ČLÁNKY Z Roku 2002

Články z hlavní stránky, které čekají na zaarchivování do nějaké rubriky, nebo které se ani jinam archivovat nebudou. Odkazy na už zařazené články naleznete na hlavní stránce v modré nudli úplně dole.

---

Los Angeles opět na příjmu

(12/13/02, LA, Jenkii)
Mnohokrát přejela rolba lední plochu ve Staples centru a mnoho gólů padlo do brankářské sítě od mé poslední návštěvy NHL (10/17/02 Colorado-Los Angeles 4:1). Pracovní povinnosti jsou přece jenom pracovní povinnosti a ošidit je zkrátka nelze. Takže co se vlastně děje za tou „velkou louží“ ve „Městě Andělů“ tam, kde Pacifik přináší studené vlny na západní pobřeží Spojených Států? Nutno především podotknout, že děním v hokejovém klubu Los Angeles Kings se nikdy nezaplňují titulní stránky sportovních novin.

Mezisvátkový pozdrav

(27.12.2002 roj) Přeju všem krásný hokejový Nový rok2003! Na konci starého se nám sešlo víc příspěvků. Ještě před vánoci stihl napsat Jenkii další článek zpoza oceánu. Bohužel tento článek je momentálně v Prase a já se tam dostanu asi až v neděli. Moc mě to mrzí, omlouvám se.
A teď příjemné zprávy. Na www.plekanec.cz slíbil Tomáš dělat od půlnoci onlajn z mistrovství světa dvacítek. Buďte při tom!

Máme další zábavnou trofej z dílny hokej.cz. Tentokrát píše jeden z "insajdrů", konečně se tedy dozvídáme i něco z pod pokličky:

Smějeme se s hokej.cz

(26.12.2002 Viktor) A je tu další pokračování rubriky „smějeme se s hokejem.cz“, která vychází jen a pouze díky naprosté negramotnosti současných tvůrců tohoto kdysi nejoblíbenějšího českého sportovního webu u nás. Čím nás autoři pobavili tentokrát? Světe div se, jedná se o další fotografii!!

Článek bychom mohli nazvat – mistrovství světa juniorů se otevřelo i dospělým! Proč? Podle hokeje.cz se totiž zdá, že IIHF nakročila cestu podobně jako FIFA, která na olympijských hrách dovoluje fotbalovým týmům do jedenadvaceti let účast několika opor, které tuto věkovou hranici překročili. No, podle seriózního hokeje.cz je vše možné!

V článku, který vyšel dnes (26.12.2002) a jmenuje se „Novotný chce na šampionátu dvacítek zahnat trápení“ se sice zjevně jedná o rozhovor s naším nadějným útočníkem, který pochází z Českých Budějovic. Jenže fotografie nemá s tímto hráčem vůbec nic společného. Oním Jiřím Novotným na fotografii není nikdo jiný, než berounský forvard Jiří Novotný, který již několik sezón brouzdá prvoligové ledy a věkem (je o plných šest let starší) by se hodil spíše na MS seniorů!!

Jak je tato chyba možná? Opravdu netuším. Nová redakce převzala kompletní databázi hráčů i fotografií od staré redakce. V databázi hokeje.cz, který spravovala stará redakce je hráč Novotný z Berouna veden pod ID 1581 a je mu přiřazena fotografie. Jiří Novotný z Českých Budějovic je veden pod číslem 2148 a je mu rovněž přiřazena správná fotografie!! Redakce zkrátka neví, co dělá a uvidíme, co dalšího vtipného nám v brzké době připraví. Moc se těšíme, tolik legrace na českém internetu již dlouho nebylo!!!

Odkaz na J.Novotný do 21 let: http://194.228.3.32/archiv/hraci.asp?id=2148
Odkaz na J.Novotný z Berouna: http://194.228.3.32/archiv/hraci.asp?id=1581

V Plzni se stávkuje

(24.12. mish) Plzenští fanoušci patří k nejvěrnějším u nás. Přestože Keramika nepodává nijak oslnivé výkony, v tabulce průměrné návštěvnosti je Plzeň stále první. V posledních dnech se ovšem trpělivost plzeňského publika vyhrotila, poslední kapkou představovala domácí prohra s posledním Havířovem. Vedení klubu také zastavilo odpovídání na otázky fanoušků na klubových stránkách www.hcplzen.cz. Ti fanoušci Keramiky, kterým na svém klubu opravdu záleží, se rozhodli proti současné situaci protestovat formou stávky, která proběhne v pátek 27.12. při zápase s Karlovými Vary. Více o stávce a o důvodech, které k ní vedou, přináší server plzeňských fanoušků www.ohokeji.info.

Prvoligovým střelcem ve dvou letech

(16.12.roj) (r)e je český hokej líhní talentů pro celý svět, to dnes ví i průměrný negramotný Američan. Ale tento víkend přinesl něco nevídaného i na naše poměry.
V utkání 1. ligy mezi Hradcem a Třebíčí se dostalo do šance dvouleté batole Michal Pahulák. Brankář hodil hokejku a následovalo trestné střílení. Maličký Michálek (viz výška/váha) uplatnil geneticky podmíněnou hokejovou dovednost a trestné střílení proměnil. Vyrovnal tím stav na 1:1.

Je skvělé díky hokeji.cz vědět, že náš hokej má zajištěnou budoucnost. A tak nezbývá než poděkovat jeho tvůrcům za hezký příspěvek do naší již zavedené rubriky:-)

A též děkuji neznámému dobrodinci, který se chopil nelehkého úkolu a konečně jim tu doménu přesměroval. Ulehčil mi tím vymýšlení názvu této rubriky. Takže definitivně: Smějeme se s hokejem.cz

Plná bedna šampaňského

(10.12.Zuz) Nejsem si jistá, o čem přesně tahle knížka Oty Pavla je, ale určitě o fandění nějakému sportu. Slavný spisovatel mi musí odpustit, že jsem jsi jeho název vypůjčila, ale on se mi fakt hodí!:)

(r)e se ve Znojmě konají tzv. orloslety, o tom už OHF informováno bylo. V pátek 6.12. se tedy ve Znojmě konal jubilejní již 10. (slovy desátý!!!) orloslet. Taky se už ví, že každý orloslet je nějak tématicky zaměřen. Pro toto kulaté výročí jsme vybrali téma „Finsko“, a to z toho prostého důvodu, že Orel Marek Vorel při svých reprezentačních startech tuto severskou zemi navštívil. Připadalo nám tudíž vhodné Markovi alespoň takto vzdát hold za jeho úspěchy;). Další věc, která je obecně známou, je to, že ve Znojmě je vztah mezi vedením HC, hráči a jeho fanoušky velmi úzký. Toto vše způsobilo, že se v orlocity odehrála povedená akce.

Na úvod jsme shlédli zápas Znojmo-Slavia. Hokej to byl tak max. někde na počátku druhé třetiny, zbytek byla strkaná a hádaná s minimem slušných akcí. Pan Hořava prokázal odvahu a za stavu 1:2 pro domácí odvolal z branky Martina Altrichtera už někde v 57. min. Beránek sice prázdnou branku trefil až napodruhé, ale přec jen. Už jsme chtěli poslat do servisu 1:3 jako konečný výsledek, když Altrichtera prostřelil ještě Radek Duda - 1:4.

Až vám bude někdy Jethro líčit, co se odehrálo za Orloseem mezi mnou a Radkem Dudou, tak mu nevěřte. Připouštím, že jsme šli tam za účelem seznámení Jethra právě s Radkem. Když se hvězda konečně vyhrabala ze šatny a svým neopakovatelným plzeňským akcentem pronesla ono dojemné, unavené a š"astné „Zuzíííí“, tak jsem hvězdě prostě padla do náruče, chovala se s hvězdou tak nějak neprofesionálně;) a na původní seznamovací záměr zapomněla. Jethro to ale podává moc dramaticky a přehání;).

Vorloslet se odehrával v podniku cca 20 m od Orlosea. Byl to podnik prima, dovolili nám tam hudební produkci a zpěv, ale vařili jen do devíti a obsluha nestíhala. To jsme ale snesli a dobře se bavili za pomocí Rojovy a Ijáčkovy kytary. Přidala se k nám VIP v podobě člena poraženého celku, brankáře Martina Altrichtera. Martin o akci veděl a rád přišel. Z dosud se účastnících hvězd vydržel nejdéle (několik hodin) a byl fakt skvělý. Prohra ho nijak extra nepoznamenala. Ohromně se skamarádili s Jethrem a vrkali se, jací jsou velcí Slavisti:)

Ale abych vysvětlila ten název článku. Plná bedna šampaňského, vlastně několik beden, to byl dar pro tuhle akci od HC Orli. Orlomanager Pan Kaňkovský nás opět originálním způsobem podpořil. Někde sehnal 40 (!!!) flašek šampusu, nechal na to písmomalířem napsat „orloslet 6.12.2002“ a dopravit na místo konání. A to nemluvím o volných lístcích, které jsme na zápas ZNO-SLA taky dostali. Misha jako webmaster orlowebu navíc dostal výtisk knížky Zlatá éra znojemského hokeje, kterou ten večer na ledě křtili. A když (r)iva měla nedávno narozeniny, dostala od klubu jako dárek originál dres. Teď to víno pro tolik lidí. K tomu není co dodat. Pan Kaňkovský je prostě FRAJER. Neumím si představit, že by se kdekoliv jinde dělo něco takového.

Ze Znojma jsme s Ell, Jethrem a Luckou vyjížděli ve 2:30. Úplný závěr skvělé noci byl skvělý podstatně méně. Bez jakéhokoli varování ve formě občasného sklouznutí po namrzlé cestě jsem po 50 km poklidné jízdy už skoro v Brně najela na ledovou blotnu, udělala na cestě několikery hodiny a s autem přistála ve škarpě. Ještě teď je mi z toho trochu šoufl. Děkuji tímto Jethrovi, že účinně zabránil mému i holek zákonitě natupujícímu šoku a celkově se o situaci postaral jako chlap. Je to za náma, bez škrábnutí jsme to přestáli a radši nevzpomínat.

Hešák může litovat, že se neulil ze zápasu své Dukly Trenčín a taky nepřišel:) O dalším sletu opět podáme referát:)

Datum a místo konání: 6.12. 2002, Znojmo, restaurace Viktoria
Seznam účastníků: Altrichter Martin (hráč HC Znojmo), Cézar, (r)iva, Misha, Jarka, Zdenka, Jana, Lucka, Cwach, Miki +2 (všichni ZNO), Ell (ČB), Hippoe + 3 (ZLN), Roj, Jethro (oba SLA), Zuz (VSE), Ijáček(TRI)

Jak se liší liší a sudí sudí?

(5.12.2002 roj) V poslední době opět přišli na přetřes muži v pruhovaném. Petr Sýkora si dokonce urážku rozhodčího odseděl natvrdo na tři zápasy. Možná si to zasloužil i když na výsledek zápasu to nemělo žádný vliv, jiste ho to stálo nějakou tu dvacku. Zato v Třinci přišli vinou sudího Vokurky o dva body. Zcela evidentně ovlivnil zápas. A důsledek pro viníka? Jeden zápas stop a "pokuta" 4000(čtyři litry!). Prostým vydělením zjistíme, že pro komisi rozhodčích má jeden extraligový bod cenu dvou tisíc korun. Léta jsem se pídil po takovém ocenění! Jak hloupí byli bafuňáři, kteří za jeden mizerný bodík nabízeli řádově mnohonásobné částky! :-)
Stávka rozhodčích ale prý zatím nehrozí. Možná by někteří do toho šli, ale konkrétně nevíme kdo. Stejně jako nevíme, zda někteří sudí chybují úmyslně. Můžeme si pouze zahrát hru. Postavíme si rozhodčí do řady a rozpočítáme je na sudé a liché. Sudí budou pískat fauly domácích, liší fauly hostů. Po určité době se všechno spočítá a sudí si vymění role. Sudí budou pískat fauly hostům, liší domácím. Tím bude jasně a exaktně dokázáno, čím se liší liší a sudí sudí.
K čemu to? K ničemu :-) Mnohem zajímavější by totiž bylo postavit otázku obráceně: "Jak se liší sudí sudí a liší?" :-)

A pro zasmání

Pomalu se nám rodí rubrika Smějeme se s hokejem.cz
I když nevím, jestli ten název není zcestný. Hokej.cz je totiž mrtvá stránka. Údajně je hokej.cz na adrese hokej.adminbox.cz. Proč tato podivná adresa? Napadají mě pouze dva důvody.
1. Nikdo z party, co dělají na tom adminboxu, neumí přesměrovat doménu. V tom případě nech" kliknou sem a zvuk daji naplno.
2. Z právních důvodů nesmějí doménu hokej.cz používat a pak tedy klamou veřejnost.

