Finále 1. DZ ligy na vlastní oči

Díky, Chomutováci!

(C h o m u t o v  19.3.) Až na dno sil si sáhli hokejisté obou finalistů v rozhodujícím zápase 1.ligy. Byl to bezpochyby nejlepší zápas série, Dukle se třikrát podařil získat jednobrankový náskok, který Chomutov dotahoval. Podrobnosti čtěte jako obvykle na iDnes a hokeji.cz . Nyní z pohledu jednoho z vás. :-)

Už při příchodu k Chomutovskému stadionu musel tamější obyvatele šokovat pohled na žlutočervenou záplavu. Přijelo totiž 7(sedm!) autobusů Jihlaváků odhodlaných vytvořit svým chlapcům domácí prostředí, které tolik pomohlo vyrovnat stav série na 2:2. Už venku se začalo s povzbuzováním a příchozí chomutovští vypadali trochu zaskočeně. Asi zde něco takového dlouho nezažili, vzpomněl jsem si na přesně opačnou situaci před rokem, když do Jihlavy přijely dva tisíce Znojmáků na baráž a nás to tenkrát úplně rozhodilo.
Stadion byl naprosto nacpaný, pobavilo nás hlášení, že se jedná o největší návštěvu sa posledních 26(dvacetšest!) let :-) Fakt je, že se dost lidí vůbec nedostalo na ochozy a museli se dívat ze vstupního tunelu...
Obsadili jsme celý kvadrant stadiónu naproti Chomutovskému kotli a okamžitě převzali povzbuzovací taktovku. Ne, že by Chomutováci nefandili, ale proti předchozím dvěma zápasům to byl diametrální rozdíl. Místní moderátor se snažil, seč mohl, ale do jím vyvolaného skandování jsme vždy vpadli se svým "Du-kla, do toho!", popřípadě "Jihlava ..., Jihlava ...", nebo "Há Cé Dukla dáme gól, dáme gól, dáme gó-óó-ól". Tím jsme natolik otrávili "neskalní" chomutovské fandy, že postupně zmlkli, takže vše musel obstarat samotný kotel s hlasatelem, což nestačilo!
Byl to boj, ale byl veden férově, pouze hlasem a zvukem, a až na pár vyjímek ve vypjatých okamžicích po faulech se neozývaly žádné nadávky nebo urážky. A to z obou stran. :-)
A fungovalo to.. Dukla s hlasitou podporou hrála jak o život, a jako první vstřelil gól hrdina celého finále Cihlář. Ale Chomutov nesložil zbraně. V pětiminutové přesilovce Gombár vyrovnal, ale Dukle se jětě v tomtéž oslabení podařilo získat zpět vedení. Jedině při vyrovnávacích gólech Chomutova zakusila hala pravou domácí atmosféru. Proto bylo tak důležité, že jsme vždy rychle vrátili vedení. Místní publikum ochladlo a hrálo se lépe :-)
Dukla, jakmile vedla, zvolila obranný styl hry, který je méně náročný na fysičku. Naštěstí to vycházelo, brankář Sáblík byl tentokrát vynikající. Na hře KLH bylo vidět, že mají z Dukly respekt, to byla zásadní změna, ke které došlo během zápasů v Jihlavě. Přesto musím ocenit hru Chomutovských útočníků, technicky jsou na skvělé úrovni!
I v polovině třetí třetiny jsme hájili jednobrankový náskok 2:3 a proto nebylo divu, že si Chomutov dvě minuty před koncem vyžádal oddechový čas... a hrála se power-play. Musím uznat, že při ní vytvořili drtivý tlak a že při nás trochu stálo štěstí. Ale 35 sekund před koncem se Dukle podařilo šikovně vyhodit a Hodek jen doklepl... a bylo to jasné - 2:4!!!.
V našem kotli vypukl nepředstavitelný jásot, vylétlo několik špuntů od šampaňského. Na ledě se objevily ze všech stran různé předměty, ale rozhodčí rozumně vhodil buly a hráči nechali tu poslední půlminutu dojet, aniž by hráli. Bylo rozhodnuto.
Někteří fanoušci s červenožlutými vlajkami a dresy vtrhli na led a oslavovali s hokejisty, ale zatleskali jsme i smutným Chomutovským borcům. A co s bílomodrým kotlem? Rozloučit se - naši fandové se hromadně vrhli jejich směrem rybičkou na led :-)))
Ještě dlouho po zápase se večerním Chomutovem neslo jihlavské jásání. U východu ze stadionu čekaly asi dvě stovky věrných na své hrdiny: "Hoši, děkujem!"
Teď už vím, že i v nižší soutěži je možné získat báječné hokejové zážitky. A taky vím, že v Chomutově jsou bezvadní, přál bych jim, aby se jednou do extraligy dostali, jen to nesmí být na úkor Jihlavy :-)

