MS 2004 na OHF
Kotel v Šaška aréně!!
(28.4. Roj) Ono to jde. My škarohlídi, kteří jsme tvrdili, že v barabizně se nedá fandit, jsme dostali na frak. Ale nemyslete si, že to šlo jak po másle, byla to dřina. Poslyšte od začátku pohádku o hodných pořadatelích a fandícím publiku.Zápas s Kazachstánem, nejslabším mužstvem skupiny. Lotyšští fandové vydatně oslavují odpolední remízu s Německem a o náš zápas výjimečně nemají zájem, což se tržně projevuje. Ve čtvrt na sedm hlásí Vrátínek, že venku se prodávají lístky za normální cenu. Později cena dále klesá až na padesát kaček, níž už to nejde, za míň už pivo nekoupíte :-)
Zápas začíná, sedím na media tribuně kousek stranou, aby moje fandění tolik nerušilo. Většina novinářů totiž fandí potichu a na některých byste ani nepoznali, že vůbec fandí :-) Kamenné tváře... Teprve až přijedou novináři z Ruska, trend se změní. Nakonec i novináři z Rakouska se včera trochu odvázali. Ono to půjde.
Od
začátku zápasu je velmi zřetelně slyšet bubnování ze západního oblouku
nahoře. Vzniká tam koordinovaný kotel, jehož skandování občas rozjede
celou halu. Zamířím tam pohled a co nevidím?! Stříbrné paruky! Parta
ostřílených bubeníků. Lidi, které vídám pravidelně jednou za rok.a
letos je to poprvé na české půdě.Nechávám media sektor svému osudu a běžím tam. Ale u vchodu narážim na pořadatele. Vedlejší vchod - to samé. Dozvídám se, že před 10 minutami měli průšvih, že jsou pod dohledem kamer a nikoho nesmí pustit, jinak by přišli o místo. Ptám se na jejich nadřízeného, abych ho kontaktoval. Daří se a po určité době se dostávam konečně nahoru mezi staré známé, Kosí bratry & spol :-) Tři bubny ozdobené českou vlajkou, čtvrý největší Lukášův je černý, za to s nálepkami různých hokejových akcí, jimž vévodí "Suomi 03". Přijeli na blint, lístky koupili v pohodě a netratili na tom :-)
Řeknu
vám, sedět mezi čtyřmi bubny chce trénované uši. Ale má to výsledky, na
rytmus kluků se chytá celá hala, kromě notorických gaučáků, kteří jsou
na hokeji omylem a kterých je dle mého odhadu asi třetina kapacity.O první přestávce kluci plánují, že bychom šli někam dolů, kde nás bude víc slyšet a odkud bude lepší možnost rozjíždět pokřiky. Ale ujistil jsem je, že jsou slyšet dobře a přesun se odkládá na další přestávku.
Během
druhé třetiny se k nám přidal lvíček - maskot MS a tráví s námi půl
třetiny. Těm klukům, co v té masce jsou, jejich džob nezávidím. V hale
je strašné vedro a mít na sobě ještě kožich... hrdinský výkon. Naštěstí
nahoru přichází záchranný zásobovací oddíl. Prodavač "Coca Coly" Nápoj
v červených kelímcích z plata mizí bleskurychle. Jaké je však
překvapení některých řidičů, kteří nevědí, o co jde, když jejich
domnělá "cola" chutná intensivně po pivu.. :-)) Nenecháváme je ve
štychu a obsah jim pomáháme ekologicky likvidovat.
Do
našeho kotle postupně difundují další příchozí, nechybí ani Bříza,
novinář-fanoušek, kterého znáte z televise a který umí procházet zdmi.
O tomto jeho umění možná napíšu víc, ale až až po MS, abych neriskoval
průšvih ;-)Další přestávka a rozhodnutí: "Jdeme dolů!"
Kluci vytypovali místo, kde by to mohlo jít. Na vysvětlenou dodávám, že celá parta jsou bojem prošlí veteráni, kteří se po evropských halách pohybují s jistotou tygra v džungli.
Místo vybrali dobře, metodou výměny lístků. Pořadatel dole byl rozumný a nechal si vše vysvětlit. Když si lidi vymění lístky, vlastně tím kryjí "svého" pořadatele před jeho vedením. S několika pěšáky ve žlutém jsem se pobavil a je toho na článek, ale jindy.
Takže jsme se octli v záři reflektorů. Okolní diváci sice nebyli zdaleka tak chytlaví, jako ti nahoře, ale atmoška byla dobrá. Neříkám že všechny, ale drtivá většina celohalových pokřiků Češi... pocházela právě od nás. A povedlo se nám dokonce rozskákat halu: Kdo neskáče, není Čech :-))
Treneér Lener po zápase řekl, že kluci fandění dobře vnímají a že atmofséra byla fantastická..
Další články z MS2004
Delegace na relegaci (2.5. Roj)Kotel v Šaška aréně!! (28.4. Roj)
Ve fanďáku jednosměrka!(27.4. Zuz)
Ima vída, ima vída, ima vídaes-terajch! (26.4.roj)
První den (25.4.roj)
Ještě dva dny (21.4. roj)