A teď už ten fórek. Dvacetiletý Míla Hořava se jim na obrázku silně potatil! :-)
Když jsem ho vyfotil před necelým rokem, vypadal ještě takhle:

Tešíme se na další legraci, kterou nám adminbox připraví! ;-)

A na závěr jasná výzva k anketě Týtý
Hlasujte proti Poulíčkovi!
Příklad: HLA TYTY 4 3 Robert Zaruba

Hokej ve Skotsku

(Milan Krčmář, hstrebic.cz) Pokud nějaký sport vládne Británii, pak nepochybně fotbal, který mnohdy přerůstá ze sportu do náboženství a to doslova. Nejvíce je to vidět v Glasgow, v němž se o svoji popularitu dělí týmy Celticu a Rangers. Fanoušci Celticu jsou ponejvíce katolického vyznání a nic je nedokáže rozzuřit tak, jako vítězství těch protestanských Hunů z Rangers. Samozřejmě to platí i naopak - protestantské fanoušky Rangers nepotěší žádná jiná zpráva více, než když Celtic dostane na frak. Militantnější fans z obou týmů nevynechají jedinou příležitost, jak svým sokům velmi pádně vysvětlit, proč jsou Rangers (respektive Celtici) lepší, než Celtic (respektive Rangers). Co se týče ostatních sportů, ty se musejí skromně krčit v koutku a doufat, že si jich sem tam někdo všimne. Mezi ty populárnější, alespoň trochu oblíbené, patří ragby, kriket a pozemní hokej, jenž velmi často hrají i ženy. Jeho lední varianta není v Británii příliš známá, lidé sice vědí, že takový nesmysl, jako je mlácení do gumy na ledové ploše, existuje, ale naprostá většina z nich ani nedokáže odpovědět, zda je něco takového možné spatřit v jejich městě. Nejvyšší hokejová soutěž v Británii se nazývá Superliga. Jejím asi nejznámějším týmem jsou London Knights, kteří - pokud si dobře vzpomínám - nedávno hráli i proti pražské Spartě. Mimo ně ligu hrají například týmy Manchesteru, Bracknellu, irského Belfastu a skotského Glasgow, který jsem viděl při utkání s anglickým Sheffieldem. POKRAČOVÁNÍ ZDE

Zlodějíčci, zloději a BPA

(5.11.2002 roj) Doména hokej.cz prošla během své existence mnoha peripetiemi. Některá období byla lepší, jiná horší, mnozí možná ještě pamatujete na kauzy "Chemodata" a na tragický půlrok, kdy to dělala jakási karlovarská firma, která celý web pojala jako firemni presentaci. :-)
Ale to všechno je dávno a dnešní stav oficiálního webu českého hokeje vyráží dech i nejotrlejším. Když už jsme si zvykli, že stránky občas nefungovaly vůbec, že načítaní je zoufale pomalé, že se občas objeví aktualita stará měsic, že když si dnes naklikáte reprezentační realizační tým, zjistíte, že Josef Augusta se vrátil... (!)
To je obyčejný šlendrián, za který by se naši hokejoví bossové měli stydět, ale když se nestydí, je to jejich věc.

Bohužel se dějou ještě horší věci. Takzvaní novináři, kteří o hokej.cz pečují, nemají ani fotografie hráčů. Co s tím? Prostě je kradou z jiných webů. Jinými slovy: Bez souhlasu oprávněných majitelů je zobrazují na webu svém, jako by to byly fotky jejich. Aniž by přitom jejich autorům cokoliv zaplatili, jsouc sami štědře placeni BPA.
Říká se tomu "užití autorského díla". Podle zákona může jedině autor (popř. vlastník autorských práv) určovat podmínky užití svého díla. Zákon se někomu nemusí líbit, ale je to platný zákon. A překračování zákona už není jen vnitřní věc hokeje.cz.
To znamená, že oficiální web českeho hokeje není jen parta lemplů, ale i zlodějů.

Legrační na tom je, že technické provedení této krádeže je nešikovné jako sami zlodějíčci. :-) Přímým linkováním na cizí server se dopustili značného bezpečnostního rizika pro server svůj a mohou být jen rádi, že jim server hokeje.cz nikdo úplně nezrušil. Napadení se bránili mírněji - prostě si nechali ukrást trochu jiné fotky, než o které měli zloději zájem. Výsledek pobavil jistě i pány Guta a Lenera, protože veřejnost se měla možnost pokochat fotkami Usámy Ibn Ládína, Saddáma Husajna, pořípadě dobře vyvinutého orgánu v ústech sličné dívky... vše jako neotřelé ilustrace k hokejovým článkům :-) Tématu se s nadhledem věnuje i Beníkův sloupek na novinkách.
Se stejným nadhledem to jistě bere i majitel BPA pan Charouz. Je na podobné patálie asi zvyklý, vždy" s jeho jménem bylo spojováno tolik podivných kauz. Co jsou proti tomu nějaké obrázky? A co vedení ČSLH? Ví vůbec, že oficiálně posvěcuje web s pornografii a terorismem? Spěte dál pánové, o váš klid se přeci stará BPA...

Mohu tímto uklidnit všechny, kdo se obávali, že někdo cracknul hokej.cz. Nebojte se, autoři si ho crackli sami!
A tím se dostávám k závěrečnému přiznání: Jeden z lidí, kteří tam pracují, je náš tajný agent, krycí jméno Myšák. Cíl je jasný, OHF musí vytlačit hokej.cz. Mission possible - zničit hokej.cz zevnitř! Myšáku, gratuluju ke splnění úkolu! :-)

Slaunej mumraj na Vérchlábskym rinku

(Qjetak) Už žánnej sníh, šplách nebo snad krupiš"ata. (r)ánná velká věje. (r)ánnej vichr z hor....tak todlencto si asi poudala většina lidí, kerý se přišli poďva" 28.10. 2002 do nově vodeuřený hokejový haly ve Verchlábi.

Tadlencta monstrózní stauba uprostřed městský zástauby vyrůstala jeden a půl roku. Celá loňská sezóna se vodehrávala na staveništi a zápasy taj mohlo vidě" jenom 300 diváků. Tejkon se ušecko změnilo.

Po kompletní rekonstrukci, výměně chlazení a celkovym zastřešení se do tohodlenctoho hokejovýho stánku vejde 2500 horalu. Prozatim taj bude 300 míst na sezení, páč na víc sedaček nebyly paňauze. Postupně se počet míst k sezení zvýší až na konečnejch 2000.

Slaunostní vodeuření
Celej tendle mumraj začal už ráno kolem 9:00. To na led vyjela verchlábská příprauka. Haverlanti sebou mlátili vo led, jak zjennaný. Potom ale přišel vokamih pro mě nejmilejší. Před Zimákem zastavil náklaďák s nápisem: Krakonoš - pivo z Krkonoš. Postavili si v prostorách stadiónu snad 10 stánků a v tom mě napallo, že tendle den nedopanne asi dobře. ZBYTEK JE TADY

Na vlastní oči COL vs. LA

(10/17/02 LA, Jenkii) Do Los Angeles se přivalila velká Lavina z Colorada. Oproti usedlejším Kings, kteří si svou stálou pozici v NHL budují již od roku 1967 s menšími či většími úspěchy, hokejový tým z Colorada má za sebou velmi rušnou a velmi úspěšnou „novodobou“ historii, která se datuje od roku 1995.

Na hokej pro Igráčka

(10/12/02 LA, Jenkii) Po strávení hnusného odpoledne na pláži, které se prostě MUSELO strávit na pláži, kde vál šílený a studený vítr, kde sluníčko ani nevykouklo z mraků, kde o kousek dál kouřily komíny a každou chvilku přeletělo velmi nízko letadlo z nedalekého letiště, po vytřepání písku s černým nádechem z vlasů, uší, nosu, baťohu a já nevím čeho ještě, po odloupnutí kusu asfaltu z nohy a po konstatování "Jéje, tak jsme vyjeli trošku později, no nic asi nestihnem hymnu" (spíš to vypadalo, že nestihneme zápas celý a ne "jenom" hymnu), po tomto skvělém dni a po tom všem jsme teda vyrazili na tu slavnou NHL.

Jenki přebírá zámořskou štafetu

(9.10. LA, OHF#?toho času Jenkii) Tak nám letos začala NHL. Začala tak jak se na americký kontinent sluší a patří, pěkně slavnostně. I když dnes večer byly na programu celkem tři zápasy (CAR:NYR 1:4, COL:DAL 1:1) většina amerických i neamerických hokejových duší směřovala k zápasu prvnímu. K zápasu na jehož začátku byl s velkou slávou vyvěšen dres s číslem 99 ve Staples centru, k zápasu jehož začátek obohatil svou přítomností Wayne Gretzky, k zápasu Los Angeles Kings vs. Phoenix Coyotes.

Za mlčení zlato nezískáš

(8.10.Chuckie) Setkají se dva známí z mládí.

„Tak co, jak se máš? Co děláš?“
„Ále dobrý, hraju hokej, a co Ty?“
„Zajímavý, já sem hokejovej novinář.“
„Fakt? Takt to sorry, s těma se nebavim.“

Běžný den hokejového novináře. Vstane, jde do práce, večer jde na hokej, sleduje jak se na ledě prohání nabušenci v ribanech a přemýšlí. Co bude po zápase, koho vyzpovídat, na co se ptát, ……. a neodpálkuje mě? Poslední otázkou by se vůbec neměl zabývat, ale! Zástup hokejistů s notnou dávkou arogance vůči novinářům a nechutě se „s nima bavit“ se nebezpečně rozrůstá. Zamyslel se někdy mlčenlivý hokejista, říkejme mu třeba Kameš :-), nad tím, z čeho plyne výše jeho platu? Jeho životní „nadstandard“? Jeho popularita? Jeho možnost dělat to, co ho baví a ještě se tím velmi dobře uživit? Jestli se nad tím zamyslel nevím, ale odpovím za něj. Plyne to ze zájmu fanoušků o hokej. Co lidi zajímá, v tom jsou peníze, …. a velké. Kdo to dělá, má také peníze. A hokej je přesně ten případ. Mírně odborně řečeno, po čem je poptávka, toho cena roste. Po tom, co produkují hokejisti poptávka je. A kdo tu poptávku tvoří? Fanoušci! Ano, přesně ti lidé, kterým odmítá pan Kameš sdělovat své pocity. A otázka klasika – komu tím prospěje? Sobě? Klubu? Fanouškům? Nebo snad dokonce hokeji? Klub se dneska neobejde bez sponzora, kterého hráči de facto také reprezentují. Co si pomyslí sponzor či potencionální sponzor klubu, jehož hráč se chová arogantně a nereprezentuje dobře klub a potažmo i firmu či firmy? Na to si určitě každý odpoví sám. Takhle náš hokej nepokvete.

Jaroslav Kameš není tedy zdaleka jediný. Pověstný byl Josef Beránek, žezlo po něm přebral Martin Ručinský, a pan Augusta? Na toho s nepříjemnými otázkami nechoďte, nejsou dost „inteligentní“ a hodné jeho osoby, klidně vás poníží. Podle něj hokejoví novináři vymysleli prognózu o možném barážovém osudu Havířova. Prostě novináři jsou na Havířov zlý, zaujatí a nemají jej rádi. Byli to ale opravdu novináři? V příloze deníku Sport tvrdí například také Petr Bříza, že by Havířov mohl mít problémy se záchranou. Možná se mýlím, ale co vím, tak Bříza se stále živí chytáním, ne psaním.

Zajímavé a tragické je, že jde o většinou starší hráče, kteří MAJÍ BÝT PŘÍKLADEM. Ano, opravdu pěkný příklad pro mladé hokejisty. Doufejme, že mladí sami dokážou posoudit, co je dobré. Jinak noviny opanuje fotbal či jiné sporty, o hokeji se dočtete maximálně statistiky a výroky z povinných tiskovek.

Ale navrátilci z NHL jsou vůbec vděčné téma. To co na Americe lidi často kritizují, s tím se někteří ze zámoří sami vracejí. Pohrdání a jakási hvězdnatost z některých přímo čiší. Příklad? V zámoří by nejspíš pan Ručínský ani nehlesl, kdyby se mu přihodilo zranění. Ale v ČR? V té malé nevýznamné ČR? Tady si přeci může dovolit kolem sebe kopat. A co z toho? Stres pro Ondru Němce, že kvůli povýšenosti jistých lidí bude exemplárně potrestán. Hokej je hra tvrdá, v NHL, i v české extralize. A jak hokejisté říkají, „se zraněním musí každý hráč počítat“. Mají pravdu, musí s ním počítat hráči i v NHL, i v ČR. Musí s tím počítat i hráč provinčního týmu, i olympijský vítěz. Tragikomičnost všemu dodává falešnost celého obvinění! Takže vítej zpět, Martine! Ondro, nehleď na jména a dělej dál svoji práci jako doposud. Hokej ti poděkuje, a nejen on.

