Lotyšsko se se svými 2 350 000 obyvateli nemůže srovnávat s velikostí Česka, přesto vše nasvědčuje tomu, že své první hokejové MS uspořádá včas. My jsme jako jediná země museli žádat o odklad.
K následujícímu rozhovoru došlo zcela neplánovaně. Může za něj vichřice nad Finským zálivem, kvůli které jsme přeplavbu museli odložit o 13 hodin. Tím se náš cestovní plán ocitl v troskách. Odpoledne jsme pak zabloudili do Rigy a rozhodli se podívat na stavbu hal. Když jsme staveniště hlavní haly našli, nepustili nás tam, neměli jsme bumážku. Vyzvěděli jsme, že dostat ji můžeme na ředitelství. Tak jsme tam neohroženě vyrazili, bylo to asi dva kilometry daleko.
Mezitím se setmělo a už jsme nedoufali, že se s námi někdo bude bavit. Leč, v Lotyšsku si hostů z Česka dovedou vážit, a tak jsme se v pozdním odpoledni ocitli v kanceláři ředitele stavby rižské areny.
Ačkoliv jim pracovní doba končila, ujali se nás půvabná paní Ilona Platonovová, marketingová manažerka, a pan Riho Remmel, ředitel projektu Arena Riga. Stavbu provádí lotyšská firma Merks, a právě v budově ředitelství jsme natočili následující rozhovor.
Těmto dvěma lidem, kteří nám (přes nepochybné pracovní vytížení) věnovali více než dvě hodiny svého času, děkujeme za tuto zajímavou reportáž.
Poté jsme se vyrazili na vlastní oči přesvědčit o jejich slovech. Byla už tma, ale na hale se stále pracovalo a tak byla pracovně osvětlená. Ochota vedení stavby byla obdivuhodná a kontrastovala s tím, na co jsme byli zvyklí z domova. Směr prohlídky stavby jsme si určovali my, nic před námi nebylo zatajováno ani schováváno, všechny případné dotazy zodpovězeny. Až na jediný. V propagačních materiálech je kapacita haly uváděna na 12500 míst. Naši hostitelé hovořili o deseti tisících. Bohužel jsme si tohoto rozporu včas nevšimli, abychom vše uvedli na pravou míru.
Hala leží na otevřené pláni asi 4 km od centra Rigy, nedaleko řeky Daugavy. Ledová plocha je orientována od severu k jihu. Jižní část ochozů bude teleskopicky zasouvací, aby zde bylo možno postavit pódium pro koncerty. Hlavní vchody do haly jsou na západě a východě, tedy pomyslně na "červené čáře".
Ochozy mají 3 podlaží. Ledová plocha je na úrovni okolního terénu. To je dnes spíš neobvyklé, u většiny současných hal je led pod úrovní terénu a přízemí haly je horní úrovní spodních sektorů hlediště. V Rize do spodních ochozů vystoupíte po několika schodech. Tím se trochu ušetří místo, protože přístupové otvory v ochozech tím mohou být nižší, než při vodorovném vstupu.
Druhé podlaží je klubové. Je v něm 43 skyboxů (polovina je již zamluvená) a na jihu velká VIP restaurace s výhledem na led. Důležitý detail: Výška klubového patra zabírá pouhé 3.5 metru výšky hlediště. Riho i Ilona nám během prohlídky zdůrazňovali, že hala byla stavěna především pro běžné diváky, nikoliv pro VIP. S trochou hořkosti jsme vzpomněli na vysočanskou halu, kde VIP zabíra dvě patra a tím okolo osmi metrů výšky. Rižské klubové patro má 800 míst v ochozech a skyboxech, 300 míst v restauraci.
Třetí podlaží je "galerie". Nejhornější řady za brankami mají být sektory k stání, což ocení vlajkonoši a bubeníci. Naši hostitelé nelhali. Prolezli jsme hlediště úplně celé a zvláště jsme se soustředili na místa, odkud víme, že bývá problém. Nic. Opravdu bylo vidět odevšad i k bližšímu mantinelu (který zde ovšem ještě nebyl postaven). Snažili jsme se to zachytit na fotografiích. Koridory a foyer je ve třetím patře poměrně úzký na východní straně. Ilona si toho byla vědoma a zdůvodňovala to snížením nákladů. Ale ujišťovala nás, že rozmístění bufetů bude vymyšlené tak, aby zácpy nevznikaly.
