Bez ztráty kytičky!
(6.5. Roj ) J o n k o p i n g
Máme za sebou nádherný hokejový víkend, ve kterém jsme porazili konečně silné
soupeře a stali jsme se jediným týmem, který dosáhne 10(deseti!) bodů v základní
části.
Když to vezmu se svého pohledu, byla pro mě sobota dnem splněných přání.
Začalo to už na procházce. Šli jsme dopoledne s Kluzem a jeho kámošem do
města. Lilo, bylo 7(sedm!) stupňů celsia. Potřebovali jsme vyměnit nějaké
peníze, koupit pohledy a pár drobností. Protože předchozí večer byl náročný
(jako každý zde), nemohl jsem se nějak probrat a navrhnul jsme, že najdeme
nějakou kavárnu a dáme si kafe. Nebyl to tak lehký úkol, zdá se, že kavárna
je typ občerstvení, který je v Jonkopingu vzácný. A náhle, koukám, na deštivé
ulici přímo před náma stolek, u něj nějací lidé v červených zástěrách, a
malá frontička. Nalévala se káva! "How much is?" "Nothing!"
Jednalo se o předvolební akci Socdem strany. Dokonce jsme se straníky pokecali,
oni totiž podle dresů nedokázali identifikovat, odkud jsme. :-) Kelímky,
ze kterých jsme kafíčko pili, měli stranický potisk.
Ve Švédsku mají socialismus doveden k dokonalosti. DPH je zde 25% (dvacetpět!),
průměrný hrubý plat 18000SEK, z toho ale dělají víc než třetinu daně. O
drsně klesajícím kursu koruny vůči koruně už jsem psal. Přesto si Švédi žijí dobře, mají
úžasný vztah k přírodě, nekrade se tu a je to země pohostinná. A podle počtu
dětí, které tady vidíme, to vypadá, že se jim podařilo zastavit populační
implozi, která je hrozila zcela vyhubit. I když zdaleka ne všechny děti zde
jsou modrooké a blonďaté :-)
Správný fanoušek dnes už musí mít dres. A musí v něm chodit. Ono se
to totiž vyplatí. Albi si byl něco koupit u pumpy, měl připraven přesný obnos
a u kasy po něm chtěli nějak méně, ale nebyla to chyba sčítání. Vysvětlili mu,
že fanoušci v dresech mají slevu 10%.
S Piercem jsme chvíli u parkovacího automatu dumali, kolik a kam máme vhodit.
Oba jsme byli v dresech. Bleskurychle u nás zastavilo auto a pán nám podával
parkovací lístek. Po chvíli vysvětlování jsme pochopili, že odjíždí dřív
a na jeho lístek můžeme nějakou dobu parkovat.
"Thank you!"
Švédi jsou hrdí na to, že hostí MS a proto jsou rádi, když za nimi přijedete.
Máte-li dres, je všechno jasné. Lidi jsou na vás hned ještě milejší, než
obvykle. Lidi v dresech vidíte v bance, na ulici, v recepci hotelu Scandic...
Sami Švédi v nich chodí, klidně si přes dres oblečou kvádro :-) A to nemluvím
o tom, jak bezvadné je, když se potká více partiček v dresech....
Už na té procházce dopoledne bylo vidět, že tentokrát nebudeme v hledišti
sami. Hodně našinců se rozhodlo vylepšit si víkend. Skupina asi osmičlenná
se nás ptala, kde je stadion a přítomná slečna doplnila smrtelně důležitou
otázku, jestli je tady Jágr :-) Ale pořád jsme si mysleli, že nás bude tak
do stovky.
Ještě před hokejem jsem se stavil v mediacentru, kde mě překvapilo srocení
mnoha lidí na malinké ploše. Byli to čeští novináři a příčinou byl Ivan Hlinka, čerstvý obyvatel sině slávy. Poskytoval zde rozhovor, jehož obsah znáte asi ze všech novin, iDnes
přinesl i zvukový záznam. Hlína mluvil velmi zajímavě, jako kniha, myslím, že ten záznam ani nemuseli nijak sestříhávat.
Pak konečně nastal sobotní hokej a poprvé v životě jsem spatřil skutečnou záplavu českých vlajek
v cizině. Opravdu dokonale domácí prostředí! Ale přesto musím i zanadávat.