A proč se vlastně někteří hokejisté s novináři nebaví? Osobní antipatie? Je-li hokejista profesionál, pak je to nesmysl. Nebo osobní antipatie vyplývají z toho, že se o sobě hokejista dočetl něco špatného, co se ho dotklo? Ale pánové, když tedy pominu chybějící profesionalitu, proto byste odsoudili všechny novináře? Pak by hokejový novinář po jedné špatné zkušenosti s hokejistou mohl odsoudit naopak všechny hokejisty. Určitě je pochopitelná nerudnost kvůli zklamání z prohraného zápasu, je omluvitelná, je to prostě v pohodě, nikoho se určitě nedotkne. Ale pohrdání? I hokejový novinář má svoji hrdost a důstojnost.

Není žádné VY hokejisté, MY hokejoví novináři. Jsme MY kolem hokeje! Stejně jako hokejový novinář potřebuje hokejistu, stejně tak hokejista POTŘEBUJE hokejového novináře. Takže dotyční „mlčenliví“ hokejisté, prosím, popřemýšlejte nad tím. Náš zájem je stejný, hra jménem hokej!

Moc smutná zpráva

o náhlém skonu jednoho z nás je zde.

Kdo zabíjí hokej?

(1.10. Roj) Kvalitní článek se pozná podle toho, že na hlavní stránce vydrží hodně dlouho ;-) Ten minulý o "Tipci" patří určitě ke kandidátům, z prognostického hlediska byl opravdu ránou do černého, píše se tam o slávě litvínovského útoku.:-)
V sobotu jsme to viděli v televisi. Litvínov se Spartou předvedli nádherný hokej, kromě poslední třetiny, (kdy sparťani už resignovali) to byla skvělá taktická bitva. František Výborný je pan trenér a dobře svou Spartu zná :-) Žlutočerní nedovolili ani na chvíli rozjet typickou sparťanskou kombinační hru. Výsledek - 4:1

Zatímco hra obou týmů je vynikající, kontrasty najdeme jinde a jsou do očí bijící.
Pět dní před tím jsem totiž navštívil T-mobile arenu. Johny P. měl lístek navíc, tak mě nemusel moc přemlouvat. Derby pražských eS mě hokejově moc nezaujalo, zato mi zvedlo adrenalin něco jiného. Jak je známo, tribuny v týmobajlce (dále TMA) nejsou moc strmé a divák tudíž kouká na led z úhlu nízko nad mantinelem, takže mantinel zakrývá dost velkou část ledu. Nad mantinelem obvykle bývá průhledné plexisklo, kteroužto vymoženost kdysi dávno objevili a zavedli, aby diváci viděli na led. Leč v TMA toto považují za překonané a na plexisklo těsně nad mantinel nalepili ještě asi 30cm neprůhledné fólie. Souvislý pruh. Takže kdo sedí/stojí dostatečně nízko, dohlédne na led až o dva metry dál. Nejlegračnější je, že na té fólii není žádná reklama, kterou by divák viděl, je na ní totiž úplně zbytečný pás log TMA, ovšem otočených směrem k ledu, to asi proto, aby si hráči mohli přečíst, kde hrajou. Na diváky zeje čistá bílá plocha...
Další vylepšení je na sloupech. Ty sloupy jsou bolestí všech starších hal, kdy se neumělo postavit zastřešení bez sloupů. Někdo z vás si ani neumí představit, že mu ve výhledu překáží sloup :-) -fakt to existuje! Zaplatíte vstupenku a koukáte do sloupu :-) Sparťanské sloupy jsou tlusté asi 30cm. A věřte nevěřte, oni na ně umístili metr široké reklamní tabule, čímž efektivně jejich zacláněcí šířku ztrojnásobili. Kristepane! ;-) Fakt je, že za sloupama nikdo neseděl, hala byla poloprázdná. Docela by mě zajímalo, jestli se na místa za sloupy prodávají lístky. Nebo už v TMA nikdo nepočítá, že by přišlo víc diváků?

Mám pro odpovědné lidi z TMA návrh: Co kdybyste místo plexiskla nasadili překližku? Je levnější a dají se na ní mnohem lépe umisťovat reklamy, protože konstantní pozadí neruší. A co sítě za brankou? Daleko lepší by bylo místo sítě natáhnout plachtu z neprůhledného hadru, třeba s obrovským vyšitým logem TMA. Diváci by pak od konzumace reklam nebyli rušeni žádným hokejem. Co? Že by ho sledovali na kostce? Co vás nemá, tam už teď jedou reklamy skoro nonstop!
Jediný problém, který si nedokážu uspokojivě vyřešit je to, že přes neprůhlednou clonu není vidět na reklamy na ledě a na protější straně, což je průšvih :-)

Progresivní trend, který nám předvádi TMA, nese své ovoce. Lidi tam nechodí. A v médiích se brečí, že mistr má mizernou návštěvnost. Zkrátka diváci asi mají dojem, že za drahé vstupné si zaslouží trochu jiný přístup. Možná mají dojem, že jimi TMA pohrdá, že je tam nechce. V každém případě obdivuju všechny, kteří tam chodí. HC Sparta má velmi věrné a oddané fanoušky, ochotné leccos překousnout. Leč já už tam "na hokej" nepůjdu.
Protože třeba v takovém Litvínově je to jiné kafe. Nízká cena, tribuny strmé, přesto tam žádný pruh na plexiskle nepřekáží. Viděli jste to v televisi :-)

Tipec putuje do Litvínova

(11.9.Roj) Když jsem se ráno dozvěděl, že finále TipSport Cupu se hraje v Litvínově, operativně jsem změnil své plány a podujetí jsem absolvoval.
Považte, jednotné vstupné 25 (dvacetpět!!) korun. Nechyběly ani černožluté roztleskávačky, zde v o něco mladším provedení než ve Zlíně :-) V teplém počasí přišlo do haly 2620 diváků, z nichž většina se pohodlně usadila na místech k sezení. Ne tak skupinka v červenobílých znojemských dresech, která zaujala tradiční místo pro kotel hostů. Když jsem přišel k nim, poznal jsme mezi nimi pár lidí, kteří byli o víkendu ve Zlíně! :-) Prý se v neděli vyspali ve Zlíně a jeli rovnou do Litvínova. Z ČePCe na Tipec ;-) Nezbytná zásoba burčáku - chutnal stejně dobře jako ve Zlíně.
Hokej to byl průměrný, s minimem přerušení. Skóre otevřel na konci 1. třetiny znojemský Sklenář. Litvínovští během 2. třetiny otočili na 2:1. Skvělý zápas odehrál domácí Říha, autor 2.gólu. Jelikož neznám čísla hráčů žádného z týmů, nikdo neměl na dresu jméno, moc vám o výkonech jednotlivců nenapíšu.
Zatímco Litvínovští vynikali spíš bojovností, znojemští sázeli na několik svých technicky vyspělých individualit. Zaujal mě hráč s číslem 16 (nebo 10, bylo to nečitelné), který předvedl v poslední třetině parádní slalom od vlastní modré, kde unikl postupně 4 litvínovským protihráčům, Pince v bráně však nepřekonal. To už bylo na ukazateli skóre 2:2.
Na hře Chemiků bylo vidět, že ještě nejsou příliš sehraní. Několikrát se stalo, že na modrou najížděl volný hráč, od svého spoluhráče však nedostal přihrávku, i když ten puk kontroloval poblíž červené. Do budoucna je to však příslib, že se obnoví sláva litvínovského útoku.
Nakonec rozhodla paradoxně přesilovka Znojma v prodloužení. Kotrla ve čtyřech prorazil zámek, unikl, vystřelil a puk za Svobodova záda dorazil hráč dne Říha. 3:2 Litvínovské hráče ozdobil úsměv na líci.

Když to vezmu kolem a kolem, viděl jsem asi jeden ze zápasů s nejlepším poměrem cena/výkon ;-) Teď už nic nestojí v cestě zahájení LIGY! :-)

Co přinesl ČePeC 2002?

(9.9.Roj) Pro fanoušky bezpochyby to nejdůležitější - nádherný hokej! Třešničkou na dortu byla určitě poslední třetina celého turnaje, kdy jsme otočili nepříznivý vývoj a zápas se Švédy vyhráli nesmírnou bojovností. V kotli jsme si připadali jako na finále mistrovství světa! Všichni zpocení, vyřvaní, někteří dost zmožení několikadenním zvláštním režimem životosprávy, jak to tak na podobných akcích bývá ;-) Před sebou cestu domů do Litvínova, Znojma, Prahy, Olbramovic.. Ale nikdo nelitoval. Právě kvůli takovým okamžikům to se vyplatí další měsíce živořit :-)
Sám Sláva Lener o poslední třetině prohlásil, že ji kluci vyhráli srdcem: "Švédi nás přehrávali, ale my jsme to srdíčko měli větší. Tímhle způsobem se nedá vyhrát celý turnaj, ale rozhodující zápas ano."
Pro trenéra byl ČPC především začátkem tvorby nového mužstva. Musel zvládnout nelehký úkol. Vyzkoušet co nejvíc nových hráčů a přitom uhrát solidní výsledek. Myslím, že se mu to podařilo dobře. Kromě toho si pochvaloval, že spolupráce s Růžou, Stavjaňou a všemi okolo týmu je vynikající, každý má spoustu nápadů, je ochoten udělat maximum a dělá to hned.

Pro pořádající Teleaxis letošní ročník nevyřešil některé otazníky, které se objevily už loni. Tehdy to totiž vypadalo, že se turnaj se Zlínem loučí. Více světla vnesla tiskovka ředitele turnaje Dr. Miloše Broukala:
"Trochu nás mrzí návštěvnost. Zvlášť ve čtvrtek byla velmi nízká - na úrovni roku 1996. Zatím nevíme, jestli je to dáno slabším výsledkem reprezentace loni, přesyceností místních lidí nebo tím, že ve čtvrtek začala hodinu před začátkem průtrž mračen. Uvažovali jsme o uspořádání turnaje v jiném městě (Pardubice), ale nejsme přesvědčeni, že by tam byla situace o mnoho lepší. Naznačil to přípravný zápas v Brně. Navíc by to pravděpodobně zvýšilo náklady. Zde ve Zlíně jsme v minulosti měli problémy s tím, že hostující mužstva musela jet z Prahy, ale letos přilétli do Brna a jsou spokojeni. Zatím se jeví nejpravděpodobnější to, že se za rok sejdeme zase tady."

Sličným dívkám z Eurotel Cheerleaders dal ČePeC jistotu, že když budou svými pohyby reagovat na bubnování a skandování kotle místo na předem připravenou hudbu, bude celkový efekt nesrovnatelně hokejovější a přestanou si připadat jako páté kolo u vozu. ;-) Super!

Pro mě osobně přinesl ČePeC nezvratné poznání, že titul mistrů světa Slovákům sebereme. Sláva je génius :-) Když někdo odejde za desetkrát méně peněz z Ameriky do Česka, musí přesně vědět, co chce a jak toho dosáhne. Pan Lener tu motivaci má :-)

ČP cup 2002 - resumé
(Zuz) ČP cup máme za sebou a teď už nás dělí jen pár dnů od toho, abychom si mohli říct –začíná extraliga, život se vrací do normálu:). Ale ještě na moment zůstaneme u dresu s trikolórou. ČP cup skončil a snad můžeme říct, že to nejdůležitější, co přerušení zlaté šňůry titulů přineslo, se povedlo. Trenéru Lenerovi můžeme s oddechem provolat úvodní opatrnou Slávu; on a jeho mančaft splnili, co jsme od nich očekávali: svěží český reprevítr se prohnal úvodním měřením sil a podle všeho to vypadá, že když všecko dobře půjde (posílíme hru v obraně a hru srdcem a soupeřům se bude dostatečně nedařit:) ), brzy si odvážně zadoufáme v návrat časů kovů nejcennějších.

Zlín, město sportu
Zlín se rozloučil s letošním mezinárodním podnikem se ctí. Organizace klapala po všech stránkách, vše se neslo v atmosféře ochoty snoubené s profesionalitou. Fanoušci a novináři měli kompletní servis. Akreditace, prostory a podmínky pro práci byly dle našich zkušeností výborné. Pan Roman Ordelt, tiskový mluvčí HC Hamé a pan dr. Miloš Broukal, ředitel turnaje, toho měli plné brýle, ale zvládli to:) Rojovi se nejvíc líbily slečny v akreditaci, mně finský novinář, který vypadal jako Marek Uram:).

Pan pořadatel vyměkl:)
A ten pan pořadatel, co tak trval na striktním dodržení zasedacího pořádku? Proti stohlavému davu, který se rozhodl, že ta volná místa k sezení prostě obsadí, byl bezmocný:) Příkladem našemu sektoru k stání byl ten protější. Když lidi viděli, že naproti se „jde sednout“, šli taky. Žádné násilí, vždyť to byly většinou děti a mládež:) Pan pořadatel rezignovaně mávl rukou a proměnil se v řadového fanouška:).