Chomutováci, čekáme na vás v OHF! :-)

Rozhodne se až v Chomutově

(18.3. Roj) I v pátek se v Jihlavě ukázalo, že play off má vlastní zákonitosti a nikdy se nevyplatí předčasně prorokovat. Chomutov vlétl do zápasu poměrně zostra, Jihlava však nápor přečkala a naopak ona se v sedmé minutě ujala vedení (Cihlář). Do konce třetiny však vyrovnal Poláček. 
Druhá třetina přinesla holomajznu, moc ke koukání to nebylo. Chomutovští odhalili Sáblíkovu slabinu (tzv. "Sáblinu") mezi bruslí a tyčkou branky a neustále toto místo atakovali. Cihlář sice poslal Duklu znovu do vedení, ale Poláček opět odpověděl - sáblinou protlačil puk do branky a bylo opět srovnáno 2:2. Naši generálové proto vydali taktické rozkazy: Důsledněji napadat ve středním pásmu a dávat pozor na sáblinu, což přineslo ovoce v podobě dvou rychlých gólů a vedení 4:2 do přestávky.
Ve třetí třetině jsem měl dojem, že Chomutov už trochu šetří síly a spoléhá na pátý zápas. Poté, co Duben zvýšil na 5:2, bylo to jasné. Pět minut před koncem zápasu (!) oznámil místní hlasatel, že v neděli jsou do Chomutova připraveny autobusy zdarma, odjezd je v 12:30 :-)
Konec zápasu se nesl ve znamení divácké euforie, skandovalo se "Vítkovice!", dokonce jsem poprvé v životě zažil v Jihlavě na hokeji mexickou vlnu. 
Do vlny se zapojil i Chomutovský kotel, za což se mu dostalo veřejného uznání. O zázračně přátelském vztahu mezi fanoušky dvou vzdálených měst jsem už psal, možná je to výsledek diverse agentů nějakého tajného gangu JihlavskoChomutovského přátelství :-) Nebo snad nová větev OHF? V každém případě se dějou divný věci, v Jihlavě bývalo publikum vždy velmi reservované, nějaké mexické vlny se zde nikdy nedělaly, ani hlasatel se nikdy nesnažil vnucovat publiku nějaké organisované fandění, kterému se vždy směju na Spartě :-) Já spíš uznávám, když si lidi sami vymyslí, co je vhodné skandovat. Ale v Chomutově ten jejich dýdžej možná má něco do sebe...

Jestli je tohle cesta k tomu, aby lidi neházeli bordel na led a chovali se jako lidi, pak jednoznačně SU PRo !

Víko od rakve se zvedlo :-)

( J i h l a v a   16.3. Roj) Finále první ligy se dramatisuje. Již odepisovaná Dukla Jihlava sice stále ještě leží v pomyslné rakvi, ale hřebíky nejsou zatlučeny. Poté, co jsem viděl oba zápasy v Chomutově (5:2, 6:0), přál jsem si, aby dnes v posledním zápase byla Dukla alespoň důstojným soupeřem vítěznému Chomutovu. Slova obou trenérů po úterním zápase, že ještě není nic hotové, že "v play off nezáleží na skóre, ale na výsledku" (Dvořák - JI) a že "série není rozhodnutá, Jihlava bude v domácím prostředí nebezpečná" (Přecechtěl - CHO) mi připadala jako levná sci-fi. Leč, potvrdila se.

