Prohlášení: Následující text je od začátku do konce smyšlený a pokud naleznete jakoukoliv podobnost se skutečnými událostmi, osobami a věcmi, tak máte nejspíš bohužel pravdu.
- Čau, díval ses včera na hokej?
- Ne, kdy to dávali?
- Mezi Vystnrotem a Kokakolou. Nejdřív přijel...
- Počkej, to je blbost, Kokakola hrála přece před Vystnrotem, ne?
- No, jo, ale pak byla ještě druhá, tak nejdřív tam vjel...
- Aha, to jsem asi šel zrovna čurat. V kolik to bylo hodin?
- To já už nevim, já jsem se musel soustředit na hru, bylo to děsně napínavý, protože oni jednou dokonce vjeli na naši půlku a pak jsem musel dávat hroznej pozor na tu situaci, ale pak jsme jim ten puk vzali a jeli na jejich půlku a to zas vypadalo na gól, takže na nějaký hodiny jsem se ani nemoh' podívat. Tos fakt přišel o hodně, protože ten pán, co to vykládal byl hrozně...
- Myslíš komentátora?
- Jo to já už si nevzpomenu, jak se přesně jmenoval, ale prostě on byl strašně chytrej a všechno věděl, ale občas mu to trochu kazil ten rozhodčí a někdy dokonce i hráči, představ si...
- A kolik to vlastně skončilo?
- Co? Jo, ten hokej....to já nevím, ale o tom chci zrovna mluvit. Víš, já jsem pořádně nevěděl, kteří jsou naši, právě kvůli tomu rozhodčímu, no představ si, ten pán říkal, že budeme hrát přesilovku, ale rozhodčí to celý popletl a vyloučil nakonec našeho, tak jsem v tom měl trochu guláš. No a totální zmatek do toho vnesl náš trenér, představ si, on začal najednou úplně jinak střídat a tomu pánovi, co to celé vyprávěl, vůbec nic neřekl, takže on chudák pak vůbec nevěděl, kdo je na ledě, na to by měli mít ti trenéři nějaký vysílačky, nebo co, tohle si přece nemůžou dovolovat! Ale pak to začlo bejt hrozně zajímavý, protože tam přišel jinej pán, teda né na led, ale tam, za tím prvním pánem a oni si spolu povídali naprosto pekelně bombastický věci, jako třeba že vzdálenej bratranec toho druhýho pána, co tam přišel, prej hraje v Ekvádoru třetí ligu v gorodkách a že jsou čtrnáctý a jejich manšaft, aby nespadl, tak prej musí z posledních pěti zápasů udělat aspoň dvě remízy a jedno vítězství o tři špalíky, jinak prej spadnou, a ta čtvrtá liga prej zdaleka nemá úroveň tý třetí. My jsme sice mezitím dali góla, ale to byl na tři tři, takže nebyl vůbec důležitej...
- Jo, a kdo ho dával?
- Já nevim, buď Šašek nebo Bublina, jeden z těchhle dvou brankářů, teda obránců, že jo, ono to totiž nebylo vůbec vidět, protože tam byl zrovna přes celou obrazovku takovej velkej nápis GÓÓÓÓÓÓÓL, abys teda věděl, že už je to tam, tak to se mi taky moc líbilo. Pak ale začla přestávka a tos měl teprv vidět, co to bylo za šou! Tam ti měli takový studio, vytrávený studio tomu říkali a ten hlavní tam sjel takovým výtahem zvrchu, asi to teda měli někde v suterénu nebo co, a ti ostatní tam teda přišli po svejch, což bylo taky suprový, a všecko jim tam tak bohovsky blikalo, že se mi až motala hlava, no totální vodvaz, jestli jsem v životě nějakej viděl...
- A co tam v tom studiu vykládali?
- To víš, já jsem se hlavně díval na ty světýlka, tak moc nevim, ale byl tam jeden tlustej pán a ten mluvil slovensky, asi to byl Slovák, nebo co, a on, když řekl "my", tak tím nemyslel jako nás, že jo, ale právě jako Slováky, protože on jako je taky tentonc a pro něho Slováci to jsme jako "my", teda "jsou", protože já teda nejsem Slovák, ani jim nějak zvlášť nefandím, teda akorát jednou jsem jim fandil, protože prej hráli za nás, to teda nevim, jak se dělá, jestli si na dres napíchli naše lvy, nebo co, ale oni to stejně nevysílali, takže jsem jim zas tak moc nemoh' fandit, že jo, ale oni pak říkali, že to byl supr zápas, takže jsme vlastně o nic nepřišli. No, ale pak tam byla asi nejlepší věc, co jsem kdy viděl, to studio celý zmizelo a místo toho tam dali kus z toho prvního poločasu, jak jsme dávali góla...
- Počkej, jak poločasu, on to byl fotbal?
- Jo, no, a jak si tam ten náš najel....počkej, co mě pleteš, hokej to byl, fotbal je přece v pondělí, jak kvůli němu není ten pořad tam s tím písmenem.