Hokej, bubny, zpěv
Kotelníkům bylo uděleno vyznamenání ve formě "plus OHF". Zlínsko-znojemská jednotka hbitých paliček udržovala stadion ve varu neutichajícím bubnováním a zpěvem. Valašské variace jako „kač kač kač, Kratěna, nasypem ti zeleného jačmeňa“ nebo „na tebe, Tomajko, zapomenút mosím“ jsou možné jen v těchto zeměpisných šířkách:)

Jen když je tma, jsou vidět hvězdy aneb Přijďte, my vám zadudáme:)
Hodnocení hráčů v různých médiích jsme tu schválili, tu zatratili. Mně osobně je těch kluků vždycky nakonec líto:) Beru to brát tak, že oni se fakt snaží. Někomu to jde, někomu prostě ne a co se s tím bude dělat, to je na trenérech. Bývá to i tak, že ti, od kterých očekáváme nejvíc, propadnou a ti, kteří tam prostě „taky měli být“, zazáří a upneme k nim své naděje. Do Plzně moje oko nedohlédne, ale Chuckie to říkal: „Duda je v přípravě fakt dobrej a bude ještě lepší.“ Chuckie měl pravdu:) Radek Duda složil nepřípustné zbraně a předvedl se jako Opravdový Hokejista. Po posledním zápase jsem šla plnit Mishankovi jeho náročná přání:), totiž lovit Marka Vorla k rozhovoru po orloweb. A tak jsem mohla vidět, že být hvězdou na ledě tak trochu omezuje člověka ve svobodě:) Radek Duda slezl z ledu, pot se z něj jen lil, a měl na krku: pana Vichnara a Českou televizi. Hned potom regionální televizi. Potom houf píšících novinářů. Potom pana Procházku z Českého rozhlasu. A tak „můj“ Marek Vorel rozrážel dveře kabiny báglem a hokejkama a Radek teprve vstával od posledního rozhovoru a na lavici po něm zbyla regulérní louže potu. Bleskem byl ale ready k odjezdu domů. Za zimákem nerval auto výstrojí a odfrčel směr předaleký Chodov.

To jsme toho napovídali okolo jednoho turnaje:) Ale něco dělat musíme, když extraliga začíná až pozítří:)

Prokletí zlomeno definitivně!

(Roj. 7.9.) Po dnešním dni má hokej opět smysl!
V osudné 14 sekundě, kdy Břízkovi nešťastně proklouzla Sumervouriho polostřela do branky, jsem se chvíli bál, že uvidíme zase další díl černé komedie. Ale trvalo to jen 85 vteřin. Pak už jsme viděli starý dobrý český hokej, který donedávna vyprodával arény, haly i stadiony :-)
Popravdě řečeno, diváci se příliš nevyznameli, přišlo jich o dost míň, než ve čtvrtek. Ale odměněni byli královsky. Sedm gólů Finům, to se často nevidí! O atmosféru se skvěle staral kotel v rohu, o němž vám Zuz ještě napíše. Mě jakožto profesionálně zdeformovanému muzikantovi nezbývá, než uznat, že ti bubeníci své nástroje ovládají dokonale.
Škoda jen, že se s povzbuzováním nepřidával zbytek stadionu. Marně jsme je z kotle vybízeli. Nakonec jádro jen resignovaně zaskandovalo "Proč sem chodíte, když -píp- fandíte?!"

Výsledková tabule
Zajímavého paradoxu jsme se nadáli na světelné kostce. Vždy, když naši dali góla, objevil se uplakaný smajlík. Když skórovali Finové, smajlík jásal. Buď za ovládacím pultem seděl tajný příznivec Finů, nebo je to součást vítězné taktiky našeho realisačního týmu :-)

Sláva Lener
Po nepovedeném úvodu sezóny byla možná u některých fanoušků otřesena důvěra v našeho trenéra. Musím vás s plným přesvědčením uklidnit: NEBOJTE SE! Sláva ví, co dělá, nenechá si do toho kecat a dokonale věci rozumí. Přesně takhle působil při rozhovorech s novináři. V paměti mi utkvělo několik pohotových odpovědí, první dvě jsou na moje otázky:
Má Richard Král zítra jisté místo v sestavě?
Lener: Dnes ho jisté měl :-)
Věřil jste na pověru, že nám červené dresy nosí smůlu?
My už jsme vyzkoušeli všechno: různé barvy ponožek, zelené kravaty, košile... :-)
Hodně vás vylekal ten první gól?
Já jsem zrovna dával pokyny nějakému hráči, takže jsem ten gól vůbec neviděl :-) ... Petrovi to tam padlo možná trochu lacino, ale na zítřek s ním určitě počítám.
S kým ještě?
Určitě bude hrát Michálek a Vorel, když už sem přijeli, chceme si je vyzkoušet.
Ke hloučku přichází Robert Záruba, tykají si: Tak mi řekni aspoň částečně sestavu na zítřek, já si potřebuju udělat přípravu.
L: Zatím ti nic říct nemůžu
A kdy to budeš mít hotové?
Možná za minutu, možná zítra o půl čtvrté. :-)
Další otázka: Ulevilo se vám po dnešním výsledku?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. Ještě před začátkem jsem přece slíbil, že sem jedeme uspět. Museli jsme ale změnit přípravu. Zrušili jsme tréninky, protože kluci byli utahaní. Při zápase s Rusy bylo očividné, že kluci už nemůžou. Naopak na Finy byli nabuzení, plní energie a vlítli na ně.
Měníte taktiku během zápasu?
To se samozřemě musí. Ale když je dobré mužstvo, hráči sami poznají, že je nutné změnit rozestavění, stáhnout se, napadat...
Co říkáte na zitřejší utkání se Švédy?
Švédské mužstvo má velmi propracovaný forčeking ve třech hráčích a bleskové stahování do obrany. Tento způsob je ale velmi náročný na fyzičku. Budeme s tím počítat.

(Zuz)
Pár postřehů, které člověku tak nějak utkví, když sedí přímo v místě a pojí ho se sledováním zápasu ryze osobní zájmy:)

Pořadatel
Pán, který hlídal náš sektor, byl velmi hrdý na svůj post a možná to místy i přeháněl. Tribuna pro sezení byla z velké části pustá, ale neexistovalo, aby si tam šel sednou někdo, kdo tam neměl lístek. Tatínek se dvěma malými kluky musel obejít celý zimák, protože si spletl vstup a pořadatele neobměkčil. Když se začalo hrát a našim to moc nešlo, jak to tak bývá, fanoušci spustili komentáře. Pan pořadatel požádal jednoho z nich, aby neříkal nic typu "chlapi sakra tak začněte už hrát!" Fanoušek ho odbyl s tím, že nemluvil s ním:) Když už to hráčům šlo líp a kotel se dobře bavil, pan pořadatel zakázal běhat s vlajkou po schodech nahoru a dolů. Z toho jsem usoudila, že oněch několik desítek volných sedadel je zřejmě něčím infikovaných, že se k ním nikdo nesmí přiblížit:) Pan pořadatel ovšem kázal vodu a pil víno - místo aby pozorně sledoval, co se v kotli děje, celý zápas sledoval pohodlně usazen na sedačce, zády ke kotli. Prostě: dej blbci funkci...že ano:)

Kotel
Od dubna jsem už skoro zapomněla jaké to je, být v pořádném fandícím kotli. Ve Zlíně se zase pořádně fandilo, zpívalo a vůbec:) Kotelníci byli sehraní a lidi se přišli bavit. Aspoň teda ti, co stáli v tom kotli. Každopádně není nad to zazpívat si ten Jalovec z plna hrdla a všeci spolu:) Zdravíme bubeníky ze Znojma a Zlína, kteří to tam celé vedli!

Richard Král
"Tenhle forward, co tam stál, to musel být Ríša Král," napadla mě parafráze jedné písničky z jedné české pohádky. Ovšem když Richard napřáhl na modré (pro něj ne příliš typické, on doma v Třinci radši pukem najde Marka Zadinu a ten to za něj dodělá:) ), mohl si to broukat finský brankář. Ovšem už o sekundu později mohl přeladit na jinou parafrázi, konkrétně na "mám jednu nohu krátkou":) Jeho levá noha totiž nestačila ani bleskovým natažením zabránit gólu. Byl to Richardův první gól v repre po čtyřech letech. Po všech těch podezřelých výmluvách, omluvách a odmítání reprezentace ho tam vzali a Richardovi se daří. Moc mu to přeju. Protože si to zaslouží.

Radek Duda, nejlepší hráč utkání CZE-FIN
Proklínaný, nenáviděný rváč a provokatér. Tak ho známe z loňského play-off. Jestli můžete, tak na to zapomeňte:) Protože s ním "hokej není nuda" už ne proto, že kde může, tam někoho sejme, že pronáší do televize nesmyslné výroky leckdy přivádějící celou severní Moravu do varu. S Radkem hokej fakt není nuda. Aby byla, když jeho přihrávky mají oči a někdy jakoby samy skáčou od holí spoluhráčů do branky, když si respekt získává rozhodně ne hokejkou mezi soupeřovými žebry ani skandálním demografickým řazením. Na tresné není víc než jiní, bruslí a vymýšlí geniální kombinace, nahrává zpoza branky, z kruhů, vždycky přesně, chytře. Žádné provokativní pindy, ale učesaný, přirozený a hlavně normální projev. Nezastírám, že jsem Radka poznala právě v době, kdy tak nějak systematicky pracoval na své špatné pověsti. On se tomu jen usmívá, ale Radek Duda se změnil. Jestliže před pár měsíci postával před kamerou floutek, kterému byste nejradši vrazili:), teď se můžete setkat s velmi příjemným, sympatickým a rozumným klukem. Zrušil extravagantní nagelované lokny, jeho prsty nezdobí veliké stříbrné prsteny. Kontakt s ním není problém. Byli jsme domluvení, sešli jsme se. Po zápase s Finskem. Udělali jsme pár fotek. Šli jsme od zimáku k hotelu Moskva. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí. Zveřejnit mohu jen některé:)

Z: My jsme si ještě pořádně nesedli a koukám, Finové už se válejí po sobě a prohráváte! Mně ale připadá, že takový gól vás nemůže ani rozhodit, protože si to snad ani nemůžete pořádně uvědomit, vždyť se vlastně ještě nezačalo hrát!
#61: Já jsem taky koukal! Ještě jsem ani nepřejel led tam a zpátky a voni už po sobě lezou a radujou se! Říkám si Co blbnou:))) Ale je to pravda, že si to vlastně ani neuvědomíš, nějak ti to nedochází. Navíc, že jo, my jsme pak dali rychlý góly a bylo to v pohodě. Hele, ráno na rozbruslení mi to přišlo nějaký divný, říkal jsem si Tyjo co z toho zas bude, ale ne, v pohodě, dopadlo to dobře.
Z: Chudák pan Aravirta, on si to snad ani nezaslouží!:)
#61: Mně ho bylo taky líto, já ho znám už dlouho, je to výbornej člověk, ale zas on ví, že i takový věci hokej nosí. Ráno jsem viděl Finy na rozbruslení a oni do toho nedávali tolik jako třeba Rusové. Rusové, to jsou ďáblové, ti neflákaj vůbec nic. Ale podle rozbruslení toho zas tak moc nepoznáš, že jo:) Finy ale srazily ty rychlý góly. Oni nehráli špatně, ale když prohráváš o gól, pak o dva, o tři, tak je to zabitý a už aby byl konec:)
Z: Ty seš stejně nějakej teď divnej:) To mi neříkej, že ses nezměnil! Když se někdo rve, ty se nepřidáš, když mlátí tebe, neoplácíš. To se na mě nezlob, ale to prostě nejseš ty:))
#61: Já že jsem se někdy rval???:))) Ale jooo, možná trochu, hele ale každej se mění, i Duda:)
Z: Fakt je, že hraješ prostě skvěle a nedělej skromnýho. Ty nahrávky zpoza branky přímo na hokejku toho před brankou, to tě naučili kde??
#61: Ale nepovídej:)) Hele fakt ne, já nejsem žádnej extra umělec, estě musím hoooodně makat, no nekecám! Ono záleží i s kým hraješ. Teď s Pepou Beránkem je to lepší než před tím se Slávkem Balaštíkem...
Z: Vy jste dali ten tisící gól! Chtěl jsi po Beránkovi půl ceny??:))
#61: Ješiš dyť já ani nevím, co dostal!!! My jsme vůbec netušili , že jde o nějakej pořadovej gól:))
Povídalo se výborně. Můžu s čistým svědomím prohlásit, že je to jeden z nejpříjemnějších hokejistů a kluků vůbec:), co jsem kdy poznala, a to je u mě co říct:) Špatná pověst se blbě ruší. Ale Radkovi se to určitě povede. Hraje skvěle hokej, noviny si ho všimnou a řekla bych, že nějaké pindy o Polsku mu za chvíli nikdo připomínat nebude:) Uvidíme!

