(18.1.)TDK a Raul společně vyrazili za jedním z našich juniorských mistrů světa. Zajímavý rozhovor sice vyšel i na hokeji.cz, my jej však máme doplněný i fotkami protagonistů :-)

Ačkoliv původním a hlavním záměrem Ledové židle bylo přinášet interaktivní reportáže, kde byste otázky kladli přímo vy, musíme se spokojit i s rozhovorem "obyčejným", zvlášť, když je opravdu zajímavý :-) rozmluvali Raul, TDK a mistr světa Tomáš Horna. Fotky vytvořil Martin Šmíd.
 

Rozhovor s mistrem světa

S útočníkem kladenské Velvany Tomášem Hornou (19) jsme si povídali téměř 14 dní po triumfu našich juniorů do 20 let na mistrovství světa ve Švédsku v útrobách kladenského zimního stadionu. Zlatá medaile našeho úspěšného reprezentanta se blyštila přímo před našima očima:

Dalo by se spočítat, kolik dřiny je skryto v tomto kousku cenného kovu?
Dřiny a hlavně odříkání je skryto v medaili opravdu mnoho. Nejtěžší je to ve věku, kdy ostatní mladí chodí na diskotéky a podobně, ovšem stálo to za to, neboť zisk mistra světa je snem každého mladého kluka.

Jsi mistr světa, ale Tvá nominaci na šampionát nebyla úplně jasnou záležitostí. V lednu jsi prodělal vážnou operaci ramene a na jednom z přípravných kempů nedlouho před odjezdem na MS ses zranil znovu. Kdy jsi začal věřit, že ti nominace neunikne?
Před rokem se mi o nominaci ani nezdálo, neboť jsem nevěděl, zda budu ještě někdy hrát hokej. Operace byla velmi závažná a ani mě nenapadlo, že bych se mohl stát mistrem světa, o to více si toho teď vážím. Jsem rád, že jsem se vrátil nejen do hokeje, ale i do reprezentace.

Trenér Holík vyhlásil veřejně, že všichni hráči do 20 let hrající pravidelně extraligu na MS pojedou. Přidala ti tato informace na klidu?
Myslím si, že i když nastupuji v extralize, nebylo to hlavním důvodem mé nominace, neboť v kádru byli i hráči z nižší soutěže.

Takže máš pocit, že i kdybys nastupoval například v DZ lize že by ses díky svým výkonům do nominace dostal?
Nejspíš ano, ale jsem rád, že můžu hrát extraligu právě na Kladně, kde dostanu více prostoru než v některém lepším týmu.

Jaký je Tvůj názor na trenéra Holíka? Nejeden hráč, který pod ním hrával mu nemůže přijít na jméno...
Myslím že trenér Holík je takový "svůj", má leccos v povaze, ale je to rovný chlap, který každému řekne svůj názor do očí.

Naopak Holíkův asistent Radim Rulík je znám jako hokejový fanatik v dobrém slova smyslu, prý je doslova posedlý hokejem...
To je pravda. Pan Rulík vytvořil s Jaroslavem Holíkem skvělou dvojici, která by mohla naší dvacítce přinést nejeden úspěch. Pan Rulík měl na starosti zejména taktickou přípravu na soupeře. Měl je rozebrané do posledního kousku.

Vraťme se přímo do dějiště šampionátu. V prvním utkání jsme vrátili Slovensku porážku z loňského MS. Naši východní sousedé dotáhli svou loňskou pouť turnajem až k bronzu, my letos až na vrchol nejvyšší. Je opravdu v této kategorii právě první zápas tolik důležitý?
Jednoznačně. První zápas je důležitý hlavně po psychické stránce. První třetina skončila bez branek hlavně díky našemu brankáři, ve druhé se nám podařilo vstřelit šťastný první gól z dorážky, což nás uklidnilo a začali jsme hrát svoji hru.

K zápasu proti Spojeným státům jste nastupovali hned druhý den po utkání se Slovenskem, zatímco pro vašeho soupeře to byl teprve první zápas na MS, do jaké míry měl tento fakt vliv na výsledek utkání?
Proti USA na nás určitá únava znát byla, ale po prvním vítězném utkání jsme dostali do hokeje obrovskou chuť a nechtěli jsme za žádnou cenu prohrát. V tomto utkání se ukázala naše vnitřní síla, díky které jsme dokázali srovnat nepříznivý stav 1:2.

