Německo:
Nekrolog celku Star Bulls Rosenheim
Na Nový rok 1928 se uskutečnil vůbec první zápas hokejového týmu z
bavorského města Rosenheimu (nad řekou Inn). Tým prohrál s Mnichovem
0-12. Zdánlivě stále šokovaný tímto výsledkem klub EV Rosenheim paběrkoval
v nižších ligách až do doby po II.světové válce. Od roku 1961, kdy byl
vybudován v Rosenheimu zimní stadion, mohl hokejový tým trénovat
pravidelně. V roce 1964 klub postoupil do druhé skupiny a když se o devět
let později 1. Bundesliga rozšířila, EVR se stal jedním z jedenácti týmů
nejvyšší ligy v západním Německu. Klub byl však stále veden zcela
amatérsky a utrpěl finanční potíže. V roce 1978 se zdálo zdát, že dny
působení Rosenheimu v Bundeslize jsou sečteny. Josef Maerz, prezident
SB("Sportbund") DJK Rosenheim, místního klubu, tenkrát bez hokejového
týmu, zabránil hokeji v Rosenheimu před úplným vymizením. V tomto
ušlechtilém konání byl podporován Guentherem Zehntnerem, majitelem
pivovaru a řeznické firmy.
Nejenomže spolu doslova "spasili" rosenheimský hokej, navíc vybudovali
naprosto prvotřídní mužstvo. Nalákali některé hráče včetně Čechoslováků
Oldřicha Machače a Jiřího Holíka. Naverbovali také známé německé hráče té
doby, jako jsou Peter Scharf a Holger Meitinger. Ve své první sezóně však
tým skončil až na sedmém místě. Začátkem 80. let se Pavel Wohl stal
trenérem SB Rosenheim, v hvězdném kádru byl Karl Friesen brankářem, Hans
Zach kapitánem. 14. března 1982 tým poprvé vyhrál německou ligu. V
základní části sice skončili až pátí, ale v play-off vyřadili překvapivě
kralujícího mistra SC Riessersee (z Garmisch - Partenkirchenu), EV
Landshut a Mannheimský ERC. V následujících letech se obvykle Rosenheim
pohyboval v popředí tabulky, ale nedařilo se mu zopakovat vítězství z roku
1982. To přišlo až 19. března 1985, kdy Ernst Holfner (který je v současné
době asistentem trenéra Zacha, trenéra německého národního mužstva) dal
vítězný gól v zápase proti Mannheimu. Po tomto triumfu se Pavel Wohl
vrátil do Československa a Karl Friesen odešel do Severní Ameriky, kde si
zahrál alespoň 130 minut za New Jersey Devils). V každé z příštích dvou
sezón byl SBR vyřazen už v semifinále. Přestože se v prosinci 1986 vrátil
do týmu Friesen ze své neúspěšné exkurse v NHL, tým se dostal znovu do
finále až na jaře 1988. Po vítězství nad Kolínem 2-1´v prvním zápase,
následnou prohrou 2-5, propluli hladce třetím zápasem 6-0. Na začátku
čtvrtého zápasu pak hráči SBR téměř otevírali šampaňské
Podporovalo je v
tom jejich ohromné sebevědomí. Kolín ale otočil dosavadní zkušenosti
vzhůru nohama a zvítězil v posledních dvou zápasech celé série hrané na
tři vítězné zápasy.
Za krátkou dobu Josef Maerz zemřel a nastaly obavy o další osud klubu po
odchodu jeho "vůdce". Naštěstí jeho bratr Willi bojoval za udržení kvality
klubu podobným způsobem. Klubu se upsali
Dr.Jano Starší (bývalý trenér národníhp mužstva ČSSR), Jaroslav Pouzar
(dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s Edmontonem) a Gorden Sherven, jenž se
brzy stal jedním z nejlepších hráčů ligy. Když se zranilo několik
klíčových hráčů Rosenheimu, musel Dr. Starší zařadit do mužstva juniory,
ale pokles v tabulce se nekonal. SB Rosenheim skončil v základní části na
druhém místě. V plné síle pak vstoupil do play-off. Porazil Eintracht
Franfurt, Mannheim a Dusseldorf, aby získal svůj třetí titul. O rok
později si tým zahrál ve finále proti Dusseldorfu EG. Tentokrát ovšem
zvítězil DEG. Když Dusseldorf v sezóně 1991 - 92 obhájil titul, SBR
opustil Bundesligu kvůli sporu mezi hlavním sponzorem MAROX a městem
Rosenheimem. SBR byl donucen hrát mnohem nižší soutěž, dokud Německá
hokejová federace (DEB) nedovolila klubu hrát alespoň druhou
bundesligu. Trenér Ernst Hoefner si kladl za cíl pouze umístění ve středu
tabulek, dostačujícím výsledkem byl postup do play-off. Nějakým
"nedopatřením" však Rosenheim postoupil do finále, v něm porazil ES
Weisswasser a první bundesliga se stala znovu realitou.