Prokleti zlomeno! :-)

(5.9.Roj) Z l í n
Zdravím hokejové masochisty. Zvláště pak ty, kteří dnes neváhali a v počtu bezmála 5000(pět tisíc!) povzbuzovali a doufali, že konečně uvidí naše odvěké rivaly po dlouhé době pokořeny. Dokonce náš hokejový pámbu vytáhl největší trumf, bílé dresy.
Asi jste to všichni viděli. Je zbytečné si říkat, že druhý gól neměl platit, protože se jednalo o evidentní postavení ruského hráče v brankovišti. Kdyby neplatil Buljinův, platil by stejně ten Grigorenkův a výsledek by byl jen o malinko lepší. Dneska jsme na to neměli. Konečně jsme dokázali, že barva dresů není rozhodující :-).
Alespoň se potěšte veselými obrázky. Radující se Rusové právě po onom druhém gólu a jeden z mladších členů kotle s originálním megafonem:-)
Můžeme jen doufat, že náš tým se bude postupně zlepšovat. Já v to pevně věřím.

Co dokáže Svoboda (Petr, první veliký :-)

(3.9.Zuz) Vlastně se nic faktického nestalo. Dá se říct, že jsme prostě byli na hokejovém přípraváku a viděli jsme tam Petra Svobodu. Konkrétně toho, co dal ten slavný zlatý gól tenkrát, když olympiáda dopadla o něco líp než ta minulá;-). Možná to někomu připadá hloupé a dětinské, být na větvi z toho, že vidí hokejistu, ale zas uvažte, že jste ve Vsetíně, na nepříliš významném semifinále Tipsportcupu mezi domácím HC a Znojmem, a potkáte tam takovou osobnost!

Možná by to fanouškům jinde nepřišlo tak vzácné, ale mně to prostě v ten moment přišlo úžasné, že valašské město kdesi v horách navštívila taková celebrita! To se na mě nesmí zlobit všichni velikáni hokeje, kteří ve Vsetíně hráli a hrají, ale pro mě je Petr Svoboda, sedící jen tak ledabyle jako že nic v poloprázdné řadě 10 sedadel ode mě, obrovská atrakce! Ale joo, já vím, že se tam byl podívat na Jirku Hudlera, svého klienta, kterému dělá agenta pro NHL. Já jsem viděla Romana Čechmánka sedícího vedle něj, taky pana Štefla a Ivo Pešata a pana trenéra Hudlera. Bohužel, ti všichni šli stranou, protože v Petru Svobodovi se mi zjevila vzpomínka nad všechny hokejové vzpomínky nejzlatější.

Stranou šlo tak trochu i samotné utkání VSE-ZNO, protože jsem - nestydím se to přiznat:) - nyvě se hleděla na toho statného muže a před očima mi vyvstávaly 5 let staré útržky z Nagana. První zápas s Finy. Pavel Patera z pravého křídla dává puk před branku, ten se odráží od brusle finského beka a Češi vedou 1:0. Jenže Pavel nechtěl trefit brusle protihráče, ale hokejku najíždějícího obránce - Petra Svobody! To on měl dát nejen poslední, ale taky první gól našich v Naganu! Zápas ve skupině s Kazachstánem. Naši potřebovali vyhrát o 6 gólů, aby jim k výhře skupiny stačila remíza. Kazachové kousali a nejvíc Troščinskij - Davidu Moravcovi dokonce vyrazil zub. Jeden z našich beků Troščinskému všechny fauly vrátil jedním úderem a vysmátím se do ksichtu za frajersky shozené rukavice. Petr Svoboda. Po zápase pronesl onu větu: "Však Troščinský ví, kde bydlím, tak ať si to se mnou příjde vyřídit!" No a finále. Asi nezapomeneme na tu ozvěnu jeho jména v mikrofonu, do kterého Robert Záruba zařval po jediném gólu toho zápasu, a na zpomalený záběr, jak si Petr dojel ke střídačce pro poplácání po přilbě od všech spoluhráčů. "Petr Svoboda!!! Tento jedenatřicetiletý...no, už dvaatřicetiletý veterán, abych mu neubíral, takhle napřáhl a vystřelil! Štalenkov si sáhl na ten puk, ale už to nešlo!" A Petr po zápase s těžkým anglických přízvukem: "Hejduk, to Hejdu tam výborně zablokoval toho protihráče, takže jsem měl kousek místa, vystřelil jsem a díky bohu to spadlo do víka a bylo to tam..." A pak ty články v novinách, jak emigroval jako mladý kluk a jak se mu splnil sen, pak další, že má něco se zádama nebo hlavou nebo čím, že končí kariéru, že dělá hráčského agneta...

No. Tak to tak prostě sedíte na Lapači, na ledě se honí nějací Vsetín a nějací Orli a vy hledíte na jedny záda a tohle všecko se vám promítá před očima jako sen a nemáte ani moc čas rozčilovat se, jak ti vaši na ledě hrajou hrozně:). Pak do vás někdo drcne a vzpamatujete se a připadáte si blbě, ale nemůžete si pomoct:). Po zápase jsme pak (marně) čekali, jestli bude tiskovka, Lapač se vyprázdnil a Petr Svoboda s panem Hudlerem šli pro něco do prázdného bufetu hned vedle press-centra. Já tam s čelem na chladných kachlíkách na zdi pořád dojatě sledovala, jak se Petr podepisuje chlapům na kalendáře a vykládá s nima a ani jsem nepřemýšlela, s jakou záminkou se mu přiblížit, protože Petr Svoboda První Veliký je prostě veliká hvězda a nechci si svůj zážitek kazit tím, že s ní budu mluvit:) Vlastně se nic faktického nestalo. Byli jsme na hokeji a viděli tam Petra Svobodu. Ale znáte to - jde přece o ten dojem...:-)

Po boji

(misha, 30.8.) Vrátili jsme se z Letů, kde proběhl jeden z nejzajímavějsích srazů OHF. Z důvodů dvouměsíční karantény, do které jsme byli všichni po návratu uvrzeni, vám o tom srazu nic nenapísem, měli jste tam být:) Fotky z Rojova fotáku Kiki umístil někde tady.
povodňový update: fotky z veroničina foťáku

(20.8.Roj) Lety. Jedna z mnoha obcí, kterou k nepoznání změnila řeka. A kam po vlně povodňové dorazila i vlna dobrovolníků ochotných pomáhat. Včera krátce po poledni jsme dorazili i my. Nikdo z nás to tam neznal, ale stačilo se prvního člověka zeptat na obecní úřad a pak šlo všechno jako na drátkách.

"Co máte svého?"
"Lopaty, montérky, holínky"
"Tak to je výborný, kdybyste neměli holínky, mohli byste je u hasičů nafasovat"
Jak jsme později zjistili, byly tam k disposici i dýchací roušky, balená voda a nějaké pracovní pomůcky.

Zdálo se mi, že dobrovolníků, kteří spontánně i organisovaně přijíždějí, je všude zatím dost. Skvělý pocit! Jen aby to vydrželo!!
Byli jsme přiděleni k pánovi, jehož rodině vytopila voda přízemí až ke stropu. Odklízeli jsme zahradu, plnou naplaveného bahna, leklých ryb, prken, uhynulých domácích zvířat (napočítali jsme 14 slepic, 2 králíky...) a jiného bordelu. Kdo ten smrad nikdy nezažil, nepochopí. :-) Ale roušky jsme žádné neměli, lépe bylo bez nich. Vedro k zalknutí, žádný ani sebemenší vánek. Bořili jsme se po kotníky do bahna, scénky jak vystřižené z hollyvoodských krváků :-)
Po asi hodince jsem zpozoroval mladíka v roušce a se zdravotnickou brašnou, jaxi to štráduje na "naší" zahradu a mumlá si pro sebe jakási cizí slova. Chvíli tam něco zkoumal a pak s hrůzou v očích utíkal pro posily. Přišli další zdravotníci a vyhlásili chemický, biologický a atomový poplach v celé zahradě! Bakterií zde bylo tolik, že sežraly i měřící přístroje. Okamžitě nás donutili navléci si roušku , donesli štos gumových rukavic a pak se radili, že se to celé bude muset posypat vápnem a desinfekci. Zahrada byla totiž utopená v jakémsi dolíku, ze kterého voda nemohla odtékat.
Rouška byla prvích 10 sekund příjemná, protože sála pot. Pak se její kapacita vyčerpala, evidentně nebyla značky Allways :-)
Ale zahrada se postupně čistila, mrtvolky byly všechny už ve speciálních zahraničních igeliťácích. Poté jsem z boje zbaběle utekl, ale nebojte, jen co to dopíšu, vracím se zpět!

Kdo se chce přidat? Jste všichni vítáni a práce je do vánoc dost!

Televizní paralela

Míra Bosák byl vyhozen z postu šéfredaktora. Prý proto, že na svých cestách po zahraničí nemohl dobře řídit redakci!
Minulý týden zažila naše země největší přírodní katastrofu za posledních 100 let. Televizní redaktoři sami rozhodli o změně programu, že budou vysílat nepřetržité zpravodajství! Ředitel Balvín byl v klidu na dovolené u moře. Dovolenou si nezkrátil. Usoudil, že ze zahraničí se dá řídit televize úplně v pohodě.

Dovolte, abych se k "lidem" z vedení České Televize vyjádřil citátem Zemana: "HNŮJ A PÓVL!!!"

Dopis panu Stanleymu

Vážený pane Stanley,

nejcennější hokejová trofej, která nese vaše jméno, je pro všechny hokejové fanoušky jakýmsi svatým grálem. Měl jsem to štěstí, že jsem ji mohl loni osobně vidět na náměstí v Litoměřicích, a to dokonce ze vzdálenosti nějakých 10-15 metrů, když jsem se davem prodral až pod pódium. Velmi jsem se těšil na to, že ji letos opět uvidíme u nás v naší malé (rozlohou a hokejovou základnou) zemi. Zdaleka to není samozřejmostí, přestože by to tak mohlo být bráno (stejně jako například titul mistrů světa). Těšil jsem se, že si udělám výlet na některé z míst, kde bude po Vás pojmenovaný pohár k vidění. Leč člověk míní a pánbůh mění. Lidé sice potřebují k životu chléb a hry, ale v současné době zajímá všechny spíše ten pomyslný chléb. Beroun, který byl pro mne nejblíž, je pod vodou a s ním mnoho dalších míst. Některé bohužel zničeny naprosto katastrofálně. Ale i v ostatních koutech naší země, které zůstaly ušetřeny, není příliš nálada na nějaké oslavy, byť by si je všichni ti, kteří mají letos právo a tu velkou čest mít na 24 hodin trofej nejcennější pro sebe, bezesporu zasloužili. Je mi líto Dominika Haška, který se jistě těšil na oslavy a velkolepé rozloučení s kariérou, ale ve srovnání s lidmi, kteří přišli o všechno, to bohužel opravdu jde stranou. Neberte to prosím jako neúctu k poháru, který je po Vás pojmenován. Kdyby k nám dorazil o pár dní dříve, dostalo by se mu pozornosti, kterou zasluhuje, ale bohužel přiletěl k nám ve špatnou dobu. Proto Vám slibuji za všechny fanoušky, že příště se mu dostane přivítání, které si zaslouží a našim hokejistům držím palce ať se jim podaří jej opět vybojovat a pomoci nám tak tento náš slib dodržet.

S úctou Váš

p.s. Tohle jsem psal v pátek, tedy v době, když ještě Stanley cup putoval po vlastech českých. Dnes jsem se dočetl, že v Pardubicích se sešlo asi deset tisíc lidí, takže oslavy bez zájmu nezůstaly, ale daleko důležitější je, že v této souvislosti se dávají dohromady finanční prostředky na pomoc obětem záplav, za což patří všem, kteří přispěli (a ještě přispějí) i hokejistům, kteří to umožnili velký dík.

Araeny

(1.8. Vratinek) Všimli jste si toho taky? Množí se nám tady arény. Začalo to celkem nenápadně pražskou Paegas arénou, která se později překabátila do T-mobile arény (aniž by se cokoliv změnilo v reálu :o) ). Nicméně pro většinu fandů to bude stejně pořád sportovní hala. No zkuste někomu říct, že jdete do "tí mobajl arény" :o) V Ostravě taky všichni chodí pořád do "haly" a ne do "Paláce kultury a sportu". Následovala tuším Aréna Pardubice. Asi nejbrutálnější jméno nese havířovská AAA Aréna, neboť když jsem tento název slyšel poprvé (tuším při utkání hvězd) myslel jsem si nejdřív, že se komentátor zakoktal. A zatím poslední přírůstek do rodiny arén se zrodil v Českých Budějovicích, kde přibyla fanouškově uchu asi nejliběji znějící Budvar aréna (kdepak mobilní operátoři, perníkáři a auťáky, pivo je pivo - možná by to mohla být zajímavá inspirace pro ostatní dosud nearénové zimní stadiony :o) ).

