MS 2004 na OHF
Ve fanďáku jednosměrka!
(27.4. Zuz) Docela zajímavým úkazem ve fanouškovském stanu (fun areně
neboli fanďáku) je organizace vstupu a výstupu lidí. Na včerejší zápas
s Kazachy jsem lístek nevybojovala a ani mi to nevadilo, chtěla jsem se
podívat, jak ten fanďák funguje, co tam mají a tak vůbec, abych to
mohla porovnat s fanďákem ve Finsku.
Do onoho posvátného prostoru dění mistrovství, tj. na stanici
Českomoravská, jsme s kamarádkou Eliškou dorazily právě v době, kdy
končil zápas Lotyšsko-Německo. Z velké Areny se valily davy lidí.
Někteří opouštěli drátěnou klec kolem Arény, někteří mířili do fanďáku.
My s Eliškou jsme naivně bojovaly proti proudu valícímu se z díry v
plotě. Zachytil nás sekuriťák a dostaly jsme kázání, že tato díra je
určena pouze pro výstup, pro vstup musíme vedle. Ovšem díra vedle byla
ještě zavřená. U těchto nebeských bran jsem narazila na Dvořáky, se
kterými jsme strávili vloni čas ve Finsku. Poradili nám, že do fanďáku
se dá dostat z jeho druhé strany. To znamenalo ujít předloooouhooou
cestu podél plotu okolo fanďáku až úúúplně dozadu, je to bratru dobrých
300m.
Po příjemné procházce jsme s úsměvem na rtu pozdravily žlutě oděné
hlídače vstupní branky. Tato je široká asi 60cm, aby dvěma žluťáskům
neunikla opravdu ani myš. Bohužel ani tady jsme neuspěly. Neměly jsme
totiž lístek na zápas. Nevěřila jsem tomu, že do fanďáku můžou jen
lidi, kteří mají lístek do haly. Bylo tomu tak. Ptala jsem se slečny
žluté, proč předpokládají, že lidi s lístkem do haly chtějí sledovat
hokej ve fanďáku. Slečna pouze opakovala, že je jí to líto, ale pustit
mě nemůže, protože má nařízeno tudy pouštět jen lidi s lístkem. Dala mi
dobrou radu, ať se zkusíme do drátěné klece a tím i k fanďáku
prosmýknout předním vchodem k hale. Takže čtvrtkilometr okolo plotu
zpět a pokus - a ejhle, ono to šlo a zcela bez potíží!!!
Ve
fanďáku se vesele mísili lidé přicházející předním a zadním vchodem. U
těch, co přicházeli tím protekční zadním jste si mohli být jisti, že
mají lístek na zápas. Ti z předního lístek mít mohli, ale nemuseli.
Proč ta rádoby separace, na to jsem nepřišla.
Ve fanďáku jsem strávila veselý večer ve společnosti hlavně Němců a
Lotyšů, protože Češi tvořili jen mizivé procento osazenstva. Fanďák je
ve srovnání s tím finským opravdu chudý příbuzný. Velkoplošná obrazovka
je spíš maloplošná, navíc je postavena tak metr nad zemí, takže pokud
se okolo srotí víc lidí, vidí na ni tak první 4 řady. Na pouhých dvou
malých televizích není vidět nic, pokud před nima nesedíte jako v
obýváku, což u počtu pětiset lidí jde jen těžko.
Po zápase, asi aby byl zachován rádoby jednosměrný provoz výstupu, lidi
mohli vycházet pouze zadním vchodem a k onomu tolik proklamovanému
metru museli opět obejít celý předlouhý plot. Asi aby se z nějakých
těžko pochopitelných důvodů nemísili lidi, kteří jdou z hokeje
v Aréně s těmi, kteří jsou z fanďáku. Že se fanďák, který všude jinde byl
vždycky centrem oslav vítězství, zavíral okamžitě po vyhraném zápase
domácích, to už je druhá věc.
Takže pro poučení návštěvníků příštích - do fanďáku můžete vstoupit
předním vchodem s lístkem na zápas i bez lístku na zápas. Ke vstupu
zadním vchodem potřebujete lístek na zápas. K odchodu pak použijte
výhradně vchod zadní.
Mám obavu, že pokud se bude podobná politika prosazovat i na
extraligových zápasech Slavie, mohli bychom se setkat třeba s tím, že
jižní vstup do Arény může použít například pouze ten, kdo už má vedle
lístku na zápas i pro tento měsíc zaplacenou fakturu za mobilní telefon
a severním můžou i neplatiči, pokud mají lístek na zápas:)
Další články z MS2004
Delegace na relegaci (2.5. Roj)
Kotel v Šaška aréně!! (28.4. Roj)
Ve fanďáku jednosměrka!(27.4. Zuz)
Ima vída, ima vída, ima vídaes-terajch! (26.4.roj)
První den (25.4.roj)
Ještě dva dny (21.4. roj)