Ještě před samotným zápasem pozdravil náš dýdžej fanoušky Chomutova - k tomu se ještě vrátím, měl důvod...

Do zápasu vstopila obě mužstva opatrně, první třetina byla podobná té z Chomutova - Chomutováci měli více ze hry, více šancí, byli důraznější, nebáli se. Naši však vždy s vypětím všech sil uhájili nulu na kontě. Možná je to zásluha přítomnosti Viktorky* v hledišti, kdo ví. :-) Bylo mi čím dál víc jasné, že kdo dá první gól, vyhraje. Do přestávky nula:nula - ufff...
Do druhé třetiny sice Dukla vyjela s větším nasazením, ale stále to nestačilo na výraznější převahu. Taktické pokyny ovšem plnila lépe. Jak se ukázalo, Chomutov je nejnebezpečnější, když dostane Duklu pod tlak. Pak to bílomodří roztočí pohybem a přihrávkami, že obrana nestačí koulet očima. Více jsme proto bránili vlastní modrou čáru a dýchalo se hned lépe. Konečně se Pípovi podařilo po spolupráci ve dvojici střelit kýžený gól.
To bylo jako lok živé vody, neuvěřitelná proměna! Duklu jako by kompletně vyměnil, najednou se hoši přestali obloukem vyhýbat bílomodrým, pronikali do pásma dostávali se ke střelám. Obraz hry se úplně otočil! Opět se potvrdilo, že v hokeji rozhoduje psychika víc, než co jiného. Přežili jsme pětiminutové oslabení (Pípa za hnusnej faul 5+dku), dokonce jsme při něm měli i pár šancí, dali jsme další 2(dva!) hezké góly, které rozhodčí neuznal(!), a čtvrtý gól do prázdné brány při Chomutovské power-play už kupodivu uznal. Takže definitivně 2:0! :-) Výkon rozhodčích ilustruje fakt, že pískli, když si všimli, že na ledě je 6 modrých hráčů, uniklo jim však, že v brance chybí brankář :-)
...ještě to musím dokončit s těmi fanoušky:
Jak víme, pohostinnost a snášenlivost fanoušků je v různých městech různá. Nejhorší asi v Plzni, výborná v Litvínově, Znojmě, Vsetíně. Ale v Chomutově existuje naprostý extrém ! Zažili jste už, že jeden kotel skanduje "Zdravíme Jihlavu!" a druhý mu naproti odpovídá "Zdravíme Chomutov!" ? Vše za vstřícného mávání vlajek?! Tak to je, milí Opravdoví Hokejoví Fanoušci, realita v Chomutově, na finále DZ ligy '2000.
Možná by se dala čas od času vyhlašovat nějaká symbolická cena OHF, jako mají třeba v časopise Sorry "Kyselou prdel" a "Sladkou prdelku". Dávám positivní hlas Chomutovákům!

Á propos, Sorry má nové URL: www.sorry-famyzdat.cz :-)

*) Viktorka - zvláštní tvor (uživatelka). Když přijde na hokej, Dukla hraje lépe. Název z latinského victoria = vítězství. :-)

První zápas finále?