Zkusili jste se zamyslet nad tím, kdo a proč nám předělává zimní stadiony na arény? Samozřejmě pro sponzory je to vynikající příležitost se zviditelnit. Ale trošku mi to zavání zase nějakým poameričťováním něčeho našeho českého (a moravského :o) ). Pořád jsem si ještě nezvykl na americké show (čti "shov" :o) ), která provází utkání hvězd, finále extraligy a podobné akce. Lejzry, různobarevné čmoudíky nebo dokonce ohňostroje mi k hokeji nějak nesedí. A označení hokejové haly jako "aréna" taky ne. Jistěže za velkou louží se NHL většinou hraje v "arénách", ale v Bostonu mají Fleet Center (a ne žádnou arénu) a taky tam hrajou hokej i basket, konají se tam koncerty atd. Navíc pod pojmem aréna bych si opravdu představil něco multifunkčního a ne zimní stadion. Čestnou výjimkou mezi "arénami" bude snad Hala Sazka, i když tady je ten název už dost uhozený sám o sobě. Samozřejmě pokud bude…

Jak se z takového zimního stadionu stane aréna? V Praze a v Havířově to zmákli pouhou změnou jména :o) V Pardubicích a v Budějovicích si dali práci s modernizací svého hokejového stánku, takže tam dejme tomu je ta změna stadion→aréna něčím opodstatněná. Měl jsem možnost vidět pardubickou halu i arénu :o) (rozuměj stav před i po rekonstrukci). Samozřejmě se stavitelé museli držet původních dispozic a nemohli udělat nějaké zázraky, ale podle mého názoru se jim přestavba velmi povedla. Pohodlné polstrované sedačky, televizory na chodbách i v hale (pro tribunu) i ochoz kolem stadionu a nové stánky z občerstvením mě velmi příjemně překvapily. Zároveň velice kladně hodnotím, že byl ponechán sektor na stání, i když pouze pro domácí fanoušky.

Bohužel pražská T-mobile aréna na rekonstrukci teprve čeká. Přimlouval bych se alespoň za pohodlnější sedačky místo těch lavic, kde když chce jeden vstát tak se musí zvednout i ti druzí dva, kteří sedí na stejné trojsedačce. Při hokeji se alespoň o přestávce proběhnete na pivo, ale když tam člověk dřepí třeba při koncertu nějaké tři hoďky je to fakt za trest :o( Bohužel jsem ještě neměl možnost navštívit Budějovice (ani halu ani arénu :o) ) takže bych zároveň vyzval budějovičáky, aby se podělili o své dojmy z nové Budvar arény.

Nová hokejová sezóna začne letos v pátek 13. září (pověrčiví třeste se v prosinci bude ještě jeden :o) ). Hokejoví fanoušci už se těší jak zase vyrazí po letním absťáku na hokej a myslím, že většině je jedno, jestli to bude do haly, nebo do arény. Hlavně že uvidí zase ty svoje kluky a pěkný hokej.

Chci hokej a víc mě nezajímá

(22.7. Zuz) Plakáty avizovaly přítomnost lidí z televize Nova, zpěváků z muzikálu a další „doprovodné akce“. Ovšem to zaslepenec mého typu, který má před očima pouze hokejové velikány a možnost být jim nablízku, nevnímá. Pak se diví, co je mu servírováno, v čem je to – obrazně řečeno – zabaleno a sobecky se dožaduje pouze toho, o co má svůj osobní zájem nepouštěje si na mysl možnost, že jsou i lidé, které třeba zajímá i něco jiného. Když pak akce není dle jeho vymezených představ, nazývá to zaprodaností organizátorů, tématickou rozplizlostí a jinými silnými slovy.

Mluvím o své účasti na Celebrity show ve Znojmě. Vytáhla jsem tam své známé, jejichž omezené oblasti zájmu na samý okraj (rovněž jako u mě) vytlačuje lední hokej. „Musíme tam, bude tam živý Jágr a možná i jaguár Hudly, chlapi z NHL, prostě v devět ráno tam jedem, ať tam jsme co nejdřív!“ Říct, že by mě „poslechli“ by byla chyba – oni to totiž vnímali úplně stejně. Taky chtěli být ve Znojmě co nejdřív, taky chtěli na zimák, protože na žádném už tři měsíce (celé TŘI měsíce!!!) nebyli a na tom ve Znojmě ještě nikdy. Taky chtěli pak celé odpoledne koukat na hvězdy NHL, nejlépe je mít jen pro sebe, hovořit s nimi o jejich zaměstnání, probrat a srovnat jejich hru nejméně pět sezon nazpět, rozebrat co nejvíce jejich hokejových akcí, pomluvit jejich spoluhráče, kteří tam s nimi zrovna nebudou. To všechno jsou nerealizovatelné touhy hokejových nadšenců. Oni to ví (v pomíjivých chvilkách zdravého rozumu si míru své posedlosti uvědomují), přesto na alespoň – ať nežerou – 40ti procentech realizace své touhy trvají.

Kdejaký klub poskytuje svým členům výhody z členství plynoucí. Některé výhody jsou ovšem Výhodami s velkým „V“. Uznejte, že v parném létě, kdy teploměr ukazuje dobrých 303 K v místech s nepřímým slunečním svitem, chce do stínu každý, kdo nemá zájem o úžeh. Bohužel na celebrity show je takovýto luxus dopřán pouze skalním příznivcům nejkomerčnější u nás televize. Tito se v počtu cca 100 ks mohou pohodlně rozvalovat na stíněné tribuně pro cca 2000 lidí. Nepříznivci zmíněné televize se musí smířit s tím, že chtějí-li vidět dění na fotbalovém hřiští (kvůli tomu jsou přece tady), musí tak činit z pekáče vzniklého účinkem žhavého slunce na betonové tribuny. Výhoda s velkým „V“ je potenciována tím, že kluboví se na své místo dostanou pohodlně několika vstupy z chladivé náruče rozhlehlého parku, zatímco nekluboví se dlouhé minuty mačkají v davu u jediné úzké branky v těsném sousedství rušné silnice opékaje se na slunci.

Hokejoví zarytci tak riskují zdraví (ostatně tak činí na hokeji dnes a denně) tak říkajíc na opačné straně od nuly teploměru. Teplota je ovšem po čertech vyšší než na vychlazených stadionech, a tak žízeň na sebe nenechá dlouho čekat. Nastupuje další konfrontace se všemocnou rukou trhu – pití v neomezeném množství je dostupné pouze od výrobce nápojů s obsahem chmelového extraktu. Po pivu bývá opice, kór v takovém hicu, a tak pátrejme po nealku. V záplavě stánků reklamních a na levnou krásu je nalezen jediný limonádu poskytující. Půl litru za – lidově řečeno - čtvrt kila. Ovšem vedlejší cedulka na tomtéž stánku mluví i o ceně o bůra nižší! Ceny jsou tedy doslova „smluvní“. Hokejový fanoušek je zvyklý uhádat i složitější životní situace, např. zda puk byl či nebyl za brankovou čárou, a tak nižší cenu za pití uhádá v pohodě. Zákazník nápoj ochutnává a dochází závěru, že v kelímku vyhrála limonáda nad vodou v poměru asi 3:2, ovšem rozhodčí tady chybí…

Show začíná a hokejový zarytec se začíná projevovat. Dokud nejsou na hřišti hokejisté převlečení za fotbalisty, je všechno špatné. Děvčata moderátorky mu nejsou známá. Vadí mu dlouhé předčítání seznamu sponzorů. Vadí, že někdo skáče bungee jump (i když by si klidně taky skočil). Vadí, že moderátorky zpívají. Podle něho zpívají špatně a texty typu „jsi upad na hlavu, já vím dobře, o co ti jde, dostat mě do postele, jsi upad na hlavu“ či „budem to dělat zepředu i zezadu, nikdo nejsme dokonalí, tak si vezmeš viagru“ mu vadí a probouzí se v něm duch ochrany nevinných dětských duší.

Vadí mu i to, že hokejisto-fotbalisty přivádějí na hřiště mažoretky v růžových šatičkách za zvuku hudby připomínající dávné prvomájové pochody. Moderátorky se nezavděčí ani představováním hvězd. Dle hokejových zarytců příliš preferují své kolegy z branže – muzikálististy. Omezenci mají za to, že muzikálisté tady nikoho nezajímají, tým komerční televize taky ne, pouze v týmu sponzorů lze rozeznat dva bývalé hráče Znojma, hurá!!! A když se moderátorky dostanou konečně k týmu hvězd NHL, dle názoru fanatiků jsou hvězdy představovány málo nadšeně a lpějí i na takových maličkostech, jako správné vyslovení názvů klubů NHL. Nemají pochopení, že říct „Pittsburgh Penguins“, či správně „Buffalo Sabres“ a „Carolina Huricanes“není standardní výbavou moderátorek.

Konečně po dlouhé době, kdy už mráz, zimu a led preferující fanoušek umdlévá úžehem, začíná vytoužený pohyb hokejistů v jeho relativní blízkosti. Může spustit vodopád slov hodnotících herní projev protagonistů bez ohledu na to, že kluci jsou tak říkajíc mimo svůj obor. „David Výborný to umí o moc líp než Karel Pilař. Ten Jarda Svoboda vypadá dobře. Tohle byl asi Milan Kraft. Proč tu není Martin Havlát, kde asi je. Peťa Bělohlávek má nohy vymakanější než Venca Varaďa. Hešák nahrává volnému hráči bez ohledu na barvu dresu. Jarda Jágr běhá pomaleji než Hešák. Nežvýká u toho? Ne, nežvýká.“ Hokejovému nadšenci vadí program v přestávce – zpěv písní z muzikálu. Cítí se dotčen tím, že zpěváci jsou k němu celou dobu produkce otočení zády a zpívají pouze příznivcům komerční televize.

…hokejový fanoušek se moc omlouvá. Strávil na prudkém slunci už více jak 4 hodiny. Cítí pálení na tvářích, je mu mdlo, zle a celkově mu docházejí síly. Jágrův tým vyhrál první zápas 1:0 (gól přes reklamní poutač neviděn). Hokejový fanoušek nemá na to, aby sledoval druhý zápas a pak finále. Sportovně to přiznává, nesportovně opouští bojiště a klidí se do nejbližší hospody. Posléze znaven a ubit sluncem odjíždí domů o tři hodiny dříve než původně předpokládal. Cestou filozofuje o tom, že pořádat takovou akci on, vypadala by úplně jinak. Nemoderovaly by to tři rádobyzpěvačky. Žádné motorky, mažoretky, skákání na laně, muzikály, zpěv. Hrál by Jágrův tým a třeba místní orlohokejisti. Místo komerční televize by oslovil tu jinou, lepší. Moderoval by to Robert Záruba. Neví, jak by to udělal, ale určitě by ve městě s tak vysokou nezaměstnaností nevybíral takové vstupné, ani by nedovolil stánkařům účastníky takhle nesportovně vydírat. Nevyzýval by prostý lid, aby přispěli na dětský domov, ale vyzval by k tomu milionáře běhající po trávníku. Děti z dětského domova by nenechal smažit se na betonové tribuně. Prostě by to udělal jinak, líp. Neví jak, ale prostě jinak – hlavně hokejověji. Je to hokejový omezenec. K čertu s hokejisto-fotbalisty. Ať se vrátí na led. Ať už začne hokej.

- za inspiraci k pojetí článku na podobná témata jako je toto děkuji Nicku Hornbymu

Nedostatek hokeje leze na mozek!

(18.6. Roj) Poprvé ty zprávy začaly prosakovat už před vánocema, pak to zesílilo ještě na jaře. Ale nevěřil jsem tomu. Přece někdo nemůže být takový idiot, aby zničil nejlepší redakci na celé naší mediální scéně! Bosákovu sportovní redakci nám mohly závodět (a záviděly!) leckteré televize na západ od nás. A vidíte - stalo se!!
Vše je dílem špinavých praktik likvidátorů Balvína a Honyse. To, proti čemu protestovaly desetitisíce před půldruhým rokem, se nakonec pomalu a potichu prosadilo. Tak nevím, jestli nenazrál čas znovu vzít útokem Kavky a tentokrát defenestraci dokončit.
Sám Jaromír bosák neztratil svůj humor, což dokazuje v rozhovoru :-)

Bastian: Slyšel jsem, že Ota Černý přichází s náročným úkolem srovnat úroveň sportovních komentátorů z ČT se sportovními komentátory na Nově. Je to pravda?
Jaromír Bosák: Nemožné.

Celý online rozhovor je na lidovkách zde. Diskuse se čte chronologicky odspoda
Možná ještě není vše ztraceno, protože se celou situací a zmanipulovaným "konkursem" má zabývat rada ČT. Více na RadioTV zde.
O korupčním propojení BPA a vedení ČT píše i Beník zde na Novinkách

U médií zůstaneme. Skončil deník Super. Zajímavé je, že mediální analytik Milan Šmíd už v době jeho vzniku přesně předpověděl, že vydrží do voleb. Rozhodně žádná škoda, jen je mi líto některých lidí, kteří v něm pracovali, zvláště pak ve sportovní sekci. V odkazovaném článku se též dočtete, že Galaxie Sport se rozjíždí nadějně.

Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu klesá sledovanost a už není nejposlouchanější stanicí. My jsme tento stav pochopitelně předpokládali a víme, co a kdo je toho příčinou. Ale moc mě pobavilo a rozesmálo zdůvodnění hlavního hrobaře Píchy, který prohlásil, že za to může hudební redaktor a vyhodil ho :-)))))
Názorná demonstrace, jací zabedněnci sedí na vedoucích místech za naše peníze!
Štos petičních archů je tlustý asi 2 a půl centimetru a možná by nebylo špatné zorganisovat pochod mezi Vinohradskou a Kavkama.

Opravdová Tour de France začíná dnes, doteď to byla jen příprava. Vytisknout si můžete tuto stránku, kterou jsem udělal tak, aby se vešla na jeden papír. Ty barvičky "vlajek" jsou tak nějak přibližně, abyste líp rozeznali závodníky na trati :-)

Mishův dodatek...

(18.6. mishanek) Nejen deník Super skončil, skončil také magazín Hokej, který Roj nikdy za dva roky jeho existence (tedy magazínu, nikoliv Rojovy) neviděl. Změny ve sportovní redakci ČT také nedávají příliš jistot, že osvědčená hokejová sestava na Kavkách zůstane. Co je výsledkem? Přebytek sportovních, především hokejových novinářů. A ne ledajakých. Jejich jména znáte, a i když si o nich můžete myslet cokoli (že Zuz?:), faktem je, že se na trhu pohybuje až přespříliš volných hráčů bez smlouvy, z nichž někteří jsou téměř na reprezentační úrovni. Boj se asi strhne o lukrativní místo tiskového mluvčího hokejového svazu, někoho možná uloví Galaxie Sport, ale i tak. Nakonec se může ukázat, že povolání sportovního novináře je ještě nejistější než třeba hokejového trenéra. A navíc, jen ztěží odejdete psát do NHL nebo do Ruska:)

Okurková sezóna

(léto 2002, xR) Jako každý rok, hokejovou sezónu vystřídala sezóna okurková. O okurkách toho ale mnoho nevíme, proto přinášíme jen pár odkazů na zasvěcené stránky, kde si jistě každý najde to své.

Proč jsou okurky lepší, než muži? Katalog okurek PIVO versus OKURKY Jak pěstovat okurky Okurky na smetaně

Vlastnosti okurek cucumis sativus Lechtivý dárek Neduživá okurka Další zajímavé odkazy vítáme!

4. výročí vzniku OHF

(11..6. Roj) O tom pravém a autentickém datumu, kdy vzniklo OHF se dlouhodobě vedou učené disputace a archeologové jsou neustále v plné pernamenci. Každý cenný nález je podrobně zkoumán , podroben roentgenologickému rozboru a k tomu podroben svačinovými drobky. V současnosti vítězí theorie, že OHF má více datumů vzniku (i zániku!) . Za jeden takový den můžeme považovat i 11.6.1998, kdy se konal U Vemblouda historický sraz. Já toto datum docela preferuju, protože se mi dobře pamatuje. Takže všechno nejlepší všem bývalým, současným i budoucím "členům" OHF! :-)

Při této příležitosti bych chtěl upozornit, že existuje poměrně značné množství lidí, kteří se k OHF přihlásili, ale na seznamu furt ještě nejsou! Děkuji jim za projevenou snahu a ještě více za trpělivost :-)

Hokejové fotečky

George (#77) nám poslal odkazy na fotoarchiv s fotkami z MS ve švédsku a taky fotky ze stanleycupu v Třebíči. Ještě vám vzkazuje, že "Fotek ze Švédska tam bude brzo víc ale musím je naskenovat"

	Všichni přežili
.. a vše je zadokumentováno. román od dvojky Suter+Sany 119 fotek od Rada! Alecovy fotky z Wellehradu(natípané z digikamery).

Kterak Češi na hokej do Blavy jeli

(13.5. sany) Mel bych zacit od zacatku, ale v zajmu rychlosti preskocim Velky Tresk, vyhynuti dinosauru, jak Praotec Cech vylezl na Rip, vznik Ceskoslovenske republiky, narozeni Sanyho, rozdeleni Ceskoslovenske republiky, Viden 1996, Nagano 1998, Oslo 1999, Petrohrad 2000, Hannover 2001 a podobne.

Je semifinale, Svedi a Slovaci, ja necekane sedim na zahradce a popijim si tak s Oggim, Slovaci vyhrali a to se dozvidam na nadrazi a tak se docela nahlas bavim se Sutrakem pomoci debilu (kdyz se dve hovada bavi tak jedine pomoci debila). Vesele nastupuju do vlaku, za posledni Oggiho penize jsem si koupil v automatu listek a usedam do motoracku. Sotva se rozjedem je u me pruvodci a nelibi se mu neco na mem listku, po vyjasneni situace jsem pochopil, ze mi chybi neco jako zakaznicka karta, ktera je potreba k listkum z automatu, coz me ani ve snu nenapadlo. Jelikoz nemam ani korunu na doplaceni rozdilu, pruvodci klestickama zatoci a chysta se me na pristi zastavce vyhodit z vlaku, coz se mi nelibi a protestuju, ze za ty prachy bych mel jet alespon do Ruzyne. Situaci zachranuje mlada a krasna pani vedle me ktera se uvelebila vedle me malickosti. Pta se pruvodciho kolik je rozdil on rika 4 koruny, pani saha do penezenky podava mu je a pruvodci protestuje neco o priplatku, ze mel praci ve vlaku ve vysi 10 Kc, na to mu bylo odpovezeno at si polibi prdel a nevotravuje slusny lidi (jsem rad ze mluvila za sebe). Dali jsme se do reci a duvod tohoto cinu byl jednoduchy, byla Slovenka a nevedela jak hrajou a pry "omylem" vyslechla muj hovor na nastupisti, ono omylem, ja omylem rval na celou Masarycku... :))) V tuto chvili, jsem byl rozhodnut co podniknu o vikendu. V patek jsem byl za kretena, debila, idiota, blazna, posuka a dalsi podobnou elitu naroda :))) proste nikoho jsem nemohl sehnat do auta. Nakonec odpoledne jsem presvedcil Oggiho, ten pridal behem vecera slovenskeho kamarada a mohl jsem klidne usinat :) Konecne se dostavame k tomu hlavnimu. Sobota, v zajmu zkraceni preskocim popis cesty, ale jelikoz me rika pomala jizda to co slovakum titul mistra sveta v lednim hokeji absolvoval jsem trasu Praha - Senica neco kolem 3 hodin vcetne pulhodinove zastavky na benzince pred hranicema. Jak jsem jel je kazdymu jasny.

V Senici jsme nasli Sutera a po relaxovani jsme vyrazili smer Blava. Suter oznamil ze cesta bude prijemna a muzu jet seriozne, do ted nevim jestli naznacoval ze jedu rychle ci pomalu, ale jelikoz uz probihala prvni tretina rychlost 130 km mimo obec a 90 obci jsem nemenil. Pak prislo navigovani po Blave, nasli jsme Matka ktery byl znacne upraven. Modra hlava, na sobe divnej dres a v sobe cistej lih. Bohuzel tahle hospoda byla plna a tak jsme zase sedli to pracne zaparkovaneho auta a vydali se skrz Blavu. Na jedne krizovatce mi Suter oznamil, ze by bylo dobre predjet to auto vedle nas abych mohl odbocit na dalsi krizovatce doprava. Po tom co jsem na dvojku jel asi sedumdesat a hodlal to Audi proste predjet, Suter rekl: "Nech ho byt, toho nepredjedes, je to debil ako ty". Diky Sutere, je mi jasny ze jsem jel pomalu. :)

A to uz vlezame do Umelky, usedame a zacinam sledovat atmosferu. Vsichni rvali neco jako majstri, rikal jsem si co to je, sem tam jsem uklidnil atmosferu historickymi poznamkami typu "vloni jsme taky prohravali dva nula jeste v treti tretine", "to pujde do prodlouzeni, semifinale se jede na trestny, finale na prodlouzeni", "co to je za finale, v 59. minute rozhodnout zapas, profici ty trefuji v case 59:21..." a podobne. Ale me, zase rikalo neco abych mluvil septem a pokud mozno sam k sobe, Suter nas mezitim seznamoval s mistem kde slavil, co rozbil, kdo je to dite v televizi a proc je pod tim napsano Rudolf Schuster. Prenos na Slovensku protinaji reklamou, ale ne jako v u nas doma jednou za zapas ale kazdou reklamni prestavku, ale jim tam zase behem zapasu rika novorocni projev prezident ci neco podobnyho.

No hokej jste videli, takze po poslednim golu vybuchlo vsechno mozny, radost, vesely, oslavy, sampana, usni bubinky a tak. Zacala se hrat federalni hymna "We Are the Champions" a skandovat "Majstri", pochopil jsem ze to nejspis znamena Mistri, ale nejsem si jisty videl jsem to dneska rano na jedny Avii co opravuje u Trznice chodnik :) Pak nasledovala vychazka k namesti SNP (za tu zkratku si dosadte najakou sprostarnu, nebudu vymyslet vsechno), ktere se stalo takovym slovenskym Staromakem a Vaclavakem. Bohuzel v Blave maji mensi problem, u nas se hokej sleduje na Staromaku a pak se jde na Vaclavak takze se vlastne dav rozptyli a uvolni se atmosfera. V Blave naopak se vsechno deje na jednom namesti a do toho jeste prichazeji nove posili. Skoda ze tam nejezdily ty tramvaje mohla bejt sranda.

Ale to uz oslavy probihali v nejvyssich obratkach, jezdilo se jak v tramvaji, tak i za tramvaji na oji, v aute i na kapote (to znam :))) no proste vsichni vyrazili do ulic uzit si ten krasny pocit. Bylo zajimave to taky jednou sledovat strizlive, myslim si ze mi to na nejaky ten rok staci, takze treba tak za pet let :)))

Vzhledem k tomu ze Bratislava pripominala, ze je tam absolutniho prednost vseho, chvili jsme se tam zdrzeli a sledoval dal co se deje. Po nejaky ty chvili jsme vyrazili smer Senica, uzasny bylo ze jsem mohl troubit a blikat na cokoliv co jsem videl a nikdo mi nenadaval. Dalnici jsem vzal jako zkousku na nedelni zavod formule. Pred pulnoci jsme opousteli novopeceneho majstra sveta a vydali se smer domov, kam jsme po peti hodinach dorazili :))) (rikal jsem na zacatku ze pomala jizda mi rika to co slovakum titul). Cestou jsme jeste sem tam videli uzavrenou vesnici kvuli tomu ze obyvatele sleduji zapas na ulici, nebo hloucky postavajici pred hospodou, ktere potesilo kazde zatroubeni ci zablikani :)))

No bylo to hezkych 900 km... :)))

Bratia, je to na vás!

(11.5. Roj ) G o t e b o r g
Prapor československého hokeje třímají nyní vysoko Slováci. Teď, kdy do finále zbývá ještě skoro celý slunečný den, ještě nevíme, zda žerď onoho praporu bude zlatá, či stříbrná. Ale v každém případě budeme fandit Slovákům., jako už i v semifinále.
Když se podíváte na obrázek, vidíte zajímavý kotel. (Je to focené přes celou halu, tak omluvte kvalitu.) K fandícím Slovákům se přidali všichni Češi a protože se hrálo proti Švédům, i Finové byli aktivní.
Někdo má možná oprávněný pocit, že vztahy Čechů a Slováků jsou trochu asymetrické.
Češi Slovákům fandí, kdežto Slováci Čechům moc ne. Možná je to tím, že zatím nám Slováci závidí nesporné úspěchy, zatímco my nemáme komu co závidět :-) Večer se to srovná a Slováci nám dobudoucna začnou fandit víc. :-)
Ale Node, žijící odmalička ve Švédsku, mě upozornil na to, že podobná asymetrie je i mezi Finy a Švédy. Vzájemná rivalita je proslulá, ale Švédi občas Finům proti některým soupeřům fandí, což se nedá říci naopak. Takže svou roli asi hraje i velikost země nebo delší a slavnější hokejová tradice. Kdo ví?

Ještě se vrátím k tomu semifinále. První třetinu jsem pobíhal po stadiónu a fotil, zavítal jsem i do toho kotle na obrázku, který ale v té době byl kousek jinde. K přesunu došlo o první přestávce, pořadatelé sice zkoušeli něco protestovat, ale nikdo neuměl švédsky, aby tyto protesty vyslyšel :-)
Potom jsem se usadil úplně nahoře naproti, kde byla parta Moraváků a Slováků. Měli slivovici. Maskovali to tak, že vzali místní kelímek, (do kterého tady čepujou bůhvíco) a do něj umístili celou flaštičku se slivovicí. A nechali kolovat. Tam nahoře je takové decentní přítmí. Kromě toho mám pořád ještě toho ferneta. :-)
Přímo před náma seděli Rusové v dresech. Nejdřív po nás koukali dost reservovaně, ale když zjistili, že hulákáme "Slovensko!", přidali se a najednou jsme byli nejlepší kámoši! Focení, objímačky... Obávám se, že dnes večer to tak sladce nedopadne. :-)

Slováci, do toho!