V horním patře budou 3 stálé občerstvení, v dolním 5. Zbytek obstarají pohyblivé stánky.
Když jsme u těch nákladů, opakuji, že celá tato stavba bude stát 30 milionu euro (!), srovnáme-li to s Vysočanskou halou, kde se cena odhaduje na 230 milionu euro... laik žasne, odborník ví své. Naši hostitelé ta čísla dobře znají a měl jsem intensivní dojem, že se musí trochu přemáhat, aby nedávali najevo své veselí více, než by se slušelo. Zmínka o "nejdražší hale v Evropě" jim ovšem do natáčeného rozhovoru pronikla, půvabná paní Ilona je diplomatka, která umí říci, co je potřeba.
Můžeme se utěšovat myšlenkou, že jsme bohatý stát s vyspělou sportovní ekonomikou. Pro lepší pochopení prozkoumejte srovnávací tabulku nákladů na jednoho diváka v jiných stavbách.
Hala zatím nemá hlavního sponsora, který by jí propůjčil jméno, a podle našich přátel ho do MS ani mít nebude, i když se s několika partnery jedná. Čili můžeme počítat s provisorním názvem "Arena Riga".
náklady | počet míst | náklady na místo |
---|---|---|
Praha - Sazka 1) | ||
7 000 000 000 Kč | 17 300 | 462 428 Kč |
Arsenal - Ashburton Grove 2) | ||
500 000 000 € | 60 000 | 250 000 Kč |
Mnichov - Allianz Arena | ||
350 000 000 € | 66 000 | 160 000 Kč |
Liberec - Tipsport | ||
538 000 000 Kč | 6 900 | 78 000 Kč |
Latvija - Riga | ||
30 000 000 € | 12 500 | 72 000 Kč |
Nejlépe je to vidět z fotografií. Betonový skelet je zcela dokončen, 1.prosince se začnou osazovat sedačky, nejdříve nahoře, postupně i dole. Betonová plocha s chladicími trubkami je hotová, eskalátory zatím nikde. V toaletách jsou už oranžové obklady. Velké pozemní parkoviště je vyasfaltováno.
Mohu-li skromně odhadnout, práce postupuje přesně podle harmonogramu a není důvod se domnívat, že arena nebude hotová v termínu, jak je naplánováno, tedy 1.února.
Poté, co jsme se s našimi hostiteli rozloučili, vyrazili jsme k hale Skonto. Do naší výpravy jsme si mysleli, že to bude novostavba menší hokejové haly, ale Riho nás už v kanceláři vyvedl z omylu. Zamířili jsme tam, je to skoro na dohled od hlavní arény, jihovýchodní směr, blíže k centru.
"Plechový hangár" přiléhá k chodníku na ulici s městskou zástavbou. Uvnitř je umělý forbalový trávník a když jsme nahlédli dovnitř, viděli jsme, že hala je skutečně využívána fotbalisty. Rozměny toho hřiště se mi zdály menší, než je standardní plocha, a nikdo z nás si nedovedeme představit, jak se do hangáru vejde kluziště + 5000 diváků. Ale věříme, že Lotyši si s tím nějak poradí.
Pořadatelé slibují. že mezi oběma halami bude v průběhu MS vybudována "fanstreet", tedy to, co známe dosud pod označením fanďák a co fakticky neexistovalo v Praze. Tedy místo, kde mohou fanoušci trávit celý den, kde mají dost jídla a pití (bez žetonů a plotů), kde se mohou dívat na hokeje, všetně těch zápasů, co probíhají v jiných městech.
Což ovšem v Rize neplatí, zde je celé MS soustředěno do oblasti 1km2 a přebíhaní z hokeje na hokej se určitě zařadí mezi oblíbene fanouškovské disciplíny. Těch 800 metrů je na proběhnutí se tak akorát, po cestě si jistě každý dá nějaké to osvěžení.
Má-li v Čechách někdo k Lotyšům přezíravý postoj, mýlí se. Hokejově jsme o třídu lepší, ale v oblasti pořadatelství to může být docela dobře naopak. Naše až dojemná starost o to, zdali to dokážou, pramení z pocitu vlastního másla na hlavě. Nebo je uměle vyvolávaná? Bůh ví, kým.
Lotyši jsou na své první pořadatelství velmi hrdí a budou chtít světu ukázat, že se této výzvy zhostí se ctí. A já jim věřím.