(14.3. Roj) Chomutov si to rozdává s Jihlavou, tak jsem neváhal vyrazit povzbudit své rudožluté. V Chomutově jsem na zimáku nikdy nebyl, ale osvědčená taktika - jet nablint neznámým městem, po určité době se zeptat náhodného chodce "Kde bych našel zimní stadion?" zabrala i tady. Ke stadionu zbývalo asi 300 metrů! ;-) Stačilo jen najít místo na parkování (dřina!) a vyrazit do svatostánku.
Byl jsem domluven s Philakem, který mi sehnal lístek, že na něj počkám před stadionem, ale stál jsem před boční úzkou stranou budovy a zdálo se mi, že se přes ten nával nikdy nedostanu k hlavnímu vchodu za rohem. Najednou se objevil Philak a vůbec jsem nechápal, jak mě mohl najít. Vysvětlení přišlo později: to, co jsem považoval za boční vchod, byl ten hlavní a jediný! :-))
Stadionek je v Chomutově opravdu miniaturní, většina míst je k stání, což považuji za výhodu, ve stoje se fandí líp a vejde se víc lidí. Ovšem než se to těmi mrňavými vchody naplní, běží už druhá třetina. Musíte na hokej holt chodit včas :-)
Silnou stránkou zimáku je decentralisované ozvučení. Slyšet je dobře i při místní bouřlivé atmosféře.

Kotel Chomutováků je na výhodném místě na modré čáře, odkud je dobře vidět na led, my Jihlaváci jsme se museli spokojit s místem za brankou, schody zde nejsou nijak strmé, takže jsme k protější bráně viděli blbě. Na stadioně je zákaz kouření, ale všichni chodí kouřit na chodbu která je bezprostředně pod schody, takže ke konci zápasu je celá hala tak zakouřená, že protější strana se dost ztrácí...
Jihlaváků přijely dva autobusy, což se za extraligových dob nikdy nestávalo. Je to vzláštní, že letos se v Jihlavě fandí o hodně lépe a věrněji, než v přechdozím desetiletí. Okolo našeho kotle nebyly žádné bariery, žádní pořadatelé, žádná policie, naopak jsme se mísili s Chomutováky. Bylo to v pohodě, normálně jsme se navzájem bavili, nikde žádný náznak agresivity, když nepočítám občasné provokační skandování.

Zápas se vyvíjel pro Jihlavu katastrofálně, vlastně jsme si ani neškrtli. Jestliže na hokeji.cz předpovídali, že to bude souboj brankářů, pak musím konstatovat, že Sáblík neměl svůj den. Rychlý Šípův gól nás dokonale zaskočil a už jsme se vezli. Jediné světlé okamžiky přisly na začátku třetí třetiny, kdy jsme dvěma góly snížili z 4:0 na 4:2, ale po Jírově pojišovacím gólu Jihlava zápas vypustila. Podrobnosti na idnes nebo hokeji.cz.
Hokejisté Chomutova se po skončení zápasu přišli hezky rozloučit se svým kotlem, mají zde rituál, že hráči začnou společně s fanoušky bušit hokejkama do ledu ve stupňujícím se tempu.
Poražení Dukláci odešli bez rorloučení, kromě šoumena Sáblíka, ten nikdy na své věrné nezapomene.

Chomutovské publikum je dobré, ale netvrdil bych, že úplně nejlepší. Přestože je po celou dobu vydatně masírováno místním moderátorem, diváckou "vlnu" se nikdy nepodařilo roztočit tak, aby stála za řeč. Zato se zde nehází bordel na led, fandí se docela slušně a mají zde v kotli dva bubny. My, Jihlaváci jsme je ale měli s sebou taky :-) Po utkání jsme zůstali na místě, protože nemělo cenu se cpát ven, takže jádro Chomutováků procházelo před námi, tak jsme párkrát zařvali "Zdravíme Chomutov", za což se nám dostalo odpovědi máváním. Trochu mi to připomíná Rychlé šípy, ale je to tak :-)))

Ještě musím připomenout bezva věc. Přímo na ochozech za bránou je stánek, kde si kromě párku a piva můžete dopřát i svařáka a kořalku :-) Na jiném stánku se nahoře skvěl nápis "Knödel.." :-) Zatoužil jsem koupit si k tomu Suddettendeutsche Zeitung.. :-)

Bylo to príma, na další zápas jedu zas!