Sezóna 94 - 95 začala "pivní válkou", v níž někteří sponzoři (konkurenti
výrobce "ječmenného džusu") vyhrožovali, že se vzdají sponzorství týmu,
jestliže DEB uskuteční plán nechat pivovar Krombacher propagovat svoji
produkci na každém stadiónu Bundesligy. DEB ani nedovolila týmu, aby
ustoupil a dala celou záležitost k soudu, ale o několik měsíců později
bylo obvinění staženo.
V roce 1994 byla zřízena DEL, představující současnou nejvyšší německou
ligu. Rosenheim změnil svůj název ze sterilně znějícího "Sportbund" na
výhružnější a živočišný "Star Bulls Rosenheim". Nové jméno umožnilo týmu
ponechat si zavedenou zkratku SBR. Bulls byli vyřazeni v sezónách 94/95 i
95/96 vždy v prvním kole play-off. Překvapením ligy se stali Bulls v
sezóně 96 - 97. S novými hráči, jakými byli Ital Chris Bartolone, Švéd
Per Lundell, Kanaďan Scott Beattie, Dán Jusper Duus a Finové Pekka
Tirkokonen a Jari Trkki, se stali jedním ze šesti špičkových týmů DEL,
nicméně v play-off třikrát za sebou prohráli v 1. kole play-off s týmem
Kasselu.
13. dubna 1997 vedení SBR oznámilo, že klub nemusí v příští sezóně hrát
DEL kvůli vážným finančním problémům. Po několika týdnech usilovných
jednání se podařilo klub zachránit díky místním sponzorským darům - jak od
společností tak od jednotlivců. I tak ale většina hráčů
již v době finanční nejistoty podepsala smlouvy s jinými kluby. Rosenheim
tak musel hledat nové hráče a formovat od základů nový tým. Manažer Walter
Schlosser směle prohlásil: "Máme teď nejlepší tým, jaký kdy v Rosenheimu
vstoupil na led!". Poté, co tým prohrál 24 zápasů z 27 možných, ukázalo se
toto prohlášení zcela absurdním. Do konce sezóny Star Bulls nashromáždili
soucit vzbuzujících patnáct bodů, o osmnáct bodů méně než druhý nejhorší
tým Revier Loewen. V následujícím sezóně se mužstvu opět nepodařilo
postoupit do play-off, ale tým už nebyl tak bezzubý jako o rok
dříve. Rosenheim skončil na dvanáctém místě mezi čtrnácti týmy.
Sezóna 1999 - 2000 byla pro Rosenheim v DEL poslední. Finanční potíže
hokeje podporovaného malým trhem, jaký je v Horním Bavorsku, konečně
zvítězily nad loajalitou fanoušků a hokejovým nadšením. Důvody, kvůli
kterým tým odstoupil a které objasňovaly situaci klubu, se staly všeobecně
známé již během zimy. Ve své poslední sezóně skončil tým dvanáctý.
Star Bulls prodali licenci svého klubu Hamburgu Crocodilles, klubu druhé
Bundesligy, jehož vedení o několik týdnů později oznámilo, že Hamburg
nebude schopen v sezóně 2000 - 2001 hrát v jakékoliv lize. Nakonec budou
Krokodýli hrát asi třetí ligu. Rosenheim je odsouzen k účasti v daleko
nižší lize, než je DEL - v Bavorské lize zvané
"Bezirksliga". (pozn. ada: Podle posledních informací licenci nakonec
získal Iserlohn, který doplní dosavadních 15 účastníků DEL na šestnáct)
Poslední zápas týmu Star Bulls v DEL v úterý 11. dubna v Norimberku
skončil výsledkem 1 - 7, poslední mač v Rosenheimu se odehrál o tři dny
dříve: Bulls zdolali tým Eisbaren Berlin 6 - 3 po střelách Patricka Hučka,
Gordona Shervena(2), Niklase Brannstroma, Jeana-Francoise Quintina a
Curtise Fryie. Bylo na Quintinovi (autor jediné trefy v Norimberku), aby
vstřelil poslední gól SBR v nejvyšší německé lize dříve, než světla DEL
hokeje v Rosenheimu potemněla navždy......