Hi, Kurvinen!

(10.5. Roj ) G o t e b o r g
Bylo po zápase Finsko-Rusko. Vyřazení Finové smutně bloumali okolo haly. Seděli jsme na schodech a popíjeli Starouše. Najednou Node povyskočil: "Hele, támhle má na dresu Kurvinen!"
Opravdu. Dvojice Finů v dresech, z nichž jeden měl číslo 42 a vlajku v ruce, se od nás pomalu vzdalovala a mířila k fanďáku*). Pojal jsem myšlenku, že si ten veselý dres vyfotím.
Museli jsme trochu zrychlit, málem jsme běželi! :-) Podařilo se. Cvak! Cvak!

Dennise napadlo, že ho zastavíme a povíme mu, o co jde. Poklepal mu na rameno...
Byl starší, než jsme čekali. Měl brýle a byl moc a moc smutný. Velmi ochotně se dal do řeči. Jsme na tom teď stejně, Češi i Finové. Věděl velmi dobře o našem hokeji, pozval nás za rok do jeho země. Opravdu moc fajn člověk. Rozloučili jsme se a popřáli si štěstí.

Teď na něj vzpomínám a vyčítám si jednu věc. Zezadu jsem ho vyfotil čtyřikrát. Jeho tvář vám však představit nemohu, přestože v mé paměti zůstane ještě dlouho. Na tak příjemného pána, opravdového finského fanouška budu vzpomínat ne kvůli srandovnímu dresu. Vyzařovala z něj zvláštní moudrost člověka, který zažil už mnoho výher i proher svého týmu.

Už se asi nikdy neuvidíme. Až se i vy dost pobavíte nad komickým zněním jména na dresu, pomyslete prosím na to, že jeho nositel je fajn chlap.

Good bye Kurvinen! :-)

---

*) Fandorf = vesnice fanoušků, viz loňské MS - klikněte zde a pak zmacknete ctrl+f, napište "co to je" a odklepněte.

---

Hala Scandinavium

(9.5. Roj ) G o t e b o r g
Ve srovnání s Goteborgem byl Jonkoping provinční vesnička. Zde jsou výškové budovy, mohutná hala Scandinavium vedle ještě majestátnějšího stadionu Ullevi, jehož křivky nenechávají nikoho na pochybách, že vidí stadión světových parametrů. Vysoká věž přístavu se objevuje na všech pohlednicích.
Rozdíl vidíte i v tiskovém středisku. Hektarová rozloha, na každém stole pět zásuvek , spousta telefonních linek. Bohužel pro naše novináře poněkud pozdě...

Tím ovšem positiva končí. Hala Scandinavium byla postavena před třiceti lety, kdy byla architektura poněkud jiná. Nejsou zde vůbec sektory k stání. Tribuny se vypínají do majestátního trychtýře o obrovském průměru. Řady sedadel mají slušný odstup, takže si skoro natáhnete nohy :-)
Ale chudáci diváci! Pokud sedíte dole, máte to relativně blízko, ale nic nevidíte, protože jste moc nízko. Pokud sedíte nahoře, váš pozorovací úhel se sice zlepší, ale potřebujete dobrý dalekohled. Hala byla stavěna jako víceúčelová a důsledkem toho je na každé straně od ledové plochy desetimetrový vodorovný plácek, který je úplně na nic a jen zvětšuje vodorovnou vzdálenost diváků od ledu. Takhle se stavělo v sedmdesátých letech.
Modernější haly, jako Globen, Preussag Arena nebo Kinnarps v Jonkopingu jsou už stavěny zcela jinak a tribuny stoupají strmě do výšky. Kromě toho se už asi přišlo na to, že fanoušci hokeje se dost liší od fotbalových rowdies a není třeba rušit sektory k stání . Nejnovější ze všech, loni dostavěná Kinnarp Arena už sektory k stání situovala zcela plnohodnotně, vidět z nich bylo perfektně.
Tuším průšvih v případě tzv. Haly Sazka. Viděl jsem některé návrhy, nebylo to moc patrné, ale připomínalo to spíš ta sedmdesátá léta. :-( Ono se to ale stejně nikdy nepostaví :-)

Jedna věc mě tady rozesmála. U vchodů Scandinavia jsou piktogramy, ze kterých pochopíte, že v hale se nesmí troubit, bubnovat, pískat.... jediné, co snad můžete, je mít ruce za zády. :-))
To snad neberou vážně ani místní feministky.


Jakmile se přiblížíte k hale, sesypou se na vás vexláci. (obr. nahoře) Zkusil jsem to otestovat. Lístek na oba dnešní zápasy dohromady stojí u kasy na nejlepší místa 630SEK První nabídku jsem dostal za 600, což jsem pochopitelně odmítl, že u kasy je mají skoro za stejnou cenu :-) Tak se mě začal ptát, kolik dám, u čtyřech stovek jsme to zarazili a řekl jsem, že ještě popřemešlím. Jiný to kupodivu zkusil za 800, tak jsem se jen zasmál. Zatím jsem tady nepotkal své "známé", ale určitě tu jsou. :-)
Podotýkám, že popisuju situaci tři hodiny před prvním semifinále.
Node má nějaké lístky navíc a nevím nevím, jak se jich zbaví...

Smutná historka: Vinou debilního systému turnaje, kdy do poslední chvíle nikdo nevěděl, kde kdo s kým bude hrát, koupili si Dvořáci lístek na čtvrtfinále do Goteborgu. Hráli zde nakonec domácí Švédi s Němci. Dvořákům se ten lístek vůbec nepodařilo udat za jakoukoliv cenu.
Proto opakuji posté zásadní radu. Nikdy si nekupujte lístky předem a už vůbec ne z Česka!!! Ale to už přeci dávno víte :-)))

Vladimír Vůjtek o čtvrtfinále

Udělal díru do světa v Rusku, vyhrál nejvyšší soutěž. Jeho syn se celý rok těšil na to, až si zahraje na mistrovství světa. Nestalo se. Přesto svoji hořkost dokáže skrýt a Augustu nekritisuje za nominaci.
Zápas komentoval pro ruskou televisi TVC. Jeho svěřenci z Jaroslavle hráli proti mistrům světa.

Jak jste viděl náš zápas?
Nehráli jsme (Češi) dobře. V prvních dvou minutách jsme udělali dvě hrubé chyby, které mohly skončit gólem. Rusové vycítili šanci, hráli nesmírně obětavě, padali do střel, bránili prostor před brankou a to na nás platilo.
Měli jsme optickou převahu, ale střely byly z úhlu. Před branku jsme se nedostávali. Jediný Kubina se tam dokázal probít.
Dávali vám kolegové komentátoři nějak najevo, že jste Čech a že prohráváte?
Nerýpali, spíš cítili, že mi asi není nejlíp. Ale na druhou stranu jsem rád, že zahráli moji kluci. Trenér Michajlov je po zápase se Slovenskem hodně kritizoval.
Srovnejte ruskou a naši ligu.
V Rusku nejsou po prohraním zápase žádné přestřelky mezi funkcionářema jako v extralize. Každý uzná, že soupeř vyhrál. Nikdo nikomu nevyhrožuje, nenadává.
Co byste řekl k nominaci?
Po zápase umí kritizovat každý. Všichni jsme chytří a kritizujeme. Treněři ty hráče sledují a znají. Každý z nás trenérů by si to udělal podle svého, já bych si vybral dva, tři jiné, ale základ by zůstal stejný.
Bude teď pro vás Ivan Hlinka v Rusku konkurence?
Jsem rád, že tam budem dva. Shodou okolností jsem se s ním potkal na letišti, dokonce dvakrát. Dostal výhodnou nabidku do vynikajiciho klubu. Omsk je výborný klub.
Máte nějaký tip na zlato?
Zápasy zde rozhodnou brankáři. Sokolov zachytal skvěle. Můj černý kůň jsou zde Slováci.
A vaše plány do budoucna?
Příští rok zůstávám v Jaroslavli. Tady v Goteborgu jsem do neděle. Pak odlétám do Turecka.
Pracovně?
Na dovolenou :-)

Děkujeme a hodně štěstí!

Chyběl nám Reichel s Dopitou?

(8.5. Roj ) J o n k o p i n g
Černé úterý.... Komu by se o tom chtělo psát? Zvykli jsme si popisovat radost, vítězné jásání, závistivé pohledy a gratulace fanoušků soupeře. Letošní zkušenost je pro nás tak trochu nová, tak zatnu zuby a něco přece jen napíšu.

Přitom jsme tentokrát neponechali nic náhodě. Už kolem šesté hodiny jsme se všichni češi domluvili, že vytvoříme jediný velký kotel. Okamžitě po otevření stadionu jsme vtrhli dovnitř a umisťovali jsme vlajky a cedule na všechna místa, která byla využitelná, abychom předběhli rusáky. Výzdoba skvělá.

Skupinka z Prahy přivezla krásné bubny pomalované českými vlajkami. Před halou vyhrával dixilend. Předchozí výsledky obou týmů dávali jasně tušit....

Na hokej přišlo nakonec překvapivě mnoho místních Švédů, kterým pak během hry byly všechny důležité momenty z paralelně probíhajícího zápasu SWE-GER promítány na televisní kostce, takže občas se hledištěm ozval jásot nesouvisející s děním v hale. Přesto zaslouží obdiv, že přišli na pro ně zcela nedůleýitý zápas. Možná si chtěli naposledy užít MS v Jonkopinku. Kdo ví, kdy se to bude opakovat?



I Když bylo Čechů celkově mnohem méně, než o víkendu, snažili jsme se. Před začátkem jsme se pěkně zformovali za brankou, kde pak dvě třetiny chytal Sokolov. Nejaktivnější část kotle tvořili Libochovičáci a bubeníci, ale přidávali se i další okolostojící Češi. Dokonce i nějaký ten Švéd se nechal strhnout.
Zápas začal a zpočátku to nevypadalo tak zle. Pak přišel první gól. Nešťastná teč!
O přestávce se mi začalo vybavovat nepříjemné dežaví. Stejní soupeři, stejné dresy, stejné trápení. Ale nic není ztraceno, fandíme dál, hoši, bojovat!
Přišlo vyrovnání a nálada prudce stoupla. Bohužel ne nadlouho. Zase kolmá střela od modré a zase teč, kterou by nechytil ani... Hnilička. Taková smůla! Je to vůbec možné?

O další přestávce už někteří z nás seděli s hlavou v dlaních. Prokletí?! Musíme to ještě zkusit. Když se sebe vydáme všechno, musíme rusáky porazit! Na našem fandění snad nebylo nic poznat. Prakticky jsme si nedávali přestávky, ani když Rusové zvýšili na 1:3. Na ruce mám od řehtačky mozoly jak od krumpáče. Hlas mám jak Louis Armstrong...
Ale hráči se trápili čím dál více. Chtělo by to něco vymyslet! Nějak na ně vyzrát. Jenomže tentokrát chyběl Albi Reichel, který nás dokázal vytáhnout z průšvihu, Dopita, ktery znenadání objevil netušené reservy....

Byl konec. Stáli jsme před halou a navzájem se utěšovali. Jednou to přijít muselo.
Kontrastně působil smutný Augusta. Ruští novináři k němu měli poměrně dost otázek. Vesměs to shrnul do věty: My jsme hráli a Rusové dávali góly....

Vrátil jsem se před halu, kde už bylo prostranství skoro osiřelé. Stáli jsme v kroužku. Skupinka, známá vám jako vlajka ODRY , Dvořáci , fotograf Willi, který kromě fandění dokázal ještě náš kotel i fotit, a pár dalších vytrvalců. Pomalu nám docházelo, že sen skončil. Ve vzduchu visela otázka. Co bude příště? Má vůbec cenu se takovou dálku trmácet za takovým zklamáním? Uvidíme se ještě někdy?

Cestou k formuli jsem zahlédl na konci parkoviště auto a asi 5 čechú připravujících se na odjezd. Zamířil jsem k nim. Kromě řidiče zalévali žal pivem. Dali jsme se do řeči. Kromě jiného mi vyprávěli, jak viděli live tragickou porážku našich fotbalistů v Kodani. Jeden z nich se vztyčil a s opileckou tragikomičností hlasem vykřičeným, ale silným deklamoval: Ty naše výjezdy jsou o prohrách!!!!:-)

To mě vrátilo veškerý ztracený optimismus! Uvidíme se určitě zase brzy, nejpozději ve Zlíně! A bude nás pořád víc. Ať žije hokej, nashledanou všichni na něm!

P.S. Dnes ráno jsme cestou do Goteborgu potkali auto Ústečáků, kteří s náma bydleli ve formuli a kteří se na to chtěli vykašlat a jet domů. Jeli směrem na Goteborg :-))

-------
Ještě starší články