Neprohráli jste ani následující zápas s favoritem šampionátu Kanadou. Bylo to právě toto utkání, které vám nalilo nejvíce optimismu do žil?
Do zápasu s Kanadou jsme šli hodně motivovaní, neboť oni mají v povaze určitou nafoukanost, která byla podpořena tím, že zápas byl přenášen přímým přenosem do Kanady. I proto jsme se na zápas zodpovědně připravili a konečná remíza byla zasloužená.

Nesmírně důležitý byl i poslední zápas ve skupině s Finskem. Měli jste svůj osud ve svých rukou, nespekulovali jste, jakého soupeře byste chtěli do čtvrtfinále?
Finové už nebyli kvůli únavě v posledním zápase skupiny tak nebezpeční jako obvykle a podle toho zápas také vypadal. Ale protože i my jsme byli částečne unaveni, považuji výsledek  za velmi dobrý. Do zápasu jsme ovšem s žádnými kalkulacemi nenastupovali - chtěli jsme vyhrát.

Jak bys ohodnotil sám sebe v utkáních základní skupiny? Příliš příležitostí se ukázat váš 4. útok přece jen nedostával...
První čtyři zápasy jsem nastupoval s Irglem a s Nedorostem a myslím, že naše hra nebyla špatná, jen jsme měli smůlu při zakončování. Například já jsem jel v duelu s Kanadou dvakrát sám na brankáře, ale ten mi v obou případech moji šanci zmařil. Poté trenéři přišli s tím, že od naší řady čekali více branek a že je třeba provést změnu.

Jak přijalo mužstvo fakt, že ani po vítězství ve skupině nebyl ze strany českých médií o vás v ČR nijak valný zájem? Například Česká televize vysílala ve svých relacích dva roky staré záběry z MS 20 ve Finsku doplněné obligátním "archivní záběry"...
Určitě nás to mrzelo, hlavně kvůli lidem, že nás neměli na očích. Naštěstí nás povzbuzovali na dálku svými faxy, což bylo velmi sympatické. Od čtvrtfinále přiletěli povzbudit některé spoluhráče také jejich rodiče.

Změnil se nějak váš denní režim před zápasy play-off?
Prakticky ne. Tréninky jsme měli dopoledne a opoledne jsme většinou spali, neboť po většinu dne tam byla tma a byli jsme také unaveni.

Čtvrtfinálové utkání proti Kazachstánu skončilo po poněkud divokém vývoji 6:3 a v tomto utkání sis také připsal asistenci na důležitý čtvrtý gól. Dokážes si vybavit situaci, která brance předcházela?
Z počátku jsme hráli na čtyři útoky a za stavu 3:0 jsem dostal přihrávku na křídlo, za modrou jsem zabrzdil a nahodil jsem kotouč do rohu, kde o něj několik hráčů bojovalo. Z tohoto klubka jsem puk vydoloval, přihrál jej na modrou odkud po střele obránce Jindry padl gól.

Stupňoval se nějak s bližící se vidinou úspěchu i zájem zámořských scoutů o vás? Kdo kontaktoval konkrétně tebe?
Scoutů bylo všude mnoho, ale my jsme měli zakázáno s nimi hovořit, hlavně od trenéra Rulíka. Ke všem kontaktům došlo v podstatě až po finálovém utkání. Co se mě týče, vše se vyřizovalo přes mého agenta. Jsou náznaky, že bych mohl být letos draftován, ale to se uvidí až v červenci.

V semifinále se naopak něco obdobného co proti nám předvedli Kazaši podařilo českému mužstvu. Za stavu 1:0 jsme během jedné minuty vstřelili dvě branky. Věřil jsi už v této chvíli že finále je naše?
Semifinále byl zápas, ve kterém už jsme neměli co ztratit. Už toto byl skvělý výsledek, ale ani to nás neuspokojovalo a protože jsme chtěli medaili, důkladně jsme se připravili. Od začátku jsme šli do zápasu s cílem vyhrát a podle toho také konečný výsledek vypadal. Za stavu 3:0 už jsem věřil, že je "hotovo", neboť Američané byli dost unavení a téměř k ničemu se nedostali.

