Povídky
Román: 1.  2.  3.  4.  5.  6.  7.  8.  9.  10.  11.  12. 
ZLATÝ FOND OHF
 
Na hlavní stránku

CO SE UDÁLO NA KLADNĚ?


Tak tedy.........Tereza prostřelila dveře nedobytného stadiónu banánem Davida Moravce,
který, když zjistil, ža žádné další banány nebudou, se chudák rozplakal na placu před
stadiónem.Plakal tak hlasitě (dobrá, buďme upřímní, to bylo spíš řvaní, nadávky, vztek,
pištění, skřeky, všechno možné jen ne "pláč"), že to už ani nemohlo vydržet naše
Sluníčko5 a tak se Sluníčko sneslo na zemi, proměnilo se v krásnou, milou a příjemnou (o
chytrosti teda nic nevíme) dívku s kouzelným jménem Monika.Když Monika prošla kolem
Davida, protočily se mu oční bulvy a David plácl hubou na zem - tedy lidově řečeno hodil
držku.Tedy, mezitím, co se z toho překvapení vzpamatovával, pojďme se podívat na Terezu,
která se úspěšně dobyla do dobytně vypadajícího, avšak naprosto nedobytného stadiónu.
Jak tedy Tereza prostřelila ty dveře, tak je zuřivě rozkopla, dvéře vyletěly z pantů a
"jen tak zlehka" plácly po nose Libora.Plácly ho tak "zlehka" že to Liborovi jaksi, no,
jak to říci, no.....hm.No Liborovi se prostě zatočila hlava, plácnul sebou vo zem,
vzdechnul : (CITUJI) "Áááááách au". Jak to Tereza zbystřila, popadla Libora a vodtáhla ho
na led.Prej že tam mu bude dobře, přecedila mezi zuby (to vlastně nevíte, ale Tereza na
něj byla naštvaná, protože jí nedal vědět, že je na Kladně).Šla si "s velikým zájmem"
prohlédnout stadión, ale hned, jak se dostala do klučičích šaten, popadla lékařskou
"skříňku" nebo "krabičku" nebo taky "balíček" (že jo, nebo třeba taky modrej kufřík
Zemana...), a vyletěla rychlostí světla zpět na ledovou plochu, kde se ještě pořád válel
Libor, který se držel za nos a neustále něco brblal, občas bolestivě hejknul a taky občas
protočil oční panenky.Tereza ho obsypala lékařskejma potřebama, a začala pátrat, k čemu
kysličník 31 %.Taky vyndala bórovou vodu, ale ta jí byla na nic (použila bych silnějšího
výrazu...), ale možná, že Libor potřeboval ty voční bulvy trochu propláchnout...Tak mu
prostě ucpala dírky v nose, aby mu z nich necákala ta krev, která cákala teda dost hodně,
kdyby jste to viděli, ani tomu nebudete věřit (no ale co jiného vám TADY zbývá, že
jo?).No, dala mu studenej kapesník za krk a na čelo, a prej ať leží.A zde se odehrával
kratičký rozhovor...
Tereza: " Zůstaň hezky ležet, Liborku, za chvíli ta krev snad přestane cákat kolem."
Libor: "A proč jsi to udělala? A kdo vůbec jsi?"
Tereza: (no, to byste měli vidět, co teď Tereze probíhalo hlavou)."Cože?? Tys asi ztratil
pamět, chudáčku malej, viď?"
Libor:" Ne, neztratil, já si všecko pamatuju, dokonce i to, že TEĎ jsem na Kladně a měl
jsem tu trénovat, ale jinak že hraju v Třinci.A taky máme doma pejska, čivavu.Ale tebe
neznám."
Tereza: " To se mi snad jenom zdá, néééééééééé bhu huhuuuuuuu"
Libor: "Ale no tak nebreč, se třeba ještě víc EHM seznámíme, že jo?"