- Myslíš asi Háčko, že jo. Ale hokej se přece hraje na třetiny, ne?
- No jo, ale když oni dávali jenom dvě, tak to byly poločasy, ne? No a on to teď poslal...
- Počkej, počkej, oni dávali jenom dvě třetiny? A proč?
- No to je jasný, ne? Protože potom musela bejt ta Kokakola, to přece nemohli jenom tak vypustit a pak ještě mělo bejt to, jak to teď uvádí ten, co kdysi uváděl to, co v pondělí není kvůli fotbalu, ale před ním to uváděl ten, co právě zrovna teď tak hezky vykládá o tom nohejbale, teda hokeji, že jo...
- Myslíš Červotoč, ne?
- No, tohle. Ale to jsem odbočil. Kde jsme to...jo, a ta žlutá tečka...
- Jaká žlutá tečka?
- Jo já ti o ní neřek'? Jak byla ta akce z prvního poločasu, tak se tam přes ten puk kreslila taková žlutá tečka, abys jako věděl, kde zrovna je, a ještě za sebou nechávala takovou čárku, jako když našeho Honzíka nezavřu do ohrádky a pak máme takový fleky od žlutý fixky po celý televizi, a nejen tam, parchant jeden.
- Počkej, a kdyby tam ta žlutá tečka nebyla, tak by ten puk nešel vidět, nebo co?
- No šel, ale chápej, když tam byla, tak on nešel vidět kvůli ní, takže bylo dobře, že tam je, jinak bys vůbec neviděl, kde ten puk je, to je logický, ne? Ale to ještě není všecko, když ten puk teda dojel k nějakýmu tomu hokejistovi, tak ten hokejista se jako rozsvítil, teda fakt jenom jako, protože ono to bylo tak, že ostatní spíš tak jako ztmavli, takže vůbec nebylo poznat, kdo to je, ale zase jsi krásně viděl, kdo má puk.
- Aha, takže vlastně kdyby jako nesvítil, tak to uvidíš stejně, že?
- No to né, představ si, že by ztmavli úplně všichni, to bys pak neviděl vůbec nic!
- No jo, ale kdyby tam teda nebyla ta žlutá tečka, ani se nic neztmavovalo, tak toho vidíš stejně, že?
- No to právě ne, to bys toho viděl daleko víc, protože bys mohl poznat všecky hráče, ale jak bys tomu chtěl potom říkat vytrávený studio, to můžeš jít rovnou na ten hokej osobně a máš to to samý.
- A stihli tam aspoň ukázat všecky góly?
- To ne, on tam musel bejt ještě jeden Vystnrot, takže asi štyry góly nestihli, ale to je jedno, protože oni je stejně nedávali ani v tom přímým přenosu, takže jsem vlastně o nic nepřišel.
-Akorát o ty góly...
- No, akorát o ně. Pak už ale začli tu druhou půlku a to byl teprv nářez, jak se patří. Pamatuješ, jak loni proti nám naráz hráli Švýcaři i se Švédama? Tak to bylo ještě v pohodě, představ si, letos tam Fini měli na nás jednoho Rusa, tak to už mi fakt smrdí podvodem, naštěstí ten náš trenér je liška podšitá a vymyslel taky asi skulinku v pravidlech, to jsem fakt nečekal. Naši udělali, jako že střídají brankáře, tak ten první si šel jako sednout a ten druhej šel místo něho, ale podle mě se ten první vrátil někde schovanej za tím druhým, já to teda neviděl a celej zápas mi připadalo, že tam je jenom jeden, ale já jsem holt už slepej, ale ten pán, co to celý mluvil, tak ten je tam viděl naprosto zřetelně oba a navíc ještě přesně poznal, kdy kterej zasahuje, no ještě že ho máme. A pak tam byla teda ještě jedna finta, nějakej trik, nebo co, protože nejdřív jel na bránu Fučík, teda aspoň ten pán to říkal, ale bylo jasně vidět, že má dres od toho druhýho, a pak, jak říkal ten pán, se najednou vyměnili, a jel tam místo něho ten Lahváč, ale to ti přísahám, to jsem vážně neviděl, jak to proved', protože vypadal jako jeden a ten samej a jestli se takhle rychle stihnou převlíct, tak to maj fakt dost tvrdej trénink. No, hlavně, že to byl gól, a naši fanoušci dokonce i tam na stadiónu si mohli zajásat. Teda naši...oni to asi ani naši nebyli, měli sice naše dresy, ale nejspíš to byli převlečení Amíci nebo Rusáci, protože řvali něco o tom, co dělá ta televize s hokejem a to bylo tak neslušný, že se ti to bojim říct, abych tě teda neučil nějaký nový sprostý slova.
- Kurví?
- Jo, přesně. Jak to víš?
- To ví přece každej...
- Aha, jenom mně zas nikdo nic neřek'...