Dle hodnocení zámořského tisku bylo finále dost nezáživné. Opravdu hrála obě mužstva takového "zanďoura"?
S tím musím souhlasit. Obě mužstva se soustředila na obranu, puky se pouze nastřelovaly a moc brankových šancí se neurodilo. Diváci nám to také několikrát v průběhu dali patřičně najevo.

V prodloužení nastřelil Michal Sivek tyč...
Myslím si, že jsme se přece jen více snažili a vítězství jsme šli naproti více než Rusové.

Samostatné nájezdy skončily tak jak všichni víme...
Nájezdy, to už bylo hop nebo trop. Myslím že hlavním faktorem bylo, že jsme měli lepšího brankáře. Na konci pak byla už jen nepopsatelná radost...

Jak jste oslavili se spoluhráči titul?
Ve Švédsku proběhly oslavy dá se říci po skupinkách na pokojích hotelu, nebo u baru, protože po finále už byly všechny podniky ve městě zavřeny.

Zažil jsi životní úspěch, ale tato sezona má zatím pro tebe i opačnou tvář. Kladno se od začátku potácí na samém konci extraligové tabulky a nyní je pevně usazeno na poslední příčce. Jaké vidíš důvody tohoto stavu?
Je těžké vrátit se z vrcholu na opačný pól - na dno tabulky. Mužstvo tu není špatné, máme hodně šancí, ale nedáváme góly. Dostaneme dva slepené góly a úplně zapomeneme, na čem jsme se před zápasem domluvili. Výsledek často neopovídá průběhu zápasu a naší předvedené hře.

Dá se porovnat loňský a letošní kádr?
Odešli Petr Tenkrát a Václav Eiselt, kteří dávali hodně gólů a odvedli spoustu práce a ztráta těchto dvou je znatelná.

Byl tu případ Patrika Eliáše, který na začátku sezony bojoval za lepší kontrakt s New Jersey a přesto jako kladenský hráč nastupoval společně s Morrisonem za Pardubice...
Trenér Vejvoda rozhodl, že poté co jsme absolvovali letní přípravu bez tohoto hráče a byli jsme dlouho pohromadě, není nutné brát tohoto hráče na dva, tři zápasy.

Shodou okolností, právě tito hráči značnou měrou přispěli k bodovému zisku pro Pardubice, který Kladnu nyní na Perníkáře chybí...
Jsou to výborní hráči a společně s Radkem Bonkem Pardubicím hodně pomohli, ale ani my jsme na začátku sezóny nehráli špatně, takže to na současný stav nemělo velký vliv...

Kladno změnilo před vánocemi trenéra. Otakara Vejvodu nahradil Eduard Novák. Hned v prvním utkání pod jeho vedením jste dostali v Karlových Varech vyrovnávací gól 7 desetin sekundy před koncem. Zažil jsi už někdy předtím něco podobného?
V Karlových Varech jsem pro chřipku nehrál, zpravodajství ze zápasu jsem poslouchal v radiu a už jsem myslel, že jsou dva body doma - a najednou ten nešťastný gól. Je to škoda...

Co přinesl trenér Novák do mužstva nového?
Vnesl do naší hry více kombinace a přihrávek. Za trenéra Vejvody jsme se snažili hrát na dlouhou přihrávku na útočnou modrou, zatímco trenér Novák po nás chce různá křížení, přečíslení a podobně.

Kudy myslíš, že teče Kladnu nejvíce do bot?
Zázemí v klubu není špatné, ale nejspíš nám nepřeje štěstí. Hráči jsou tu dobří, ale vše zřejmě tkví v psychice.

Přesto k 10. lednu, což byl poslední termín pro přestupy, na Kladno nikdo s výjimkou mělnických hráčů Havla, Boháčka a Slováka Bohunického nepřišel. Nedá se tedy hovořit o výrazném posílení před náročným závěrem sezóny.
Údajně se management snažil získat některé výraznější posily, ovšem do uzávěrky se to nakonec nestihlo. Myslím však, že všichni tři jsou zkušení hráči a do kolektivu dobře zapadnou a mohli by nám pomoci.

Co bys na závěr vzkázal fanouškům Kladna?
Chtěl bych jim vzkázat, aby na nás nezanevřeli. Děláme co můžeme a určitě potřebujeme jejich podporu.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.

 :