a statistiky pamatuje a před utkáním si vytahá informace pouze k daným týmům, přečte si je a to mu prostě stačí, aby si je ten večer pamatoval. A hráči? "Mnoho jich znám osobně, takže je poznám, pak hlavně podle pohybu, když tam je Reichel, tak mohu očekávat, že napravo by tedy mělo být jeho křídlo atd. Nejhorší to je, když kluci změní na začátku sezóny třeba helmu, než si na to zvyknu, je první část sezóny za námi."

O druhé pauze se Michal domlouvá s režisérem, že si připraví šot do zpravodajství a po konci zápasu ho hned nahrají, aby to v Praze měli včas. Takže druhou pauzu tráví přípravou na toto.

Těsně před koncem každé třetiny si David Soeldner zajišťuje nějakého hráče podle vývoje utkání na rozhovor, to pak zahlásí Michalovi Dusíkovi do sluchátek, aby při předávání slova mohl rovnou říct, s kým že ten rozhovor bude dělat. Na konci zápasu, když David Soeldner děla rozhovory s trenéry, oba komentátoři poslouchají co říkají a rychle se domlouvají, jak přenos zakončí a rozloučí se s diváky: Michal Dusík se zeptá Jiřího Holečka na názor co tento zápas rozhodlo. Po skončení přímého vysílání Jiří Holeček odchází z komentátorského stanoviště a Michal Dusík se připravuje na předtočení šotu. První část bez chyby, v druhé se trochu zaškobrtl, takže se jede ještě jednou. Všechno v pořádku, může se sbalit a opět se přesunout do dnešního doupěte ČT - Fitness centra Litvínova. Tam už se sešli téměř všichni.
Mezitím dostáváme večeři (párky s hořčicí a rohlíkem) k pití si tentokrát jak Michal Dusík tak Jiří Holeček dávají už dvoudecku bílého vína. Jiří Holeček si ještě zapaluje voňavou dýmku.
A zas se bavíme o hokeji. Zpovídá mě, jak jsem se dostala k hokeji atd. Pak se zaobíráme inteligencí hokejistů, kdo má mozek a něco do sebe nebo kdo má místo mozku sval :-))). Když všichni dojedli, odebíráme se do mikrobusu a na cestu zpátky. Tam se opět vtipkuje na celé kolo, vypráví se různé historky, prostě se všichni dobře baví. Proberou se komentátoři na
Primě, hlavně při F1, která se měla ráno jet a než se člověk vzpamatuje, je už zas v Praze.
Ještě položím Michalovi Dusíkovi několik otázek k OHF. Zjišťuji, že aniž by to kdokoliv z nás věděl, tak je asi nejstarší nečlen OHF. Stránky nalezl v odkazech asi velmi krátce po vytvoření a od té doby je pravidelně čte. Dále je ochotný zasednout do ledové židle OHF, pokud budeme chtít se ho na něco zeptat a slibuje, že se zúčastní nějakého srazu OHF. Už jsem ho sama na dva srazy zvala, ale shodou okolností, vždycky v tom termínu už měl program. Hraje totiž hokej za ČT a pořádají čas od času srandamače a ty se kupodivu dějí jak naše sešlosti :-))). A poslední otázka byla, že jsem si všimla, že ani v jednou okamžiku jsem neviděla někoho z celého štábu, aby byl nervózní. Odpověď byla jednoduchá: "Všichni se v tomto dění už pohybujeme tak dlouho, že je to pro nás rutina a věřím, že vždycky aspoň malá nervozita je, ale nedává se najevo!"

A co říci závěrem?
Škoda, že tam nemohl být se mnou někdo technického zaměření, kterému by všechny ty technické informace něco říkali a mohl vám o nich napsat. Co si já jako laik pamatuji je, že na stadiónu bylo sedm kamer, což považovali za velký počet (v dobrém slova smyslu). Postěžovali si, že nemají zrovna nejmodernější techniku jakou by si přáli mít k dispozici. Dál si ještě z technických věcí pamatuji, že se stále ještě natáčí v analogu (do roku 2001 doufají, že přejdou na plnou digitalizaci), to se posílá na Kavčí Hory, kde to zdigitalizují a jako jpgečko posílají na Žižkovský vysílač, kde se to zase mění na analog a předává na všechny ostatní vysílače.. Jestli jsem zde udělala nějakou chybu, tak se omlouvám, ale tomuhle opravdu vůbec nerozumím.
No a úplným závěrem bych si chtěla dovolit moc a moc poděkovat Michalovi Dusíkovi, za to že mi umožnil se takto podívat pod pokličku obrazovky. Musím zde podotknout, že je SKVĚLÝM hostitelem!! Dále bych mu chtěla poděkovat za to, že jsem se díky němu mohla aspoň trochu seznámit a několik hodin naslouchat naší žijící brankařské legendě Jiřímu Holečkovi. Je neuvěřitelně inteligentní, sympatický a nikterak nafoukaný.
DĚKUJU TI MICHALE ....

V Litvínově je komentátorská kabina až úplně pod střechou, vejdou se tam jen 3 lidi!
Zleva: Komentátor Michal Dusík, Pengi(#66) a Phila(#57)

Do kabiny se vejde vlastně 5 lidi! :-)
Do záběru se vecpal i Gintomik(#39), který zajistil foťák

Spolupráce Kysely s Reichlem. Foceno z komentátorské kabiny.

Podpis Jiřího Holečka