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jo, to bylo sice hezký, ale nemyslete si, že se takhle trápila jenom Tereza.
Dominika tedy zvonila jako psychopat ze San Francisca na všechny zvonky, které jí přisly
pod ruku, když se tak zakoukala, na koho to vlastně zvoní : Vochcáblíkovi,
Čurapajzlíkovi, Procházkovi (!), Panáčkovi, Vylíznerovi, Hemenexovi, Vylízálkovi a
Dementerovi.Tedy přestala zvonit na těch sedm naprosto nezajímavých, a začala ve velice
pravidelných intervalech zvonit na zvonek s nápisem : Vylíznerovi. (Ne, to byl
fór).Procházkovi.
Nikdo ale neotevíral, a to ani po půl hodině zvonění v pravidelných intervalech.
Dominika se tedy dopálila, vrátila se pro Davida Výbornýho, kterej mimochodem ještě pořád
naštvaně svíral v náručí svého nedojedeného kraba.
Poprosila Davida se smutnýma očima, které ona umí udělat tak velké (ty oči), že každej
nakonec "povolí", poprosila ho o to, aby jaksi vyrazil dveře předního vchodu, s čímž ale
nesouhlasil vrátný, protože ten je nechtěl pustit ani do zahrad.David se naštval a
"čutnul" vrátnýmu jednu do jeho blbýho ksichtu.Vrátnej zavrávoral, slítnul na zem, a
Dominika se s Davidem vydala do zahrádek.Protože už jí bylo předem jasný, že Martin bude
ve třetim patře (holá intuice), tak poprosila Davida, jestli by ji nevysadil na balkón v
prvním patře.
Ten udělal vše, čeho si zažádala, jako by ovlivněn jejím chováním či co.
Dále vylezla přes balkon na okno, na kterém uklouzla po neidentifikovatelném objektu ale
naštěstí se zachytla budky pro ptáky.Přelezla i přes balkon ve druhém patře a potom ještě
přes okno v druhém patře, tam sice po ničem neuklouzla, ale zjistila, že pravděpodobně
ten byt ve druhém patře patří nějakému fotbalovému fanouškovi, protože na zdech byly
vyvěšeny dresy nejen bohemky, sparty a jinejch týmů, ale navíc zjistila, že se kouká
přímo do tváře Patrika Bergera, což jí natolik vyvedlo z míry, že si musela zatelefonovat
mobilním telefonem do Zlína, jestli tam náhodou nesněží (velmi logické, že?).
Po té přelezla do třetího patra, a s velikým potěšením zjistila, že se nemýlila, protože
tam jasně Martin Procházka bydlel.Ve vitrýně byly vystavené různé ceny, také tam byl na
posteli pohozen Vsetínský dres, takže Dominika neváhala (a točila...) a prokopla dveře
(které byli mimo jiné ze skla) a vlezla dovnitř....
A co tam nenašla.Na posteli byl připíchnutý lísteček od manželky, že prej si jen tak
odletěla do New Yorku na módní překlídku, a že se vrátí asi za tejden.
No a co nenašla dál, v koupelně byl lísteček od Martina, že jestli Kamila (jeho manželka)
čeká nějakou návštěvu, takže on jí rozhodně neobslouží.
Na stole ležel další vzkaz, tentokrát od maželky, ať si Martin nezapomene vyprat spodní
prádlo, no a když se Dominika prokopávala do kuchyně, našla tam další vzkaz, který byl
tedy od Patrika Bergera, že prej k nim leze ňáká holka přes jeho okno, ale chytrá Domča
papírek okamžitě zničila.Tedy, spláchla ho do keramického záchodu světle modré barvy.
Ale z toho plyne ponaučení, že buď na sebe manželé Procházkovi nemají vůbec čas, nebo že
jsou oba notně zapomínaví.Dominice už došlo, že všechno to krásné z minulých dílů byl jen
sen, ale tohle, tohle že je pravda.Sice byla trochu nasraná, protože přece jenom, takový
hezký to bylo, a co z toho měla ? No? Velký hnědý rozšláplý smrdutý.
JENŽE......klíč začal rachotit v zámku.Naštěstí tam těch zámků bylo pět, takže měla
Dominika čas na to, aby se někam ukryla.Schovala se pod postel, ale tam už byl schovanej
Fox Mulder, takže Dominika musela jinam.Vlezla teda do skříně (pozn. v této chvíli
odemyká Martin nebo kdo třetí zámek), ale tam bylo tolik hadrů paní Procházkové, že tam
nebylo k hnutí.Chtěla se schovat i na záchodě, ale tam uz se ukryl duch (já sem duchcát),
(pozn. v této chvíli už odemyká poslední zámek).Trochu s pošramocenými nervy zasedla v
naprostém klidu Dominika ke stolu, vzala ranní noviny a jala se je
číst......................
Martin vstoupil do obýváku, s naprostým klidem pronesl : "Á, vy jste asi ňáká kamarádka
mojí ženy, já jí ale varoval, že vás nebudu obsluhovat."
A Dominika, maje na paměti slova z lístečků, vyřkla tuto, později, jak se dozvíte,pro
pozdější vývoj velký význam mající větu:
"A to ani kdybych vám vyprala spodní prádlo?????"

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mezitím David Moravec přemluvil Moniku Sluníčkovou, aby mu koupila banán, ale sama Monika
potom zjistila, že to asi nebyl ten nejlepší tah...David se totiž začal zaobírat více
banánem a tak mu ho Monika vyrvala do slova a do písmene z huby, a hystericky na něj
zaječela, že si jí laskavě bude všímat.
Kupodivu to zabralo....

POKRACOVANI PRISTE


(6.)

No copyright

Book: Dominika
Idea: Dominika and Tereza
Staring: Tereza, Dominika, Sluníčko5  - Monika, David Moravec, David Výborný, Libor Procházka, Martin Procházka, Banán, Patrik Berger, Vochcáblíkovi, Čurapajzlíkovi, Panáčkovi, Vylíznerovi, Hemenexovi, Vylízálkovi, Dementerovi