Odhaduji, že tu bylo nejmíň 500(pětset!) českých fanoušků. Je to sice dost,
ale Němců zde bylo ještě nejmíň třikrát víc. Přesto se Němci dokázali sejít
v jediném sektoru, všichni bubeníci byli uprostřed a fandění mělo hlavu a
patu, burácelo unisono celou halou.
Češi se rozprostřeli po celé hale, což bylo na pohled sice efektní, ale jinak
zcela neefektivní.Bubeníci nikdy nenašli společný rytmus, fandové se navzájem
překřikovali a výsledek? Ticho po pěšině :-)
Ptal jsem se pár lidí, proč nejdou do jednoho kotle. Prý: "Není tam místo. Nebyla by vidět naše vlajka. Máme lístky sem a jinam nemůžeme...."
Kecy! Nemůžu se zbavit dojmu, že pro někoho je důležitější, aby byl na chvíli
v televisi a sousedi v jeho vesnici ho viděli a záviděli mu, než aby pořádně
zafandil a pomohl mančaftu. Proč by jinak tolik lpěl na tom, aby byla jeho vlajka s ním
tak dobře viditelná? Vždyť není problém pověsit někam vlajku a pak jít mezi
lidi! Pořadatelé jsou velmi vstřícní k umisťování vlajek doslova kamkoliv,
reklamy zde skoro žádné nejsou. Dokonce mi jednou pořadatel pomáhal vlajku
přilepovat na zábradlí ;-)
Ale i tak zaplaťpámbu za to, už přestáváme být považováni za chudý východ,
odkud nikdo nikdy nikam nepřicestuje. Věřím, že to jsou takové nováčkovské
problémy a že časem přestaneme být vyplašení a nebudeme dělat vědu z toho,
že jsem si zbytečně dopředu koupil lístek, tak na tom fleku musím za každou
cenu setrvat.
Vítězství 5:4 bylo sice těsné, ale počítá se!
Po zápase velké množství fanoušků zůstalo u haly a věnovali se oslavám. Mezi
halou a hotelem Scandic, kde všichni hráči bydlí, následoval lov autogramů
a fotek. A velmi úspěšný! Nejvíce štvanou kořistí byli kromě Jágra i Moravec
a Hnilička :-) A musím uznat, že všichni naši byli v tom dešti trpěliví a
podpisů rozdali nepočítaně. Milanovi nevadil ani ovázaný prst. Mnoho přání
tím bylo splněno :-)
Na hokeji jsem potkal kámoše, který bydlel ve Scandicu (pokoj 720SEK vč. snídaně, mají volno!)
, tak jsme zapluli dolů do baru. Sobota, nebylo nikde místo, tak jsme šli
až dozadu. V družné zábavě zde seděli pánové Augusta, Hlinka s manželkou
a další členové výpravy. Panovala uvolněná nálada, začalo se zpívat. Ivanův sytý hlas hlaholil na celý Scandic. Přidali jsme se a po pár panácích mě napadlo, že můžu skočit pro kytaru, protože naše bydlení bylo vzdálené asi 200 metrů. "Jasněééé! Makéj" Přisedli jsme si k jejich velkému stolu...
Další události by mi nikdo stejně nevěřil, tak přejdu rovnou k neděli. BTW bar zavíral o půl druhé a česká výprava ho opouštěla jako poslední :-)
Nedělní zápas byl podle pana Kézra z Flashnews.cz
(Právo) nejlepší zápas naši representace v této sezóně. Já osobně bych ty
superlativy zúžil na toto MS, ale byla to paráda! Panuje všeobecné přesvědčení,
že když budeme takhle hrát dál, zlato nás nemine! V silně neformálním rozhovoru mi totéž již předchozí večer sdělil i pan Augusta :-)
Kanada jen čumí, jak to češi umí! :-)
Jelikož jsem byl ze soboty značně unavený, ani jsem se nepokoušel organisovat
nějakého hada, i když mě k tomu Node vydatně provokoval a výsledek k tomu
přímo burcoval. Počkáme si na čtvrfinále.
Dlouho po hokeji ještě zněly vítězné písně. Děly se i věci veselé, např.
na jednom z transparentů čeští fanoušci dokončili známý kanadský pokřik:
"Go Canada go HOME!!" Fotka vlevo je ze stánku Škody auto, který se proměnil v improvisované pódium. Měli jsme i pohár.
:-))
Hoši do toho!!!!